Burdž Chalífa a stavba věže vysoké 828 metrů

Burdž Chalífa v Dubaji měří 828 metrů a stojí na půdorysu ve tvaru Y, který rozbíjí vítr a drží věž proti kroucení. Beton se při stavbě čerpal do výšky 601 metrů, což byl světový rekord. Jméno nese po šejku Chalífovi, vládci Abú Dhabí, ne po Dubaji, jak se věž původně jmenovala.

Ve zkratce

• Architektonická výška je 828 metrů, k nejvyššímu bodu 829,8 metru.
• Při stavbě se jmenovala Burj Dubai, dnešní jméno dostala při otevření 4. ledna 2010.
• Půdorys tvoří tři křídla kolem šestibokého jádra, tedy tvar Y.
• Křídla se po spirále zužují a rozbíjejí proudění větru.
• Beton pevnosti 80 MPa se čerpal ze země do výšky 601 metrů.
• Základ tvoří deska silná 3,7 metru na 192 pilotách.
• Výkopy začaly v lednu 2004, otevření bylo v lednu 2010.

Výška: 828 metrů a proč se uvádějí dvě čísla

Číslo 828 metrů je architektonická výška, tedy měřená od hlavního vstupu po vrchol jehly. Rada pro vysoké budovy a městské prostředí, která o titulu nejvyšší budovy světa rozhoduje, uvádí zvlášť i výšku k nejvyššímu bodu, 829,8 metru. Rozdíl dělají prvky, které se do architektonické výšky nepočítají, jak definice rady uvádí.

Podle Britannicy je věž nejvyšší podle všech tří hlavních kritérií, která se u budov používají. Je to také nejvyšší samostatně stojící stavba a má nejvýše položené obydlené patro i nejvýše položenou vyhlídku pod širým nebem.

Kolik má pater

Počet pater není jednoznačný. Provozovatel věže píše o více než 160 patrech, Britannica uvádí 163. Který údaj je přesný, prameny nerozhodují, proto je v textu uvádíme oba. Veřejná vyhlídka je ve 124. patře.

Konečná výška se při stavbě tajila. Podle vyprávění statika Billa Bakera byla původní představa jen asi o deset metrů vyšší než Taipei 101, ale investoři chtěli věž stále větší. Hotová věž je nakonec o 320 metrů vyšší než Taipei 101.

Odkud je jméno Burdž Chalífa

Slovo burdž znamená v arabštině věž, Burdž Chalífa je tedy Chalífova věž. Při stavbě se budova jmenovala Burj Dubai a nové jméno dostala až při slavnostním otevření 4. ledna 2010. Pojmenovali ji podle šejka Chalífy bin Zájida Ál Nahjána, vládce sousedního emirátu Abú Dhabí a prezidenta Spojených arabských emirátů.

Britannica potvrzuje, že věž byla pojmenována na počest abúdhabského vládce. Interiéry při obřadu ještě nebyly dokončené. Starší texty a podklady proto běžně používají název Burj Dubai a označují tutéž stavbu.

Proč má věž tvar Y a jak to souvisí s větrem

U velmi vysokých budov rozhoduje o tvaru vítr. Půdorys ve tvaru Y vznikl proto, aby budova vítr rozbíjela a zároveň odolávala kroucení. Statik Bill Baker to popsal tak, že vítr nelze brát jako danou věc, ale je součástí návrhu. První tvar podle něj při zkouškách nevyhověl, a tak se budova opakovaně přetvářela.

Jádro a tři křídla

Návrh vychází z takzvaného opěrného jádra. Šestiboké střední jádro podepírají tři křídla a každé z nich se opírá o ostatní dvě. Právě jádro podle popisu stavby zajišťuje odolnost proti kroucení. Stěny a chodby jsou navrženy tak, aby všechny svislé betonové prvky nesly jak tíhu stavby, tak boční zatížení větrem.

Půdorys připomíná podle provozovatele věže květ místní rostliny z rodu Hymenocallis. Tvar Y má i praktický důvod: poskytuje dobré půdorysy pro byty a otevírá výhledy na Perský záliv.

Zúžení po spirále

S výškou se křídla ustupují. Provozovatel mluví o dvaceti šesti spirálních úrovních, na nichž se průřez věže postupně zmenšuje, až ze středu vyroste jehla. Britannica k tomu uvádí, že se tak mění tvar budovy v každém stupni a účinek větru klesá.

Zužování a členění věže podle autorů stavby narušuje proudění větru po celé výšce. Každé patro má jinou šířku, takže vítr nenarazí na stejný tvar ve všech výškách.

Zkoušky ve větrném tunelu

Provozovatel uvádí, že se provedlo přes 40 zkoušek ve větrném tunelu. Zkoušel se vítr nad Dubají, velké modely konstrukce, tlak na fasádu i mikroklima na terasách a kolem paty věže. Testovaly se dokonce dočasné podmínky stavby s jeřáby na vrcholu. Zkoumal se také komínový efekt, tedy změny tlaku a teploty s výškou.

Se zatížením větrem se potýkaly i starší věžové stavby, například Eiffelova věž v Paříži.

Základy a beton

Superstruktura stojí na železobetonové desce silné 3,7 metru, kterou nese 192 vrtaných pilot. Deska se betonovala ve čtyřech etapách a spotřebovala 12 500 metrů krychlových betonu. Celkem se do základů dostalo okolo 45 000 metrů krychlových betonu o hmotnosti přes 110 000 tun.

Podzemní voda v Dubaji je silně korozivní, proto se do základů dal hustý beton s nízkou propustností a pod desku katodická ochrana. Půda na staveništi byla měkká, ale stabilní, takže se do ní dobře vrtalo. Piloty sahají podle provozovatele hlouběji než 50 metrů, jiné prameny uvádějí 43 metrů, a proto hloubku v tomto textu neuvádíme jako jistou.

Celkem věž spotřebovala asi 330 000 metrů krychlových betonu. Britannica popisuje, že každé křídlo má vlastní betonové jádro a obvodové sloupy, a základní deska je téměř čtyři metry silná. Tři podlaží podstavce a dvě podzemní patra pak věž ukotvují.

Jak se čerpal beton do výšky

Čerpání betonu bylo jedním z nejnáročnějších úkolů stavby. Beton v potrubí se při tlaku téměř 200 barů nesmí rozdělit na jednotlivé složky a v dubajském horku nesmí příliš brzy tuhnout. Statik Baker uvedl, že se zkoušely různé směsi, které by v poušti vydržely, a použilo se nové čerpadlo Putzmeister.

V listopadu 2007 se betonem pevnosti 80 MPa vytvořily nejvyšší železobetonové stěny jádra, a to čerpáním ze země do svislé výšky 601 metrů. Beton šel potrubím z úrovně terénu až k nejvyššímu místu, kde se zrovna betonovalo.

Rekord překonal předchozí o 69 metrů. Jehla na vrcholu se podle Britannicy sestavila uvnitř věže a hydraulicky se vytáhla do konečné polohy. Měří přes 200 metrů.

Fasáda a rychlost montáže

Plášť se montoval od května 2007 do září 2009. Provozovatel uvádí světový rekord v nejvýše osazené hliníkové a skleněné fasádě, ve výšce 512 metrů. Na začátku se instalovalo 20 až 30 panelů denně, později až 175. Fasáda je z odrazivého skla, hliníkových a nerezových panelů a svislých nerezových žeber.

Časová osa stavby

Od zahájení výkopů do chvíle, kdy se stavba stala nejvyšší samostatně stojící konstrukcí světa, uplynulo 1 325 dnů. Postup nahoru byl rychlý a pravidelný.

Návrh vytvořila chicagská kancelář Skidmore, Owings & Merrill. Architektem byl Adrian Smith, hlavním statikem William F. Baker. Investorem byla společnost Emaar Properties. Podobně dlouhé a složité stavby známe i jinde: kolínský dóm se stavěl 632 let, dubajská věž přibližně šest.

Že se výška stavby uvádí podle způsobu měření různě, ukazuje i text o výšce Mount Everestu, kde se čísla také liší.

Šest tvrzení o Burdž Chalífě, která neplatí

1. Že tvar Y je jen ozdoba. Je to nosný princip: tři křídla kolem jádra se podpírají a půdorys rozbíjí vítr.
2. Že je z oceli. Nosná konstrukce, jádro i základová deska jsou ze železobetonu. Spotřebovalo se asi 330 000 metrů krychlových betonu.
3. Že se vždy jmenovala Burdž Chalífa. Při stavbě to byla Burj Dubai a nové jméno dostala až při otevření v lednu 2010.
4. Že má jednu výšku. Architektonická je 828 metrů, k nejvyššímu bodu 829,8 metru.
5. Že je počet pater jasný. Provozovatel píše o více než 160, Britannica o 163.
6. Že se beton čerpal až na špičku. Rekord je 601 metrů. Jehla se sestavila uvnitř věže a vytáhla se nahoru hydraulicky.

Příběh jiné stavby, která vznikala dlouho a s problémy, najdete v textu o Opeře v Sydney. Beton zase hraje hlavní roli v kopuli Pantheonu.

Časté otázky

Kolik měří Burdž Chalífa?

Architektonická výška včetně jehly je 828 metrů. Rada pro vysoké budovy a městské prostředí (CTBUH) uvádí k nejvyššímu bodu 829,8 metru. Počet pater se v pramenech liší: provozovatel píše o více než 160, Britannica uvádí 163. Dosavadní rekordman, tchajpejská věž Taipei 101, měří 508 metrů.

Odkud je jméno Burdž Chalífa?

Při stavbě se věž jmenovala Burj Dubai. Při otevření 4. ledna 2010 dostala jméno po šejku Chalífovi bin Zájidovi Ál Nahjánovi, vládci Abú Dhabí a prezidentovi Spojených arabských emirátů. Slovo burdž znamená v arabštině věž, takže jméno se překládá jako Chalífova věž.

Proč má budova půdorys ve tvaru Y?

Tři křídla kolem šestibokého jádra se navzájem podpírají a dobře odolávají kroucení. Tvar zároveň rozbíjí proudění větru a dává obytným patrům vhodné půdorysy s výhledy na záliv. Stavba stojí na takzvaném opěrném jádru, které navrhla kancelář Skidmore, Owings & Merrill.

Jak se čerpal beton do takové výšky?

V listopadu 2007 se beton pevnosti 80 MPa dostal čerpadlem ze země do svislé výšky 601 metrů, tlak v potrubí byl téměř 200 barů. Dosavadní rekord pro budovu měla věž Taipei 101 s 470 metry a absolutní rekord 532 metrů držela vodní elektrárna u jezera Garda z roku 1994.

Jak se věž brání větru?

Vítr byl hlavním činitelem návrhu. Provedlo se přes 40 zkoušek ve větrném tunelu a podle hlavního statika Billa Bakera musel být první tvar kvůli nim upraven. Křídla se po spirále zužují, takže každé patro má jinou šířku a proudění větru se narušuje po celé výšce.

Jak dlouho se Burdž Chalífa stavěla?

Výkopy začaly v lednu 2004, nosná konstrukce v březnu 2005, jehla byla dokončena v lednu 2009 a fasáda v září 2009. Slavnostní otevření proběhlo 4. ledna 2010, ale interiéry ještě nebyly hotové. Od začátku výkopů to bylo zhruba šest let.

Kdo budovu navrhl a postavil?

Návrh vytvořila chicagská kancelář Skidmore, Owings & Merrill, architektem byl Adrian Smith a hlavním statikem William F. Baker. Developerem byla společnost Emaar Properties. Stavbu pro ni prováděla jihokorejská firma Samsung spolu s partnery Belhasa a Arabtec.

Je Burdž Chalífa celá z betonu?

Nosná konstrukce je z vyztuženého betonu: střední jádro, stěny a základová deska. Na stavbu se spotřebovalo asi 330 000 metrů krychlových betonu. Fasáda je z hliníku, nerezové oceli a skla a jehla na vrcholu měří přes 200 metrů a byla postavena uvnitř věže.