Kreml: co slovo znamená a kdo ho postavil

Kreml je ruské slovo pro pevnost, opevněné jádro města, a stojí v mnoha ruských městech, ne jen v Moskvě. Dnešní cihlové hradby moskevského Kremlu postavili od roku 1485 italští mistři, které pozval Ivan III., a stojí na místě dřevěné a později bělokamenné pevnosti. Chrámy na Sobornoje náměstí jsou z velké části také italské, ale ne všechny.

Ve zkratce

• Slovo kreml znamená pevnost a jeho původ je dodnes sporný, v letopise je doložené od roku 1331.
• Kremlů je v Rusku víc, UNESCO jmenuje například Pskov, Tulu, Kazaň a Smolensk.
• První kamenný Kreml byl bělokamenný z roku 1367, dnešní cihlové hradby vznikly po roce 1485.
• Hradby a věže stavěli Italové, mezi nimi Pietro Antonio Solari, Marco Ruffo a Aristotele Fioravanti.
• Rubínové hvězdy stojí od roku 1937, první hvězdy z roku 1935 nahradily dvouhlavé orly.
• Car-zvon váží téměř 202 tun a nikdy nezazvonil, Car-dělo má ráži 890 milimetrů.
• Rudé náměstí leží mimo hradby Kremlu, do seznamu UNESCO jsou ale zapsány společně.

Co znamená slovo kreml

Kreml znamená opevněné jádro staré ruské obce, tedy pevnost, hrad, citadelu. Slovo se v ruštině objevuje až v moskevském období a postupně nahradilo starší označení detinec. Kdo čeká jednoznačné vysvětlení, bude zklamán: původ se podle ruských historických rozborů dosud nepodařilo vyřešit. Hledá se ve staré ruštině, řečtině, baltoslovanských, mongolských a turkických slovech.

Vasmerův slovník odvozuje slovo od praslovanského tvaru, z něhož vzniklo i ruské slovo kremen. Jiné výklady ho spojují s řeckým slovem pro příkrý svah nebo s kořenem s významem okraj, ohrazené místo. Žádný z výkladů není přijatý všeobecně, a proto je poctivé říkat jen to, že slovo znamená pevnost, a jistý původ k tomu nepřidávat.

Kdy se Kreml poprvé jmenuje

Jméno moskevské pevnosti se poprvé objevuje ve Voskresenském letopise k roku 1331, tedy za knížete Ivana Kality. První zmínka o Moskvě je přitom o víc než sto let starší. Ipatěvský letopis zná město z roku 1147, kdy kníže Jurij Dolgorukij uspořádal pro svého hosta hostinu. Moskva má tedy datum narození z jiného pramene než Kreml dostal jméno, což se často zaměňuje.

Kremly nejsou jen v Moskvě

Kreml je typ pevnosti, ne adresa. Podle UNESCO je moskevský Kreml vzorem všech kremlů, tedy citadel uprostřed starých ruských měst, jako jsou Pskov, Tula, Kazaň nebo Smolensk. Mezi dochovanými se za nejstarší považují novgorodský a pskovský. Moskevské knížectví jich do počátku 16. století postavilo víc, takže slovo časem označovalo celou skupinu staveb.

Podobně jako u Velké čínské zdi je tedy za jedním jménem celá rodina opevnění z různých dob. A moskevský Kreml se sám skládá z vrstev, které na sebe navazovaly po staletí.

Od dřevěné pevnosti k cihlovým zdem

Dřevo, bílý kámen a první kamenné zdi

Muzea Kremlu popisují Borovický pahorek nad soutokem Moskvy a Neglinné jako osídlený už v pravěku. Letopis klade vznik dřevěné pevnosti knížete Jurije Dolgorukého do roku 1156. Ivan Kalita dal v letech 1339 a 1340 postavit novou dubovou pevnost. První kamenné hradby vznikly v roce 1367. Vápenec vozili na saních z Mjačkova a stavělo se na jaře. Moskvě se od té doby říkalo bělokamenná.

Italové za Ivana III.

V letech 1485 až 1495 podle muzeí Kremlu postavili italští mistři nové hradby a věže. Cizinci Kreml nazývali zámkem, protože tvar věží a zubů na hradbách připomíná Skaligerův hrad ve Veroně a Sforzův hrad v Miláně. Podobnost je podle muzea jen vnější: evropské hrady byly pro měšťany nepřístupné, kdežto Kreml byl především pevností, která chránila všechny obyvatele.

UNESCO uvádí šíře: kamenné hradby a věže dnešní podoby vznikaly v letech 1485 až 1516. Delší rozpětí znamená, že jádro stavby z konce 15. století doplňovaly ještě další úpravy. Hradby měří přibližně 2,2 kilometru, mají čtyři brány a podle UNESCO dvacet věží. Že se městské opevnění může stát trasou pro návštěvníky, ukazují i hradby Dubrovníku.

Italští stavitelé: kdo byl kdo

Ruské prameny nazývají Italy Fryazin, tedy Frank, cizinec. Proto se jména v tabulce střídají: Marco Ruffo je Marco Fryazin a Pietro Antonio Solari je ve zdrojích také Pyotr Fryazin. Aristotele Fioravanti byl z Boloně a jeho křestní jméno se uvádí jako Ridolfo.

Zbývá otázka, kdo vynalezl cihly. Jedna práce o stavbě Kremlu připisuje Fioravantimu technologii výroby cihel, z nichž jsou hradby i věže. Oficiální texty muzea to nepotvrzují, a proto to bereme jen jako možné, ne jako doložené.

Věže a rubínové hvězdy

Jehlance přibyly až později

Italové nepostavili věže s dnešními vysokými jehlanci. Ty vznikly v letech 1620 až 1680, kdy dostaly ruské stanové střechy rohové a průjezdní věže, kromě Tajnické a Nikolské. Ostatní věže dostaly nízké stany, aby nezakrývaly pohled na chrámy. Spasská věž se původně jmenovala Frolovská a dnešní jméno nese od 17. století.

Od orlů ke hvězdám

V roce 1935 sundali ze Spasské, Nikolské, Borovické a Troické věže čtyři orly a nasadili tam pětiramenné hvězdy. Roku 1937 se na pěti věžích, tedy i na Vodovzvodné, objevily rubínové svítící hvězdy. Rubínový odstín jim dává sklo, ne drahé kameny. Rozpětí hvězd se podle muzea pohybuje od 3 do 3,75 metru.

Sobornoje náměstí a jeho chrámy

Srdcem Kremlu je Sobornoje náměstí. Italští architekti určili jeho vzhled, ale ne všechno postavili oni. Zvěstovací chrám a chrám Odění roucha postavili ruští mistři z Pskova, které Ivan III. pozval na stavbu. Podle muzea právě v Uspenském chrámu přijal v roce 1547 Ivan IV. titul cara.

Hradba se stavěla jako pevnost, nikoli jen jako sídlo vládce, a v tom se Kreml liší třeba od pevnostního paláce Alhambra.

Car-zvon a Car-dělo

Oba obří odlitky stojí na Ivanově náměstí a oba byly vyrobeny pro slávu, ne pro užití. Muzea Kremlu o nich uvádějí podrobné údaje, které se v turistických průvodcích někdy liší.

Car-zvon se odléval v jámě hluboké deset metrů vedle zvonice. Ivan Motorin v srpnu 1735 zemřel a dílo dokončil syn Michail. V květnu 1737 zasáhl Kreml Trojický požár a zvon zůstal v jámě. Po požáru se objevily trhliny a odlomil se kus o hmotnosti 11,5 tuny. Ze země ho vyzvedl roku 1836 Auguste de Montferrand za 42,5 minuty. Už se nikdy neozval.

Šest tvrzení o Kremlu, která neplatí

1. Že Kreml je jen v Moskvě. Kreml je typ pevnosti a stojí v mnoha ruských městech, například v Novgorodě, Pskově, Tule nebo Kazani.
2. Že zdi postavili Rusové z červených cihel odjakživa. První kamenné zdi z roku 1367 byly bílé, dnešní cihlové postavili po roce 1485 Italové.
3. Že Italové postavili celý Kreml. Dva chrámy na Sobornoje náměstí postavili ruští mistři z Pskova a věžové jehlance jsou ruské dílo z 17. století.
4. Že Rudé náměstí leží uvnitř Kremlu. Leží pod východní zdí a chrám Vasila Blaženého stojí mimo hradby, UNESCO je ale zapsalo společně.
5. Že na věžích svítí rubíny. Hvězdy z roku 1937 mají rubínové sklo, rozpětí od 3 do 3,75 metru a stojí na pěti věžích.
6. Že Car-zvon zazvonil, nebo spadl ze zvonice. Nikdy nebyl zavěšen a nikdy nezvonil, trhliny vznikly po požáru v roce 1737.

Časté otázky

Co znamená slovo kreml?

Kreml je ruské označení pevnosti, opevněného jádra města. Původ slova se nepodařilo spolehlivě vyřešit: hledá se v staré ruštině, řečtině, baltoslovanských, mongolských i turkických slovech. Etymologický slovník Maxe Vasmera ho vede k praslovanskému základu, z něhož je i slovo kremen. Moskevská pevnost se jako Kreml poprvé jmenuje v letopise k roku 1331.

Je moskevský Kreml jediný kreml na světě?

Není. Kremlů je v Rusku mnoho, mezi dochovanými se za nejstarší považují novgorodský a pskovský. Seznam UNESCO jmenuje jako další města s kremlem například Tulu, Kazaň a Smolensk. Moskevský Kreml je ale podle UNESCO vzorem, ke kterému se ostatní řadí: opevněná citadela uprostřed starého ruského města.

Kdo postavil cihlové zdi moskevského Kremlu?

Zdi a věže vznikly od roku 1485 pod vedením italských mistrů, které pozval velkokníže Ivan III. Muzea Kremlu uvádějí léta 1485 až 1495, UNESCO šíře 1485 až 1516. Nejčastěji se jmenuje Pietro Antonio Solari, který přijel roku 1490, a Marco Ruffo, ruským jménem Marco Fryazin. Technologii cihel připisují prameny Aristotelu Fioravantimu.

Postavili celý Kreml Italové?

Ne. Italové stavěli hradby, Uspenský chrám, Fasetový palác, Archandělský chrám a zvonici Ivan Veliký. Zvěstovací chrám a chrám Odění roucha ale postavila artěl ruských mistrů, kterou Ivan III. pozval z Pskova. Od 17. století dostaly věže jehlancovité střechy, které jsou ruským dílem, a mnohé budovy vznikly až v 18. a 19. století.

Jak vysoké jsou kremelské hvězdy a z čeho jsou?

Podle muzeí Kremlu mají rozpětí od 3 do 3,75 metru, podle velikosti věže. Rubínové svítící hvězdy stojí od roku 1937 na pěti věžích: Spasské, Nikolské, Troické, Borovické a Vodovzvodné. První čtyři hvězdy se na věže dostaly roku 1935 místo dvouhlavých orlů. Rubínový odstín jim dává barevné sklo, ne drahé kameny.

Zazvonil někdy Car-zvon a jak je velký?

Nezazvonil, jeho hlas nikdy nezazněl. Odlili ho v roce 1735 Ivan a Michail Motorinové, váží téměř 202 tun, měří 6,14 metru na výšku a 6,6 metru v průměru. Za požáru v květnu 1737 se v jámě, kde ještě stál, objevily trhliny a odlomil se kus o hmotnosti 11,5 tuny. Na podstavec ho zvedli teprve v roce 1836.

Čím je slavné Car-dělo?

Podle ráže 890 milimetrů je největším dělem na světě a je zapsané v Guinnessově knize rekordů. Odlil ho roku 1586 mistr Andrej Čochov na Dělové huti z bronzu, bronzová hlaveň váží téměř 40 tun. Na Ivanovo náměstí v Kremlu ho přesunuli v roce 1959. Vyzdobené je reliéfy, nápisy a jezdeckou postavou cara Fjodora Ivanoviče.

Kdy se Kreml dostal na seznam UNESCO?

Kreml a Rudé náměstí byly zapsány v prosinci 1990 podle kritérií i, ii, iv a vi. Kritérium ii UNESCO odůvodňuje mimo jiné vlivem italské renesance, kterou do Moskvy přinesli Fioravanti, Solari a Marco Fryazin. Rudé náměstí s chrámem Vasila Blaženého leží mimo hradby, ale zápis obě místa spojuje.