Román: znaky, druhy a příklady
Román je rozsáhlý prozaický epický žánr, který příběhem a postavami zobrazuje lidskou zkušenost v určitém prostředí a čase. V článku najdete znaky románu v tabulce, přehled druhů od historického po antiutopii, vývoj žánru, slavná díla, rozdíl oproti novele a povídce, ukázku rozboru a pět úloh s řešením.
Ve zkratce
- Román je rozsáhlá epická próza se složitějším dějem, více postavami a konkrétním časem a prostorem.
- Slovo vychází z románských jazyků: původně šlo o knihu psanou lidovou řečí, ne latinsky.
- Pevná hranice rozsahu neexistuje, pro orientaci se uvádí zhruba od 50 000 slov.
- Druhy se třídí podle námětu, zaměření i stavby: historický, psychologický, dobrodružný, společenský, epistolární.
- Antiutopie, česky také dystopie, varuje před společností, v níž stát potlačuje jednotlivce. Nejznámější je 1984.
- Od novely a povídky se román liší rozsahem a počtem dějových linií a postav.
Co je román
Podle Encyclopaedie Britannicy je román vymyšlené prozaické vyprávění značného rozsahu a určité složitosti, které představivě zachycuje lidskou zkušenost, obvykle posloupností událostí kolem skupiny osob v konkrétním prostředí. Řadí se k epice, tedy k vyprávěným žánrům.
Odkud se vzal název
Český výraz vychází z francouzského roman a italského romanzo. Ty sahají k pozdnělatinskému výrazu pro text psaný lidovou řečí, ne tradiční latinou. Slovo román tedy původně neoznačovalo žánr, ale jazyk knihy.
Román a epos
Román vznikl jako protiklad eposu. Podle Britanniky je jeho médiem próza, události jsou neheroické a bohové děj neřídí. Hrdina eposu koná velké činy za celý národ, hrdina románu je nedokonalý člověk. Veršovaný román přesto existuje, například Puškinův Evžen Oněgin.
Znaky románu
Román je proměnlivý, takže žádný znak neplatí bez výjimky. Tabulka shrnuje rysy, které se objevují nejčastěji.
| Znak | Co znamená | Příklad z díla |
|---|---|---|
| próza | vyprávění ve větách, ne ve verších; výjimkou je veršovaný román | Osudy dobrého vojáka Švejka (próza), Evžen Oněgin (verše) |
| velký rozsah | desítky tisíc slov, často více dílů nebo svazků | Don Quijote (1605 a 1615), Hledání ztraceného času |
| složitý děj | několik dějových linií, odbočky, vedlejší příběhy | Don Quijote |
| více postav | hlavní hrdina a rozsáhlé okolí, někdy celé generace | U nás Aloise Jiráska (1896 až 1903) |
| vývoj hrdiny | postava se v čase mění, důraz na vnitřní svět | Zločin a trest |
| prostředí a doba | příběh je zasazen do konkrétní epochy a společnosti | Waverley (Skotsko před rokem 1745) |
| vypravěč a úhel pohledu | vypravěč v er-formě, ich-formě, v dopisech nebo v proudu vědomí | Utrpení mladého Werthera (dopisy) |
Kolik stran má román mít
Britannica popisuje fikci jako plynulou řadu od anekdoty po nejdelší román. Kratší román je novela, velmi dlouhý se rozlije do více svazků jako román-řeka. Pro orientaci se uvádí zhruba od 50 000 slov, tedy asi 200 stran.
Druhy románu
Literární věda třídí romány z několika hledisek najednou. Jedno dílo proto bývá současně například historické i dobrodružné. Britannica uvádí výčet od picareskního po gotický a detektivní.
Historický román
Je zasazen do konkrétní, obvykle přelomové epochy. Waverley Waltera Scotta z roku 1814 se řadí k prvním historickým románům západní tradice. Rozlišuje se typ věrohodný (Scott), typ promítající do minulosti otázky přítomnosti (Umberto Eco, Jméno růže) a kostýmní, který dává přednost dobrodružství před přesností (Dumas). Vlastní příklad: Písař na dvoře Karla IV. odhalí padělání listin.
Psychologický román
Zkoumá vnitřní svět postav a hranice dobra a zla. Zločin a trest Fjodora Dostojevského z roku 1866 sleduje psychiku vraha. Typické jsou vnitřní monolog a proud vědomí. Vlastní příklad: Učitel po jediné lži ztrácí důvěru ve vlastní svědomí.
Dobrodružný román
Má výrazného hrdinu a napínavý lineární děj z řetězených epizod. Varianty tvoří robinsonáda, námořní román, western i historicko-dobrodružný román. Patří sem Defoeův Robinson Crusoe (1719), Stevensonův Ostrov pokladů (1883) a Dumasovi Tři mušketýři (1844). Vlastní příklad: Trosečník s mapou hledá vodu dřív, než dorazí bouře.
Společenský román
Zachycuje společnost a její vývoj, často s kritickým záměrem. Zobrazuje vztahy mnoha postav v jejich prostředí: ve městě, na venkově nebo v továrně. Příkladem je Pýcha a předsudek Jane Austenové (1813). Vlastní příklad: Rodina továrníka řeší sňatek dcery s úředníkem bez majetku.
Antiutopie a utopie
Utopie představuje lepší společenské uspořádání, antiutopie neboli dystopie naopak výstražně líčí společnost s totalitními a odlidštěnými rysy, v níž hrdina čelí státnímu aparátu. Nejznámější je Orwellovo 1984 z roku 1949, podrobně rozbor románu 1984. Dále Huxleyho Brave New World (1932), Zamjatinovo My (napsáno 1920 až 1921) a v české tvorbě Weissův Dům o tisíci patrech (1929). Blízko k žánru má Čapkova Válka s mloky (1936).
Detektivní, sci-fi a fantasy román
Detektivní román staví na zločinu a nejistotě, kdo je pachatelem (Arthur Conan Doyle, Agatha Christie). Sci-fi se opírá o vědecký a technický pohled (Jules Verne, H. G. Wells). Fantasy čerpá z mýtu a rytířského románu a odehrává se ve smyšleném světě, například v Tolkienově Pánu prstenů (1954 až 1955).
Druhy podle stavby
Epistolární román je psán jako dopisy, částečně takto vzniklo Goethovo Utrpení mladého Werthera (1774). Románová kronika sleduje proměny místa v čase, jako Jiráskovo U nás. Román-řeka zachycuje dlouhé časové úseky v mnoha svazcích, příkladem je Proustovo Hledání ztraceného času (1913 až 1927).
Vývoj románu a slavná díla
Starověk a středověk
Názory na počátky se liší podle pojetí románu. Britannica vidí první prozaickou fikci ve starověkém Římě: v Petroniově Satirikonu z 1. století a Apuleiově Zlatém oslovi ze 2. století. Šlo o protějšek eposu: próza, obyčejní lidé a ulice místo bojiště.
Cervantes a vznik moderního románu
První velký rozkvět přišel podle Britanniky ve Španělsku na začátku 17. století s Cervantesovou protirytířskou komedií. Román sleduje člověka bez heroických vlastností. Více přináší rozbor Dona Quijota. V 18. století následovali Lesage s Gil Blasem (1715), Defoe a Fielding s Tomem Jonesem (1749).
Století románu
V 19. století román dominoval. Realisté zachycovali přechod k průmyslové společnosti, naturalismus Émila Zoly vliv dědičnosti a prostředí. Flaubertova Paní Bovaryová vyšla knižně roku 1857.
Románová tvorba ve 20. století
Proust a Woolfová posunuli těžiště do vědomí postav. Ve Francii se od 50. let rozvíjel nový román, který odmítal iluzi skutečnosti a souvislý děj. Česká literatura přispěla humoristickým románem Jaroslava Haška a Čapkovou satirou.
Tabulka uvádí často zkoušená díla s rokem prvního vydání.
| Autor | Dílo | Rok | Druh |
|---|---|---|---|
| Miguel de Cervantes | Don Quijote | 1605 a 1615 | protirytířský román, začátek moderního románu |
| Daniel Defoe | Robinson Crusoe | 1719 | dobrodružný, často označovaný za první anglický román |
| Johann Wolfgang Goethe | Utrpení mladého Werthera | 1774 | částečně epistolární |
| Walter Scott | Waverley | 1814 | historický |
| Jane Austenová | Pýcha a předsudek | 1813 | společenský román mravů |
| Gustave Flaubert | Paní Bovaryová | 1857 knižně | psychologický, realistický |
| Fjodor Dostojevskij | Zločin a trest | 1866 | psychologický |
| Jaroslav Hašek | Osudy dobrého vojáka Švejka | 1921 až 1923 | humoristický, satirický |
| Karel Čapek | Válka s mloky | 1936 | sci-fi satira |
| George Orwell | 1984 | 1949 | antiutopie |
Jak román poznat a čím se liší od příbuzných žánrů
Rychlý test: rozsáhlé vymyšlené vyprávění s několika dějovými liniemi, množstvím postav a vývojem hrdiny je nejspíš román. Pokud se vše soustředí na jednu událost s pointou, jde o novelu. Nejčastější záměny shrnuje tabulka.
| Co se plete | S čím | Jak je rozlišit |
|---|---|---|
| román | novela | novela je kratší, soustředí se na jednu událost a pointu, román má více dějových linií a postav |
| román | povídka | povídka je krátká próza o jedné epizodě, román sleduje delší čas a mnoho postav |
| román | epos | epos je veršovaný, jeho hrdina koná velké činy, v románu je hrdinou nedokonalý člověk |
| román | anglické romance | anglicky romance označuje rytířský nebo oddechový příběh, česká romance je lyrickoepická báseň |
| utopie | antiutopie | utopie představuje lepší uspořádání, antiutopie výstražně líčí horší, totalitní svět |
Česká romance je jiný útvar, jak vysvětluje článek o romanci.
Ukázka rozboru: Osudy dobrého vojáka Švejka
Vybíráme začátek Haškova románu, protože je volným dílem a na krátké pasáži ukazuje několik znaků. Text začíná větou „Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi, která pokračuje popisem hrdiny. Úryvek je opsán z Wikizdrojů podle vydání z roku 1983, celé dílo rozebírá rozbor Švejka.
Co v úryvku vidíme
Je to próza s vypravěčem ve třetí osobě. Děj začíná přímou řečí: velká dějina, atentát na následníka trůnu, vstupuje do všedního rozhovoru. Švejk odpovídá otázkou, o kterého Ferdinanda jde. Vypravěč hrdinu představuje jako obchodníka se psy s padělanými rodokmeny. Vzniká komický kontrast mezi vážností události a všedností mluvčích.
Zařazení
Švejk je humoristický a satirický román s mnoha postavami. Hašek ho vydával po částech v letech 1921 až 1923 a nedokončil ho. Jeho ironii vysvětluje článek o satiře.
Vyzkoušejte se
U každé úlohy odpovězte. Řešení je hned pod seznamem.
- Z čeho vzniklo slovo román a co původně označovalo?
- Jak se nazývá román napsaný ve formě dopisů? Uveďte příklad.
- Zařaďte Zločin a trest podle zaměření: psychologický, nebo dobrodružný?
- Rozhodněte: je Orwellovo 1984 utopie, nebo antiutopie?
- Jak se nazývá velmi rozsáhlý román v mnoha svazcích, například Proustovo Hledání ztraceného času?
Řešení: 1. z románského výrazu pro text psaný lidovou řečí, ne latinsky, 2. epistolární román, například Utrpení mladého Werthera, 3. psychologický, 4. antiutopie, 5. román-řeka.
Šest omylů o románu
Všech šest tvrzení uvedených tučně je chybných, oprava následuje za nimi.
- Román musí mít aspoň 300 stran. Pevná hranice neexistuje. Pro orientaci se uvádí kolem 50 000 slov a rozhoduje i složitost děje.
- Román je vždy próza. Obvykle ano, ale existuje i veršovaný román, například Evžen Oněgin.
- Antiutopie je totéž co utopie. Utopie líčí lepší společnost, antiutopie varuje před horší.
- Historický román je učebnice dějepisu. Scott se snaží o věrohodnost, Dumas dává přednost dobrodružství a Eco promítá do minulosti otázky přítomnosti.
- Román je vždy o lásce. Téma může být téměř jakékoli, od zločinu přes politiku po cestování časem.
- Román popisuje hrdiny a velké činy. Hrdinou románu je nedokonalý člověk, velké činy patří spíš eposu.
Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.
Časté otázky
Co je román v literatuře?
Román je rozsáhlá epická próza, která příběhem a postavami zobrazuje lidskou zkušenost v určitém prostředí a čase. Má složitější děj než novela či povídka a více postav.
Jaké jsou znaky románu?
Rozsah, složitější děj, více postav, vývoj hrdiny, konkrétní prostředí a doba a nejčastěji próza. Žádný znak ale neplatí bez výjimky.
Jaké jsou druhy románu?
Podle námětu historický, dobrodružný nebo detektivní, podle zaměření psychologický a společenský, podle stavby epistolární či román-řeka. K nim patří i antiutopie.
Co znamená slovo román?
Pochází z románských jazyků a původně označovalo knihu psanou lidovou řečí, ne latinsky.
Čím se liší román od novely a povídky?
Rozsahem a složitostí. Román má více dějových linií a postav, novela se soustředí na jednu událost s pointou a povídka líčí jedinou epizodu.
Co je antiutopický román?
Antiutopie neboli dystopie výstražně líčí společnost s totalitními a odlidštěnými rysy, kde stát potlačuje jednotlivce. Nejznámější jsou 1984 a Brave New World.
Který román je považován za první?
Názory se různí. Široké pojetí vidí počátky už ve starověku, užší u Cervantesova Dona Quijota. Defoeův Robinson Crusoe se označuje za první anglický román.
Kolik stran má mít román?
Pevná hranice neexistuje. Pro orientaci se uvádí zhruba od 50 000 slov, tedy kolem 200 stran, rozhoduje ale i složitost děje.
