|

Slovanské jazyky: přehled, tabulka a cvičení

Slovanské jazyky tvoří rodinu příbuzných jazyků, které se tradičně dělí na západní, jižní a východní větev, a čeština patří do západní. Všechny vycházejí z praslovanštiny, ta z baltoslovanského prajazyka a ten z praindoevropštiny. V článku najdete přehled větví v tabulce, srovnání slov, písma a výklad o staroslověnštině.

Ve zkratce

  • Slovanské jazyky patří do indoevropské rodiny a nejblíže mají k baltským jazykům, tedy litevštině a lotyštině.
  • Tradiční dělení má tři větve: západní, jižní a východní.
  • Čeština patří do západní větve spolu se slovenštinou, polštinou a lužickou srbštinou.
  • Latinkou se píše západní větev a chorvatština se slovinštinou, cyrilicí východní větev, bulharština a makedonština.
  • Nejstarším doloženým slovanským spisovným jazykem je staroslověnština, která vznikla v 9. století.
  • Podobná slova mají často odlišný význam, proto je nejhorší past takzvaní falešní přátelé.

Kam slovanské jazyky patří

Indoevropská rodina

Indoevropské jazyky tvoří největší jazykovou rodinu Evropy. Patří sem mimo jiné germánské jazyky (angličtina, němčina), románské (francouzština, španělština), keltské, řecké, indoíránské i baltské a slovanské. Společný původ prozrazují slova, která se v různých jazycích shodují v kořeni. Česká matka odpovídá latinské mater a anglické mother, nový latinskému novus a anglickému new, jméno latinskému nomen a anglickému name.

Od praindoevropštiny k praslovanštině

Slovanské jazyky pocházejí z praslovanštiny, ta z baltoslovanského prajazyka a ten z praindoevropštiny. Odhady, kdy se slovanská a baltská větev oddělily, se podle metody liší, zhruba mezi lety 1500 a 1000 před naším letopočtem. Rozchod praslovanštiny na tři větve se klade do 5. až 7. století a spojoval se se stěhováním Slovanů. Přesné datování je u všech těchto odhadů sporné.

Slovanština jako satemový jazyk

Indoevropské jazyky se dělí na dvě skupiny podle toho, jak se vyvinula některá hláskoslovná skupina. Slovanské a baltské jazyky patří mezi takzvané satemové, kde na místě původní hlásky k stojí s nebo š. Číslovka sto má v latině podobu centum a litevsky šimtas. Naopak latina a řečtina patří mezi jazyky kentumové.

Tři větve slovanských jazyků

Tradiční dělení se opírá o zeměpisné rozložení jazyků. Kritici namítají, že novější měření podobnosti tři větve přesně nepotvrzují, proto je dělení užitečné spíše jako orientační mapa. Přehled najdete v tabulce.

Větev Skupina Jazyky Hlavní písmo
Západní česko-slovenská čeština, slovenština latinka
Západní lechitská polština, kašubština, slezština (někdy považována za nářečí polštiny) latinka
Západní lužickosrbská horní a dolní lužická srbština latinka
Východní východoslovanská ruština, ukrajinština, běloruština, rusínština (její zařazení je sporné) cyrilice
Jižní západní slovinština, chorvatština, srbština, bosenština, černohorština latinka, srbština obě písma
Jižní východní bulharština, makedonština cyrilice

Jednotlivé větve podrobněji

Západní větev: čeština a slovenština

Čeština se slovenštinou tvoří vlastní česko-slovenskou skupinu. Obě mají prvotní přízvuk na první slabice a dlouhé i krátké samohlásky. Slovenština navíc zachovává některé hlásky, které čeština ztratila, například dvojhlásky ie, ia a ô. Proto se česky řekne mléko, slovensky mlieko. O tom, jak se čeština vyvíjela do dnešní podoby, pojednává článek o vývoji češtiny.

Polština, kašubština a slezština

Lechitské jazyky se vyznačují nosovkami: polské ę a ą jsou pozůstatkem hlásek, které měla praslovanština i staroslověnština. Česky se řekne ruka, polsky ręka. Kašubština se mluví při pobřeží Baltu a slezština leží na hranici mezi jazykem a nářečím polštiny, takže zdroje jejich status uvádějí různě.

Lužická srbština

Lužická srbština se mluví v Lužici na východě Německa a existuje ve dvou spisovných podobách, horní a dolní. Nezaměňuje se se srbštinou, která patří do jižní větve. Lužické jazyky zachovaly dvojné číslo, tedy zvláštní tvary pro dva předměty, které slovinština také užívá, ale čeština ho dávno nemá.

Východní větev

Východní větev tvoří ruština, ukrajinština a běloruština. Rusínština, která se vyskytuje na Zakarpatské Ukrajině a v sousedních zemích, je sporná: jedni ji pokládají za samostatný jazyk, jiní za nářečí ukrajinštiny. Všechny východní jazyky se píšou cyrilicí.

Typickým znakem je plnohlas, tedy skupina oro, olo, ere tam, kde jiné jazyky mají přesmyk. Západní a jižní jazyky mají například hrad, kráva, ruština gorod a korova. Ukrajinština a běloruština jsou samostatné jazyky s vlastní spisovnou normou, ne nářečí ruštiny.

Jižní větev: západní skupina

Sem patří slovinština a skupina jazyků, které vznikly z původně společné srbochorvatštiny: chorvatština, srbština, bosenština a černohorština. Dnes jde o samostatné standardní jazyky se společným základem, jejich vzájemná srozumitelnost je vysoká. Chorvatština se píše latinkou, srbština podle ústavy oficiálně oběma písmy a černohorština se píše obojím. Slovinština má podle zdrojů dvojné číslo a velmi rozmanitá nářečí.

Jižní větev: východní skupina

Bulharština a makedonština stojí v jižní větvi stranou. Ztratily skoro úplně pády, ale vytvořily člen, který se připojuje na konec slova. Bulharsky kniga, ale knigata. Zachovaly také minulé časy aorist a imperfektum, které čeština ztratila. Obě se píšou cyrilicí.

Slova a písmo

Slova ve slovanských jazycích

Základní slovní zásoba se v příbuzných jazycích podobá, a čím jsou si jazyky bližší, tím víc. Tabulka porovnává běžná slova v šesti jazycích. Ruština a bulharština jsou zapsány přepisem do latinky.

Česky Slovensky Polsky Rusky Chorvatsky Bulharsky
ruka ruka ręka ruka ruka răka
voda voda woda voda voda voda
mléko mlieko mleko moloko mlijeko mljako
chléb chlieb chleb chleb kruh chljab
hrad hrad gród gorod grad grad
dům dom dom dom kuća kăšta

Z řádků je vidět, že čeština je nejblíže slovenštině a polštině a že v jižních jazycích se objevují odlišná slova, například chorvatské kruh pro chléb. Slovanská slovní zásoba se v češtině doplnila také slovy převzatými odjinud, o nichž se píše v článku o přejatých slovech.

Písmo slovanských jazyků

Slovanské jazyky se zapisují třemi písmy. Latinku používají západní jazyky a chorvatština se slovinštinou, cyrilici východní jazyky, bulharština a makedonština. Třetí písmo, hlaholice, je historické a dnes slouží jen výjimečně v církevních textech.

Písmo Kde se užívá Poznámka
Latinka čeština, slovenština, polština, slovinština, chorvatština, lužická srbština upravená o háčky, čárky a další znaky, například č, ř, ł, ą
Cyrilice ruština, ukrajinština, běloruština, bulharština, makedonština srbština ji užívá spolu s latinkou
Hlaholice historická, v církevních textech nejstarší slovanské písmo, přisuzované Konstantinovi

Rozdíl mezi písmy často neznamená rozdíl mezi jazyky. Srbština se píše oběma písmy, a to podle situace. Pro čtenáře, který zná latinku, je nejpoužitelnější tip: cyrilice vypadá cize, ale řada jejích písmen se čte jako latinská, takže po pár hodinách učení lze přečíst nápisy.

Staroslověnština a první slovanské písmo

Cyril a Metoděj

Staroslověnština je nejstarší doložený slovanský spisovný jazyk. Vznikla v roce 862 nebo 863, kdy soluňští bratři Konstantin, pozdější Cyril, a Metoděj přišli na pozvání knížete Rastislava na Velkou Moravu. Pro překlad evangelií a liturgických knih vytvořil Konstantin hlaholici. Základem jazyka byla podle dostupných zdrojů řeč Slovanů z okolí Soluně.

Od hlaholice k cyrilici

Metoděj zemřel roku 885 a papež Štěpán V. staroslověnskou liturgii na Velké Moravě zakázal. Kníže Svatopluk roku 886 vyhnal Metodějovy žáky, kteří našli útočiště v Bulharsku u knížete Borise I. Tam vznikla cyrilice, která v Bulharsku roku 893 vytlačila hlaholici jako úřední písmo. Většina dochovaných staroslověnských textů vznikla v Bulharsku v 10. a 11. století.

Staroslověnština a církevní slovanština

Z nejstaršího jazyka se časem vyvinuly místní podoby, které se označují jako církevní slovanština. Dodnes se užívá v bohoslužbách některých pravoslavných církví. Staroslověnština ani církevní slovanština není živým mateřským jazykem. Čtenáře české literatury obvykle zajímá hlavně jako počátek písemnictví, jak ukazuje i přehled útvarů národního jazyka.

Čeština mezi slovanskými jazyky

Co čeština sdílí

Čeština patří k jazykům se sedmi pády, rodem mužským, ženským a středním a bohatým slovesným systémem. Spisovně se rozlišuje dokonavé a nedokonavé sloveso, vid, což je rys společný celé rodině. Společná je také řada hláskových změn, například h místo původního g: česky hora, rusky gora.

Čím se čeština liší

Typická je hláska ř. Polské rz je jejím historickým příbuzným, ale dnes se vyslovuje jinak. Čeština má pevný přízvuk na první slabice, polština na předposlední, ruština volný. Nářečí se ovšem v Česku od sebe liší a hranice mezi nimi a sousedními jazyky bývá plynulá, jak popisuje článek o nářečích v Česku.

Falešní přátelé

Podobnost slov svádí k chybnému čtení. Stejně znějící slovo může mít v jiném jazyce zcela jiný význam. Přehled najdete v tabulce.

Slovo Význam česky Význam v jiném jazyce
pozor upozornění, pozornost rusky pozor znamená hanba
krásný hezký rusky krasnyj znamená červený
čerstvý nedávno vyrobený rusky čerstvyj znamená oschlý, starý

Vyzkoušejte se

Zkuste odpovědět bez nahlížení do textu. Řešení je hned pod seznamem.

  1. Do které větve slovanských jazyků patří čeština?
  2. Jak se jmenuje nejstarší slovanské písmo?
  3. Který jazyk je z těchto dvou západoslovanský: slovinština, nebo kašubština?
  4. Kterým písmem se píše bulharština?
  5. Proč není lužická srbština totéž co srbština?

Řešení: 1. do západní, spolu se slovenštinou. 2. hlaholice. 3. kašubština, slovinština je jihoslovanská. 4. cyrilicí. 5. lužická srbština je západoslovanský jazyk v Německu, srbština je jihoslovanská.

Šest omylů o slovanských jazycích

  1. Slovanské jazyky jsou nářečí ruštiny. Ruština je jedním z východních jazyků a od ostatních se vyvinula samostatně z praslovanštiny.
  2. Cyrilice je ruské písmo. Vznikla v Bulharsku a dnes se užívá v několika jazycích.
  3. Čeština je nejbližší ruštině. Nejblíže má ke slovenštině, ruština patří do jiné větve.
  4. Kdo umí česky, rozumí všem Slovanům. Srozumitelnost je největší u sousedních jazyků a v psané podobě.
  5. Srbština a chorvatština jsou jedno a totéž. Mají společný základ, ale jde o samostatné standardní jazyky.
  6. Staroslověnština je předchůdcem češtiny. Je jiným jihoslovanským jazykem, i když se v něm psalo také na Moravě.

Pravopisné případy, které trápí i rodilé mluvčí, shrnuje přehled pravopisu.

Další témata české mluvnice od slova po souvětí shrnuje přehled mluvnice češtiny.

Časté otázky

Které jazyky patří mezi slovanské?

Mezi slovanské patří západní jazyky (čeština, slovenština, polština, lužická srbština), východní (ruština, ukrajinština, běloruština) a jižní (slovinština, chorvatština, srbština, bulharština, makedonština a další).

Do které skupiny patří čeština?

Čeština patří do západní větve a spolu se slovenštinou tvoří česko-slovenskou skupinu. Nejblíže má tedy ke slovenštině, dále k polštině a lužické srbštině.

Jaký je rozdíl mezi lužickou srbštinou a srbštinou?

Lužická srbština je západoslovanský jazyk z Lužice v Německu, srbština jihoslovanský jazyk z Balkánu. Názvem se podobají, ale patří do různých větví.

Kterým písmem se píšou slovanské jazyky?

Západní jazyky a chorvatština se slovinštinou se píšou latinkou, ruština, ukrajinština, běloruština, bulharština a makedonština cyrilicí. Srbština užívá obě písma.

Co je staroslověnština?

Staroslověnština je nejstarší doložený slovanský spisovný jazyk z 9. století. Vytvořili ji Konstantin (Cyril) a Metoděj pro misii na Velké Moravě a dnes se nemluví.

Kdo vytvořil hlaholici?

Hlaholici vytvořil podle tradičního podání Konstantin (Cyril) kolem roku 862 nebo 863 pro překlad liturgických textů. Cyrilice vznikla později v Bulharsku.

Je čeština příbuzná s angličtinou?

Ano, obě patří do indoevropské rodiny, takže mají společného vzdáleného předka. Příbuznost ukazují slova jako matka a mother nebo nový a new.

Rozumí Čech ostatním Slovanům?

Nejlépe slovenštině a do jisté míry polštině, hlavně v psané podobě. Čím je jazyk vzdálenější, tím více falešných přátel a odlišných slov se objeví.

Související články