Klasicismus a osvícenství v literatuře: přehled
Klasicismus a osvícenství v literatuře spojuje důraz na rozum, řád a jasnou formu. Klasicismus je umělecký směr s přísnými pravidly, například s pravidlem tří jednot v dramatu, osvícenství je širší myšlenkové hnutí 17. a 18. století. V článku najdete znaky obou proudů, Molièra, osvícenské autory, přehled děl v tabulce, časté záměny a krátké cvičení.
Ve zkratce
- Klasicismus se opírá o antické vzory a staví na rozumu, řádu a pravidlech.
- Jeho vrcholem je francouzské drama 17. století: Corneille, Racine a Molière.
- Pravidlo tří jednot žádá jeden děj, jedno místo a nejvýš jeden den.
- Osvícenství je myšlenkové hnutí pozdního 17. a 18. století, které věřilo v rozum a pokrok.
- Osvícenští autoři: Voltaire, Diderot, Swift a Defoe, u nás Dobrovský, Kramerius a Puchmajer.
- Ukázky v rozborech: Lakomec (klasicismus) a Robinson Crusoe (osvícenství).
Co je klasicismus a co osvícenství
Oba pojmy se ve škole probírají společně, ale neznamenají totéž. Klasicismus je umělecký směr, osvícenství je filozofické a společenské hnutí. Spojuje je víra, že svět i umění se dají uspořádat rozumem. Obecné zařazení obou směrů do řady ostatních najdete v našem přehledu literárních směrů.
Klasicismus: řád podle antiky
Klasicismus vznikl v 17. století ve Francii za vlády Ludvíka XIV. Spisovatelé se vraceli k antickým autorům a hledali v nich vzor jasné, vyvážené a srozumitelné tvorby. Dobrá literatura měla podle klasicistů dodržovat pravidla, naučit čtenáře něco užitečného a zároveň ho potěšit. Nicolas Boileau v básnickém traktátu L’Art poétique z roku 1674 shrnul tyto zásady a pro jasnost vyslovil větu, že co se dobře myslí, říká se jasně.
Osvícenství: rozum a pokrok
Encyclopaedia Britannica klade osvícenství do Evropy pozdního 17. a 18. století, širší vymezení sahá od roku 1688 do roku 1789. Osvícenci věřili, že rozum dokáže poznat pravdy o světě, náboženství i politice a zlepšit život lidí. Všechno mělo být zkoumáno rozumem, včetně autorit, a důležité byly tolerance a vzdělání. Do literatury to vneslo satiru, filozofické povídky, romány a encyklopedie.
Kdy to bylo a jak se země liší
Klasicismus má těžiště ve Francii 17. století, osvícenství se rozvíjelo ve Francii, Anglii, Německu a Skotsku v 18. století. Britannica o Voltairovi píše, že jeho život zasáhl poslední léta klasicismu a předvečer revoluce. V českých zemích se podle osnov vysokých škol oba proudy potkávají v národním obrození, které se vymezuje od 70. let 18. století. Hranice jsou proto u každé země jiné a časové vymezení po stoletích je jen orientační. Navazuje na ně národní obrození.
Znaky klasicismu a osvícenství
Tabulka shrnuje, podle čeho dílo poznáte. První tři řádky platí hlavně pro klasicismus, poslední tři pro osvícenství. Tabulku si lze vytisknout jako tahák.
| Znak | Co to znamená | Kde ho najdete |
|---|---|---|
| rozum nad citem | postavy i autor jednají a soudí rozumově | Molière, Racine |
| pravidla a řád | pevné žánry, vyvážená stavba, tři jednoty | francouzská tragédie a komedie |
| antické vzory | látky a pravidla z antiky, Aristotelova Poetika | Boileau, Racine |
| kritika a satira | výsměch pověře, pošetilosti a zneužité moci | Swift, Voltaire |
| pokrok a vzdělání | poznání je cesta ke zlepšení světa | Encyklopedie, Diderot |
| obyčejný člověk a práce | vypravěč a hrdina se prosazují rozumem a prací | Robinson Crusoe |
Tři jednoty a Molière
Francouzští klasicisté odvodili z Aristotelovy Poetiky tři principy, kterým se říká jednoty. Hra má mít jeden děj, odehrávat se na jednom místě a trvat nejvýš jeden den. Britannica dodává, že Aristoteles ve skutečnosti jednotu místa a času nežádal a zdůrazňoval jen jednotu děje. Podobu pravidel vyložil roku 1570 italský humanista Lodovico Castelvetro.
Jednota děje, místa a času
Jednota děje znamená, že hra sleduje jedno hlavní téma a vedlejší zápletky ho nerozbíjejí. Jednota místa omezuje hru na jediný prostor, například jednu místnost nebo město. Jednota času stahuje děj do jednoho dne. Krize hrdinů se proto odehrávají v několika hodinách a drama působí sevřeně. Vlastní příklad: Vše se rozhodne v jedné síni během jednoho odpoledne.
Spor o Cida
Corneillova tragédie Le Cid z roku 1637 měla u publika obrovský úspěch, ale jednoty nedodržela. Francouzská akademie ji proto kritizovala a kardinál Richelieu na tomto základě zakázal její veřejné hraní, jak uvádí Britannica. Spor ukázal, že pravidla nebyla jen doporučení, ale měřítko, podle kterého se dílo posuzovalo. Jean Racine pak v tragédiích jako Andromaque (1667) a Phèdre (1677) jednoty dodržel důsledně.
Molière a klasicistní komedie
Molière (1622 až 1673) se vlastním jménem jmenoval Jean-Baptiste Poquelin. Britannica popisuje jeho komedii jako dvojí pohled, který vedle sebe staví moudrost a pošetilost, pravdu a přetvářku. Za obecnými typy, jako je pokrytec, lakomec nebo misantrop, stojí vždy konkrétní lidská vlastnost. Tartuffe měl první verzi roku 1664 a byl zakázán, Misantrop se hrál poprvé roku 1666. Molière zemřel 17. února 1673 po zhroucení na jevišti při hře Zdravý nemocný.
Lakomec jako ukázka
Komedie Lakomec byla poprvé uvedena 9. září 1668 v pařížském divadle Palais-Royal. Je to pětiaktová hra psaná prózou, děj trvá jediný den a odehrává se v Harpagonově domě. Hlavní postavou je lichvář, jemuž peníze nahradily rodinu. Námět převzal Molière z Plautovy hry. Hra tak splňuje jednotu místa, času i děje a je modelovým příkladem charakterové komedie. Podrobnosti, postavy a motivy rozebírá náš rozbor Molièrova Lakomce.
Osvícenská literatura
Osvícenství nepsalo podle jednotných pravidel, ale podle společného cíle: rozumem kritizovat svět. Typickými žánry jsou satirický román, filozofická povídka, esej, kritický list a encyklopedie. Britannica připomíná, že Voltairovy spisy obsahují mnoho útoků na církevní autoritu a kritiku politických institucí.
Voltaire a Diderot
François-Marie Arouet, který psal jako Voltaire (1694 až 1778), byl podle Britanniky klíčovou postavou osvícenství. Proslavily ho Filozofické listy z roku 1734 a satirický román Candide z roku 1759, jenž útočí na představu, že žijeme v nejlepším z možných světů. Denis Diderot byl v letech 1745 až 1772 hlavním redaktorem Encyklopedie, jednoho z hlavních děl osvícenství. Voltairův život podle Britanniky zasáhl poslední léta klasicismu i předvečer revoluce.
Swift a Defoe
Jonathan Swift vydal anonymně roku 1726 Gulliverovy cesty, čtyřdílnou satiru, která paroduje cestopisy a vysmívá se anglickým poměrům. Daniel Defoe vydal v Londýně 25. dubna 1719 Robinsona Crusoea, příběh námořníka, který přežil 28 let na pustém ostrově. Robinson se spoléhá na rozum, práci a vedení deníku, což je typicky osvícenský ideál. Dílo vzniklo v době, kdy se rodil novodobý román, a rozebíráme je v našem rozboru Robinsona Crusoea.
Česká literatura
V českém prostředí osnovy předmětu o literatuře národního obrození uvádějí modul Osvícenství a klasicismus v české literatuře. Řadí do něj například Josefa Dobrovského, Václava Matěje Krameria, Antonína Jaroslava Puchmajera, Václava Tháma a Prokopa Šedivého a v části o anakreontice a klasicismu Šebestiána Hněvkovského nebo Jana a Vojtěcha Nejedlé. Osnova je spojuje s jazykem, publicistikou, divadlem a počátky novočeské poezie.
Autoři a díla v tabulce
Tabulka uvádí autory a díla, která se u maturity a v testech objevují nejčastěji. Rok je uveden jen tehdy, když ho potvrdily otevřené zdroje.
| Autor | Země | Dílo | Rok | Směr, žánr |
|---|---|---|---|---|
| Pierre Corneille | Francie | Le Cid | 1637 | klasicismus, tragédie |
| Jean Racine | Francie | Andromaque | 1667 | klasicismus, tragédie |
| Jean Racine | Francie | Phèdre | 1677 | klasicismus, tragédie |
| Nicolas Boileau | Francie | L’Art poétique | 1674 | klasicismus, básnický traktát |
| Molière | Francie | Misantrop | 1666 | klasicismus, komedie |
| Molière | Francie | Lakomec | 1668 | klasicismus, komedie |
| Daniel Defoe | Anglie | Robinson Crusoe | 1719 | osvícenství, román |
| Jonathan Swift | Irsko, Anglie | Gulliverovy cesty | 1726 | osvícenství, satirický román |
| Voltaire | Francie | Filozofické listy | 1734 | osvícenství, eseje |
| Voltaire | Francie | Candide | 1759 | osvícenství, satirický román |
| Denis Diderot | Francie | Encyklopedie (hlavní redaktor) | 1745 až 1772 | osvícenství, encyklopedie |
| Josef Dobrovský, Antonín Jaroslav Puchmajer, Václav Matěj Kramerius | české země | bez uvedení děl | národní obrození, osvícenství a klasicismus |
Jak směr poznat a co se plete
Rychlý test: pokud je dílo přísně uspořádané, postavy představují typy a rozum vítězí nad vášní, jde o klasicismus. Pokud autor rozumem kritizuje společnost a církev, jde o osvícenství. Ukázka klasicistní jasnosti: Ce que l’on conçoit bien s’énonce clairement, tedy co se dobře myslí, říká se jasně (Boileau). Starší období vysvětluje humanismus a renesance, Shakespeara s jeho volným nakládáním s časem a místem ukazuje například rozbor Hamleta.
| Co se plete | S čím | Jak je rozlišit |
|---|---|---|
| klasicismus | antika | klasicismus se k antice vrací jako k vzoru, antika je dřívější epocha |
| klasicismus | baroko | baroko je vzrušené a okázalé, klasicismus střídmý a sevřený |
| klasicismus | osvícenství | klasicismus je umělecký směr, osvícenství myšlenkové hnutí |
| klasicismus | romantismus | romantismus pravidla odmítá a staví cit a fantazii |
| osvícenství | renesance | renesance staví na člověku a antice, osvícenství na rozumu a pokroku |
| Robinson Crusoe | klasicistní dílo | je to osvícenský román bez pravidla jednot |
Období, od něhož se klasicismus vymezuje, popisuje text o tom, jak poznat baroko v literatuře. Směr, který klasicismus a osvícenství odmítl, je romantismus.
Vyzkoušejte se
Odpovězte na pět krátkých otázek. Řešení je hned pod seznamem.
- Kolik jednot požaduje klasicistní drama a které to jsou?
- Který francouzský dramatik napsal Lakomce?
- Jakému směru se připisuje román Robinson Crusoe?
- Napište, zda je tvrzení pravdivé: Aristoteles výslovně žádal jednotu místa i času.
- Do kterého směru patří hra, která volně střídá místa a vyskytuje se v ní tragika i komika?
Řešení: 1. Tři: jednotu děje, místa a času. 2. Molière. 3. Osvícenství. 4. Nepravda, Aristoteles zdůrazňoval jen jednotu děje. 5. Do klasicismu ne, spíš odpovídá renesančnímu dramatu, jaké psali Shakespeare nebo Marlowe.
Šest omylů, které se opakují
Žáci při výkladu klasicismu a osvícenství dělají podobné chyby. Většina vzniká tím, že se spojí pojem směru a pojem doby.
- Klasicismus je totéž co antika. Klasicismus je novodobý směr, který se k antice vrací.
- Tři jednoty vymyslel Aristoteles. Aristoteles zdůraznil jen jednotu děje, zbytek přidali pozdější teoretici.
- Molière psal tragédie. Byl to autor komedií, tragédii v klasicismu psali Corneille a Racine.
- Každá Molièrova hra je veršovaná. Lakomec je psaný prózou.
- Osvícenství a klasicismus jsou jedno. První je myšlenkové hnutí, druhé umělecký směr.
- Robinson Crusoe patří ke klasicismu. Je to osvícenský román.
Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.
Časté otázky
Co je klasicismus v literatuře?
Klasicismus je umělecký směr, který se opírá o antické vzory a staví na rozumu, řádu a pevných pravidlech. Největší rozkvět měl ve Francii v 17. století, hlavně v dramatu, tedy u Corneilla, Racina a Molièra.
Jaký je rozdíl mezi klasicismem a osvícenstvím?
Klasicismus je umělecký směr s pravidly pro psaní, osvícenství je široké myšlenkové hnutí 17. a 18. století, které věřilo v rozum a pokrok. V učebnicích se spojují, protože oba stavějí na rozumu.
Co jsou tři jednoty v dramatu?
Jsou to jednota děje, místa a času. Hra má mít jeden hlavní příběh, odehrávat se na jednom místě a trvat nejvýš jeden den. Francouzští klasicisté je odvozovali z Aristotelovy Poetiky, ačkoli Aristoteles výslovně žádá jen jednotu děje.
Dodržuje Lakomec tři jednoty?
Z větší části ano. Hra se odehrává v Harpagonově domě v Paříži během jednoho dne a točí se kolem jednoho příběhu o ztracené truhlici a svatbách dětí. Je psaná prózou, na rozdíl od jiných Molièrových her.
Patří Robinson Crusoe ke klasicismu?
Ne. Defoeův román z roku 1719 patří k anglickému osvícenství a k počátkům novodobého románu. Není to drama, nemá pevná pravidla jednot a trvá desítky let. S klasicismem ho spojuje jen důraz na rozum, práci a řád.
Kdy byl klasicismus a osvícenství?
Klasicismus se ve Francii klade do 17. století, osvícenství podle Britanniky do pozdního 17. a do 18. století, zhruba od roku 1688 do roku 1789. V českých zemích se oba proudy potkávají v národním obrození od 70. let 18. století.
Kdo jsou hlavní autoři klasicismu a osvícenství?
Z klasicismu Corneille, Racine a Molière, z osvícenství Voltaire, Diderot, Swift a Defoe. V české literatuře se k těmto proudům řadí Josef Dobrovský, Václav Matěj Kramerius, Antonín Jaroslav Puchmajer a Šebestián Hněvkovský.
Čím se liší klasicismus od romantismu?
Klasicismus ctí pravidla, rozum a vyvážený tvar, romantismus je odmítá a staví cit, fantazii a výjimečného jedince. Zlom ve Francii symbolizuje premiéra Hugova dramatu Hernani v roce 1830, kde jednoty definitivně padly.
