Druhy číslovek: přehled, příklady a cvičení

Číslovky jsou slovní druh, který vyjadřuje počet, množství nebo pořadí. Škola rozlišuje čtyři hlavní druhy číslovek: základní (pět), řadové (pátý), druhové (paterý) a násobné (pětkrát), a u každého druhu ještě číslovky určité a neurčité. V článku najdete přehledovou tabulku, výklad všech druhů s příklady, skloňování čísel dva, tři, čtyři, sto a tisíc, pravidla pro psaní číslicí a slovem i krátký test.

Ve zkratce

• Základní číslovky vyjadřují počet: tři, dvacet, sto, několik.
• Řadové číslovky vyjadřují pořadí: třetí, dvacátý, několikátý.
• Druhové číslovky vyjadřují počet druhů: dvojí, trojí, paterý, několikerý.
• Násobné číslovky vyjadřují opakování: třikrát, trojnásobný, několikrát.
• Určité číslovky jde napsat číslem, neurčité ne: pět proti několik.
• Za číslicí řadové číslovky se píše tečka (5. patro), za základní ne (5 pater).
• Koncovky -ti a -mi se k číslici nepřipisují: od 5 let, 12procentní.

Co je číslovka a jaké jsou druhy číslovek

Nový encyklopedický slovník češtiny popisuje číslovku jako slovní druh, jehož výrazy spojuje to, že vyjadřují kvantitativnost neboli množství. Číslovky tedy netvoří jednotnou skupinu podle tvaru, ale podle významu. Některé se skloňují jako přídavná jména (pátý), jiné jako podstatná jména (sto, tisíc) a další se neskloňují vůbec, protože se chovají jako příslovce (pětkrát).

Čtyři druhy podle školní mluvnice

Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny pracuje řada mluvnic se čtyřmi ústředními kategoriemi: číslovky základní, řadové, druhové a násobné. U každého druhu se navíc rozlišují číslovky určité a neurčité. Jak se číslovky zařazují mezi ostatní slovní druhy, ukazuje i text o druzích zájmen a jejich poznávání, protože se zájmeny mají číslovky hodně společného.

Podrobnější akademická třídění

Akademická Mluvnice češtiny přidává k hlavním čtyřem druhům další skupiny. Slovník je jmenuje: číslovky souborové (dvoje boty), úhrnné (patero), dílové (pětina), skupinové (pětka) a velikostní (stotisícový). Zda slova jako pětina nebo pětka patří mezi číslovky, se v mluvnicích liší. V užším pojetí jde o podstatná jména odvozená od číslovek.

Základní, řadové, druhové a násobné číslovky

Číslovky základní

Základní číslovka podle Nového encyklopedického slovníku češtiny označuje prostý počet: tři muži, pět stolů. Patří sem pojmenování přirozených čísel (jeden, dva, sto, milion), číslovka nula a také spojení typu jedenapůl nebo půldruhého. Ptáme se na ni otázkou kolik? Příklad: Na výlet jelo dvacet osm dětí.

Číslovky řadové

Řadová číslovka označuje místo v pořadí: první, druhý, pátý, stý, tisící. Skloňuje se jako přídavné jméno, a to buď tvrdé (pátý jako mladý), nebo měkké (třetí, tisící jako jarní). Proto se hodí znát vzory přídavných jmen mladý a jarní. K řadovým číslovkám patří i příslovečné tvary podruhé, popáté a za prvé, za druhé.

Číslovky druhové

Druhová číslovka udává, kolik druhů něčeho je: dvojí mouka (hladká a hrubá), trojí víno (červené, růžové, bílé). Nový encyklopedický slovník češtiny upozorňuje, že řada začíná až číslovkou dvojí, protože o druzích má smysl mluvit nejméně u dvou. Typické tvary jsou dvojí, trojí, čtverý, paterý, sterý a tisícerý. U vyšších čísel druhový význam slábne: tisíceré díky neznamená tisíc druhů díků, ale prostě velké díky.

Souborové tvary dvoje, troje, patery

Tvary dvoje, troje, patery označují počet souborů, například párů nebo souprav. U podstatných jmen, která mají jen množné číslo, vyjadřují prostý počet: troje kalhoty jsou tři kusy kalhot, dvoje boty dva páry bot. Některá třídění je řadí k druhovým číslovkám, Mluvnice češtiny je vyděluje jako zvláštní číslovky souborové.

Číslovky násobné

Násobná číslovka vyjadřuje, kolikrát se děj opakuje nebo kolikrát je něco větší. Nejběžnější jsou tvary na -krát a -násobný: dvakrát, stokrát, trojnásobný, pětinásobně. Patří sem i dvojnásob, dvojmo a přídavná jména dvojitý, trojitý. Neurčité násobné číslovky jsou několikrát, mnohokrát, mockrát, kolikrát, tolikrát. Příklad: Trojnásobný mistr republiky vyhrál už podruhé.

Určité a neurčité číslovky

Určité číslovky vyjadřují počet, který lze napsat číslem: tři, třetí, trojí, třikrát. Neurčité číslovky vyjadřují počet bez přesné hodnoty. Nový encyklopedický slovník češtiny k nim řadí tázací kolik, neurčité několik, ukazovací tolik a výrazy míry jako mnoho, málo, dost. Rozlišení určité a neurčité prochází všemi čtyřmi druhy.

Jak je rozlišit v testu

Stačí jednoduchá zkouška: dá se místo číslovky napsat číslice? Ve větě Přišlo pět hostů ano (5 hostů), číslovka je určitá. Ve větě Přišlo mnoho hostů ne, číslovka je neurčitá.

Skloňování číslovek dva, tři, čtyři, sto a tisíc

Internetová jazyková příručka vysvětluje, že číslovky jeden až čtyři mají povahu přídavných jmen, a proto se s počítaným předmětem shodují v pádě: tři města, tří měst, třem městům. Od pěti výš se počítaný předmět v 1. a 4. pádě klade do 2. pádu množného čísla: pět mužů, tisíc žen. Číslovka jeden se podle Nového encyklopedického slovníku češtiny skloňuje jako zájmeno ten.

Dva a oba

U číslovek dva a oba se zachovaly tvary dvojného čísla. Ve 2. a 6. pádě je jediný spisovný tvar dvou, obou, ve 3. a 7. pádě dvěma, oběma. Podoby dvěmi, dvouma nebo dvouch příručka odmítá. Správně je tedy se dvěma kamarády a o dvou pokojích. Podrobný rozbor najdete v článku dvěma, nebo dvěmi.

Tři a čtyři

Číslovky tři a čtyři se podle příručky skloňují podle vzoru kost, každá s jednou odchylkou: tři má v 7. pádě třemi, čtyři má ve 2. pádě čtyř. Ve 2. pádě je základní tvar tří a čtyř, tvary třech a čtyřech jsou hovorové. V 6. pádě se píše jen třech, čtyřech. Kdy se který tvar hodí, rozebírá text tří, nebo třech.

Pět až devadesát devět

Číslovky od pěti do devadesáti devíti tvoří podle Internetové jazykové příručky zvláštní vzorec. V 1. a 4. pádě rozhoduje číslovka a podstatné jméno je ve 2. pádě (pět mužů). V ostatních pádech má číslovka jedinou koncovku -i a pád nese podstatné jméno: bez pěti mužů, k pěti mužům, o pěti mužích, s pěti muži.

Sto

Číslovka sto se skloňuje podle vzoru město. V množném čísle má tvary sta, set, stům, stech, sty, po číslovce dvě se ale píše dvě stě, což je zbytek dvojného čísla. Ve spojení s počítaným předmětem může sto zůstat nesklonné: příručka uvádí ke stu korunám i ke sto korunám, se stem korun i se sto korunami. Když za sto následuje další číslovka, zpravidla se neskloňuje: ve sto dvaceti případech.

Tisíc

Tisíc je podle Internetové jazykové příručky rodu mužského neživotného a v jednotném čísle má tvary tisíce, tisíci, tisícem. Ve 2. pádě množného čísla jsou správně oba tvary, tisíc i tisíců. Počítaný předmět může stát ve 2. pádě, nebo se s číslovkou shodovat: s třemi tisíci diváků i s třemi tisíci diváky.

Víceslovné číslovky

Ve větě se víceslovné číslovky zpravidla skloňují. Příručka připouští dvě možnosti: skloňovat všechny části (před třemi sty šedesáti pěti lety), nebo jen desítky a jednotky (před tři sta šedesáti pěti lety). Zcela nesklonný tvar patří spíš do mluvené řeči, v psaném textu příručka doporučuje číslice.

Psaní číslovek číslicí a slovem

Kdy číslice a kdy slovo

Internetová jazyková příručka uvádí, že v odborných a administrativních textech se dává přednost číslicím. Vypisuje-li se číslovka slovy, píše se každé slovo zvlášť: dvacet jedna, dva tisíce dvě stě třicet jedna, dvacátý pátý. Dohromady se píšou jen složeniny s obráceným pořadím, například jednadvacet, pětadvacet, devětadevadesát, pětadvacátý. Celé číslo jedním slovem lze napsat jen výjimečně, třeba na složence.

Tečka za řadovou číslovkou

Za číslicí, která znamená číslovku řadovou, se píše tečka: 5. patro, 28. října, Karel IV. Za číslicí základní číslovky tečka není: 25 ran, Praha 10, formát A4. Letopočet se čte jako základní číslovka, proto se píše narodil se roku 1972 bez tečky. Chybné jsou podoby 8mý, 19tý nebo o 8mé. Číslovka ve větě může být různým větným členem, nejčastěji přívlastkem, jak ukazuje přehled větných členů s příklady.

Bez koncovek -ti a -mi

K číslici se nepřipisují koncovky číslovek. Správně je od 5 do 8 h, nikoli od 5ti do 8mi h. Stejně se píšou složená slova: 12procentní (dvanáctiprocentní), 8metrový (osmimetrový), 42letý (čtyřicetidvouletý i dvaačtyřicetiletý), 20krát i 20×. Podle příručky se tyto výrazy píšou bez mezery a bez spojovníku, slabiky -ti- a -mi- jsou už obsaženy ve čtení číslice. Spojovník patří jen k písmenům: x-násobný, n-tá odmocnina.

Jak číslovku poznat a co se plete s čím

Chyby vznikají u slov na hranici slovních druhů. Rozhoduje, zda slovo vyjadřuje počet, nebo pojmenovává věc. Slovo trojka (známka, tramvaj) se v užším pojetí určuje jako podstatné jméno, Mluvnice češtiny podobná slova řadí k číslovkám skupinovým.

Číslovka, nebo zájmeno

Slova jeden a druhý mohou podle Nového encyklopedického slovníku češtiny ztratit význam počtu a pořadí. Ve spojení jeden říká to, druhý ono fungují jako ukazovací výrazy tento a onen. Ve větě Hovořil jsem s druhým lékařem znamená druhý jiný. Pokud slovo neodpovídá na otázku kolik? nebo kolikátý?, nejspíš nejde o číslovku. Podobně se rozlišují podstatná jména, u nichž rozhoduje vzor, jak ukazují vzory podstatných jmen v přehledu.

Vedle druhů číslovek se často řeší i jejich zápis. Kdy číslovku napsat číslicí a kdy slovy, proč má řadová číslovka tečku a jak psát spojení typu 5krát nebo 3letý, ukazuje článek číslovky číslicí, nebo slovy.

Vyzkoušejte se

U úloh 1 až 4 určete druh číslovky a zda je určitá, nebo neurčitá. V úloze 5 doplňte správný tvar. Řešení je hned pod seznamem.

1. Do cíle doběhla jako sedmá.
2. Sýr se tu vyrábí dvojím způsobem.
3. Zvonil jsem několikrát, nikdo neotevřel.
4. V sále sedělo mnoho diváků.
5. Přijel se ___ (dva) kufry a bydlel v domě o ___ (tři) patrech.

Řešení: 1. sedmá, řadová určitá. 2. dvojím, druhová určitá. 3. několikrát, násobná neurčitá. 4. mnoho, základní neurčitá. 5. se dvěma kufry, o třech patrech.

Šest omylů, které se opakují nejčastěji

Všech šest podob uvedených tučně je chybných, správný tvar následuje vždy za nimi.

1. Od 5ti let. K číslici se koncovka nepřipisuje. Správně od 5 let nebo od pěti let.
2. 12ti procentní. Složené slovo s číslicí se píše dohromady. Správně 12procentní nebo dvanáctiprocentní.
3. Se dvěmi kamarády. Tvar dvěmi spisovný není. Správně se dvěma kamarády.
4. Dvacetpět. Při psaní slovy je každé slovo zvlášť. Správně dvacet pět, dohromady jen pětadvacet.
5. Bydlí v 5 patře. Řadová číslovka potřebuje tečku. Správně v 5. patře.
6. Dvojí ve smyslu dvakrát. Druhová číslovka neznamená opakování. Správně volal dvakrát, ale dvojí názor.

Další témata české mluvnice od slova po souvětí shrnuje přehled mluvnice češtiny.

Časté otázky

Jaké jsou druhy číslovek?

Škola rozlišuje čtyři druhy číslovek: základní (pět), řadové (pátý), druhové (paterý) a násobné (pětkrát). Každý druh má číslovky určité, které lze napsat číslem, a neurčité, například několik, několikátý, několikerý a několikrát.

Jak poznám číslovku řadovou?

Řadová číslovka odpovídá na otázku kolikátý? a vyjadřuje pořadí: první, třetí, stý. Skloňuje se jako přídavné jméno. Když se píše číslicí, má za sebou tečku, například 3. patro.

Co jsou číslovky druhové?

Druhové číslovky udávají počet druhů něčeho: dvojí mouka, trojí víno, paterý způsob. Řada začíná číslovkou dvojí, protože o druzích lze mluvit až od dvou. Neurčitá druhová číslovka je například několikerý.

Jaký je rozdíl mezi určitou a neurčitou číslovkou?

Určitá číslovka vyjadřuje přesný počet a lze ji napsat číslicí: pět, pátý, pětkrát. Neurčitá číslovka přesný počet neuvádí: několik, mnoho, málo, tolik, kolikrát. Zkouška je jednoduchá: dá se místo slova napsat číslo?

Píše se dvacet pět, nebo dvacetpět?

Správně je dvacet pět, protože číslovky psané slovy se píšou každá zvlášť. Dohromady se píše jen podoba s obráceným pořadím, pětadvacet. Podoba dvacetpět je chybná.

Píše se 5ti, nebo 5?

Správně je 5, například od 5 let nebo od pěti let. Internetová jazyková příručka zápisy typu 5ti nebo 8mi odmítá. Stejně se píše 12procentní, nikoli 12ti procentní ani 12tiprocentní.

Jak se skloňuje číslovka sto?

Sto se skloňuje podle vzoru město: sta, stu, sto, stu, stem. S počítaným předmětem může zůstat nesklonné, takže je správně ke stu korunám i ke sto korunám. Po číslovce dvě se píše dvě stě.

Je trojka nebo pětina číslovka?

Záleží na třídění. V užším pojetí jsou trojka a pětina podstatná jména odvozená od číslovek. Akademická Mluvnice češtiny je řadí k číslovkám skupinovým a dílovým.