Josef Ressel a lodní šroub: co je doložené
Josef Ressel byl jedním z vynálezců lodního šroubu, ne jediným. Rakouské privilegium získal v roce 1827 a v Terstu s ním v roce 1829 parník Civetta dosáhl asi šesti uzlů, než praskla trubka parního vedení. Další zkoušky úřady zakázaly a šroub do praxe uvedli Britové Smith a Ericsson.
Ve zkratce
- Ressel se narodil roku 1793 v Chrudimi a živil se jako státní lesník, později v námořnictvu.
- Rakouské privilegium na šroub získal v roce 1827, celkem měl asi deset privilegií.
- Zkušební jízdy lodi Civetta proběhly v Terstu v roce 1829, loď dosáhla asi šesti uzlů.
- Zkoušku ukončila prasklá trubka parního vedení, vada nebyla ve šroubu.
- Smith a Ericsson si šroub nechali patentovat v roce 1836 a Smithova loď Archimedes z let 1838 a 1839 ho prosadila u britského námořnictva.
- Pomníky má Ressel ve Vídni, v Chrudimi a v Lublani, kde zemřel.
Lesník s technickým vzděláním
Ressel se narodil 29. června 1793 v Chrudimi. Nebyl samouk z lesa, vystudoval lesnickou akademii v Mariabrunnu a ve Vídni se učil také mechaniku a hydrauliku. Studium mu umožnilo stipendium císaře Františka I. Od roku 1817 sloužil ve státní lesní správě, nejdřív v Kraňsku.
V roce 1821 přešel do Terstu, kde pracoval pro námořnictvo. Lodě se tehdy stavěly ze dřeva a rakouská flotila měla vlastní dubové lesy v Istrii.
Od ruční kliky k parnímu stroji
Podle rakouské studie z časopisu res montanarum zkoušel Ressel nejdřív dvě stejné veslice. Na jedné dva muži otáčeli klikou se šroubem, druhou veslovali. Šroubový pohon při závodech vyhrával v dobrém i ve špatném počasí. Teprve potom začal plánovat parník.
Patent z roku 1827
Ressel získal v roce 1827 rakouské privilegium na šroub k pohonu lodí. Týkalo se šroubu bez konce, tedy otáčivého šroubu, který tlačí loď vodou. Rozcházejí se jen přesná data: jeden pramen uvádí 11. únor, jiný vládní výnos z 8. března, proto autoři často píší jen rok.
Šroub umístil na zádi lodi v ose hřídele, kterou přenášel výkon parního stroje, tedy tam, kde je dnes běžný. Privilegium samo ale loď nepostavilo a stát Resslovi nepomohl, takže hledal soukromé peníze.
Civetta: co se stalo v Terstu
Loď a financování
Parník Civetta, česky sova, se stavěl v Terstu pro společnost, kterou Ressel založil se soukromým podporovatelem. Podle terstského námořního muzea měla loď pravděpodobně dvoulistý šroub.
Zkušební jízdy v roce 1829
Loď se zkoušela v roce 1829 na rejdě před Terstem. Při jedné jízdě dosáhla zhruba šesti uzlů, tedy asi 11 kilometrů za hodinu, než praskla trubka parního vedení. Jeden zdroj hovoří o měděném potrubí, jiný o pájeném spoji, jiný o svaru. Všechny se shodují, že selhalo potrubí, ne šroub.
Loď se musela vrátit do přístavu. V literatuře se rozchází i datum: jeden rakouský pramen uvádí 1. červenec, jiný jízdy od srpna do konce října. Proto je jisté jen to, že šlo o rok 1829.
Zákaz a soud
Kritikové šroubového pohonu vyvolali podle rakouských pramenů zákaz dalších zkoušek, který vydala terstská policie. Opravit stroj a pokračovat Ressel nesměl. Soudní spor s finančníky se táhl řadu let a útraty ho zruinovaly. Později byl přeložen do Istrie.
Příběh připomíná jiné vynálezce, o kterých se píše v textu o tom, kdo vynalezl pneumatiku. I tam se prvenství rozdělilo mezi několik jmen a zapomenuté patenty.
Spor o prvenství
Šroub nevznikl na jednom místě ani u jednoho člověka. Šroubový pohon zkoušeli různí vynálezci dávno před Resselem. Ruční šroub navrhl David Bushnell a americký inženýr John Stevens zkoušel parní šrouby na řece Hudson na počátku devatenáctého století.
| Vynálezce | Co je doložené | Rok |
|---|---|---|
| Josef Ressel | Rakouské privilegium; zkoušky parníku Civetta v Terstu | 1827, 1829 |
| Francis Pettit Smith | Britský patent z 31. května 1836; loď Archimedes spuštěna v říjnu 1838 | 1836 až 1839 |
| John Ericsson | Britský patent na šroubový pohon, později práce v USA | 1836 |
| Další průkopníci | Bushnell, Stevens: pokusy před Resselem, bez trvalého prosazení | před rokem 1827 |
Smith, Ericsson a Archimedes
Smith si šroub nechal patentovat 31. května 1836 a Ericsson ještě v témže roce. Smithova loď Archimedes byla spuštěna v říjnu 1838 a překročila rychlost dohodnutou s admiralitou. Podle britského archivu Grace’s Guide změnil Brunel po její návštěvě návrh lodi Great Britain z kolesové na šroubovou.
Ressel viděl britský šroubový parník v Terstu v roce 1840. Že by Smith nebo Ericsson čerpali od Ressela, zdroje nedokládají. Doložené je, že se Resslovo prvenství uznalo až po jeho smrti. Vedle jeho jména se v literatuře běžně uvádějí oba Britové.
Podobně se o patentu a legendě mluví u jiných vynálezů, například u stěrače předního skla.
Co zůstalo: pomníky a paměť
| Místo | Co tam je | Rok |
|---|---|---|
| Vídeň | pomník před Technickou univerzitou u Karlsplatz, park nese Resslovo jméno | 1863 |
| Chrudim | bronzová socha Ladislava Šalouna před muzeem; Ressel se tu narodil | 1924 |
| Lublaň | náhrobek ze zrušeného hřbitova sv. Kryštofa, dnes v parku Navje | po zrušení hřbitova |
| Terst | model lodi Civetta v městském námořním muzeu | dnes |
Ressel je symbolem tří zemí. Hlásí se k němu Česko, Rakousko i Slovinsko. Jeho podobizna je na rakouské bankovce, na českých a slovinských známkách. Chrudimské gymnázium nese jeho jméno.
Podobné spory o vlastnictví odkazu zná i Česko u sporu Tatry s Volkswagenem, kde tradovaná verze neodpovídala výsledku.
Šroub dnes
Lodní šroub, tedy vrtule, pohání dnes téměř všechny velké lodě. Včetně velkých lodí, které proplouvají zdymadly Panamského průplavu.
Šest tvrzení o Resslovi, která neplatí
- Že lodní šroub vynalezl sám. Šroubový pohon zkoušeli i jiní a sám Ressel nebyl první, kdo ho navrhl.
- Že Civetta explodovala kvůli šroubu. Selhalo parní potrubí, šroub fungoval a loď dosáhla asi šesti uzlů.
- Že byl neznalý samouk. Vystudoval lesnickou akademii a studoval mechaniku a hydrauliku.
- Že Smith a Ericsson jeho nápad prokazatelně ukradli. Zdroje to nedokládají, patentovali nezávisle v roce 1836.
- Že patent z roku 1827 má jedno jisté datum. Prameny uvádějí únor i březen, jisté je jen to, že šlo o rok 1827.
- Že je to výhradně český vynálezce. Narodil se v Čechách, ale působil v Kraňsku, Terstu a Istrii a zemřel v Lublani.
Další příběhy o tom, kdo co skutečně vymyslel, se dají číst i u nepříliš starých tradic, třeba u trdelníku, který není český.
Časté otázky
Kdo vynalezl lodní šroub?
Nikdo jediný. Myšlenku šroubového pohonu zkoušeli různí vynálezci už před rokem 1827. Josef Ressel získal v roce 1827 rakouské privilegium a v roce 1829 šroub vyzkoušel na parníku Civetta v Terstu, Francis Pettit Smith a John Ericsson si šroub nezávisle nechali patentovat v roce 1836. Prakticky se šroub prosadil až po Smithově lodi Archimedes.
Kdy dostal Josef Ressel patent na lodní šroub?
V roce 1827. Rakouské privilegium se týkalo šroubu bez konce k pohybu lodí a podle některých pramenů také větrných mlýnů. Přesné datum se v literatuře liší, uvádí se únor i březen 1827, proto je bezpečné říkat jen rok. Ressel měl celkem asi deset privilegií na různé vynálezy.
Proč skončila zkušební plavba lodi Civetta?
Praskla trubka parního vedení mezi strojem a šroubem. Loď předtím dosáhla zhruba šesti uzlů, tedy asi 11 kilometrů za hodinu, a musela se vrátit do přístavu. Chyba byla v parním zařízení, ne ve šroubu. Terstské úřady přesto další pokusy zakázaly.
Proč Ressel po neúspěchu nepokračoval?
Po zákazu dalších zkoušek a po sporu s finančníky mu chyběly peníze i loď. Soudil se řadu let a útraty ho podle životopisných pramenů zruinovaly. Zůstal ve službě u námořnictva jako lesník a patent se mu nepodařilo prodat ani v Paříži.
Kde stojí pomníky Josefa Ressela?
Ve Vídni stojí před budovou Technické univerzity u Karlsplatz pomník odhalený roku 1863. V Chrudimi, kde se Ressel narodil, stojí bronzová socha od Ladislava Šalouna z roku 1924 před muzeem. V Lublani, kde zemřel, je jeho náhrobek vystavený v pamětním parku Navje.
Byl Josef Ressel Čech, Rakušan, nebo Slovinec?
Narodil se v Chrudimi v Čechách, tedy v tehdejší habsburské monarchii, a většinu života sloužil jako státní úředník v Kraňsku, Terstu a Istrii. Zemřel v Lublani. K jeho odkazu se dnes hlásí Česko, Rakousko i Slovinsko, jak připomíná i rakouská bankovka s jeho podobiznou.
Proč byl Ressel lesník?
Protože lesnická služba mu poskytla živobytí. Vystudoval lesnickou akademii v Mariabrunnu u Vídně a studoval také mechaniku a hydrauliku. Od roku 1821 pracoval v Terstu pro námořnictvo, které potřebovalo dubové dříví na stavbu dřevěných lodí. Šrouby zkoušel vedle služby a s pomocí soukromého podporovatele.
Na co Ressel zemřel?
Prameny se rozcházejí: nejčastěji se uvádí malárie, jiné texty uvádějí tyfus. Zemřel v říjnu 1857 v Lublani na služební cestě v Kraňsku. Rozchází se i den, v literatuře se objevuje 9. i 10. říjen.
