Výtisk britských novin složený na stole vedle notebooku s řádky zdrojového kódu na obrazovce

Genesis blok bitcoinu: proč jeho 50 BTC nejde utratit

Genesis blok bitcoinu je úplně první blok celého bitcoinového řetězce, vytvořený 3. ledna 2009 a označovaný jako blok číslo nula. Jeho autor, který vystupoval pod jménem Satoshi Nakamoto, do něj vložil větu z titulní strany londýnského deníku The Times o další záchraně britských bank. Odměna 50 BTC, kterou blok vytvořil, se nedá utratit, protože ji software bitcoinu vůbec nezapočítává mezi existující mince. Kdo se za jménem Satoshi skrývá, se dodnes neví.

Ve zkratce

  • Genesis blok nese časové razítko 3. ledna 2009, 18:15:05 UTC, a dnes se číslováním řadí jako blok nula.
  • Obsahuje text „The Times 03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks“, tedy titulek o britském ministrovi financí před druhou záchranou bank.
  • Odměna 50 BTC šla na adresu 1A1zP1eP5QGefi2DMPTfTL5SLmv7DivfNa, ale utratit ji nejde.
  • Důvodem je zvláštní zacházení s tímto blokem v kódu; zda šlo o úmysl, nebo náhodu, není známo.
  • Další blok má časové razítko až 9. ledna 2009, šest dní po genesis bloku.
  • Satoshi Nakamoto je pseudonym. Doložené jsou jeho texty, e-maily a kód, ne skutečná identita.

Co je genesis blok a kdy vznikl

Bitcoin si vede veřejnou účetní knihu rozdělenou do bloků. Každý nový blok obsahuje otisk (hash) toho předchozího, a tak vzniká řetězec, ve kterém nejde nic tiše přepsat. Jen jeden blok žádného předchůdce nemá: ten první. Říká se mu genesis blok podle biblické knihy Genesis, tedy knihy o stvoření. Jeho časové razítko odpovídá 3. lednu 2009 v 18:15:05 světového času a jeho otisk začíná dlouhou řadou nul.

Blok číslo nula

Dnešní software genesis blok čísluje jako blok nula, takže blok jedna je až ten druhý v pořadí. Podle bitcoinové wiki ale velmi rané verze programu počítaly genesis blok jako blok jedna. Na rozdíl od ostatních bloků se genesis blok nevytěžil v síti, ale je natvrdo zapsaný přímo ve zdrojovém kódu, aby od něj mohly všechny uzly počítat stejný řetězec. Každá kopie bitcoinového softwaru tak začíná se stejným prvním blokem.

Proč se na další blok čekalo šest dní

Bitcoin cílí na jeden nový blok zhruba každých deset minut. Blok jedna má přesto časové razítko až 9. ledna 2009, tedy šest dní po genesis bloku. Proč tomu tak je, se neví. Bitcoinová wiki uvádí dvě vysvětlení: Satoshi mohl blok připravit předem a datum sladit s titulkem novin, nebo síť před spuštěním zkoušel. Obě vysvětlení jsou jen domněnky a žádné z nich autor sám nepotvrdil.

Co obsahuje genesis blok bitcoinu

Každý blok začíná zvláštní transakcí, která vytváří nové mince pro toho, kdo blok vytěžil. Tahle transakce má pole, do kterého se smí zapsat libovolná data, a Satoshi do něj v genesis bloku vložil větu „The Times 03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks“. V překladu: ministr financí na pokraji druhé záchrany bank. Šlo o titulek z titulní strany britského deníku The Times vydaného právě 3. ledna 2009.

Titulek jako důkaz data

Nejčastější výklad je praktický. Věta z novin, které vyšly v konkrétní den, dokazuje, že blok nemohl vzniknout dřív. Bitcoinová wiki to popisuje jako pravděpodobný důkaz, že blok byl vytvořen 3. ledna 2009 nebo později. Autor tím veřejnosti ukázal, že si nepřipravil dlouhý náskok v těžbě, který by mu dal výhodu před ostatními. Kdo chtěl, mohl si titulek ověřit v archivu deníku.

Proč zrovna bankovní záchrana

Druhý výklad se týká obsahu. Začátek roku 2009 byl ve znamení finanční krize a vlády sanovaly banky z veřejných peněz. Bitcoinová wiki připouští, že volba titulku mohla naznačovat, proti čemu měl bitcoin stát: proti systému, kde centrální autorita vytváří peníze a zachraňuje banky. Sám Satoshi motivaci titulku nikde výslovně nevysvětlil. Jak dlouho se o rychlosti tištění peněz mluví i u nás, ukazuje starší text o tom, jak se v Česku nejrychleji tisknou peníze.

Proč 50 BTC z genesis bloku nejde utratit

V roce 2009 dostal každý, kdo vytěžil blok, odměnu 50 bitcoinů. Genesis blok ji vytvořil také a poslal ji na adresu 1A1zP1eP5QGefi2DMPTfTL5SLmv7DivfNa. Těchto 50 BTC ale nikdy nikdo neutratil a ani utratit nemůže. Nejde o to, že by se ztratil klíč. Software bitcoinu tuhle odměnu vůbec nepovažuje za existující mince, takže ji není z čeho poslat dál, ať už klíč k adrese existuje, nebo ne.

Výjimka v kódu

Utrácet jde jen mince, které si uzly vedou v seznamu nevyčerpaných výstupů transakcí. Referenční kód ale s transakcí genesis bloku zachází jako se zvláštním případem a do tohoto seznamu ji nezapisuje. Bitcoinová wiki to popisuje jako zvláštnost v tom, jak je genesis blok vyjádřený v kódu. Kdyby se někdo pokusil těch 50 BTC poslat, ostatní uzly by transakci odmítly jako výdaj mincí, které neexistují.

Úmysl, nebo náhoda

Zda Satoshi výjimku zamýšlel, nebo vznikla omylem, není známo, a bitcoinová wiki to výslovně uvádí. Neví se ani, zda Satoshi soukromý klíč k adrese genesis bloku vůbec má, pokud nějaký vznikl. Oprava by vyžadovala změnu pravidel, se kterou by musela souhlasit celá síť. Kvůli padesáti symbolickým bitcoinům do toho nikdo nešel, takže výjimka zůstává v kódu dodnes.

Co to znamená pro celkové množství bitcoinů

Satoshi v e-mailu k vydání verze 0.1 z 8. ledna 2009 napsal, že celkový oběh bude 21 milionů mincí a odměna za blok se zhruba každé čtyři roky sníží na polovinu. Odměna z genesis bloku se do mincí, které kdy půjde utratit, nikdy nezapočítá. Z genesis bloku se tak stal spíš památník než peněženka. Odměny z dalších bloků se navíc podle téhož e-mailu daly utratit až po 120 následujících blocích.

Kdo je Satoshi Nakamoto

Satoshi Nakamoto je jméno, pod kterým vznikl návrh bitcoinu i jeho první program. Skutečná identita člověka nebo skupiny za tímto pseudonymem není doložená. Zato je dobře zdokumentováno, co pod tím jménem vzniklo a kdy. E-maily, příspěvky na fóru i první verzi kódu dnes shromažďují veřejné archivy, takže se dá přesně sledovat, co Satoshi napsal, i když se neví, kdo to byl.

Dokument z 31. října 2008

Satoshi poslal 31. října 2008 do e-mailové konference zaměřené na kryptografii zprávu s předmětem Bitcoin P2P e-cash paper. Odkazoval v ní na dokument Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System, tedy návrh elektronické hotovosti posílané přímo mezi lidmi bez banky jako prostředníka. Dokument popisuje řetězec bloků, těžbu i ochranu před tím, aby někdo utratil tytéž peníze dvakrát. Pod textem je podepsán jen Satoshi Nakamoto.

Verze 0.1 a první transakce

Do stejné konference Satoshi 8. ledna 2009 oznámil vydání programu Bitcoin v0.1. Jedním z prvních, kdo program spustil, byl americký vývojář Hal Finney. Satoshi mu poslal 10 bitcoinů a ta platba, zapsaná v bloku 170 dne 12. ledna 2009, se považuje za první bitcoinovou transakci mezi dvěma lidmi. Šlo hlavně o zkoušku, zda program funguje. Jak dlouhá cesta vedla k pohodlným platbám, ukazuje i historie toho, kdo vynalezl bankomat.

Odchod z veřejného prostoru

Satoshi se dál podílel na vývoji a diskutoval na fóru. Poslední veřejné příspěvky na fóru napsal v prosinci 2010. Se samotnými vývojáři si pak ještě několik měsíců soukromě dopisoval, poslední známé e-maily pocházejí z jara 2011. V nich podle zveřejněné korespondence uvedl, že se přesunul k jiným věcem. Od té doby se pod tím jménem nic ověřitelného neobjevilo a správu projektu převzali další vývojáři.

Kdo Satoshi podle soudu není

Za Satoshiho se v minulosti prohlásilo několik lidí, ale žádný to nedoložil podpisem původním klíčem. Nejznámější byl australský informatik Craig Wright. Londýnský High Court, tedy anglický vrchní soud, v březnu 2024 rozhodl, že Craig Wright Satoshi Nakamoto není, a v písemném rozsudku z května 2024 soudce konstatoval, že dokumenty předložené na podporu jeho tvrzení byly padělané. Kdo bitcoin skutečně vymyslel, tím ale soud neurčil.

Šest omylů o genesis bloku a Satoshim

  1. Že genesis blok někdo vytěžil v síti. Je zapsaný přímo ve zdrojovém kódu a od něj všechny uzly odvozují řetězec.
  2. Že 50 BTC leží ladem jen kvůli ztracenému klíči. Software je vůbec nevede jako utratitelné mince, takže by nepomohl ani klíč.
  3. Že se ví, zda šlo o záměr. Úmysl ani omyl nikdo nedoložil, sám autor to nevysvětlil.
  4. Že titulek z The Times je vymyšlený. Odpovídá titulní straně deníku z 3. ledna 2009 a slouží jako důkaz data.
  5. Že blok jedna následoval po deseti minutách. Jeho časové razítko je z 9. ledna 2009, šest dní po genesis bloku.
  6. Že identita Satoshiho je známá. Doložený je jen pseudonym, texty a kód; londýnský soud jedno konkrétní tvrzení o identitě zamítl.

Časté otázky

Co je genesis blok bitcoinu?

Je to první blok bitcoinového řetězce s časovým razítkem 3. ledna 2009. Nemá předchůdce, je zapsaný přímo v kódu a všechny další bloky na něj navazují. Dnes se čísluje jako blok nula.

Jaká zpráva je v genesis bloku?

Věta „The Times 03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks“, tedy titulek z titulní strany deníku The Times o ministrovi financí před druhou záchranou bank. Nejčastěji se vykládá jako důkaz, že blok nevznikl před tímto dnem.

Proč nejde utratit 50 BTC z genesis bloku?

Software bitcoinu s transakcí genesis bloku zachází jako s výjimkou a nezapisuje ji mezi mince, které jde utratit. Pokus o jejich odeslání by ostatní uzly odmítly. Není známo, zda to Satoshi udělal záměrně, nebo omylem.

Proč je mezi genesis blokem a blokem jedna šest dní?

Blok jedna má časové razítko 9. ledna 2009, přestože bloky mají vznikat zhruba po deseti minutách. Důvod se neví. Mluví se o přípravě předem nebo o zkoušení sítě, ani jedno ale autor nepotvrdil.

Ví se, kdo je Satoshi Nakamoto?

Ne. Satoshi Nakamoto je pseudonym, pod kterým v roce 2008 vyšel návrh bitcoinu a v lednu 2009 jeho první program. Skutečná identita doložená není a londýnský soud v roce 2024 zamítl tvrzení Craiga Wrighta, že je Satoshi právě on.

Kdy se Satoshi Nakamoto naposledy ozval?

Veřejně na fóru psal naposledy v prosinci 2010. Soukromě si s vývojáři dopisoval ještě do jara 2011, kdy napsal, že se přesunul k jiným věcem. Od té doby se pod jeho jménem nic ověřitelného neobjevilo.

Zdroje: Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System (bitcoin.org), Genesis block (en.bitcoin.it), archiv e-mailů Satoshiho Nakamota (nakamotoinstitute.org)

Související články

Napsat komentář