Jaké sporty jsou na Islandu populární a proč

Island má necelých čtyři sta tisíc obyvatel, tedy zhruba jako Brno a Ostrava dohromady. Přesto porazil na mistrovství Evropy Anglii, získal olympijské stříbro v házené a jeho zápasníci mají devět titulů nejsilnějšího muže světa. Bez toho čísla obyvatel se islandský sport nedá pochopit, protože všechno zajímavé je na tom poměru.

Ve zkratce

• Island má 394 324 obyvatel k lednu 2026 a celkem čtyři olympijské medaile, všechny z letních her.
• Národním sportem je glíma, zápas doložený už v zákoníku z roku 1325.
• Nejúspěšnějším kolektivním sportem není fotbal, ale házená se stříbrem z Pekingu 2008.
• Devět titulů Nejsilnějšího muže světa drží tři Islanďané.
• Všechny čtyři islandské tituly z CrossFit Games získaly ženy.
• Bazénová kultura je od prosince 2025 na seznamu UNESCO, glíma na něm není.

Číslo, ze kterého se všechno odvíjí

K prvnímu lednu 2026 měl Island 394 324 obyvatel. Když se tedy mluví o tom, že Island postoupil na mistrovství světa ve fotbale, jde o zemi menší než Ostrava a Brno dohromady, která poráží státy s desítkami milionů lidí.

Zároveň je dobré nepřehánět. Island má za celou historii čtyři olympijské medaile a všechny z letních her. Ze zimních her, což je u severské země překvapivé, nemá ani jednu.

Glíma, národní sport

Glíma je tradiční islandský zápas a je doložený v zákoníku Jónsbók z roku 1325. Není to tedy folklorní rekonstrukce, ale nepřetržitá tradice stará přes sedm set let.

Dnešní podoba se ustálila v roce 1905, kdy byl zaveden opasek, za který se soupeři drží. Svaz Glímusamband Íslands vznikl 11. dubna 1965 a hlavní soutěž Íslandsglíman se o pás Grettisbeltið jede od roku 1906, letos ve stopatnáctém ročníku.

Jak se glíma boduje

Cílem je dostat soupeře k zemi tak, aby se jí dotkl částí těla mezi loktem a kolenem. Tomu se říká bylta. Zápasníci se přitom musí neustále pohybovat dokola, čemuž se říká stígandi, takže se nedá zaujmout obrannou pozici a čekat.

Zakázané je takzvané níð, tedy vítězství silou na úkor techniky. Je to pravidlo, které se v moderních úpolových sportech nevidí, a právě ono dělá z glímy spíš zápas o techniku než o převahu.

Kolik lidí ji dnes aktivně provozuje, se nepodařilo doložit ani u svazu. Číslo, které koluje po internetu, tedy nemá oporu.

Fotbal, který zná celá Evropa

Island se poprvé probojoval na velký turnaj na mistrovství Evropy 2016 a rovnou z toho udělal jeden z nejzapamatovatelnějších příběhů turnaje. Remizoval s Portugalskem 1:1 a s Maďarskem 1:1, porazil Rakousko 2:1 a v osmifinále Anglii 2:1, než ho ve čtvrtfinále zastavila Francie 5:2.

O dva roky později přišlo mistrovství světa 2018, kde Island remizoval s Argentinou 1:1, prohrál s Nigérií 0:2 a s Chorvatskem. Nejvýš v žebříčku FIFA byl na osmnáctém místě v únoru a březnu 2018.

Čím to je

Nejčastěji uváděným vysvětlením jsou trenéři a haly, a obojí má oporu v číslech. V roce 2013 měl Island 447 trenérů s licencí UEFA B a 185 s licencí A. Při tehdejší populaci kolem 330 tisíc to znamená zhruba jednoho licencovaného trenéra na sedm set obyvatel.

Druhá část odpovědi jsou plnorozměrné haly, kterých od roku 2002 vzniklo sedm. V zemi, kde je venkovní sezona krátká a počasí nepředvídatelné, to znamená, že se dá trénovat celý rok.

Ženská reprezentace je přitom v postupech ještě pravidelnější než mužská. Startovala na pěti mistrovstvích Evropy a v roce 2013 došla do čtvrtfinále, na mistrovství světa se ale zatím nikdy neprobojovala.

Házená, ve výsledcích nejúspěšnější

Fotbal má lepší příběh, ale nejlepší výsledek udělala házená. Na olympijských hrách v Pekingu 2008 získal Island stříbro, když ve finále podlehl Francii 28:23. Byla to vůbec první týmová medaile v historii země.

K tomu páté místo na mistrovství světa 1997, bronz z mistrovství Evropy 2010 a čtvrté místo na mistrovství Evropy 2026. Na rozdíl od fotbalu, kde jsou dva velké turnaje výjimkou, jde u házené o dlouhodobě stabilní výkonnost.

Silové sporty

Tady je nepoměr k velikosti země nejkřiklavější. Islanďané mají celkem devět titulů Nejsilnějšího muže světa: čtyři Jón Páll Sigmarsson, čtyři Magnús Ver Magnússon a jeden Hafþór Björnsson v roce 2018. Ten navíc v roce 2020 zvedl v mrtvém tahu 501 kilogramů.

Drobná poznámka k číslům: Guinnessova kniha vede pro Island osm titulů, protože její záznam nezahrnuje rok 2018. Součet jednotlivých vítězství ale dává devět.

Podobný obrázek dává CrossFit. Island má čtyři tituly z CrossFit Games a všechny získaly ženy: Anníe Mist Þórisdóttir v letech 2011 a 2012 a Katrín Davíðsdóttir v letech 2015 a 2016.

Že malá země může dominovat konkrétní disciplíně, když se v ní sejde tradice a pár výjimečných lidí, se ostatně dá vidět i u nás, jak ukazuje kariéra popsaná v textu o tom, jak se dá vyhrát zlato ve dvou sportech.

Šachy

Reykjavík se do dějin šachu zapsal v roce 1972, kdy tam proběhl zápas o titul mistra světa mezi Bobbym Fischerem a Borisem Spasským. Ten souboj měl daleko přesah do politiky a udělal z Islandu šachovou zemi.

Často se k tomu dodává, že Island má nejvíc velmistrů na obyvatele na světě. To ale přesné není. Podle údajů světové federace z roku 2020 je Island druhý s hodnotou 3,59 velmistra na sto tisíc obyvatel, před ním je Monako s 5,13. Poctivější formulace zní, že Island je první mezi zeměmi, které mají víc než dva velmistry.

Bazény, které nejsou jen o plavání

Island má zhruba sto dvacet veřejných bazénů, vyhřívaných geotermální energií. Nejsou to sportoviště v našem smyslu, ale společenská místa, kam se chodí celoročně a kde se odehrává podstatná část veřejného života.

Jedenáctého prosince 2025 byla islandská bazénová kultura zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tohle se často plete: na seznamu není glíma, ale právě bazénová kultura. Glíma byla v roce 2021 zapsána jen na islandský národní seznam.

K tomu patří jedna věc, která vysvětluje, proč se Islanďané ve vodě pohybují samozřejmě: výuka plavání je ve školách povinná už od roku 1940.

Zimní sporty, kde to nevyšlo

Od severské ostrovní země by člověk čekal zimní dominanci, jenže právě odtud Island nemá ani jednu olympijskou medaili. Důvod je prozaický: chybí odpovídající terén a infrastruktura, hory nejsou tak vysoké a počasí je pro souvislou zimní sezonu příliš proměnlivé.

Je to dobrá připomínka, že o úspěchu malé země nerozhoduje geografická intuice, ale to, kam se soustředí zdroje a tradice.

Základní údaje

Údaj	Hodnota
Počet obyvatel	394 324 k 1. lednu 2026
Olympijské medaile celkem	4, všechny z letních her
Glíma, první doklad	zákoník Jónsbók, 1325
Zavedení opasku	1905
Založení svazu glímy	11. dubna 1965
Soutěž o pás Grettisbeltið	od roku 1906
První velký fotbalový turnaj	mistrovství Evropy 2016
Osmifinále Eura 2016	výhra nad Anglií 2:1
Nejvyšší postavení v žebříčku FIFA	18. místo, únor a březen 2018
Licencovaní trenéři v roce 2013	447 s licencí B a 185 s licencí A
Plnorozměrné haly	7, budované od roku 2002
Olympijské stříbro v házené	Peking 2008, finále s Francií 23:28
Tituly Nejsilnějšího muže světa	9, tři různí Islanďané
Tituly z CrossFit Games	4, všechny ženské
Zápas Fischer proti Spasskému	Reykjavík, 1972
Velmistři na obyvatele	3,59 na 100 tisíc, druhé místo za Monakem
Veřejné bazény	zhruba 120, vyhřívané geotermálně
Bazénová kultura na seznamu UNESCO	11. prosince 2025
Povinná výuka plavání	od roku 1940

Šest věcí, které se o islandském sportu říkají nepřesně

1. Že nejúspěšnějším sportem je fotbal. Nejlepší výsledek udělala házená, olympijské stříbro z Pekingu 2008.
2. Že má Island nejvíc velmistrů na obyvatele. Je druhý, před ním je Monako. První je mezi zeměmi s víc než dvěma velmistry.
3. Že je glíma na seznamu UNESCO. Není. Zapsaná je bazénová kultura, a to od prosince 2025.
4. Že severská země musí být silná v zimních sportech. Island nemá ze zimních her ani jednu medaili.
5. Že za fotbalovým úspěchem stojí jen haly. Doložený je hlavně počet licencovaných trenérů, tedy zhruba jeden na sedm set obyvatel.
6. Že poměrová čísla platí dnes. Fotbalové poměry vycházejí z populace kolem 330 tisíc v letech 2015 až 2018, dnes je obyvatel skoro o pětinu víc.

Jak moc formát soutěže rozhoduje o tom, kdo se na velký turnaj vůbec dostane, ukazuje i rozšíření mistrovství světa na 48 týmů. Další texty o závodech, pravidlech a sportovcích najdete v průvodci sportem.

Časté otázky

Jaký je národní sport Islandu?

Glíma, tradiční zápas doložený už v zákoníku Jónsbók z roku 1325. Dnešní podobu s opaskem má od roku 1905, svaz vznikl v roce 1965 a hlavní soutěž o pás Grettisbeltið se jede od roku 1906. Zápasníci se musí neustále pohybovat dokola a zakázané je vítězství silou na úkor techniky.

Který sport je na Islandu nejúspěšnější?

Podle výsledků házená. Na olympijských hrách v Pekingu 2008 získal Island stříbro po finálové porážce s Francií 23:28 a byla to první týmová medaile v historii země. K tomu má bronz z mistrovství Evropy 2010 a páté místo na mistrovství světa 1997.

Jak je možné, že Island uspěl ve fotbale?

Nejvíc doložený faktor jsou trenéři. V roce 2013 měl Island 447 trenérů s licencí UEFA B a 185 s licencí A, tedy zhruba jednoho licencovaného trenéra na sedm set obyvatel. Druhým faktorem je sedm plnorozměrných hal budovaných od roku 2002, díky kterým se dá trénovat celoročně.

Kolik má Island obyvatel?

K prvnímu lednu 2026 to bylo 394 324 obyvatel, tedy zhruba jako Brno a Ostrava dohromady. Právě k tomuhle číslu se poměřují všechny islandské sportovní výsledky. Pozor ale na starší poměrové údaje z fotbalu, které vycházejí z populace kolem 330 tisíc v letech 2015 až 2018.

Má Island nejvíc velmistrů v šachu na obyvatele?

Nemá, je druhý. Podle údajů světové federace z roku 2020 má 3,59 velmistra na sto tisíc obyvatel, zatímco Monako 5,13. Přesnější je říct, že Island je první mezi zeměmi s víc než dvěma velmistry. Šachovou zemí se stal hlavně díky zápasu Fischera se Spasským v Reykjavíku v roce 1972.

Proč jsou Islanďané tak silní ve strongmanu?

Doložený je výsledek, ne příčina. Islanďané mají devět titulů Nejsilnějšího muže světa, čtyři Jón Páll Sigmarsson, čtyři Magnús Ver Magnússon a jeden Hafþór Björnsson v roce 2018. Ten navíc v roce 2020 zvedl v mrtvém tahu 501 kilogramů.

Jak je to s bazény na Islandu?

Je jich zhruba sto dvacet a jsou vyhřívané geotermální energií. Nejde ale primárně o sportoviště, spíš o společenská místa navštěvovaná celoročně. Islandská bazénová kultura byla 11. prosince 2025 zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO a výuka plavání je ve školách povinná od roku 1940.

Proč Island nevyniká v zimních sportech?

Chybí odpovídající terén a infrastruktura. Hory nejsou dost vysoké a počasí je pro souvislou zimní sezonu příliš proměnlivé. Ze zimních olympijských her nemá Island ani jednu medaili, zatímco všechny čtyři jeho olympijské medaile pocházejí z her letních.