Chrám Vasila Blaženého: proč je tak barevný

Chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí se doopravdy jmenuje chrám Přímluvy Bohorodičky na příkopu a postavil ho Ivan Hrozný na památku dobytí Kazaně. Jméno světce přišlo až po roce 1588, kdy se k chrámu přistavěla kaple nad jeho hrobem. Pestré kupole nejsou z 16. století: trvale barevné jsou teprve od oprav v 80. letech 18. století.

Ve zkratce

• Chrám se stavěl v letech 1555 až 1561 jako votivní stavba za dobytí Kazaňského chanátu.
• Oficiální název zní chrám Přímluvy Přesvaté Bohorodičky na příkopu, rusky Pokrovskij sobor.
• Jméno Vasila Blaženého se ujalo podle kaple, která přibyla v roce 1588 nad hrobem svatého.
• Původně měl devět kostelů, později přibyly dva, dnes jich je tedy jedenáct.
• Původní podoba kupolí není známá, trvale pestré jsou od oprav v 80. letech 18. století.
• Příběh o oslepení stavitelů nemá oporu v písemných pramenech.
• Plán zbourat chrám v meziválečné době není dokumentem doložen.

Proč chrám vznikl

Chrám je poděkováním za vítězství nad Kazaňským chanátem. Myšlenka patřila podle Státního historického muzea carovi Ivanu IV., důležitou roli v jejím provedení sehrál metropolita Makarij. Stavba stála u zdí moskevského Kremlu na místě, které tehdy bylo předměstským tržištěm.

Letopisy o dřevěných a kamenných kostelích na tomto místě podávají útržkovité a rozporné zprávy, a proto se kolem stavby vytvořilo tolik dohadů. První spolehlivá zmínka o kostele Přímluvy pochází z podzimu 1554. Muzeum soudí, že šlo o dřevěnou stavbu, která stála jen o málo víc než půl roku a před zahájením zděné stavby se rozebrala.

Kamenný chrám se stavěl v letech 1555 až 1561. UNESCO u zápisu moskevského Kremlu a Rudého náměstí uvádí roky 1555 až 1560, muzeum 1555 až 1561. Rozdíl je v tom, co se počítá jako dokončení.

Proč zrovna Přímluva

Střední kostel je zasvěcený svátku Přímluvy Bohorodičky. Na tento den, 1. října podle juliánského kalendáře, tedy 14. října podle nového, začal v roce 1552 úspěšný útok na Kazaň. Stejný princip platí i u dalších kostelů: světci se vybírali podle dne, na který připadla důležitá událost tažení.

Skutečný název a jméno podle Vasila

Jak se jmenuje oficiálně

Oficiální název je chrám Přímluvy Přesvaté Bohorodičky na příkopu. „Na příkopu“ odkazuje na někdejší příkop podél kremelské zdi, který vedl k dnešnímu Rudému náměstí. Rusky se mu říká Pokrovskij sobor. Muzeum k tomu dodává, že se celá stavba dlouho označovala také jako Trojický chrám, protože stojí podle tradice na místě staršího kostela Nejsvětější Trojice.

Jak přišel ke jménu Vasila

Vasil Blažený byl moskevský „bloud pro Krista“, uctívaný jako divotvůrce. V roce 1588 ho církev svatořečila a car Fjodor Ivanovič, syn Ivana IV., nařídil přistavět nad jeho hrobem samostatný kostel. Právě tato kaple dala celé budově druhé, dnes známější jméno.

Kolik má chrám kostelů

Původně měl chrám devět kostelů a dnes jich je jedenáct. Podle muzea stojí na mohutném podklětu devět samostatných sloupovitých kostelů, osm menších kolem jednoho středního. Spojují je dvě galerie, vnitřní kolem středního kostela a vnější kolem všech devíti. Později se počet změnil: v roce 1588 přibyl kostel Vasila Blaženého a v roce 1672 kostel Jana Blaženého.

Počet kupolí se s počtem kostelů neshoduje. Podle muzea nese kupole s křížem osm kostelů, střední kostel má malou hlavici a další tvarovanou kupoli má kostel Vasila Blaženého. Britannica proto uvádí deset kupolí.

Kdy chrám dostal pestré barvy

Dnešní vzhled kupolí není ze 16. století. Muzeum výslovně píše, že původní tvar kupolí není znám, protože nejstarší vyobrazení v ilustrovaném letopise z 60. let 16. století jsou příliš schematická. Předpokládá se, že byly přilbovité.

Od přileb k tvarovaným kupolím

Koncem 16. století, za cara Fjodora Ivanoviče, se podle letopisu udělaly „vrchy“ různých podob a pobily se plechem. Cizí cestovatelé v první polovině 17. století popisovali kupole jako šupiny šišky, ananasu a artyčoku, a podle jejich zápisů už byly zbarvené. Po požárech ale bývaly i jednobarevné: zelené s měděnkou, nebo bílé pocínované.

Trvale pestré od 80. let 18. století

Muzeum uvádí, že polychromní je dostalo definitivně až při opravě v 80. letech 18. století. V letech 1967 až 1969 se plechová kostra pokryla trvanlivější mědí, spotřebovalo se kolem 32 tun plechu o ploše asi 1 900 metrů čtverečních. Železné kupole přitom potřebovaly opravu každých 10 až 20 let.

Stavba v datech

Pro srovnání: chrám se dostavěl asi za šest let, kdežto Sagrada Família se staví přes sto let. Jiný příběh proměny chrámu v muzeum vypráví článek o Hagii Sofii. Od 90. let se v chrámu opět slouží bohoslužby, pravidelně od roku 1997 v kostele Vasila Blaženého.

Dvě historky, které dokumenty nepotvrzují

Oslepení architektů

Příběh, že car nechal stavitele oslepit, aby nic krásnějšího nepostavili, je pověst. Letopis zmiňuje založení chrámu, ale stavitele nejmenuje. Postnik a Barma jsou známi z pozdějších pramenů a Britannica připouští, že mohlo jít o jednoho muže. Britannica pověst o oslepení označuje za tradiční příběh. Že se tak stalo, nikde zapsáno není.

Plán zbourat chrám

Často se vypráví, že chrám překážel pochodům na Rudém náměstí, že ho chtěl Kaganovič zbourat a že Stalin řekl: „Lazare, postav ho zpátky.“ Dokument o zbourání chrámu se ale nenašel. Tehdejší ředitelka muzea Taťána Saračevová v rozhovoru pro časopis Ogoňok z roku 2016 uvedla, že žádný oficiální dokument o tom neexistuje, a příběh o modelu označila za anekdotu a legendu.

Doložené je jiné: od roku 1918 byl chrám pod ochranou státu a od roku 1923 sloužil jako muzeum. V roce 1929 se v něm přestalo sloužit a kostel Vasila Blaženého se zavřel. Za druhé světové války byl chrám zavřený úplně, bylo to jediné takové období, a muzeum se znovu otevřelo 7. září 1947, v den 800. výročí Moskvy.

Šest tvrzení o chrámu, která neplatí

1. „Chrám se jmenuje po Vasilovi od začátku.“ Jméno přišlo až s kaplí z roku 1588.
2. „Je to nejvyšší stavba Moskvy.“ Byla jí jen do konce 16. století, střední kostel měří 47,5 metru.
3. „Kupole byly barevné od 16. století.“ Původní podoba není známá, pestré jsou trvale od 80. let 18. století.
4. „Má deset nebo devět kostelů.“ Původně devět, po přistavbách z let 1588 a 1672 jedenáct.
5. „Ivan Hrozný oslepil architekty.“ Nic takového není zapsáno v pramenech.
6. „Chrám byl za Stalina odsouzen ke zbourání.“ Dokument o tom neexistuje, muzeum popisuje jen anekdotu.

Časté otázky

Jak se chrám Vasila Blaženého ve skutečnosti jmenuje?

Oficiálně je to chrám Přímluvy Přesvaté Bohorodičky na příkopu, rusky Pokrovskij sobor. Jméno Vasila Blaženého se ujalo podle kaple přistavěné v roce 1588 nad hrobem svatého. Muzeum, které budovu spravuje, používá obě podoby.

Proč ho nechal postavit Ivan Hrozný?

Šlo o votivní stavbu na památku dobytí Kazaňského chanátu v roce 1552. Podle Státního historického muzea měla na vznik chrámu podíl i myšlenka metropolity Makarije. Dřevěný předchůdce stál od podzimu 1554 asi půl roku, kamenný chrám se stavěl v letech 1555 až 1561.

Kolik má chrám kostelů?

Původně devět: osm kolem jednoho středního. V roce 1588 přibyl kostel Vasila Blaženého a v roce 1672 kostel Jana Blaženého, dohromady tedy jedenáct. Kupolí s křížem je osm, střední kostel má malou hlavici a desátou kupoli nese kostel Vasila.

Byl chrám vždy barevný?

Ne. Původní tvar a barva kupolí nejsou známé, podle muzea se předpokládá přilbovitý tvar. Koncem 16. století jsou doložené tvarované kupole z pocínovaného plechu. Barevné byly podle cestovatelů už v první polovině 17. století a trvale pestré je dělá až oprava v 80. letech 18. století.

Nechal Ivan Hrozný architekty oslepit?

Není to doložené. Letopis stavitele nejmenuje, Postnik a Barma jsou známí z pozdějších pramenů a Britannica přiznává, že mohlo jít o jednoho muže. Příběh o oslepení je tradiční pověst, nikoli zapsaná událost.

Chtěl Stalin chrám zbourat?

Dokument, který by zbourání nařizoval, se nedochoval. Tehdejší ředitelka muzea Taťána Saračevová v rozhovoru z roku 2016 uvedla, že žádný oficiální dokument o tom neexistuje. Příběh, že Stalin nařídil Kaganovičovi vrátit model chrámu na místo, popisuje jako anekdotu.

Kdy se z chrámu stalo muzeum?

V roce 1918 byl vzat pod ochranu státu, v roce 1923 vzniklo historicko architektonické muzeum a v roce 1928 se stalo pobočkou Státního historického muzea. Bohoslužby v něm trvaly do roku 1929. Do seznamu světového dědictví UNESCO byl zapsán v roce 1990.

Jak je chrám vysoký?

Střední kostel Přímluvy měří 47,5 metru. Podle muzea byl do konce 16. století nejvyšší stavbou v Moskvě. Čtyři menší kostely měří zhruba 15 metrů.