Cestopis: znaky, druhy a příklady

Cestopis je prozaický žánr literatury faktu, v němž autor vypráví o skutečné cestě a zaznamenává zeměpisné, národopisné a kulturní zvláštnosti navštívených míst. V článku najdete znaky žánru v tabulce, vývoj od Marca Pola po Čapka, přehled děl, rozdíl od fiktivního cestopisu a pět úloh s řešením.

Ve zkratce

• Cestopis je próza o skutečné cestě, kterou autor sám podnikl a popsal.
• Zaznamenává krajinu, města, zvyky i společenské poměry a spojuje je s osobním pohledem autora.
• Podle způsobu zpracování patří k dokumentární literatuře, nebo k umělecké, jako je Čapkova.
• Vymyšlená cesta, například Gulliverova, cestopis není, využívá jen jeho formu.
• Ve staré literatuře najdeme Marca Pola, Kryštofa Haranta a Václava Vratislava z Mitrovic, později Emila Holuba.
• Cestopis se plete s reportáží, deníkem, románem a slohovým útvarem, rozdíly shrnuje tabulka níže.

Co je cestopis

Podle českých literárněvědných výkladů je cestopis prozaický literární žánr, jehož obsahem je popis autorovy cesty do cizích zemí a krajin se záznamem jejich zeměpisných, národopisných, kulturních, sociálních a jiných zvláštností. Řadí se do literatury faktu, ale hranice k umění je pohyblivá. Zasazení mezi ostatní druhy a žánry ukazuje přehled literárních druhů a žánrů.

Dokumentární, nebo umělecký

Cestopis lze podle funkce zařadit do literatury dokumentární, publicistické, i do umělecké. Rozhoduje, co autor sleduje: informovat, nebo také vytvořit umělecký obraz světa. Starý přehled tras a vzdáleností je dokument, Čapkovy glosy o Anglii jsou literatura. Zvláštním případem je vymyšlená cesta, které se věnuje samostatná část níže.

Skutečná cesta a osobní hlas

Dva pilíře žánru jsou skutečnost a autorova přítomnost. Cesta se opravdu odehrála a vypravěč je její účastník. Vlastní příklad: Na nádraží ve čtyři ráno jsem zjistil, že místní pijí kávu ve stoje a bez řečí. Věta zaznamenává fakt i dojem a tato kombinace je pro cestopis charakteristická.

Znaky cestopisu

Ne každý cestopis má všechny znaky stejně silně. Kdo zná tyto čtyři až pět opor, pozná cestopis i v textu, který nikdy nečetl. Tabulku si lze vytisknout jako tahák.

Vývoj a podoby cestopisu

Cestopis má dlouhou historii, od starověku po dvacáté století. Stačí znát hlavní zlomy a několik jmen.

Starověk a středověk

Dokumentárně hodnotné cestopisy známe už ze starověku, napsali je například Pausaniás a Strabón. Ve středověku vynikl Marco Polo a arabský cestovatel Ibn Battúta. Marco Polo svou knihu nenapsal sám. Ve vězení v Janově, kde byl v letech 1298 až 1299 jako zajatec po námořní bitvě, diktoval vzpomínky na cestu k dvoru chána Kublaje Rustichellovi da Pisa. Výsledkem je Milion, který popisoval málo známý Orient a byl v Evropě velmi populární.

Humanismus a renesance v českých zemích

Nejslavnější česká díla žánru vznikla v době humanismu a renesance. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic podnikl roku 1598 cestu do Svaté země a Egypta a popsal ji v knize Putování, vydané roku 1608. Václav Vratislav z Mitrovic zachytil diplomatickou výpravu a několikaleté zajetí v Osmanské říši; dílo se dochovalo v opisu z roku 1727 a vydal je až roku 1777 František Martin Pelcl. Epochu přibližuje článek o humanismu a renesanci.

Devatenácté století

Karel Havlíček Borovský napsal Obrazy z Rus po pobytu v Rusku a spojil cestopis s ironickým pozorováním společnosti. Emil Holub vydával Sedm let v jižní Africe, příhody, výzkumy a lovy z let 1872 až 1879; první český díl vyšel roku 1880. U Holuba je cestopis zároveň zprávou o výzkumu. Právě o Borovském se dozvíte víc v rozboru Tyrolských elegií.

Dvacáté století

Karel Čapek vydal roku 1924 Anglické listy, vzniklé po dvouměsíčním pobytu v Anglii jako sloupky pro Lidové noviny. Literární výklady tuto linii označují jako intelektuální cestopis, který v době preromantismu zahájil Laurence Sterne. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund projeli v letech 1947 až 1950 Afriku a Latinskou Ameriku v automobilu Tatra 87. Cesta měla i cíl propagovat Československo ve světě a sjednávat zakázky pro automobilku Tatru.

Fiktivní cestopis

Vymyšlená, fantastická a často satirická díla podivuhodných cest vznikala už ve starověku (Lúkianos) a rozvíjela se v renesanci (Cyrano de Bergerac) i v osmnáctém století (Jonathan Swift, Gottfried August Bürger). Fiktivní cestopis napodobuje formu, ale nevypráví pravdu. Najdete ji v románu, například v rozboru Gulliverových cest, který stojí na satiře. Je to jiný žánr, příbuzný románu a satiře.

Slavní autoři a díla

Tabulka shrnuje nejvýznamnější díla žánru. Uvádíme jen údaje, které se v pramenech shodují.

Jak cestopis poznat a čím se liší od příbuzných žánrů

Rychlý test: pokud kniha popisuje cestu, kterou autor opravdu podnikl, a vypráví v první osobě, jde o cestopis. Pokud je cesta vymyšlená, je to fikce s cestopisnou formou. Pokud text popisuje jedinou událost nebo jedno místo, je to spíš reportáž. Nejčastější záměny shrnuje tabulka.

Slohový útvar tu nerozebíráme. Pokud ho potřebujete, otevřete přehled slohových útvarů, kde je cestopis jen jedním z mnoha.

Ukázka rozboru: Obrazy z Rus

Z Borovského vybíráme kapitolu Izvoštík, protože ukazuje, jak cestopis pracuje s porovnáním domácího a cizího. Dílo je volné, text je opsán z ověřeného vydání na Wikizdrojích. Kapitola začíná větou: „Slovo izvoštík znamená naše fiakr.“

Co je v textu cestopisné

Vypravěč cestuje a popisuje skutečnou ruskou zvláštnost, izvoštíka, tedy kočího s povozem. Porovnává ho s pražským fiakrem, což je typický postup: cizí věc se vysvětluje pomocí domácí. Zároveň je jasné, že autor mluví za sebe a ironicky se baví tím, jak učeně o věci pojednává.

Čím se liší od dokumentu

Dokument by uvedl cenu, trasu, pravidla. Borovský dává osobní hodnocení a humor, proto se Obrazy z Rus čtou jako literatura a ne jako příručka. Kdyby text jen vyjmenovával, byl by dokumentem; takhle je to umělecký cestopis.

Vyzkoušejte se

U každé úlohy doplňte nebo rozhodněte. Řešení je hned pod seznamem.

1. Kdo a kde diktoval vzpomínky, z nichž vznikl Milion?
2. Který znak odlišuje cestopis od románu o cestě?
3. Rozhodněte: Jsou Gulliverovy cesty pravdivý, nebo fiktivní cestopis?
4. Kdo napsal Anglické listy a kdy?
5. Do jaké oblasti literatury cestopis nejčastěji řadíme?

Řešení: 1. Marco Polo, ve vězení v Janově, Rustichellovi da Pisa, 2. popisuje skutečnou cestu, 3. fiktivní, jde o satiru, 4. Karel Čapek, 1924, 5. do literatury faktu, dokumentární i umělecké.

Šest omylů o cestopisu

Všech šest tvrzení uvedených tučně je chybných, oprava následuje za nimi.

1. Cestopis je jen zápisník z dovolené. Je to literární žánr s vlastní historií, od Marca Pola po Čapka.
2. Cestopis musí být vždy pravdivý do posledního detailu. Žánr slibuje skutečnou cestu, ale Mandevillův cestopis ukazuje, že i vydávaná kniha může být fantazie.
3. Gulliverovy cesty jsou cestopis. Je to fikce a satira, která používá cestopisnou formu.
4. Cestopis je totéž co reportáž. Reportáž bývá kratší a aktuální, cestopis je celek o cestě.
5. Cestopis patří jen do literatury faktu. Podle zpracování může být i uměleckou literaturou.
6. Cestopisy se psaly až v moderní době. Dokumentární cestopisy známe už ze starověku.

Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.

Časté otázky

Co je cestopis v literatuře?

Je to prozaický žánr, v němž autor popisuje svou skutečnou cestu a zaznamenává zvláštnosti navštívených zemí, od krajiny a hospodářství po zvyky obyvatel.

Jaké jsou znaky cestopisu?

Vypravěčem je cestovatel, popisovaná cesta se opravdu odehrála, text sleduje trasu a čas, popisuje místa a lidi a spojuje fakta s osobním pohledem autora.

Patří cestopis do literatury faktu?

Ano, cestopis se řadí k literatuře faktu, tedy dokumentární nebo publicistické. Podle způsobu zpracování ale může mít i uměleckou hodnotu, jako Čapkovy Anglické listy.

Jaký je rozdíl mezi cestopisem a románem o cestě?

Cestopis zachycuje skutečnou cestu autora a dává si za cíl věrně informovat. Román o cestě, například Gulliverovy cesty, je vymyšlený a cestopisnou formu jen využívá.

Je Mandevillův cestopis pravdivý?

Ne. Podle dnešních poznatků jeho autor cesty, které líčí, pravděpodobně nepodnikl. Kniha přesto sloužila celá staletí jako běžná příručka o vzdálených zemích.

Kdo napsal první český cestopis?

Jednoznačně to říct nelze, záleží na tom, co se za cestopis počítá. Do doby humanismu a renesance spadají slavná díla Kryštofa Haranta z Polžic a Václava Vratislava z Mitrovic.

Čím se cestopis liší od reportáže?

Reportáž popisuje aktuální událost a bývá kratší, novinová. Cestopis sleduje celou cestu, bývá knižní a opírá se o osobní zkušenost a vyprávění autora.

Je cestopis totéž co slohový útvar?

Ne. Cestopis je literární žánr, kniha slavného cestovatele. Ve škole se píše cestopisný text jako slohový útvar, ale to je cvičení, které se řídí jinými pravidly.