Vodní pólo: jak vzniklo a co je v příběhu omyl
Vodní pólo vzniklo v Británii v sedmdesátých letech 19. století jako hra na plaveckých slavnostech, kterou nevymyslel jeden člověk. William Wilson z Glasgow roku 1877 sepsal její první doložená pravidla, ale souběžně se rozvíjela v Anglii i ve Skotsku. Na olympijských hrách se hraje od roku 1900 a nejúspěšnější zemí je Maďarsko.
Ve zkratce
- Hra vznikla v Británii v sedmdesátých letech 19. století, původně se jí říkalo „fotbal ve vodě“.
- William Wilson roku 1877 sepsal pravidla „aquatic football“ pro slavnosti na řece Dee.
- Slovo „pólo“ je převzaté z koňské hry, ve vodě se zpočátku hrálo i na sudech.
- Na každé straně hraje v bazénu sedm hráčů, šest v poli a brankář.
- Mužský turnaj je na olympijském programu od roku 1900, ženy se přidaly roku 2000.
- Maďarsko má devět olympijských zlatých medailí, nejvíc ze všech zemí.
- Zápas Maďarsko, Sovětský svaz v Melbourne 1956 vešel do dějin jako „krev ve vodě“.
Jak vodní pólo vzniklo
Vodní pólo je dítě britských plaveckých slavností. Britannica klade jeho vznik do sedmdesátých let 19. století a uvádí, že se původně nazývalo „football-in-the-water“, tedy fotbal ve vodě. Mezinárodní plavecká federace FINA k tomu dodává, že šlo o hru, která měla na plaveckých dostizích zpestřit program a přilákat diváky.
Hra podobná ragby
Nejstarší podoba se hrála v řekách a jezerech a připomínala ragby a jeho legendu o Webbu Ellisovi: hráči se snažili přenést míč přes soupeřovu čáru a rozhodovala hrubá síla. Takto hru popisuje Aquatics GB i FINA. Branky a přihrávky přišly později.
William Wilson a řeka Dee
Podle Mezinárodní plavecké síně slávy se William Wilson narodil v Londýně ve skotské rodině a vyrostl v Glasgow, kde se stal plaveckým instruktorem a prvním pravidelným novinářem píšícím o plavání. Roku 1877 sepsal pravidla hry, kterou nazval „aquatic football“. Podle síně slávy i FINA se hrála na řece Dee, od břehu k břehu, zpočátku bez branek a s míčem mezi dvěma praporky. Glasgowské lázně Arlington na svých stránkách označují Wilsona za svého prvního správce a za člověka, který pravidla napsal.
Od pravidel k národní hře
V Anglii hru uznala v roce 1885 britská plavecká asociace a vydala první soubor pravidel, uvádí FINA i anglická federace Swim England. Roku 1890 se v Londýně hrál první mezinárodní zápas a vyhráli ho Skotové, kteří hráli podle skotských pravidel. Ta se později stala základem mezinárodních předpisů. Jednotná pravidla pro všechny země platí podle FINA a Aquatics GB od roku 1911.
Jak vznikaly jiné kolektivní hry, ukazují texty o tom, kdo vymyslel volejbal, a o tom, kde vznikl florbal.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1877 | William Wilson sepisuje pravidla „aquatic football“ |
| 1885 | britská plavecká asociace hru uznává a vydává pravidla |
| 1890 | první mezinárodní zápas, vyhrává Skotsko |
| 1900 | olympijský debut v Paříži |
| 1908 | v Londýně vzniká FINA, dnešní World Aquatics |
| 1911 | všechny země hrají podle stejných pravidel |
Proč se tomu říká pólo
S koňským pólem má vodní pólo společné jen jméno. Britannica uvádí, že název pochází z dřívější podoby hry, v níž hráči jezdili na sudech natřených jako koně a míč odbíjeli holemi. Slovník Etymonline k tomu přidává, že slovo „polo“ se do angličtiny dostalo v roce 1872 z anglo-indické koňské hry a že se ve vodě zpočátku pádlovalo i na sudech či kánoích.
Základní pravidla
Na každé straně je v bazénu sedm hráčů, šest v poli a brankář. Tým může mít podle pravidel FINA nejvýše třináct hráčů, jedenáct polních a dva brankáře. Britannica uvádí sedm aktivních hráčů a až šest náhradníků.
Čepičky a čísla
Každý hráč nosí čepičku s číslem od 1 do 13, brankář má červenou a číslo 1. Podle pravidel FINA mají čepičky ochranu uší a týmy nosí obvykle bílé nebo modré. Čepičky tedy slouží k rozlišení hráčů i k ochraně uší.
Dno bazénu a čas
Zápas se hraje na čtyři části po osmi minutách čistého času, uvádí FINA i Swim England. Tým smí držet míč nejdéle třicet sekund, než vystřelí. Hřiště je podle Britannicy dlouhé nejvýše 30 metrů, široké nejvýše 20 metrů a hluboké nejméně 2 metry, branka má šířku tři metry.
| Prvek | Pravidlo |
|---|---|
| hráči ve vodě | 7 na tým, z toho 1 brankář |
| kádr | nejvýše 13 hráčů |
| hrací doba | 4 části po 8 minutách čistého času |
| držení míče | nejvýše 30 sekund bez střely |
| čepičky | čísla 1 až 13, brankář červená |
| dno bazénu | polní hráč se na něm nesmí aktivně účastnit hry |
Pravidlo o dně bývá vykládáno příliš tvrdě. Podle pravidel FINA je faul zapojit se do hry ve stoje na dně, chodit po něm nebo se od něj odrazit za míčem či soupeřem. Dotknout se dna sice znamená riziko, ale zákaz se netýká brankáře v jeho pětimetrovém území.
Olympijské hry od roku 1900
Mužský turnaj je na olympijském programu od roku 1900. Podle Olympedie se hrál v Paříži v řece Seině, zúčastnilo se 53 hráčů ze čtyř zemí a vyhrál plavecký klub z Manchesteru před klubem z Bruselu. Na hrách v roce 1906 se nehrálo, od roku 1904 ale vodní pólo nechybí na žádných olympijských hrách. Ženy se přidaly v Sydney roku 2000.
Co z toho plyne o prvenství
Na pařížském programu byly podle Olympedie i fotbal, kriket, ragby nebo přetahování lanem. Tvrzení, že šlo o nejstarší kolektivní sport her, se proto nedá obhájit. Doložit se dá, že patřilo k prvním kolektivním sportům a že na hrách zůstalo. A zlatá medaile není ze zlata, jak vysvětluje text o zlaté olympijské medaili.
| Země | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|
| Maďarsko | 9 | 3 | 5 |
| Spojené státy | 4 | 6 | 6 |
| Itálie | 4 | 3 | 3 |
| Velká Británie | 4 | 0 | 0 |
| Jugoslávie | 3 | 4 | 0 |
Tabulka podle Olympedie sčítá muže i ženy a nástupnické státy uvádí zvlášť. Britové vyhráli čtyři z prvních pěti turnajů, od roku 1920 ale medaili nezískali. Pro přehled o dalších symbolech her se hodí také text o olympijských kruzích a jejich významu.
Maďarsko jako velmoc
Maďarsko nevynechalo olympijskou medaili od roku 1928 do roku 1980. Olympedia i FINA se shodují, že šlo o dvanáct olympijských turnajů v řadě. Devět zlatých medailí Maďaři získali v letech 1932, 1936, 1952, 1956, 1964, 1976, 2000, 2004 a 2008.
Hráči a trenéři
Dezső Gyarmati vyhrál podle Olympedie tři zlata, stříbro a bronz a hrál na pěti olympiádách mezi lety 1948 a 1964. Jako trenér Maďarů získal podle FINA zlato v Montrealu 1976. Béla Komjádi vedl Maďary na olympiádách, roku 1928 ke stříbru a roku 1932 ke zlatu, zemřel o rok později.
Krev ve vodě: Melbourne 1956
Zápas Maďarsko, Sovětský svaz z 6. prosince 1956 patří k nejznámějším zápasům olympijské historie. Hrál se krátce po tom, co sovětská vojska potlačila maďarské povstání. Maďarští hráči byli na soustředění nedaleko Budapešti, odkud je odvezli přes Československo do Austrálie, popisuje Smithsonian Magazine.
Co se v bazénu stalo
Maďaři vyhrávali 4:0, když sovětský hráč Valentin Prokopov udeřil Ervina Zádora. Olympedie popisuje krvácející ránu pod okem a Smithsonian úder do oka. Snímek Zádora s tváří od krve šel světem. Rozhodčí zápas před koncem ukončil, protože se publikum rozbouřilo a hrozila rvačka.
Jak to dopadlo
Maďaři později porazili Jugoslávii 2:1 a získali zlato. Stříbro vyhrála Jugoslávie, bronz Sovětský svaz. Zádor po hrách zůstal v zahraničí, usadil se v Kalifornii a působil jako trenér plavání a vodního póla, což uvádí Olympedie i Smithsonian. Příběh zpracoval dokumentární film Freedom’s Fury z roku 2006.
Šest tvrzení o vodním pólu, která neplatí
- Že vodní pólo vymyslel William Wilson. Roku 1877 sepsal pravidla, ale podle FINA se souběžně hrálo i v Anglii a pravidla uznala britská asociace až roku 1885.
- Že se hrálo na koních. Název pochází z koňské hry, ve vodě se pádlovalo na sudech.
- Že v roce 1900 šlo jen o ukázkový sport. Aquatics GB mluví o exhibici, Olympedia i FINA ho vedou jako řádnou olympijskou disciplínu.
- Že šlo o nejstarší kolektivní sport her. Stejný rok byly na programu fotbal, kriket i ragby.
- Že se hráči nesmějí dotknout dna. Zakázáno je aktivně hrát ve stoje, chodit a odrážet se, brankář má v pětimetrovém území výjimku.
- Že krvavý zápas 1956 byl semifinále. Podle Olympedie se v Melbourne hrála finálová skupina každý s každým.
Časté otázky
Kdo vymyslel vodní pólo?
Nikdo sám. Hra vznikla v sedmdesátých letech 19. století v britských plaveckých klubech. William Wilson z Glasgow roku 1877 sepsal pravidla hry nazvané „aquatic football“ a bývá označován za jejího původce. První jednotná pravidla ale vydala až britská plavecká asociace roku 1885.
Proč se vodnímu pólu říká pólo?
Jméno pochází z koňské hry. Britannica uvádí, že hráči původně jezdili na sudech natřených jako koně a míč odbíjeli holemi. Z koní a holí zbylo jen jméno, dnešní hra připomíná spíš fotbal a basketbal.
Kolik hráčů hraje vodní pólo?
Za každý tým je ve vodě sedm hráčů, šest polních a brankář. Podle pravidel FINA může mít tým nejvýše třináct hráčů, tedy jedenáct polních a dva brankáře. Střídat se smí v pauzách, po gólu nebo při oddechovém času.
Smí se hráči dotknout dna?
Dotknout se ho smějí, ale polní hráč na něm nesmí aktivně hrát, chodit po něm ani se od něj odrážet, jinak dostane faul. Brankář má výjimku v pětimetrovém území.
Od kdy je vodní pólo olympijské?
Mužský turnaj se hrál na hrách v Paříži 1900 a od roku 1904 se hraje na každých olympijských hrách. V roce 1906 se nehrál. Ženský turnaj se poprvé konal v Sydney roku 2000.
Kolik zlatých medailí má Maďarsko ve vodním pólu?
Devět, nejvíc ze všech zemí. Získalo je v letech 1932, 1936, 1952, 1956, 1964, 1976, 2000, 2004 a 2008. Od roku 1928 do roku 1980 nevynechalo žádný olympijský turnaj bez medaile.
Co se stalo v zápase Maďarsko, Sovětský svaz roku 1956?
Hrálo se 6. prosince 1956 v Melbourne krátce po potlačení maďarského povstání. Maďaři vedli 4:0, když sovětský hráč Prokopov udeřil Ervina Zádora a ten krvácel. Rozhodčí zápas před koncem ukončil a Maďaři později vyhráli zlato.
K čemu jsou ve vodním pólu čepičky?
Rozlišují týmy a hráče. Čepička má číslo od 1 do 13, týmy nosí obvykle bílé nebo modré a brankář má červenou s číslem 1. Podle pravidel FINA mají čepičky také ochranu uší.
