Volejbal: kdo ho vymyslel a proč vznikl

Volejbal vymyslel v roce 1895 William G. Morgan, ředitel tělesné výchovy v YMCA v Holyoke ve státě Massachusetts. Chtěl hru mírnější než basketbal, vhodnou pro starší členy, a pojmenoval ji mintonette. Dnešní jméno dostala o rok později, olympijským sportem je od roku 1964.

Ve zkratce

• Autorem je William G. Morgan, který hru vymyslel v YMCA v Holyoke v roce 1895.
• Důvodem byl basketbal, který byl pro starší členy příliš namáhavý.
• Původní název mintonette změnil na Volley Ball v roce 1896 Alfred Halstead.
• Síť měla výšku 6 stop a 6 palců, tedy asi 1,98 metru, dnes je 2,43 metru pro muže.
• FIVB vznikla v dubnu 1947 v Paříži, olympijský debut volejbal měl v Tokiu 1964.
• Rally point systém a libero přišly při změnách pravidel z roku 1998.
• Československo vyhrálo mistrovství světa v letech 1956 a 1966.

Proč Morgan hru vymyslel

William G. Morgan se narodil v roce 1870 v Lockportu ve státě New York a vystudoval YMCA Training School ve Springfieldu, dnešní Springfield College. Po studiích se stal ředitelem tělesné výchovy v Holyoke. V nedalekém Springfieldu přitom už existoval basketbal, o jehož koši se dočtete v textu o basketbalu a jeho koši.

Hra pro starší obchodníky

Podle Volleyball Hall of Fame (Mezinárodní síni slávy volejbalu) považoval Morgan basketbal za příliš namáhavý pro starší muže. Chtěl hru bez fyzických střetů, kterou zvládne i člověk bez velké kondice. V Holyoke ji hráli místní obchodníci, kteří do tělocvičny chodili po práci.

Při tvorbě využil kousky několika sportů: míč z basketbalu, síť z tenisu, hru rukama a o zeď z házené a části z baseballu, třeba směny. Podle Volleyball Hall of Fame se první hra hrála v prosinci 1895 v tělocvičně holyokeského YMCA. Samotné datum se v literatuře různí, protože v Holyoke nastoupil Morgan až 30. srpna 1895, takže únorové datum nemůže platit.

Od mintonette k volejbalu

Jak se jmenovala první verze

Morgan hru nazval mintonette, protože připomínala badminton. V červenci 1896 ji představil na konferenci ředitelů tělesné výchovy YMCA ve Springfieldu. Dva týmy po pěti hráčích vedl starosta Holyoke James Curran a velitel hasičů John Lynch. Profesor Alfred T. Halstead tam navrhl jméno Volley Ball, protože hra spočívá v odbíjení míče. Morgan souhlasil.

Míč, který neexistoval

Basketbalový míč byl pro novou hru příliš těžký a samotný vak z basketbalového míče příliš měkký. Proto Morgan požádal firmu A. G. Spalding, aby vyrobila nový, a vznikl míč s gumovým vakem v kožené pokrývce o obvodu zhruba 25 až 27 palců. Volejbalový míč tak vznikl rovnou s hrou, ne až dodatečně.

První pravidla

Frank Wood a John Lynch pomohli sepsat prvních deset pravidel, která vyšla v roce 1896 a v oficiální příručce YMCA z roku 1897. Hřiště mělo 25 krát 50 stop a hra se skládala z devíti směn, v každé tři podání. Počet hráčů ani počet doteků míče před přehozením sítě nebyl omezen.

Jak se pravidla měnila

Základní myšlenka zůstala, odbíjet míč přes síť, ale přibývalo omezení, díky nimž se z rekreační hry stal rychlý sport. Přehled nejdůležitějších milníků ukazuje tabulka.

Podle FIVB platí dnes síť o výšce 2,43 metru pro muže a 2,24 metru pro ženy. Původní Morganova výška je tedy o zhruba 45 centimetrů nižší než mužská dnešní.

Rally point a libero

Bod po každé výměně

Do roku 1998 mohl bod získat jen tým, který podával. Kongres FIVB v říjnu 1998 schválil rally point systém, při němž bod získá vítěz každé výměny. Jak uvádí odborná studie o volejbalu, v praxi se plošně začal hrát v roce 1999. Bod tak může získat každý tým v každé výměně.

Dnes se sety jedna až čtyři hrají do 25 bodů, pátý do 15, vždy s rozdílem dvou bodů. Zápas se hraje na tři vítězné sety. Bodování volejbalu je tak jiné než u sportů s tradičním počítáním, jako je počítání v tenise.

Libero

Podle FIVB zavedly změny z roku 1998 také libero. Je to obranný specialista v odlišně barevném dresu, který může střídat libovolného hráče zadní řady. Nesmí podávat, útočit přes síť ani postupovat do přední řady. Jiné prameny datují jeho zavedení do roku 1996 nebo 1999, proto do textu patří jen údaj, který potvrzují oficiální stránky FIVB.

FIVB a cesta na olympiádu

V dubnu 1947 se v Paříži sešli zástupci 14 zemí a pod vedením Francouze Paula Libauda založili Mezinárodní volejbalovou federaci FIVB. Cílem bylo sjednotit pravidla a pořádat mezinárodní soutěže.

Při olympijské premiéře v Tokiu 1964 hrálo deset mužských a šest ženských týmů. Vítězové tam stejně jako v jiných sportech nedostali medaili z ryzího zlata, proč tomu tak je, vysvětluje text o olympijské zlaté medaili. Další olympijské souvislosti najdete v textu o významu olympijských kruhů.

Plážový volejbal

Plážový volejbal vyrostl z halové hry a ve dvojicích se hrál v Kalifornii. Data prvních turnajů se v pramenech rozcházejí (FIVB uvádí rok 1947), proto jsou dál jen údaje, které sedí. Pevně doložené jsou pozdější údaje. První mezinárodní turnaj schválený FIVB se hrál v roce 1987 na pláži Ipanema v Riu, první mistrovství světa FIVB roku 1997 v Los Angeles a 1994 uznal MOV plážový volejbal za olympijskou disciplínu.

V Atlantě 1996 vyhráli Jackie Silva a Sandra Pires z Brazílie a Karch Kiraly s Kentem Steffesem z USA.

Česká stopa

Československá mužská reprezentace patřila v padesátých a šedesátých letech k nejlepším týmům světa. Dva tituly mistrů světa a dvě olympijské medaile jsou jádrem české stopy ve volejbalu.

V Tokiu 1964, na olympijském debutu volejbalu, vedl tým trenér Josef Brož. Podle zprávy ČTK prohrál Československo jen jediný zápas z devíti, rozhodující souboj se Sovětským svazem 2:3, a kvůli horšímu poměru setů skončil druhý.

Šest tvrzení o volejbalu, která neplatí

1. Že se hra vždycky jmenovala volejbal. Původně šlo o mintonette, dnešní jméno navrhl až Halstead.
2. Že volejbal vymyslel autor basketbalu. Basketbal i volejbal vznikly v prostředí YMCA, ale volejbal je dílem Morgana.
3. Že přesné datum vzniku je 9. února 1895. Tento údaj se opakuje, ale Volleyball Hall of Fame uvádí první hru v prosinci 1895.
4. Že se vždy hrálo po šesti. Počet hráčů byl původně neomezený, na šest se omezil až v roce 1918.
5. Že se bod vždy počítal po každé výměně. Do roku 1998 bod získal jen podávající tým.
6. Že volejbal byl na olympiádě od začátku. Debutoval v Tokiu 1964, plážový přibyl v Atlantě 1996.

Časté otázky

Kdo vymyslel volejbal?

William G. Morgan, ředitel tělesné výchovy v YMCA v městě Holyoke ve státě Massachusetts. Hru vymyslel v roce 1895 jako mírnější alternativu k basketbalu pro starší členy. Pomoc při psaní prvních pravidel mu poskytli Frank Wood a John Lynch. Název volleyball navrhl Alfred Halstead v roce 1896.

Jak se volejbal původně jmenoval?

Mintonette. Jméno odkazovalo na badminton, který hru inspiroval sítí. Na konferenci v Springfieldu v roce 1896 navrhl profesor Alfred T. Halstead název Volley Ball, protože podstatou hry je odbíjení míče sem a tam, a ten se ujal.

Proč Morgan volejbal vymyslel?

Basketbal, který vznikl v blízkém Springfieldu, byl pro starší obchodníky a podobné členy YMCA příliš namáhavý a kontaktní. Morgan chtěl hru bez fyzických střetů, s níž se dá hrát v tělocvičně i bez velké kondice.

Kdy se do volejbalu zavedl rally point systém?

Kongres FIVB ho schválil v říjnu 1998. Při něm se bod počítá po každé výměně bez ohledu na to, kdo podával. Sety do čtyř jsou na 25 bodů, pátý na 15, vždy s rozdílem dvou bodů. Plošně se začal hrát v následující sezoně.

Kdy se volejbal stal olympijským sportem?

V roce 1964 na hrách v Tokiu, kde hrálo deset mužských a šest ženských týmů. Rozhodnutí padlo na zasedání MOV v Mnichově v roce 1959. Plážový volejbal přibyl do olympijského programu v Atlantě v roce 1996.

Jak vysoko je síť ve volejbale?

Podle platných pravidel FIVB 2,43 metru pro muže a 2,24 metru pro ženy. Původní Morganova síť měla výšku 6 stop a 6 palců, tedy zhruba 1,98 metru.

Co dokázalo Československo ve volejbalu?

Mužský tým získal tituly mistrů světa v letech 1956 a 1966, olympijské stříbro v Tokiu 1964 a bronz v Mexiku 1968. V Tokiu prohrál jen jediný z devíti zápasů, rozhodující utkání se Sovětským svazem 2:3, a skončil druhý podle poměru setů.

Co dělá libero?

Libero je specialista na obranu, který nosí odlišný dres a může střídat libovolného hráče zadní řady. Nesmí podávat, útočit přes síť ani se zapojit do útoku z přední řady. Pravidlo FIVB zavedla při změnách z roku 1998.