Mazanec: odkud je a proč má na sobě kříž

Mazanec je okrouhlý bochánek z kynutého těsta, který se v Česku peče na Bílou sobotu a jí se po požehnání o Božím hodu velikonočním. Jméno ale není tak jasné, jak se běžně píše: jazykový atlas jej odvozuje od slova mazaný, kdežto populární výklad o „pomazání“ ve slovnících oporu nemá. Kříž na vrchu má kromě symbolického výkladu doloženou i praktickou úlohu.

Ve zkratce

• Mazanec je podle slovníku okrouhlé velikonoční pečivo z pšeničné mouky s křížem navrchu.
• Peče se na Bílou sobotu, požehnání pokrmů bývá v českých farnostech o Božím hodu velikonočním.
• Český jazykový atlas odvozuje slovo od přídavného jména mazaný.
• Výklad „pomazanec“ se šíří v populárních textech, slovníky pomazance znají jen jako člověka.
• Řez do kříže zabraňuje odpadávání kůrky a praskání, to doložil už pramen z roku 1910.
• Ve východních Čechách se říká mazanec, v západních bochánek nebo bochníček.
• Vánočka se plete z pramenů, mazanec je kulatý bochánek.

Co je mazanec a kdy se peče

Slovník spisovného jazyka českého definuje mazanec jako velikonoční pečivo z pšeničné mouky, okrouhlého tvaru, označené navrchu řezem ve tvaru kříže. Příruční slovník jazyka českého cituje starší popis, podle kterého má mazanec okrouhlý tvar obyčejného chleba a před upečením je dvojím řezem označen křížem. Základní podoba je tedy popsaná stejně ve dvou slovnících.

Bílá sobota jako den pečení

Podle tradice se mazanec peče na Bílou sobotu, což uvádějí server Deník i regionální redakce Českého rozhlasu. V křesťanských rodinách se ale jedlo až o den později. O velikonoční neděli se mazance nosily do kostela a teprve potom je lidé krájeli. Bílá sobota je tedy hlavně dnem pečení.

Proč se čekalo do neděle

Vysvětlení je v postu. Farnost popisuje, že stará postní praxe zapovídala nejen maso, ale i vejce a sýr, a tyto pokrmy se o Velikonocích žehnaly pro první domácí použití. Druhý zdroj zmiňuje, že předkové se postili mnohdy i od mléka a vajec, které mazanec obsahuje. Mazanec tak symbolicky ukončoval odříkání. Podobně se o Velikonocích vykládá i původ velikonočního beránka.

Odkud se vzalo jméno

Co říká jazykový atlas

Český jazykový atlas, který vydává Ústav pro jazyk český, uvádí u slova mazanec odvození od přídavného jména mazaný. To odpovídá i slovníkům: slovník spisovné češtiny zná nářeční význam „koláč mazaný povidly“ a Příruční slovník „mazaný koláč“. Co přesně se na pečivu maže, atlas nerozvádí, takže zbývá jen poznat, že slovo patří do rodiny českých pojmenování koláčů podle mazání.

Výklad přes pomazání

V novinách i receptových rubrikách se opakuje jiný příběh: mazanec se nosil do kostela „na svaté pomazání“ a jméno je zkrácením slova pomazanec. Je to snadno zapamatovatelné, ale slovníky ho nepotvrzují. Slovník spisovné češtiny vykládá pomazance jako člověka, který prošel církevním pomazáním, zpravidla kněze, a o pečivu v tomto hesle nepíše nic.

Spojení s církevním prostředím tím není vyloučené. Jen platí, že jedna verze má oporu v akademickém atlasu a druhá se opírá o popularizační texty. Pro pečení ani pro chuť na tom nezáleží, jde jen o to, co je doložené.

Svěcení pokrmů: kdy a jak

Žehnání o Božím hodu

V českých farnostech se pokrmy nejčastěji žehnají o Božím hodu velikonočním. Plzeňská diecéze v pozvánce na velikonoční bohoslužby uvádí mši svatou s žehnáním velikonočních pokrmů o Božím hodu velikonočním. Stejně postupuje i pražská katedrála, kde po obou dopoledních bohoslužbách následuje žehnání velikonočních pokrmů ve Svatováclavské kapli.

Co se při obřadu děje

Farnost popisuje, že žehnání probíhá na konci mše svaté: kněz pronese modlitbu a pokrmy pokropí svěcenou vodou. Pro žehnání jsou vhodné jakékoli pokrmy, zvláště vejce, beránci a mazance. Pastorační podklady katolického webu Pastorace.cz počítají v obřadu zvlášť i s žehnáním chleba a svátečního pečiva.

Žehnání pokrmů je tedy zvyk církve, nikoli povinnost pro pečení. Kdo mazanec pouze upeče, nijak nepřichází o jeho tradiční podobu. O jiných jarních zvycích se lze dočíst například v textu o tom, čím se zdobí velikonoční domov.

Proč je na mazanci kříž

Praktický důvod

Nejpevněji doložený je důvod technologický. Kuchařská škola z roku 1910 radí nařezat mazanec po vykynutí, těsně před vložením do trouby, ostrým nožem do kříže, ale ne hluboko, jen tak, aby se prořízla kůrka. Zdůvodnění je prosté: na mazancích ráda svrchní kůrka odpadává. Pekárenský technolog dnes přidává druhý efekt, tedy že z mazance lépe odchází pára a těsto nepraskne.

Symbolický výklad

Populární texty dodávají, že kříž připomíná umučení Ježíše Krista, a stejně to vnímají i lidé, kteří mazanec pečou jako součást křesťanského svátku. Doložené je, že řez do kříže patří k definici mazance ve slovníku spisovné češtiny. Jak se zvyk poprvé objevil a zda měl od začátku jen náboženský smysl, ověřené prameny nerozlišují.

Mazanec, bochánek a vánočka

Vánočku, o které píšeme i v textu o tom, proč vánočka praská a odkud se u nás vzala, i mazanec pekaři dělají z kynutého těsta. Obě mají společné kynuté těsto, liší se však tvarem a svátkem. Slovník spisovné češtiny popisuje vánočku jako pečivo podélného tvaru pletené z pramenů těsta, pečené hlavně na Vánoce.

Podle serveru Deník je těsto na mazanec podobné těstu na vánočku, hranici tedy netvoří těsto, ale tvar a svátek. Tradiční mazanec s křížem je ale bochánek, nikoli pletenec.

Regionální podoby

Mazanec na východě, bochánek na západě

Český jazykový atlas mapoval názvy velikonočního bochníčku. Slovo mazanec je základní ve východní polovině Čech a na přilehlé části Moravy, konkrétně na Novoměstsku a Třebíčsku. Dál na Moravě se vyskytuje jen sporadicky, ve Slezsku neexistuje. V západní polovině Čech, zhruba za tokem Vltavy, převládá dvojice bochánek a bochníček. Mazanec se používá i na Domažlicku a v okrajových částech jihozápadních Čech.

Slané a plněné pečivo

Atlas upozorňuje, že řadu pojmenování typických pro Moravu a Slezsko nemapuje, protože označují pečivo z odlišného těsta, jinak tvarované a nezřídka plněné masem. Podobně Národní muzeum v přírodě popisuje, že se mazanec pekl ze sladkého i slaného těsta a do slaného se zabalovala vejce a klobásy. Sladký bochánek s rozinkami je jen jedna z podob.

Atlas zmiňuje také jižně od Českých Budějovic název křehňatka pro velikonoční bochníček určený spíše pro chasu. Atlas tak zachycuje i pojmenování podle toho, pro koho bylo pečivo určeno. Další tradiční pečivo s nejasným původem rozebíráme v textu o tom, proč trdelník není české tradiční pečivo.

Šest tvrzení o mazanci, která neplatí

1. Že se mazanec jí už na Bílou sobotu. Na Bílou sobotu se peče, krájí se až o Božím hodu velikonočním, obvykle po žehnání pokrmů při bohoslužbě.
2. Že jméno jednoznačně pochází z pomazání. Atlas odvozuje slovo od přídavného jména mazaný a slovníky znají pomazance jen jako člověka s církevním pomazáním.
3. Že kříž je jen náboženský symbol. Kuchařská škola z roku 1910 jej doporučuje kvůli kůrce a technolog kvůli odchodu páry.
4. Že mazanec je vždy sladký s rozinkami. Muzeum v přírodě i atlas popisují slaná a masem plněná velikonoční pečiva.
5. Že se mazanci říká všude stejně. Na západě Čech převládá bochánek a bochníček, ve Slezsku se slovo mazanec nepoužívá.
6. Že mazanec je jen jiný tvar vánočky. Těsto je podobné, ale vánočka se plete z pramenů a patří k Vánocům, kdežto mazanec je bochánek s křížem pro Velikonoce.

Časté otázky

Odkud je mazanec?

Mazanec je tradiční české velikonoční pečivo z kynutého těsta, okrouhlý bochánek s křížem navrchu. Slovník spisovné češtiny jej tak definuje. Datum vzniku ani místo prvního upečení doložené není, slovo mazanec je nejběžnější ve východní polovině Čech.

Proč se mazanci říká mazanec?

Jednoznačná odpověď není. Český jazykový atlas odvozuje slovo od přídavného jména mazaný. Oblíbený výklad o zkrácení slova pomazanec slovníky nepotvrzují, pomazance znají jen jako člověka s církevním pomazáním.

Proč má mazanec na vrchu kříž?

Kuchařská škola z roku 1910 radí těsto před pečením nařezat do kříže, aby kůrka neodpadávala. Pekárenský technolog dodává, že z mazance lépe odchází pára a nepraskne. Populární výklady v kříži vidí i připomínku umučení Krista.

Kdy se mazanec peče a kdy se jí?

Peče se podle tradice na Bílou sobotu. Na Boží hod velikonoční se nosil k požehnání do kostela a teprve potom se krájel, protože předtím byl půst od masa a často i od vajec a mléčných výrobků.

Je mazanec to samé co vánočka?

Ne. Obě se dělají z kynutého těsta, ale vánočka je podle slovníku podélné pečivo pletené z pramenů a peče se hlavně na Vánoce. Mazanec je okrouhlý bochánek s křížem a patří k Velikonocům.

Co se při žehnání pokrmů nosí do kostela?

Farnosti uvádějí, že se hodí jakékoli pokrmy, zvláště vejce, beránci a mazance. Žehnání bývá na konci mše o Božím hodu velikonočním a kněz pokrmy pokropí svěcenou vodou.

Je bochánek to samé co mazanec?

V řadě oblastí ano. Slovník spisovné češtiny uvádí u slova bochánek jako druhý význam velikonoční mazanec. Na západě Čech převládá bochánek a bochníček, na východě mazanec a ve Slezsku se slovo mazanec podle atlasu nepoužívá.

Je mazanec vždy sladký?

Nemusí být. Národní muzeum v přírodě uvádí, že se pekl ze sladkého i slaného těsta a do slaného se zabalovala vejce a klobásy. Český jazykový atlas zmiňuje také masem plněná velikonoční pečiva na Moravě a ve Slezsku.