Semafor: kdo ho vynalezl a co o něm neplatí
Semafor nemá jednoho vynálezce. První silniční signál navrhl roku 1868 železniční manažer John Peake Knight, elektrický s červenou a zelenou se rozsvítil v roce 1914 v Clevelandu a tříbarevný čtyřsměrný signál sestrojil roku 1920 policista William Potts v Detroitu. Garrett Morgan získal roku 1923 patent na jiné zařízení, ručně ovládaný semafor.
Ve zkratce
- Knightův plynový signál stál od 9. prosince 1868 u Westminsteru a po výbuchu lampy zanikl.
- Elektrický semafor s červenou a zelenou se rozsvítil 5. srpna 1914 v Clevelandu.
- Tříbarevný čtyřsměrný signál vytvořil roku 1920 detroitský policista William Potts.
- Morganův patent číslo 1 475 024 z 20. listopadu 1923 popisuje ručně ovládaný semafor, ne vynález světelného signálu.
- Barvy červená, žlutá a zelená vyrostly ze železniční signalizace.
- V Praze se semafor poprvé objevil koncem roku 1927, automatický od 21. ledna 1930.
Westminster 1868: plynový signál podle železnice
Kdo ho navrhl a jak vypadal
Nápad přišel ze železnice. John Peake Knight, dopravní manažer jedné z britských železničních společností, chtěl řídit londýnské ulice stejně jako vlaky. Za dne zařízení ukazovalo pokyny ramenem po vzoru železničního návěstidla, v noci svítilo červené a zelené plynové světlo. Obsluhoval ho policista. Podle britských popisů ho postavili železniční specialisté Saxby a Farmer a stál na křižovatce Bridge Street a Great George Street u Westminsterského mostu, kam byl uveden 9. prosince 1868.
Proč zanikl
Podle článku BBC o Knightově životě a podle dalších popisů se po zhruba měsíci provozu rozbil plynový přívod, lampa vybuchla a policista, který ji obsluhoval, se těžce popálil. Úřady od plynových signálů upustily. Grace’s Guide uvádí, že zařízení bylo odstraněno do roku 1870. Světelné signály se do londýnských ulic vrátily až o desítky let později.
Cleveland 1914 a Detroit 1920: elektřina a tři barvy
Cleveland: elektrické světlo nad křižovatkou
Elektrický semafor se rozsvítil 5. srpna 1914 na křižovatce Euclid Avenue a East 105th Street. Podle časopisu Cleveland Magazine ho nainstalovala American Traffic Signal Company a červená a zelená světla visela asi patnáct stop nad křižovatkou. Šlo o první trvalou instalaci tohoto druhu, dřívější signály v Londýně a v Salt Lake City z roku 1912 byly dočasné. Web History.com přisuzuje konstrukci Jamesi Hogeovi. Americký patent číslo 1 251 666 na jeho systém řízení městské dopravy byl podán v září 1913 a udělen 1. ledna 1918.
Detroit: policista přidal jantarovou
Muzeum The Henry Ford uvádí, že detroitský dopravní policista William Potts vytvořil roku 1920 tříbarevný čtyřsměrný signál. Dřívější světelné signály měly jen červenou a zelenou. Přidané jantarové světlo mělo upozornit na blížící se změnu. Muzeum udává, že signál stál na Woodward Avenue a Fort Street, a že se tříbarevný systém stal standardem do poloviny třicátých let.
| Rok | Místo | Co přesně | Typ zařízení |
|---|---|---|---|
| 1868 | Londýn, Westminster | Rameno a plynové lampy, červená a zelená | Zařízení s ramenem |
| 1914 | Cleveland, Euclid Avenue | Elektrická červená a zelená | Světla na lanech |
| 1920 | Detroit, Woodward Avenue | Čtyřsměrný signál, červená, jantarová, zelená | Signál s jantarovým světlem |
| 1923 | Patent v USA | Semaforová ramena se zastavením všech směrů | Semafor s klikou |
| 1930 | Praha, Václavské náměstí | První automatický semafor v Praze | Signály nad vozovkou |
Garrett Morgan: co patent skutečně popisuje
Patent z roku 1923
Garrett Morgan podal přihlášku 27. února 1922 a patent číslo 1 475 024 mu byl udělen 20. listopadu 1923. Text patentu popisuje ručně ovládaný semaforový signál s pohyblivými rameny. Jeho zvláštností je viditelný ukazatel, který zastaví dopravu ve všech směrech dřív, než se dá povel k jízdě jedním směrem. Vozidla, která jsou už v křižovatce, tak mají čas ji opustit.
Proč z něj není vynálezce semaforu
V době přihlášky už Cleveland roky používal elektrické signály a Potts v Detroitu tříbarevný. Cleveland Magazine cituje Eda Pershey z Western Reserve Historical Society, podle něhož byly signál z roku 1914 a Morganův vynález dvě naprosto odlišné věci. Morganův přínos je v nápadu zastavit všechny směry najednou, titul vynálezce semaforu mu ale nepatří. O problému řízení křižovatek se píše také v článku o chybách řidičů a nehodách v Česku.
Proč červená, oranžová a zelená
Barvy přišly z kolejí
Podle britského webu o železničních návěstidlech se v lednu 1841 sešli zástupci železničních společností v Birminghamu a doporučili převzít barvy Liverpoolské a Manchesterské dráhy: červená pro nebezpečí, zelená pro opatrnost a bílá pro volno. Zelená tedy původně neznamenala volno. Proč se jako výstraha ustálila právě červená, prameny, které jsme četli, nevysvětlují.
Jak se zelená stala volnou
Bílé světlo svádělo k omylům, zejména když se rozbila červená čočka a objevilo se falešné volno. Železnice proto přešla na zelenou pro volno. Britské prameny to kladou kolem roku 1893, kdy Railway Clearing House doporučil signály jen s červenou a zelenou. Americká příručka z roku 1907 už určuje červenou pro stůj, žlutou pro opatrnost a zelenou pro volno.
Podobný příběh „kdo to vlastně vymyslel“ má i stěrač a jeho vynálezce nebo tříbodový pás od Volva.
První semafory v Praze
Ruční semafor z roku 1927
Podle policejního archivu byl první semafor s ručním přepínáním v Praze instalován koncem roku 1927. Český rozhlas ho umísťuje do Hybernské ulice, Novinky na křižovatku Hybernské, Dlážděné a Havlíčkovy. Až do té doby řídil křižovatky strážník pokyny rukou.
Automatický semafor z roku 1930
První automaticky ovládané světelné zařízení bylo podle ČTK uvedeno do provozu 21. ledna 1930 na křižovatce Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí. Novinky popisují dva signály zavěšené na ocelových lanech nad vozovkou. Přijetí bylo vlažné: řidiči si stěžovali na zdržování a v tisku vycházely rozhořčené polemiky. Dopravní předpisy z roku 1921 světelné signály neřešily, proto vydalo policejní ředitelství vlastní nařízení. O tom, proč Britové řídí z opačné strany než Češi, se píše v textu o jízdě vpravo a vlevo.
Kdo je kdo: co je doložené
| Osoba | Co doložené zdroje říkají | Co z toho nevyplývá |
|---|---|---|
| John Peake Knight | Navrhl plynový signál z roku 1868 | Že signál přetrval |
| James Hoge | Konstrukce elektrického signálu v Clevelandu, patent 1918 | Že šlo o tříbarevný signál |
| William Potts | Tříbarevný čtyřsměrný signál, Detroit 1920 | Že byl úplně první se žlutou na světě |
| Garrett Morgan | Patent 1 475 024 z roku 1923, ruční semafor | Že vynalezl světelný semafor |
Jiné drobnosti, které řidiči denně vidí a málokdo je umí vysvětlit, shrnuje přehled významu písmen na registračních značkách.
Šest tvrzení o semaforu, která neplatí
- Semafor vynalezl Garrett Morgan. Jeho patent z roku 1923 popisuje ručně ovládaný semafor se zastavením všech směrů. Elektrické signály v Clevelandu fungovaly od roku 1914.
- První semafor byl elektrický. První byl plynový, postavený podle vzoru železnice. Stál od roku 1868 u Westminsteru.
- Londýnský semafor měl tři barvy. Měl červené a zelené plynové světlo, žlutá přišla až s Pottsem a jeho signálem z roku 1920.
- Zelená vždycky znamenala volno. V britské železniční normě z roku 1841 znamenala opatrnost, volno označovala bílá.
- První pražský semafor byl automatický. Nejdřív přišel koncem roku 1927 ruční, automatický se rozsvítil až 21. ledna 1930.
- Řidiči semafory v Praze uvítali. Podle dobových ohlasů si stěžovali na zdržování a dohadovali se v novinách.
Časté otázky
Kdo vynalezl semafor?
Nejstarší doložený silniční signál navrhl železniční manažer John Peake Knight a 9. prosince 1868 stál u Westminsteru v Londýně. Elektrický semafor s červeným a zeleným světlem se objevil 5. srpna 1914 v Clevelandu, tříbarevný čtyřsměrný jej roku 1920 vytvořil detroitský policista William Potts.
Vynalezl semafor Garrett Morgan?
Ne. Morgan získal 20. listopadu 1923 americký patent číslo 1 475 024 na ručně ovládaný semaforový signál, který uměl zastavit dopravu ve všech směrech najednou. Elektrické semafory přitom fungovaly v Clevelandu od roku 1914 a tříbarevný signál v Detroitu od roku 1920.
Co se stalo se semaforem u Westminsteru?
Zařízení stálo od 9. prosince 1868 na křižovatce Bridge Street a Great George Street. Zhruba po měsíci provozu unikl z plynového potrubí plyn, lampa vybuchla a obsluhující policista se těžce popálil. Plynový semafor byl poté odstraněn a světelné signály se do Londýna vrátily až koncem dvacátých let.
Proč je na semaforu červená pro stůj?
Červená označovala nebezpečí už v železniční signalizaci. Britské železniční společnosti se v lednu 1841 dohodly na barvách červená pro nebezpečí, zelená pro opatrnost a bílá pro volno. Proč se právě červená ustálila jako výstraha, ze zdrojů, které jsme četli, nevyplývá, silniční semafory ji pak převzaly.
Proč se zelená změnila z opatrnosti na volno?
Bílé světlo se v noci pletlo s jinými světly a rozbitá červená čočka ukazovala bílou, tedy falešné volno. Britští železničáři proto kolem roku 1893 přešli na zelenou pro volno a žlutá pak převzala roli opatrnosti.
Kdy a kde se objevil první semafor v Praze?
První semafor s ručním přepínáním byl v Praze instalován koncem roku 1927 na křižovatce Hybernské, Dlážděné a Havlíčkovy ulice. První automaticky ovládané zařízení bylo uvedeno do provozu 21. ledna 1930 na křižovatce Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí.
Byly první pražské semafory oblíbené?
Ne. Řidiči si stěžovali, že je zařízení zbytečně zdržuje, a v tisku vycházely rozhořčené polemiky. Policejní ředitelství muselo vydat nařízení, protože dopravní předpisy z roku 1921 se světelnými signály nepočítaly.
Kdo vynalezl oranžové světlo na semaforu?
Muzeum The Henry Ford uvádí, že Potts přidal k dříve používané červené a zelené jantarové varovné světlo. Tříbarevný signál se podle muzea stal standardem v polovině třicátých let dvacátého století.
