Parkovací automat: kdo ho vynalezl a kdy
Parkovací automat vynalezl a prosadil Carl C. Magee z Oklahoma City, který si na něj podal patent roku 1932, ale první měřiče stály na ulici až 16. července 1935. Funkční stroj sestrojili dva inženýři z dnešní Oklahoma State University, patent na konečnou podobu dostal Magee roku 1938. Úplně první patent na parkoměr ale získal už v roce 1928 Roger W. Babson.
Ve zkratce
- První měřiče se v Oklahoma City objevily 16. července 1935 ve čtrnácti blocích centra.
- Patent na konečné provedení byl podán 13. května 1935 a udělen 24. května 1938.
- Patent na parkoměr dostal ještě před Mageem Roger W. Babson v roce 1928, ale nic nevyrobil.
- Funkční prototyp, přezdívaný Black Maria, postavili Holger G. Thuesen a Gerald A. Hale.
- Do Británie dorazily parkometry 10. července 1958 do londýnské čtvrti Mayfair.
- Německo ukončilo staré parkometry v roce 2002, kdy se přešlo na eura a automaty na lístky.
- Parkovací kotouč je samostatný evropský vynález, ne nástupce americké konstrukce.
Problém, který měl parkometr řešit
Na začátku třicátých let nebylo parkování v centrech amerických měst zpoplatněné. Zaměstnanci přijížděli brzy ráno a stáli u chodníku celý den, takže zákazníci banky nebo obchodu museli hledat místo o několik bloků dál. Obchodní komora v Oklahoma City proto v roce 1932 pověřila svého předsedu dopravního výboru, Carla C. Magee, aby našel řešení.
Kdo byl Carl Magee
Magee se narodil v roce 1872 a zemřel v roce 1946. Byl to právník a novinář, který se do Oklahoma City přestěhoval z Nového Mexika v roce 1927, aby tam vydával týdeník Oklahoma News. V obchodní komoře předsedal dopravnímu výboru. Technik nebyl, a právě proto potřeboval inženýry.
Soutěž, která nic nepřinesla
Magee se zástupci techniky z dnešní Oklahoma State University vypsal v roce 1933 soutěž o návrh zařízení. Podmínky zněly: malé, hezké, natahovací a levné na výrobu. Ani jeden z návrhů se nedal použít a studenti nedokázali složit funkční model. Magee proto oslovil profesora Holgera G. Thuesena a jeho bývalého studenta Geralda A. Halea.
Od patentu k prvnímu měřiči
Příběh vynálezu se často vypráví jako jediný okamžik, ve skutečnosti šlo o sérii patentů a přestaveb. Tabulka ukazuje, co potvrzují nezávislé prameny: Encyklopedie Velkých plání, muzeum Hagley, německý patentní úřad a Baltimore Police History.
| Rok | Událost | Poznámka |
|---|---|---|
| 1928 | Roger W. Babson dostává první patent na parkovací měřič | Nic z něj nevyrobil |
| 1932 | Magee podává první patent (21. prosince) | Zařízení na mince, ještě bez použitelné konstrukce |
| 1933 | Soutěž a prototyp Black Maria | Thuesen a Hale stavějí pružinový model |
| 1935 | Podán patent na konečné provedení (13. května) | Hodinový měřič na mince |
| 16. 7. 1935 | První měřiče v Oklahoma City | Roh First Street a Robinson Avenue |
| 24. 5. 1938 | Patent na konečné provedení udělen | Podán 1935, schválen po třech letech |
Kdo to vlastně vyrobil
Thuesen a Hale postavili pružinový hodinový stroj, který se po vhození mince natáhl. Sériovou výrobu zajistila tulská firma MacNick, která do té doby vyráběla časovače na odpalování nitroglycerinu v ropných vrtech. Magee mezitím založil Dual Parking Meter Company, z níž se později stala Magee-Hale Park-O-Meter Company a po ní dnešní firma POM.
Oklahoma City 16. července 1935
První měřič stál na rohu First Street a Robinson Avenue před First National Bank. Měřičů bylo podle pramenů 150 až 175 a všechny stály ve čtrnácti blocích centra. Za nickel, tedy pět centů, dostal řidič hodinu parkování. Obchodníci z druhé strany ulice žádali o vlastní měřiče krátce po zahájení, protože se uvolnila místa pro zákazníky.
Odpor řidičů a první pokuta
Řidiči nebyli nadšení. Část z nich v měřičích viděla skrytou daň z vlastnictví auta, jiní jen způsob, jak zvýšit příjmy města. Prvním pokutovaným byl reverend C. H. North, který asi o měsíc později zastavil jen na chvíli, aby v obchodě rozměnil peníze. Když se vrátil, čekal na něj lísteček.
Tvrzení, že proti byli obchodníci, neodpovídá pramenům. Právě majitelé obchodů v centru měřiče uvítali, protože uvolnila místa pro zákazníky. Odpor vznikl spíš u těch, kdo za parkování nově platili. Jiný způsob řešení dopravního chaosu v městech, tentokrát na křižovatkách, popisuje text o tom, kdo vynalezl semafor.
Rychlé šíření
Měřiče se rozšířily po celých Spojených státech. Počátkem čtyřicátých let jich stálo víc než 140 000.
Cesta do Evropy
Do Evropy dorazily parkometry po válce. Mezi prvními evropskými městy byla podle německého patentního úřadu Basilej, v Německu pak Duisburg v roce 1954. Řidiči se zpočátku bránili, protože se obávali nové daně, a vznikly i žaloby.
Británie 1958
V Británii otevřela první měřiče Westminsterská městská rada dne 10. července 1958 v londýnské čtvrti Mayfair. Zahájil je Richard Nugent, parlamentní tajemník ministra dopravy. Šlo o zkušební projekt v části Mayfairu.
Parkovací kotouč, evropská alternativa
Kotouč s mincemi nesouvisí. Vznikl v Evropě jako levnější cesta, jak vyřadit dlouhodobé stání. Řidič na něm nastaví čas příjezdu a policie nebo městská stráž jen zkontroluje, zda uplynul povolený limit. Za kolébku se považuje Francie a pařížská modrá zóna z přelomu padesátých a šedesátých let.
V mnoha evropských zemích se používá dodnes.
Od mincí k lístkům a mobilu
Staré parkometry mizely postupně. V Německu je podle patentního úřadu definitivně ukončil rok 2002, kdy se zavedla eura a přestavba přístrojů byla příliš drahá. Většina měst nasadila automaty na lístky, kde jeden stroj obslouží celou ulici. Dnes často berou kartu a umožňují platit mobilem, případně aplikací, která účtuje jen skutečný čas.
| Technologie | Princip | Kde a kdy |
|---|---|---|
| Parkometr | Jeden měřič na jedno stání, platba mincí, pružinový stroj | USA od roku 1935, Německo od roku 1954 |
| Parkovací kotouč | Čas příjezdu nastaví řidič, bez mincí a bez měřiče | Evropa, od přelomu padesátých a šedesátých let |
| Automat na lístky | Jeden přístroj pro víc stání, lístek za sklo | V Německu hromadně po roce 2002 |
| Mobilní platba | Aplikace, platba za skutečný čas | Doplněk k automatům a kartám |
Další příběhy kolem silnice najdete v textech o tom, kdo vynalezl zpětné zrcátko nebo kdo vynalezl kočičí oči na silnici. O pravidlech provozu pak píšeme třeba v textech o tom, proč se jezdí vpravo a v Británii vlevo, nebo o tom, odkud je přechod pro chodce zebra.
Šest tvrzení o parkometru, která neplatí
- Že ho vynalezl Magee sám. Funkční stroj postavili Thuesen a Hale a sériově ho vyráběla firma MacNick.
- Že byl první. Patent na měřič dostal už roku 1928 Roger W. Babson, jen ho nevyrobil.
- Že proti byli obchodníci. Obchodníci z okolí měřiče naopak žádali, aby jim je instalovali také.
- Že byl vynález hotový roku 1932. V roce 1932 vznikl jen první patent, funkční prototyp přišel o rok později a ulice se dočkaly v roce 1935.
- Že parkometry přišly do Evropy přes Británii. Německý patentní úřad uvádí Basilej a Duisburg z padesátých let, Londýn se dočkal až 10. července 1958.
- Že kotouč je moderní nástupce měřiče. Vznikl samostatně v Evropě a funguje na jiném principu.
Časté otázky
Kdo vynalezl parkovací automat?
Za vynálezce se považuje Carl C. Magee, právník a vydavatel z Oklahoma City, který si na parkoměr podal patenty od roku 1932. Fungující stroj ale sestrojili inženýři Holger G. Thuesen a Gerald A. Hale. Úplně první patent na parkovací měřič přitom získal už v roce 1928 Roger W. Babson, vyrábět ho však nikdy nezačal.
Kdy byl nainstalován první parkovací automat?
Dne 16. července 1935 v Oklahoma City, na rohu First Street a Robinson Avenue před bankou. Celkem šlo o zhruba stovku a půl až 175 měřičů ve čtrnácti blocích centra, podle toho, který pramen čtete. Patent na konečné provedení byl ale přiznán až 24. května 1938.
Proč se parkometr vynalezl?
Zaměstnanci center zabírali místa u chodníku na celý den a zákazníci obchodů a bank neměli kde zastavit. Obchodní komora v Oklahoma City proto pověřila Magee, aby našel řešení. Měřič měl parkování omezit na krátkou dobu a uvolnit místa pro ty, kdo chtěli jen něco vyřídit.
Kdy se parkovací automaty objevily v Evropě?
První evropské parkometry se objevily v první polovině padesátých let. Německý patentní úřad uvádí jako průkopníka Basilej, v Německu pak Duisburg v roce 1954. Do Británie dorazily 10. července 1958, kdy je v londýnské čtvrti Mayfair spustila Westminsterská městská rada.
Odkud pochází parkovací kotouč?
Je to evropský vynález, ne americký. Vznikl jako levnější alternativa k měřičům, zejména ve Francii, kde se mluví o takzvané modré zóně. Kotouč neobsahuje mince, řidič si na něm sám nastaví čas příjezdu.
Proč začaly parkometry mizet?
V Německu je podle patentního úřadu ukončil přechod na eura v roce 2002, protože přestavba starých strojů byla příliš nákladná. Města místo nich nasadila parkovací automaty na lístky, kde jeden přístroj obslouží víc stání. Dnes často přijímají i platby kartou nebo mobilem.
Jak se jmenovala Mageeova firma?
V roce 1935 ji Magee založil jako Dual Parking Meter Company a byl jejím prezidentem. Později se přejmenovala na Magee-Hale Park-O-Meter Company a jejím nástupcem je dnešní firma POM, která parkovací techniku vyrábí dál.
Jak fungoval první parkometr?
Šlo o hodinový stroj na pružinu. Po vhození mince se natáhl a odpočítával zaplacený čas, po jeho uplynutí se ukázal signál, podle kterého hlídka poznala řidiče, který stojí déle.
