Manhattan za 24 dolarů: co je pravda a co legenda

Manhattan se podle legendy koupil za 24 dolarů, jenže tuhle částku nikdo v roce 1626 nezmínil. Jediným dobovým dokladem je dopis Pietera Schaghena z listopadu 1626, který mluví o zboží v hodnotě 60 guldenů. Dolary vznikly až při přepočtu o dvě století později a z koupě v dnešním smyslu se stala zjednodušená pohádka.

Ve zkratce

• Jediný dobový doklad je dopis Pietera Schaghena z 5. listopadu 1626, uložený v Nizozemském národním archivu.
• Dopis uvádí cenu „v hodnotě 60 guldenů“ a rozlohu 11 000 morgenů.
• Jméno Petera Minuita v dopise nestojí, spojení s ním přišlo z pozdějších výkladů.
• Číslo 24 dolarů vzniklo přepočtem v polovině 19. století, kurzem asi 40 centů za gulden.
• Důkaz o skleněných korálcích neexistuje.
• Nizozemci chápali koupi jako trvalé vlastnictví, Lenapové spíš jako právo půdu užívat.
• V září 1664 předal Stuyvesant Nový Amsterodam Angličanům a město dostalo jméno New York.

Dopis, který je jediným dokladem

Pieter Schaghen byl ředitelem Nizozemské západoindické společnosti a členem Generálních stavů. Dopis psal v Amsterdamu 5. listopadu 1626 a Generální stavy ho obdržely o dva dny později. Zprávu přivezla loď Wapen van Amsterdam, která vyplula z řeky Hudson 23. září.

Dopis je především obchodní zpráva. Uklidňuje akcionáře, že kolonisté žijí v pokoji a rodí se jim děti, vyjmenovává vzorky obilí a hlásí náklad: 7 246 bobřích kožešin, vydry, norky, rysy a dub. Věta o Manhattanu je v textu jen mimochodem. Podle překladu Nizozemci ostrov „koupili od divochů za hodnotu 60 guldenů“ a ostrov je velký 11 000 morgenů.

Co dopis neříká

Podobně to funguje u legend kolem Tádž Mahalu: tam, kde chybí dokument, se příběh dopisuje sám. Právě proto je legenda tak pohodlná. Co chybí, se dá domyslet, a populární vyprávění ho doplnilo korálky, rozverným Nizozemcem a naivním prodávajícím. V Haagu je ale uložena jediná věta o koupi a nic víc. Dopis byl v roce 2024 zapůjčen na výstavu v New-York Historical Society, kde ho kurátoři ukázali jako jediný doklad celého obchodu.

Peter Minuit: kdo to byl a co o něm víme

Peter Minuit se narodil kolem roku 1580 ve Weselu a v roce 1626 přijel do Nového Nizozemí. Podle Britannicy se stal v letech 1626 až 1631 vedoucím kolonie na Manhattanu a v roce 1631 byl odvolán, pravděpodobně kvůli privilegiím udělovaným velkostatkářům na úkor společnosti.

Jeho spojení s koupí Manhattanu je tradiční, nikoli doložené dopisem. Britannica ho popisuje jako muže, kterého si lidé pamatují hlavně kvůli koupi Manhattanu. Zároveň ale dopis ani zprávy New Netherland Institute žádného konkrétního vyjednavače nejmenují. Minuit později vstoupil do švédských služeb, založil kolonii Nové Švédsko na řece Delaware a v roce 1638 zahynul při hurikánu v Karibiku.

Jak čísla 24 dolarů vzniklo

Podobně se o stavbě pyramid v Gize a o tom, co o ní skutečně víme, rozhodují doklady, ne vyprávění. Dopis ležel v archivech a do americké historiografie se dostal až v polovině 19. století. Edmund Bailey O’Callaghan přepočetl 60 guldenů kurzem své doby, zhruba 40 centů za gulden, a vyšlo 24 dolarů. Britannica klade první zmínku přepočtu do roku 1846, New Netherland Institute zdůrazňuje O’Callaghanovu práci z roku 1855, která číslo rozšířila.

Číslo 24 tedy nemá nic společného s tím, co bylo v roce 1626 považováno za hodnotu. Je to historický přepočet, a navíc kurz z poloviny 19. století. Historici ho dnes považují za zavádějící: nevypovídá o kupní síle ani o tom, co zboží znamenalo pro obě strany.

Co za 60 guldenů vlastně bylo

Moderní vypravěči rádi počítají, kolik by tato částka vynesla dnes. Takové počítání nemá oporu v dokladech, protože 60 guldenů je hodnota zboží ze 17. století, ne bankovní vklad. Důležitější je kontext: loď Wapen van Amsterdam vezla podle dopisu 7 246 bobřích kožešin, tedy obchod v řádu tisíců kusů.

Pro obchodníky ze společnosti byla koupě ostrova drobnou položkou vedle kožešin. Podle historiků jim šlo o právní základ nároku na ostrov, ne o výnos z pozemku.

Proč číslo nelze brát jako cenu pozemku

Rozlohu 11 000 morgenů dopis uvádí jako údaj o ostrově, ne jako výměru, za kterou se platilo po jednotkách. Morgen byla starší nizozemská plošná míra. Přepočítávat cenu na morgen či akr nedává smysl, protože Lenapové půdu jako zboží s cenovkou nevnímali a Nizozemcům šlo o právní nárok.

Lenapové a jak rozuměli prodeji

Nizozemci chápali koupi jako převod trvalého vlastnictví. Schaghen použil sloveso „gekocht“, tedy koupeno, a společnost vedla své lidi k poctivému jednání s domorodci. Pro Nizozemce byla dohoda právním základem jejich nároku.

Lenapové měli k půdě jiný vztah. Podle historiků jako Paul Otto je pravděpodobné, že zboží vnímali jako dar nebo platbu za sdílené užívání, ne jako konec vlastních práv. Nesvědčí o tom jen teorie: Lenapové na ostrově zůstali i po dohodě. Autoři z New Netherland Institute proto mluví o tom, že chyběl společný výklad a každá strana odcházela spokojená po svém.

Pozor na zjednodušení

Označení „Lenapové prodali“ je ve skutečnosti také sporné. Nevíme přesně, kdo za domorodce jednal, ani jestli měl právo mluvit za všechny, kdo ostrov užívali. Z toho důvodu se v poznámkách k dopisu objevuje opatrné „od domorodců“. Zdroje se rozcházejí i v tom, zda kmen označit jako Lenapy, Munsee nebo Delawary, a Britannica to výslovně uvádí.

Nový Amsterodam a rok 1664

Na jižním cípu ostrova vyrostlo opevněné sídlo, které dostalo jméno Nový Amsterodam. Posádka města byla slabá a prosby o posily k ředitelům společnosti v Evropě zůstaly bez odezvy. Když v roce 1664 připlula anglická eskadra pod plukovníkem Richardem Nicollsem, guvernér Petrus Stuyvesant by se bránil, ale nepopulární vládce nenašel mezi Nizozemci podporu.

Město se vzdalo bez boje a začátkem září 1664 přešlo pod Angličany. Dostalo jméno New York po vévodovi z Yorku, který výpravu zorganizoval. V roce 1673 je Nizozemci na krátko získali zpět, o rok později je ale znovu převzali Angličané.

Legenda se od doložených faktů rozchází i u jiných amerických památek, například u toho, proč most Golden Gate není zlatý.

Šest tvrzení o koupi Manhattanu, která neplatí

Omyly kolem pojmenování slavných staveb shrnuje třeba text o tom, že Big Ben není jméno věže. U Manhattanu jich je šest.

1. Že Manhattan stál 24 dolarů. Dopis uvádí 60 guldenů, dolary jsou pozdější přepočet.
2. Že se platilo korálky. Zboží bylo nejspíš užitkové, ale konkrétní doklad o korálcích neexistuje.
3. Že dopis jmenuje Minuita. Nejmenuje.
4. Že šlo o hotové peníze. Šlo o hodnotu zboží.
5. Že Lenapové souhlasili s prodejem v evropském smyslu. Dohodu pravděpodobně chápali jako sdílení a užívání půdy.
6. Že to byl nejlepší obchod v dějinách. Nevíme, co strany vyjednaly, a Lenapové na ostrově zůstali.

Časté otázky

Koupil Manhattan skutečně Peter Minuit?

V dochovaném dopise Pietera Schaghena z roku 1626 jeho jméno nestojí. Že obchod vyjednal Minuit, který ve věci vystupoval jako vedoucí nizozemské kolonie, uvádějí až pozdější výklady, například Britannica. Přímý důkaz podepsané listiny chybí, protože případná kupní listina se nedochovala.

Kolik stálo 60 guldenů?

Nešlo o hotové peníze, ale o hodnotu zboží, které Nizozemci Indiánům předali. Dopis říká jen „v hodnotě 60 guldenů“. Co přesně se předalo, z něj nevyplývá, historici uvádějí jako pravděpodobné vlněné deky, kovové nářadí a nádoby a skleněné korálky.

Odkud se vzalo číslo 24 dolarů?

Dopis byl v Nizozemsku objeven v první polovině 19. století a americký historik Edmund Bailey O’Callaghan přepočetl 60 guldenů kurzem své doby, asi 40 centů za gulden. Britannica uvádí první výskyt přepočtu v textu z roku 1846, New Netherland Institute připomíná, že rozšířil až O’Callaghanovu práci z roku 1855.

Prodali Lenapové ostrov?

Nizozemci to chápali jako koupi, Schaghen použil slovo „gekocht“. Lenapové se k půdě stavěli jako ke společnému zdroji, který se užívá, ale nevlastní. Historici proto mluví o tom, že každá strana rozuměla dohodě po svém, a mnozí soudí, že šlo o souhlas se sdíleným užíváním.

Platili Nizozemci korálky?

Doložené to není. Britannica výslovně uvádí, že obchod téměř jistě zahrnoval zboží, ale historický doklad o korálcích neexistuje. V dopise o zboží není ani slovo, jen o jeho hodnotě.

Kdy se Nový Amsterodam stal Novým Yorkem?

Nizozemský guvernér Petrus Stuyvesant předal město anglické válečné eskadře začátkem září 1664. Město pak dostalo jméno po vévodovi z Yorku, který výpravu zorganizoval, a velel jí plukovník Richard Nicolls.

Kde je dopis dnes uložen?

Originál patří Nizozemskému národnímu archivu v Haagu. Veřejně vystaven není, v roce 2024 byl ale zapůjčen na výstavu v newyorské New-York Historical Society.

Byl to opravdu nejlepší obchod v dějinách?

Tak se to nedá říct. Nevíme, co obě strany do dohody vložily, a Lenapové na ostrově zůstali. Nizozemci navíc koloniální nárok opírali o koupi podle vlastního práva, ne o souhlas druhé strany. Přepočet na dolary k hodnocení obchodu podle historiků nestačí.