Postřižiny: rozbor díla k maturitě
Postřižiny jsou vzpomínková próza Bohumila Hrabala, kterou autor napsal v roce 1971 a která knižně vyšla v roce 1976 v nakladatelství Československý spisovatel. Řadí se k epice a ve školách se obvykle označují za novelu. Maryška, žena správce pivovaru v Nymburce, v ní vypráví o svém muži Francinovi, o bratru Pepinovi a o ostříhaných vlasech. Tento rozbor díla Postřižiny shrnuje vznik, děj, postavy i jazyk.
Ve zkratce
- Autor: Bohumil Hrabal (1914 až 1997), napsáno 1971, první vydání 1976.
- Literární druh epika, forma próza, žánr vzpomínková próza, ve školách novela.
- Místo a doba: pivovar v Nymburce, doba první republiky, podle knihovního záznamu dvacátá léta.
- Vypravěčka: Maryška, předobraz Hrabalovy matky, vyprávění je zpětné a rozvolněné do epizod.
- Téma: konec pomalého městečka a motiv zkracování, který spojuje vlasy, sukně a nové vynálezy.
- Film: Jiří Menzel, 1980, premiéra v únoru 1981, hlavní role Magda Vášáryová a Jiří Schmitzer.
Základní údaje o díle
U zkoušky odlište rok napsání 1971 od roku prvního vydání 1976. Slovník české literatury po roce 1945 uvádí, že Postřižiny vznikly už v roce 1971 jako první z cyklu nymburských próz, vyjít ale mohly až o pět let později. Podle katalogů českých knihoven má první vydání 148 stran a vyšlo v edici Malá žatva.
| Údaj | Postřižiny |
|---|---|
| Autor | Bohumil Hrabal (1914 až 1997) |
| Napsáno | 1971 |
| První vydání | 1976, Praha, Československý spisovatel |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | vzpomínková próza, v praxi novela |
| Období a zařazení | česká próza 20. století, oficiálně vydávaná tvorba v době normalizace |
| Vypravěč | Maryška, ich-forma |
| Prostředí a doba | nymburský pivovar, první republika |
| Filmová adaptace | Jiří Menzel, 1980, premiéra 1981 |
O čem Postřižiny jsou
Kniha je mozaika epizod z života pivovarské rodiny. Nemá pevnou zápletku, drží ji pohromadě osoba vypravěčky a motiv zkracování, tedy rychlejší doby. Hrabal zpracoval vzpomínky na rodiče a nymburský pivovar, kde jeho otčím působil jako správce.
Hlavní motivy
Nejdůležitější je motiv zkracování: Maryška si zkrátí sukni, ostříhá si vlasy a do městečka přijde rádio. Starý svět pomalých rituálů ustupuje nové době, ale vypravěčka se s ním loučí s humorem, ne se smutkem. Důležité jsou také motivy vitality, družnosti a odvahy žít podle sebe.
Děj po částech
Děj je volný sled příhod, které na sebe volně navazují. Pro přípravu je vhodné je rozdělit do čtyř okruhů.
Život v pivovaru. Správce Francin je zodpovědný, málomluvný a pečlivý. Jeho mladá žena Maryška je živelná, jezdí po městě na kole a vlasy jí vlají. Pořádá zabíjačku a baví ji ledacos, co se podle místních zvyklostí nesluší. Francin je z jejích nápadů často zmatený.
Příjezd Pepina. Do pivovaru přijede Francinův bratr Pepin. Plánuje krátkou návštěvu, ale zůstane a mnoho věcí zkomplikuje. Vyhledává výšky, vypráví svérázné historky a nakonec dostane práci v pivovaru. Při jedné příhodě se oba s Maryškou ocitnou na komíně a musí je sundávat hasiči.
Nová doba. Do městečka přichází nový vynález, rádio, a s ním móda zkracování. Maryška se jí nechá inspirovat a nejdřív si zkrátí sukni.
Postřižiny. Maryška si u kadeřníka Boďi Červinky nechá odstřihnout dlouhé vlasy. Je to symbolický předěl a Francina to rozzuří.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Kniha se skládá z volně řazených epizod. Epizody nespojuje příčinná souvislost, ale vypravěčka, postavy a opakující se motivy. Obecné pojmy vysvětluje článek o tom, jak se popisuje kompozice díla.
Čas a prostor
Děj se odehrává v době první republiky, podle knihovního záznamu ve dvacátých letech, a to v pivovaru a městečku, které čtenář pozná jako Nymburk. Prostor je malý, ale svět do něj vstupuje přes rádio, novou módu a technické novinky. Vyprávění je zpětné, vzpomínkové.
Vypravěč
Vypravěčkou je Maryška a vyprávění je stylizované jako mluva autorovy matky. Slovník české literatury mluví o textech, v nichž Hrabal promítá svůj svět do promluv své matky. Hrabal tak dílo staví na ženském pohledu, který je veselý, nespisovný a plný detailů. Vypravěče v ich-formě a er-formě vysvětluje samostatný článek o vypravěči.
Postavy
Skutečnými předobrazy postav jsou Hrabalovi rodiče a strýc, ale v knize jde o literární postavy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Maryška | žena správce pivovaru, vypravěčka | mladá, krásná, živelná, nekonvenční, vitální | hlavní postava, ostříhá si vlasy a otevře dveře nové době |
| Francin | správce pivovaru, Maryščin manžel | zodpovědný, málomluvný, pečlivý | trpí Maryščinými nápady a řeší spory se správní radou |
| Pepin | Francinův bratr, strýc | hlučný, nešikovný, bujarý, plný historek | narušuje klid pivovaru, vyvolává komické situace |
| Doktor Gruntorád | městský lékař | představitel měšťanského světa městečka | podílí se na epizodách ze života městečka |
| Boďa Červinka | kadeřník | řemeslník, který zná všechny ženy ve městě | ostříhá Maryšce vlasy |
| Správní rada a hasiči | představitelé městečka | důstojní, konvenční, často směšní | tvoří prostředí, ve kterém se Maryška a Pepin střetávají s pořádkem |
Jazyk a umělecké prostředky
Dílo je autorsky chráněné, proto prostředky popisujeme vlastními slovy bez ukázek. Jazyk Postřižin je hovorový, bohatý na detail a stylizovaný do mluvené řeči.
Ústní vyprávění a nespisovnost
Maryška vypráví, jako by mluvila u stolu, věty jsou dlouhé a řetězí se. Pepinovy promluvy podle Slovníku české literatury obsahují moravismy a prvky hanáckých nářečí. Nespisovnost dodává vyprávění autenticitu a legraci a ukazuje, odkud postavy pocházejí.
Hyperbola a groteska
Hrabal rád zveličuje a situace vyhrocuje do absurdna: příhoda na komíně, zabíjačka nebo zkracování jsou groteskní. Groteska nese laskavou kritiku maloměšťáckých konvencí, ne posměch. Podobně vzpomínkově, ale v jiném tónu, píše Hrabal v novele Ostře sledované vlaky.
Epizodičnost a symbol
Vlasy, sukně a rádio jsou symboly doby, která se zrychluje. Vlasy představují starý svět a jejich ustřižení uzavírá jedno období a otevírá druhé. Postřižiny jsou zároveň název obřadu, odtud název knihy.
Autor a literárněhistorický kontext
Bohumil Hrabal
Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně a zemřel 3. února 1997 v Praze. Vystudoval práva a vystřídal mnoho zaměstnání. Profesionálním spisovatelem se stal v roce 1963. Po konci šedesátých let nesměl oficiálně publikovat, v polovině sedmdesátých let mu bylo vydávání částečně dovoleno a Postřižiny patřily k oficiálně vydaným knihám.
Zařazení a období
Postřižiny patří do české prózy období normalizace a do Hrabalovy vzpomínkové linie. Slovník české literatury je řadí k nymburským prózám, mezi něž patří i Městečko, kde se zastavil čas, a volnou trilogii Postřižiny, Krasosmutnění a Harlekýnovy milióny. Oproti Městečku mají Postřižiny idyličtější ráz, méně nostalgie a méně trpkosti. Humor vyprávění v jiném stylu zná čtenář z Vančurova Konce starých časů a absurdní komiku z Havlovy Zahradní slavnosti.
Další díla Bohumila Hrabala
Z dalších děl patří k základu Taneční hodiny pro starší a pokročilé, novela Ostře sledované vlaky, román Obsluhoval jsem anglického krále a meditativní novela Příliš hlučná samota, která vypráví o starém baliči papíru. Pro srovnání s Postřižinami se hodí Městečko, kde se zastavil čas. Žánr novely popisuje článek o tom, co je novela.
Jak o Postřižinách mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, kdo vypráví, kde se děj odehrává a o jaký motiv jde. Pokračujte tématem, kompozicí a žánrem, pak postavami, jazykem a kontextem. U úryvku pojmenujte nespisovnost, hyperbolu a motiv zkracování. Další díla zpracovaná stejným postupem najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Postřižinách pletou
- Rok vzniku 1976. V roce 1976 kniha vyšla. Napsána byla podle Slovníku české literatury v roce 1971.
- Vypravěč Hrabal. Vypráví Maryška, stylizovaná mluva autorovy matky, ne autor v ich-formě.
- Jednoznačný žánr. Ve školách novela, odborně vzpomínková próza, knihovny ji někdy vedou jako román. Řekněte, o které definici mluvíte.
- Postřižiny jako jen vlasy. Vlasy jsou pouze jeden z projevů motivu zkracování, patří k němu i sukně, rádio a rychlejší doba.
- Kniha je totéž co film. Menzelův film z roku 1980 vznikl později a děj skládá jinak. U zkoušky vykládejte knihu.
- Nymburk jako vymyšlené místo. Nymburský pivovar je skutečné prostředí Hrabalova dětství, ale postavy jsou literární stylizace.
Časté otázky
Kdy vznikly a kdy vyšly Postřižiny?
Slovník české literatury po roce 1945 uvádí, že Hrabal Postřižiny napsal v roce 1971. Knižně vyšly poprvé v roce 1976 v nakladatelství Československý spisovatel. Film Jiřího Menzela natočený podle knihy měl premiéru v únoru 1981.
Jaký je literární druh a žánr Postřižin?
Literární druh je epika, forma próza. Žánrově jde o vzpomínkovou prózu, ve školách se obvykle řadí k novele. Knihovní záznamy ji někdy vedou jako společenský román, proto si u zkoušky řekněte, jak žánr chápete.
Kdo vypráví Postřižiny?
Vypráví Maryška, jejímž předobrazem byla Hrabalova matka. Slovník české literatury mluví o stylizaci do vyprávění autorovy maminky. Hrabal tak dává slovo ženě, která se dívá na pivovar, na manžela i na celé městečko po svém.
Proč se kniha jmenuje Postřižiny?
Název odkazuje na chvíli, kdy si Maryška nechá ostříhat dlouhé vlasy, které byly pýchou celého městečka. Postřižiny jsou zároveň obřad, kterým se něco starého ukončuje, a právě o loučení se starým světem kniha je.
Co znamená motiv zkracování?
Zkracování je vedoucí motiv knihy. Maryška si zkrátí sukni i vlasy a do městečka přichází rádio, tedy nová a rychlejší doba. Kniha tím ukazuje konec pomalého maloměstského života.
Kdo je v Postřižinách strýc Pepin?
Pepin je Francinův bratr, který přijede na návštěvu a zůstane. Je hlučný, nešikovný, plný nápadů a vypráví své historky. Slovník české literatury ho řadí k postavám, které se v Hrabalových prózách vracejí.
Jak souvisejí kniha a film Postřižiny?
Film natočil Jiří Menzel, scénář psali společně s Hrabalem. Postavy a hlavní situace přebírá z knihy, ale děj sestavuje jinak a vynechává některé scény. U zkoušky proto nikdy nevykládejte film místo knihy.
Patří Postřižiny do nymburských próz?
Ano. Slovník české literatury je označuje za první z nymburských vzpomínkových próz. Navazuje na ně Městečko, kde se zastavil čas a volná trilogie Postřižiny, Krasosmutnění a Harlekýnovy milióny.
