Fraška: znaky, vývoj a příklady
Fraška je dramatický žánr, hrubší a rychlejší příbuzná komedie, který si bere za cíl rozesmát nadsázkou, záměnami a zjednodušenými postavami. V článku najdete její znaky v tabulce, vývoj od antiky po Nestroye, slavné autory a hry, rozdíl mezi fraškou, groteskou, burleskou a tragikomedií, ukázku rozboru a pět úloh s řešením.
Ve zkratce
- Fraška je typ komedie, který místo charakterů staví na nadsázce, gagu a situační komice.
- Postavy jsou záměrně jednoduché, vlastnosti typické (hloupost, žárlivost, lakomost) a bez vnitřního vývoje.
- Slovo vzniklo z francouzského farce, původně nádivka: šlo o improvizované vsuvky do středověkých náboženských her.
- Nejznámější středověkou fraškou je francouzský Mistr Pathelin z doby kolem roku 1460.
- Groteska, burleska a tragikomedie nejsou synonyma frašky, každé z těchto slov znamená něco jiného.
- V češtině se slovo fraška používá i hanlivě pro cokoli nedůstojného, v literární vědě je ale neutrální termín.
Co je fraška
Podle českého výkladu žánru je fraška typ komedie, který v ději, v zápletce i v povaze postav užívá situační nebo karikaturní nadsázku, často směřující k hrubému výrazu. Postavy mají výrazné, ale záměrně zjednodušené rysy a nevyvíjejí se. Humor těží z vnějších, stále se opakujících věcí, jako je koktání, hloupost nebo ošklivost. Fraška se řadí k dramatu, viz komedie, ze které vychází.
Odkud se vzal název
České slovo přišlo přes italské farsa a francouzské farce, které původně znamenalo nádivku. Herci tak nazývali improvizované vsuvky, jimiž ve středověku zpestřovali náboženské hry. Z vsuvek se časem stal samostatný žánr s vlastním repertoárem. Vlastní příklad takové vsuvky: Pastýř hlídající betlém se hádá se svou ženou o ztracenou ovci, a obecenstvo se řehtá víc než nad celým vánočním příběhem.
Znaky frašky
Fraška se nedá poznat podle jediného znaku, ale podle jejich souhry. Pokud děj ženou záměny a hrubý žert a postavy jsou karikatury, jde s největší pravděpodobností o fraškovitý text. Tabulku lze použít jako tahák.
| Znak | Co znamená | Příklad z díla |
|---|---|---|
| nadsázka | situace, děj i postavy se přehánějí až do nepravděpodobnosti | Pathelin předstírá horečku a mluví nesmysly |
| typové postavy | vlastnost je jediná a výrazná, postava se nevyvíjí | hloupý sluha, žárlivý manžel, chytrý podvodník |
| záměny a nedorozumění | postavy se mýlí a divák ví víc než ony | Revizor, kde je úředník považován za někoho jiného |
| ustálené situace a gagy | rány, pády, převleky, honičky, schovávání | Scapin přiměje Géronta schovat se do pytle a zbije ho |
| tělesný a hrubý humor | vtip míří na tělo, hloupost, nešikovnost | Čechovův Medvěd a jeho souboj s pistolí |
| rychlé tempo | krátké repliky, rychlé vstupy a odchody, napětí vrcholí k rozuzlení | Nestroyovy vídeňské frašky |
| bezstarostné rozuzlení | konflikt končí smířením nebo trapasem, ne tragédií | Medvěd končí polibkem |
Vývoj a podoby frašky
Fraška patří k nejstarším komickým formám. Vyrůstá z lidové zábavy, ne z literatury, a proto se v každé době lišila podle diváků. Hlavní zlomy jsou tyto.
Antika
Podle českého výkladu má žánr kořeny v antickém Řecku, na Sicílii, kde se rozvinula tzv. sicilská fraška. Literárně ji zpracoval Epicharmos, který zavedl uzavřený děj a vypustil chór. V Římě existovaly improvizované maskované hry zvané atelány, které vznikly v Itálii před rokem 300 př. n. l. a císař Tiberius proti nim vystoupil. Ráz frašky se objevuje také v komediích Plautových.
Středověk a renesance
Ve středověku se fraška nejprve vyvíjela uvnitř církevních her, teprve ve 14. až 16. století se osamostatnila. Ve Francii vznikla farce, nejznámější je Fraška o mistru Pathelinovi z doby kolem roku 1460, která má asi 1 500 veršů, takže patří k neobvykle dlouhým. Celkem se ve Francii zachovalo přes dvě stě podobných her. V Itálii žánr vrcholí v komedii dell’arte. Z české středověké tradice se uvádí hra Mastičkář.
Novověk: Molière a Čechov
Fraškové prvky využívali Shakespeare, Molière i Goldoni. Molièrova hra Les Fourberies de Scapin, uvedená poprvé 24. května 1671 v pařížském Palais-Royal, je komedie intrik, jejíž hrdina je podvodný sluha. Antonu Čechovovi patří Medvěd z roku 1888, jednoaktový žert o věřiteli a vdově. Autor je sám označil jako vtip v jednom dějství.
Vídeňská fraška a 20. století
Zvláštní větev vznikla ve vídeňském lidovém divadle, kde od konce 18. století vznikaly frašky kouzelné a strašidelné, travestie a parodie. Rozhodující postavou byl herec a dramatik Johann Nestroy (1801 až 1862), autor hry Der böse Geist Lumpazivagabundus z roku 1833. V českém prostředí byla v 19. století oblíbená lokální fraška. Ve 20. století se prostředky frašky mísí s groteskou, klauniádou a absurdním dramatem. Alfred Jarry v roce 1896 pobouřil publikum hrou Král Ubu.
Slavní autoři a díla
Tabulka uvádí hry, které se k žánru řadí nebo mají fraškové prvky. Zařazení se u některých děl různí, proto je u každého poznámka.
| Autor | Dílo | Rok | Poznámka |
|---|---|---|---|
| neznámý autor | Fraška o mistru Pathelinovi | kolem 1460 | nejznámější francouzská středověká farce, asi 1 500 veršů |
| neznámý autor | Mastičkář | středověk | česká středověká hra s fraškovými prvky |
| Molière | Les Fourberies de Scapin | 1671 | komedie intrik, podvodný sluha |
| Johann Nestroy | Der böse Geist Lumpazivagabundus | 1833 | vídeňská lidová fraška |
| Anton Pavlovič Čechov | Medvěd | 1888 | jednoaktový žert, věřitel a vdova |
| Alfred Jarry | Král Ubu | 1896 | provokativní hra, předchůdce absurdního dramatu |
Fraška a příbuzné žánry
Pojmy fraška, groteska, burleska a tragikomedie se v hovoru střídají, ve skutečnosti ale každý označuje něco jiného. Rychle: fraška je typ komedie, groteska je zkreslení nebo situační komika, burleska je karikatura vážného díla a tragikomedie mísí tragické s komickým.
| Co se plete | S čím | Jak je rozlišit |
|---|---|---|
| fraška | komedie | komedie zesměšňuje povahy a vady, fraška staví na gagu a situaci a postavy zjednodušuje |
| fraška | groteska | groteskno je zkreslení skutečnosti, v němž vzniká nový smysl, fraška je dramatický žánr |
| groteska (film) | slapstick | americké pojetí grotesky stojí na situační komice a nadsázce, tedy slapstick |
| fraška | burleska | burleska karikatuje vážné dílo nebo jeho námět, fraška žádný vzor nepotřebuje |
| fraška | tragikomedie | tragikomedie spojuje tragické s komickým, fraška je přes svůj žert komedie |
| fraška | satira | satira kritizuje společnost nebo člověka, fraška především baví |
| fraška (drama) | polská fraszka | fraszka je krátký veršovaný útvar podobný epigramu, jeho zakladatelem je Jan Kochanowski |
Pokud tedy potkáte slovo groteska ve filmu nebo v kreslené podobě (Pat a Mat), jde o situační komiku. Pokud ho najdete v rozboru Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka, jde o groteskní zkreslení: postavy jednají v rozporu s tím, co hlásají.
Ukázka rozboru: Medvěd
Čechovův jednoaktový Medvěd (1888) je krátká a známá hra, na které je žánr dobře vidět. Vdova Popovová se po sedmi měsících nesmiřitelně uzavírá do smutku po zemřelém muži. Do domu vtrhne statkář Smirnov a žádá po ní dluh 1 200 rublů, který jí manžel dlužil. Z hádky o dluh se stane výzva k souboji a nakonec se oba do sebe zamilují.
Co je ve hře fraškovité
Jsou tu typové postavy (věrná vdova, hrubý věřitel, stařičký sluha), nadsázka (souboj kvůli peněžnímu sporu), rychlé tempo a bezstarostný konec. Postavy se nevyvíjejí, jen se obracejí k opačné vášni. Podobnou stavbu s omyly a záměnami najdete v rozboru Gogolova Revizora a ve Wildeově hře Jak je důležité míti Filipa, které jsou ale propracovanější a směřují blíž ke komedii.
Vyzkoušejte se
U každé úlohy odpovězte v jedné větě. Řešení je hned pod seznamem.
- Z jakého slova vzniklo slovo fraška a co původně znamenalo?
- Ke kterému literárnímu druhu fraška patří?
- Čím se fraška liší od charakterové komedie?
- Která francouzská hra z doby kolem roku 1460 je nejznámější fraškou?
- Co je to burleska?
Řešení: 1. z francouzského farce, nádivka, tedy improvizované vsuvky v náboženských hrách, 2. k dramatu, 3. postavy jsou jednoduché, tvoří je jediná vlastnost, a humor stojí na gagu, 4. Fraška o mistru Pathelinovi, 5. dílo, které karikuje vážné dílo nebo jeho námět.
Šest omylů o fraškách
Všech šest tvrzení uvedených tučně je chybných, oprava následuje za nimi.
- Fraška je hanlivé slovo, ne žánr. Je to žánr s historií od středověku, i když se slovo používá i hanlivě.
- Fraška je totéž co groteska. Groteska znamená zkreslení skutečnosti nebo situační komiku, fraška je dramatický žánr.
- Fraška vždy končí šťastně. Typické je bezstarostné rozuzlení, ale pravidlo to není.
- Fraška se nehraje v literatuře, jen na ulici. Existují psané frašky, například Pathelin.
- Fraška a satira jsou totéž. Satira kritizuje, fraška především baví.
- Burleska je to samé jako fraška. Burleska je karikatura vážného díla, k žánru frašky nepatří.
Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.
Časté otázky
Co je fraška v literatuře?
Fraška je dramatický žánr, nejnižší a nejhrubší podoba komedie. Pracuje s nadsázkou, zjednodušenými postavami, ustálenými gagy a rychlým spádem děje, jehož cílem je rozesmát, ne poučit.
Jaké jsou znaky frašky?
Nadsázka v ději i v postavách, typové postavy bez vývoje, záměny a nedorozumění, tělesný a slovní humor, rychlé tempo, hrubší vtip a šťastné nebo bezstarostné rozuzlení.
Čím se liší fraška od komedie?
Komedie zesměšňuje lidské vady a často nad nimi nutí přemýšlet, postavy mají povahu. Fraška staví na situačním humoru a přehánění, postavy jsou záměrně jednoduché a humor je hrubší.
Co je to groteska?
Slovo má dva významy. V literární vědě označuje groteskní zkreslení skutečnosti, v němž se nesourodé prvky spojují do nového smyslu. Ve filmu a divadle je to žánr postavený na situační komice a nadsázce, tedy slapstick.
Co znamená burleska?
Burleska je dílo, které chce rozesmát tím, že karikuje podobu nebo ducha vážných děl, nebo jejich námět zpracuje směšně. Slovo pochází z italského burla, žert.
Co je tragikomedie?
Je to žánr, který spojuje tragické a komické prvky. Může jít o tragický příběh s tolika komickými momenty, že nálada zůstává odlehčená, nebo o vážnou hru se šťastným koncem.
Odkud pochází slovo fraška?
Přes italské farsa a francouzské farce, původně nádivka. Herci takto nazývali improvizované vsuvky, které ve středověku vkládali do náboženských her, a z nich se vyvinul samostatný žánr.
Jaké jsou příklady frašek?
Středověká francouzská Fraška o mistru Pathelinovi, Molièrův Scapin, Čechovův Medvěd a vídeňské frašky Johanna Nestroye. V češtině se za nejstarší doklad žánru uvádí středověký Mastičkář.
