Povídka: znaky, druhy a příklady
Povídka je kratší prozaický epický útvar, který vypráví jednu příhodu nebo výsek života a jeho stavba ani téma nejsou vázány pevnými pravidly. V článku najdete znaky povídky, její vývoj a podoby, přehled autorů a děl v tabulce, rozbor na příkladu Nerudových Povídek malostranských, časté záměny a krátké cvičení.
Ve zkratce
- Povídka je kratší próza, patří do epiky, tedy k vyprávěným příběhům.
- Vypráví jednu hlavní příhodu s malým počtem postav a ve zhuštěném čase.
- Má volnější stavbu než novela, často míří k pointě, ale nemusí.
- Ve 20. století je jedním z nejrozšířenějších žánrů vůbec.
- Podoby: psychologická, satirická, vědeckofantastická, reportážní, autobiografická a básnická povídka.
- Příklady: Boccacciův Dekameron (novely), Nerudovy Povídky malostranské, Čapkovy Povídky z jedné kapsy, Kafkova Proměna.
Co je povídka
Slovník spisovného jazyka českého, který vydává Ústav pro jazyk český, definuje povídku jako kratší prozaický útvar epický, jehož kompozice ani tematika není vázána žádnými ustálenými pravidly. Klíčové jsou tedy tři věci: je kratší, je psaná prózou a nemá pevný předpis. Jako příklad slovník uvádí Nerudovy Povídky malostranské. Druhá hodnota slova je hovorová: povídka může znamenat i drb nebo vyprávění, o tom je ale tento článek jen okrajově.
Povídka jako literární druh a žánr
Povídka patří do epiky, tedy do jednoho ze tří literárních druhů vedle lyriky a dramatu. Podrobně to vysvětluje náš text o tom, jak se dělí literární druhy a žánry. Encyklopedie CoJeCo popisuje povídku jako kratší prozaický útvar s jednoduchou fabulí, tedy s jednoduchým příběhovým dějem.
Povídka a slohový útvar
Pozor na dvojí význam. Povídka jako žánr je hotové umělecké dílo, kdežto vypravování je slohový útvar, který žák píše podle zadání. Návod, jak psát vlastní text, patří do přehledu slohových útvarů. Tento článek vysvětluje, co povídka je a jak ji poznat u cizího autora.
Znaky povídky
Povídka nemá závazná pravidla, a přesto se u ní opakuje několik rysů. Kdo je zná, pozná povídku od románu i od novely. Tabulku si můžete vytisknout jako tahák.
| Znak | Co znamená | Příklad z díla |
|---|---|---|
| kratší rozsah | text se přečte na jedno posezení | Hastrman z Povídek malostranských |
| próza | vypráví se souvislým textem, ne ve verších (výjimka: básnická povídka) | Proměna |
| jedna hlavní příhoda | děj nemá vedlejší dějové linie | Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku |
| málo postav | jen ty, které příběh nutně potřebuje | Pan Ryšánek a pan Schlegl, dvě hlavní postavy |
| krátký čas a malé místo | příběh se odehrává v krátkém úseku a na jednom místě | Týden v tichém domě, sedm dní v jednom domě |
| volná stavba | není vázána ustálenými pravidly kompozice | soubor třinácti próz Povídky malostranské |
| pointa | příběh může skončit překvapivým zvratem nebo výmluvným obrazem | smíření dvou starců v povídce o Ryšánkovi a Schleglovi |
Kompozice a vypravěč
Kratší povídka má obvykle tři kroky: představení postavy, jednu rozhodující událost a krátkou pointu. Vypravěč může mluvit v ich-formě i er-formě, u Nerudy se ich-forma a er-forma střídají od povídky k povídce.
Vývoj a podoby povídky
Krátké vyprávěné příběhy jsou staré jako vyprávění samo. Jako samostatný moderní žánr se povídka ustálila později. Podle CoJeCo její význam vzrostl v 19. století s rozvojem kritického realismu a ve 20. století patří k nejrozšířenějším žánrům.
Od novel k moderní povídce
Jedním z předchůdců je soubor sta novel Dekameron, který italský spisovatel Giovanni Boccaccio napsal zhruba v letech 1349 až 1353. Příběhy v něm vypráví deset mladých Florenťanů, kteří uprchli před morem. Vyprávění spojené rámcovým příběhem zůstalo vzorem pro pozdější soubory povídek. V 19. století pak povídku rozvinuli realisté, u nás Jan Neruda.
Povídka ve 20. století
CoJeCo jmenuje mezi autory povídek Ernesta Hemingwaye, Williama Faulknera, Maxima Gorkého, Alberta Moravii, Stefana Zweiga a v české literatuře Jaroslava Haška a Karla Čapka. Povídka se přitom specializuje podle tématu. Rozlišuje se povídka vědeckofantastická, reportážní, psychologická, satirická a autobiografická.
Básnická povídka
Zvláštní podobou je básnická povídka, tedy příběh ve verších. Podle CoJeCo se vyvinula z tradice romantické lyrickoepické básně, mezi autory jmenuje Byrona, Puškina, Rilka a české básníky Josefa Horu a Vladimíra Holana. Pozor, básnická povídka není próza. Řadí se k lyrickoepice, o níž pojednává i náš přehled literárních druhů a žánrů.
Slavní autoři a díla
V tabulce jsou díla, která se v hodinách literatury a u maturity opakují. U souborů platí, že žánr povídky má každá jednotlivá próza, kniha jako celek je soubor. Roky jsou roky prvního vydání nebo vzniku, jak je uvedeno v poznámce.
| Autor | Dílo | Rok | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Giovanni Boccaccio | Dekameron | asi 1349 až 1353 | sto novel s rámcovým příběhem, předchůdce souborů povídek |
| Jan Neruda | Povídky malostranské | 1878 | soubor třinácti próz, časopisecky od roku 1867 |
| Franz Kafka | Proměna | napsáno 1912, vyšlo 1915 | povídka, případně novela; psáno německy v Praze |
| Karel Čapek | Povídky z jedné kapsy | 1929 | záznam prvního vydání v katalozích českých knihoven |
Dílo, které na této stránce jmenujeme nejčastěji, má vlastní stránku: rozbor Povídek malostranských.
Jak povídku poznat a co se plete
Rychlý test: pokud je text kratší próza s jednou příhodou, málo postavami a volnější stavbou, jde o povídku. Pokud je děj sevřený a vyvrcholí výrazným zvratem, přemýšlejte o novele. Rozdíl podrobně rozebírá text o novele. Nejčastější záměny shrnuje tabulka.
| Co se plete | S čím | Jak je rozlišit |
|---|---|---|
| povídka | novela | novela je sevřenější a míří k pointě, povídka má volnější stavbu; hranice je neostrá |
| povídka | román | román je rozsáhlý, s více dějovými liniemi a postavami, povídka má jednu příhodu |
| povídka | pověst | pověst se váže k místu nebo osobnosti a je lidová, povídka je dílo konkrétního autora |
| povídka | bajka | bajka vypráví o zvířatech s poučením, povídka o lidech bez povinného ponaučení |
| povídka | vypravování | povídka je žánr, vypravování slohový útvar |
| povídka | povídačka | slovo povídka může znamenat i drb, v literatuře jde o žánr |
Povídka, nebo novela
Tady se školní terminologie a slovníky rozcházejí. Slovník spisovného jazyka českého popisuje novelu jako drobný prozaický útvar se sevřenou kompozicí a pointou na konci. CoJeCo o povídce říká, že se od novely liší volnější stavbou děje, a že s ní někdy splývá. Proto se Proměna uvádí jako povídka i jako novela a o obou slovech se v učebnicích vede spor. Oba zdroje se shodují v tom, že hranice je neostrá. Příbuzné žánry vysvětluje i text o pověsti.
Ukázka rozboru: Nerudovy povídky
Nerudovy Povídky malostranské vyšly knižně roku 1878 a mají třináct próz. Jedenáct z nich jsou krátké povídky s jednou zápletkou a pointou, dvě nejdelší mají rozsah novely. Tabulka ukazuje, jak vypadají tři kroky stavby na třech kratších povídkách.
| Povídka | Představení postavy | Rozhodující událost | Pointa |
|---|---|---|---|
| Přivedla žebráka na mizinu | oblíbený žebrák pan Vojtíšek | po řeči o jeho majetku mu lidé přestanou dávat | najdou ho umrzlého na Újezdě |
| Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku | přistěhovalý krupař Vorel | zákaznice o něm řekne, že je uzený od kouře | krám zkrachuje, Vorel skončí tragicky |
| Pan Ryšánek a pan Schlegl | dva hosté hostince, kteří spolu jedenáct let nemluví | Ryšánek se po nemoci vrátí a zapomene tabák | Schlegl mu přisune váček, smíření několika slovy |
Co z ukázky vyplývá
Příběhy jsou krátké, mají málo postav a odehrávají se na pražské Malé Straně. Hlavním tématem není velká historie, ale to, co udělá s člověkem mínění sousedů. Neruda nemusí nic vysvětlovat: stačí mu jedna událost a jedna pointa. Přesně takto funguje povídka jako žánr. Podrobnosti najdete v rozboru, který jsme odkazovali výše.
Šest omylů o povídce
Všech šest tučných tvrzení je chybných, oprava následuje za nimi.
- Povídka je zkrácený román. Je to samostatný žánr s vlastní stavbou, jednou příhodou a málem postav.
- Povídka musí mít překvapivou pointu. Pointa je častá, ale ne povinná, žánr není vázán pevnými pravidly.
- Povídka je to samé jako novela. Obě jsou prózy, ale novela je sevřenější, povídka volnější, hranice je neostrá.
- Povídka nikdy není ve verších. Existuje básnická povídka, např. u Byrona nebo Puškina.
- Povídka a vypravování jsou totéž. Povídka je literární dílo, vypravování slohový útvar.
- Povídková kniha je jedna povídka. Soubor povídek, třeba Povídky malostranské, tvoří mnoho samostatných próz.
Vyzkoušejte se
U každé úlohy doplňte nebo rozhodněte. Řešení je hned pod seznamem.
- Do kterého literárního druhu patří povídka: do lyriky, epiky, nebo dramatu?
- Kdo napsal Povídky malostranské a kdy vyšly knižně?
- Jak se jmenuje povídka ve verších?
- Má mít povídka podle slovníku pevně dané stavební pravidlo?
- Je vypravování slohový útvar, nebo literární žánr?
Řešení: 1. do epiky, 2. Jan Neruda, 1878, 3. básnická povídka, 4. ne, její kompozice ani tematika není vázána žádnými ustálenými pravidly, 5. slohový útvar.
Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.
Časté otázky
Co je povídka v literatuře?
Je to kratší prozaický epický útvar, jehož stavba ani téma nejsou vázány pevnými pravidly. Vypráví jednu příhodu nebo malý výsek života s malým počtem postav.
Jaké jsou znaky povídky?
Kratší rozsah, próza, jedna hlavní příhoda, malý počet postav, krátký časový úsek, jednoduchá zápletka a volnější stavba, která často směřuje k pointě.
Jaký je rozdíl mezi povídkou a novelou?
Novela bývá sevřenější a směřuje k výrazné pointě, povídka má volnější stavbu děje. Hranice je však neostrá a odborné zdroje se v ní liší, proto se některá díla řadí k oběma žánrům.
Jak dlouhá je povídka?
Pevná hranice neexistuje. Povídka je kratší než román a obvykle i než novela, přečte se na jedno posezení. Rozsah proto nestačí k určení žánru, rozhoduje stavba příběhu.
Co je básnická povídka?
Je to veršovaný příběh, který se vyvinul z romantické lyrickoepické básně. Mezi autory se uvádějí Byron, Puškin, Rilke a čeští básníci Josef Hora a Vladimír Holan.
Je Proměna povídka, nebo novela?
Obojí, zdroje se rozcházejí. Franz Kafka napsal Proměnu roku 1912, poprvé vyšla roku 1915 a v rozborech se uvádí jako povídka, případně novela.
Které české povídky patří ke školnímu čtení?
Nejčastěji Nerudovy Povídky malostranské z roku 1878, dále Povídky z jedné kapsy Karla Čapka z roku 1929 a próza Franze Kafky Proměna z pražského německého prostředí.
Je povídka totéž co slohový útvar vypravování?
Ne. Povídka je literární žánr, tedy hotové umělecké dílo. Vypravování je slohový útvar, který se v hodinách češtiny píše podle zadání a řídí se pravidly slohové práce.
