Nadia Comaneci: proč tabule ukázala 1.00
Nadia Comaneci dostala první desítku v olympijské gymnastice 18. července 1976 v Montrealu a výsledková tabule ukázala 1.00, protože měla jen tři číslice. Nebyla to náhodná porucha, ale rozhodnutí z přípravy her, kdy se desítka považovala za nedosažitelnou. Comaneci jich v Montrealu získala sedm a gymnastika později přešla na bodování bez stropu.
Ve zkratce
- První desítka padla v neděli 18. července 1976, druhý den her v Montrealu.
- Comaneci bylo čtrnáct let a známku dostala na bradlech.
- Tabule měla tři číslice, a proto ukázala 1.00 místo 10.00.
- V Montrealu získala sedm desítek, tři zlaté medaile a celkem pět medailí.
- Na olympijských hrách má celkem devět medailí, z toho pět zlatých.
- Nový kodex bodování zavedla mezinárodní federace v roce 2006, na olympiádě se poprvé použil v roce 2008.
- Dnešní známka se skládá z obtížnosti bez stropu a z provedení od 10,0.
Neděle 18. července 1976 v Montrealu
Hry v Montrealu začaly 17. července a Comaneci cvičila podle Guinnessovy knihy rekordů druhý den. Podle Olympedie se narodila 12. listopadu 1961 v Oneștech, v době her jí tedy bylo čtrnáct let. Soutěžilo se v hale Le Forum de Montréal.
První desítka na bradlech
Britannica, Olympedia i Guinnessova kniha rekordů se shodují, že první známka 10,0 padla na bradlech. Podle serveru Khaleej Times to bylo v povinné sestavě v soutěži družstev. Byla první gymnastkou, která na olympijských hrách dostala nejvyšší možnou známku za jednu sestavu.
Na tabuli se ale objevilo 1.00. Podle Khaleej Times byli diváci zprvu zmatení, než pochopili, co se stalo, a poté ji odměnili ovacemi vestoje.
Proč tabule ukázala 1.00
Tři číslice místo čtyř
Agentura AP popisuje montrealské tabule jako zařízení se třemi číslicemi a desetinnou tečkou za první. Plný zápis 10.00 by potřeboval čtyři. Nešlo o náhodu. Podle Guinnessovy knihy rekordů se zástupce firmy Omega před hrami zeptal, zda tabule potřebují tři, nebo čtyři místa. Odpověď zněla, že stačí tři, protože se desítka nezdála dosažitelná.
Khaleej Times vypráví příběh podobně: Omega se prý ptala pořadatelů a ti odpověděli, že dokonalá desítka v gymnastice není možná. Zdroje se liší v tom, kdo odpověď dal, zda Mezinárodní olympijský výbor, nebo pořadatelé. Shodují se však v jádru. Tabule neměla pro desítku místo, protože s ní nikdo nepočítal.
Porucha, nebo omezení
Britannica mluví o technické závadě, Olympedia píše, že tabule v Montrealu nebyly pro takovou známku navržené. Druhý popis lépe odpovídá tomu, co víme o třech číslicích. Zařízení nezlobilo nahodile, zobrazilo 1.00, protože desítku nemohlo zapsat celou.
Rozdíl není slovíčkaření. Porucha znamená, že přístroj selhal. Omezení znamená, že přístroj udělal přesně to, co měl, a selhal předpoklad, ze kterého se vycházelo. V Montrealu platilo spíš druhé.
Kdo tabuli dodal
Guinnessova kniha rekordů uvádí, že měření a výsledky olympijských her zajišťovala firma Omega, a server Khaleej Times ji nazývá oficiálním výrobcem tabulí. Často se zmiňuje i značka Longines, ale v těchto popisech Montrealu nepadá.
Sedm desítek a devět medailí
Olympedia i AP uvádějí, že Comaneci dostala v Montrealu sedm desítek. Podle Olympedie je dostala na bradlech a na kladině. Výsledky ji nakonec přivedly ke třem zlatým medailím.
| Soutěž v Montrealu 1976 | Umístění |
|---|---|
| víceboj jednotlivkyň | zlato |
| bradla | zlato |
| kladina | zlato |
| družstva (Rumunsko) | stříbro |
| prostná | bronz |
| přeskok | 4. místo |
Podle AP jí na přeskoku k stříbrné medaili chybělo 0,025 bodu a ke zlaté 0,175. Dohromady tak v Montrealu získala tři zlata a pět medailí. Právě tato bilance z ní udělala nejznámější tvář her.
Moskva 1980 a celkový počet
Z her v Moskvě 1980 si podle AP odvezla dvě zlata, a to z kladiny a z prostné. Olympedia navíc uvádí stříbro ve víceboji a stříbro s družstvem. Celkem má devět olympijských medailí, z toho pět zlatých, tři stříbrné a jednu bronzovou. Příběh další olympijské gymnastky najdete v textu o Věře Čáslavské.
Jak se hodnotilo tehdy
Britannica uvádí, že podle pravidel platných do roku 2006 mohla gymnastka dostat „dokonalou desítku“. Sestava začínala na 10,0 a rozhodčí odečítali za chyby. Desítka tedy znamenala, že rozhodčí neměli za co odečíst. Šlo o horní hranici stupnice, kterou předchozí pravidla stanovila.
V Montrealu se cvičilo povinně i volně a po kvalifikaci družstev následovalo finále na jednotlivých nářadích, jak uvádí Olympedia. Strop 10,0 platil pro každou jednotlivou sestavu, ne pro součet. Pokud vás zajímá, jak se jinde skládají body z více disciplín, srovnejte to s výpočtem bodů v desetiboji. Snaha porovnávat výkony do jediného čísla je přitom stará jako hry samotné, jak ukazuje text o antických olympijských hrách.
Jak se hodnotí dnes
Kodex bodování od roku 2006
Podle Britannicy platí současný systém od roku 2006. Olympedia upřesňuje, že byl poprvé zaveden na mistrovství světa 2006 a na olympijských hrách se použil poprvé v Pekingu 2008.
| Znak | Do roku 2006 | Od roku 2006 |
|---|---|---|
| horní hranice známky | 10,0 za sestavu | žádná teoretická |
| skladba známky | jedna hodnota od 10,0 dolů | obtížnost od nuly nahoru plus provedení od 10,0 dolů |
| typická olympijská známka | nejvýš 10,0 | zhruba 15 až 16 bodů |
| první použití na olympiádě | Montreal 1976 (první desítka) | Peking 2008 |
Obtížnost a provedení
Obtížnost začíná od nuly a rozhodčí k ní přičítají body za jednotlivé prvky. Provedení začíná od 10,0 a odečítá se za chyby. Součet obou dá výslednou známku, která nemá teoretický strop. Olympedia dodává, že v praxi se vysoké známky pohybovaly mezi patnácti a šestnácti body. Britannica mluví o rozmezí 15 až 17.
Montrealská desítka tak byla horní hranicí starého systému. Dnes je 10,0 jen výchozí hodnota provedení, od které se odečítá. Vývoj bodování ostatně není jediná změna v olympijském světě. Mění se i věci kolem medailí, jak popisujeme v textu o tom, že zlatá medaile není ze zlata.
Šest tvrzení o montrealské desítce, která neplatí
- Že tabule byla porouchaná. Podle popisu měla jen tři číslice. Britannica sice mluví o technické závadě, ale návrh tabule s desítkou nepočítal.
- Že tabule ukázala 10.00 chybně. Ukázala 1.00, protože desítku nemohla zobrazit celou.
- Že dostala jen jednu desítku. Olympedia i AP uvádějí sedm.
- Že tabuli vyrobila firma Longines. Zdroje k Montrealu jmenují Omegu.
- Že šlo o hru slepé náhody. Omega se před hrami výslovně ptala na počet číslic a dostala odpověď, že stačí tři.
- Že se desítka v gymnastice už nikdy nepoužila. Platila na olympijských hrách až do přechodu na nový systém, který se poprvé použil v roce 2008.
Časté otázky
Proč tabule ukázala 1.00 místo 10.00?
Montrealská tabule měla jen tři číslice s desetinnou tečkou za první. Firma Omega se před hrami ptala, zda potřebuje tři, nebo čtyři místa, a podle Guinnessovy knihy rekordů dostala odpověď, že stačí tři, protože desítku nikdo nečekal. Desítku proto tabule zobrazila jako 1.00.
Kdy a na jakém nářadí dostala Nadia Comaneci první desítku?
V neděli 18. července 1976, tedy druhý den her v Montrealu, na bradlech. Bylo jí čtrnáct let. Byla první gymnastkou, která na olympijských hrách dostala nejvyšší možnou známku za jednu sestavu.
Kolik desítek získala v Montrealu?
Sedm. Uvádí to Olympedia i agentura AP. Podle Olympedie je dostala na bradlech a na kladině, některé v soutěži družstev a další ve víceboji a ve finále na nářadí. Z těchto soutěží přivezla tři zlaté medaile.
Kolik olympijských medailí má Nadia Comaneci celkem?
Podle Olympedie devět: pět zlatých, tři stříbrné a jednu bronzovou. V Montrealu 1976 získala pět medailí včetně stříbra s družstvem a bronzu na prostných. V Moskvě 1980 přidala zlato na kladině a na prostných, stříbro ve víceboji a stříbro s družstvem.
Proč se dnes gymnastka nehodnotí maximem 10,0?
Nový systém bodování, který začal platit v roce 2006, skládá známku ze dvou částí. Obtížnost začíná od nuly a nemá strop, provedení začíná od 10,0 a odečítají se chyby. Výsledná známka se proto nedá zastropovat. Na olympijských hrách se nový systém poprvé použil v roce 2008.
Byla tabule v Montrealu porouchaná?
Britannica mluví o technické závadě, jiné zdroje o omezení zařízení. Tři číslice byly dané už při přípravě tabulí a s desítkou se nepočítalo. Tabule tedy podle popisu nezlobila nahodile, ale zobrazila 1.00, protože na plný zápis desítky neměla místo.
Byla tabule od firmy Longines?
Zdroje k Montrealu jmenují firmu Omega. Podle Guinnessovy knihy rekordů měla Omega na starosti měření a výsledky olympijských her a Khaleej Times ji označuje za oficiálního výrobce olympijských tabulí. Jméno Longines se v těchto popisech nevyskytuje, takže ho k tabuli s číslem 1.00 spojovat nelze.
Zůstala v gymnastice ještě nějaká desítka?
Základ hodnoty provedení stále začíná od 10,0 a rozhodčí od ní odečítají za chyby. Výsledná známka se ale skládá s obtížností. Britannica uvádí, že nejvyšší olympijské známky se pohybují zhruba mezi 15 a 17 body, Olympedia mluví o rozmezí 15 až 16.
