Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou: rozbor díla
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je novela Arnošta Lustiga, poprvé vydaná roku 1964. Patří k české válečné a holokaustové próze a vypráví o skupině bohatých židovských obchodníků, které nacisté roku 1943 zajmou a pod příslibem výměny připraví o peníze. Mezi ně se dostane mladá Kateřina Horovitzová, která v Osvětimi odmítne zemřít poníženě.
Ve zkratce
- Autor: Arnošt Lustig, český židovský prozaik a publicista (1926 až 2011).
- Literární druh epika, žánr novela, téma holokaustu a lidské důstojnosti.
- První vydání 1964, Československý spisovatel, Praha.
- Doba děje: rok 1943, skupina židovských obchodníků zajatá v Itálii a převezená do Osvětimi.
- Hlavní postavy: Kateřina Horovitzová, Herman Cohen a esesácký důstojník Bedřich Brenske.
- Námět vychází ze skutečných událostí, mimo jiné z případu tanečnice Franceski Mannové.
- Podle novely vznikl roku 1965 televizní film Antonína Moskalyka.
Základní údaje o díle
U Modlitby se vyplatí znát přesný rok i nakladatele, protože se v tahácích často plete s pozdějšími vydáními. Novela vyšla poprvé roku 1964 a od té doby byla opakovaně vydána, mimo jiné roku 1970 ve společném svazku s dalšími Lustigovými novelami. Údaje o prvním vydání jsme ověřili v katalozích českých knihoven.
| Údaj | Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou |
|---|---|
| Autor | Arnošt Lustig |
| První vydání | 1964, Praha, Československý spisovatel, 115 stran, edice ilustrovaných novel, ilustrace Antonín Pelc |
| Literární druh | epika |
| Žánr | novela, psychologická, s tématem holokaustu |
| Směr a období | česká válečná próza, takzvaná druhá vlna, přelom 50. a 60. let |
| Forma | próza |
| Doba děje | rok 1943 |
| Zpracování | televizní film Antonína Moskalyka (1965), divadelní adaptace |
Co znamená název
Titul spojuje slovo s náboženským významem se jménem konkrétní dívky. Kateřina je jediná postava, jejíž jméno nese název, a tím se z anonymní oběti stává jednotlivec. O výkladu názvu se v tahácích často píše různě, proto jej u zkoušky formulujte opatrně a opřete o text.
O čem novela je
Tématem je střet cynického násilí s lidskou důstojností. Lustig ukazuje, že i tváří v tvář jisté smrti se člověk může rozhodnout, jak zemře. Příběh sleduje cestu skupiny od zajetí do Osvětimi a zároveň vnitřní vývoj dívky, která se nejprve ještě naivně spoléhá na záchranu.
Hlavní motivy
Nosným motivem je lživý příslib záchrany: výměna za německé zajatce, cesta do Ameriky, ochrana cizího pasu. Dalším je peníze jako cena života, protože Brenske z obchodníků postupně vymáhá majetek. Třetím motivem je tanec, kterým Kateřina vyjadřuje touhu po životě i vzdor. Protipólem jsou pokora a mlčení většiny skupiny.
Stručný děj
Zajetí a příslib výměny: nacisté roku 1943 zajmou skupinu židovských obchodníků a převezou je do tábora. Ujme se jich důstojník SS Bedřich Brenske a tvrdí, že budou vyměněni za německé zajatce a vypraveni do Spojených států. Mluvčím skupiny se stane Herman Cohen. Zajatci mu věří, protože věřit chtějí.
Kateřina ve skupině: Cohen se slituje nad mladou polskou Židovkou Kateřinou Horovitzovou, která má být s rodinou poslána do plynu. Obchodníci ji ze zajetí vyplatí, a aby mohla odjet jako jedna z nich, musí se formálně provdat za Cohena. Její záchrana tak stojí obchodníky velkou částku. Brenske z nich mezitím vymáhá další peníze.
Tušení pravdy: cesta vlakem trvá a důvěra se rozpadá. Brenske lže klidným, vlídným tónem a incidenty vysvětluje jako omyly. Rabín a krejčí, dvojice vězňů z tábora, upozorňují Kateřinu i čtenáře, co se v pozadí děje. Dívka teprve postupně chápe, že její rodina už nežije.
Sprchy: po návratu do tábora se všichni mají pod záminkou hygieny svléknout a jít do sprch. Jde o plynovou komoru. Kateřina vytrhne esesákovi zbraň a střílí. Brenske se vrací a nechá postřílet ji i obchodníky. Příběh končí smrtí všech, ale Kateřinin čin zůstává morálním vítězstvím.
Kompozice, čas a prostor, vypravěč
Novela je krátká a stavěná na gradaci. Napětí vzniká z rozdílu mezi tím, co čtenář tuší, a tím, v co postavy doufají. Děj je zasazen do roku 1943 a postupuje od zajetí přes cestu vlakem k Osvětimi. Příbuzné téma holokaustu v pražském prostředí rozebíráme u Fuksova Pana Theodora Mundstocka. Obecnější přehled nabízí článek o kompozici literárního díla.
Prostor
Děj se odehrává v uzavřených místech: v zajateckém táboře, ve vlaku a v osvětimských prostorách. Uzavřený prostor zesiluje pocit pasti. Cesta vlakem má symbolicky vést ke svobodě, ve skutečnosti vede k smrti. Přesné zeměpisné pojmenování některých míst je v literatuře o novele nejednotné, proto jej zde nerozebíráme.
Vypravěč a pohled
Příběh podává vypravěč, který stojí mimo postavy a zprostředkovává čtenáři také to, jak Brenske mluví a jak se tváří. Jazyk tohoto vypravěče a Brenskeho nacistický diskurz zkoumá i diplomová práce na Univerzitě Karlově. Vedle vnějšího děje sledujeme i vnitřní svět Kateřiny, která se postupně zbavuje strachu. Autor tak spojuje popis událostí s psychologickým portrétem.
Postavy
Postavy jsou řazeny podle role v ději. Většina obchodníků zůstává typizovaná, plastickou postavou je hlavně Kateřina a manipulátor Brenske. Postup, jak postavy popisovat, ukazuje návod jak napsat charakteristiku.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Kateřina Horovitzová | mladá polská Židovka, tanečnice | citlivá, zpočátku nevědomá, nakonec rozhodná | je vyplacena ze zajetí, v Osvětimi napadne esesáka |
| Bedřich Brenske | důstojník SS, vedoucí konvoje | navenek vlídný, ve skutečnosti cynický manipulátor | vymáhá peníze, lže o výměně, nařídí vraždu |
| Herman Cohen | mluvčí skupiny obchodníků | soucitný, mluvčí skupiny, důvěřuje Brenskemu | vykoupí Kateřinu, formálně se s ní ožení |
| Rabín Dajem a krejčí | vězni z tábora | zkušení vězni, předvídají, co se stane | vysvětlují události, pomáhají Kateřině pochopit situaci |
| Obchodníci | bohatí židovští zajatci | přizpůsobiví, doufající, strachem ochromení | platí, doufají a umírají s ostatními |
Kateřina jako symbol
Kateřina nemá v textu nejvíc prostoru, ale nese jeho smysl. Podle literárních výkladů zastupuje ženský princip a spojuje se s biblickými mýty. Její tanec a odpor ukazují, že důstojnost se dá uhájit i bez naděje na přežití. Tento motiv vzdoru jedince proti moci známe i z rozboru Sofoklovy Antigony.
Jazyk a umělecké prostředky
Novela je psaná prózou, výrazně věcným jazykem a krátkými větami. Text je autorsky chráněn, proto prostředky popisujeme vlastními slovy. Nejpůsobivější je kontrast mezi vlídnou, zdvořilou řečí Brenskeho a hrůzou, kterou jeho slova zastírají. Pojmy shrnuje také přehled básnických prostředků.
Manipulativní řeč
Brenske mluví jako rozvážný a vstřícný muž, vysvětluje, uklidňuje, slibuje. Eufemismy jako výměna nebo očistná místnost zakrývají vraždu a čtenář je díky dramatické ironii rozeznává dřív než postavy. Jazykovědná analýza jeho promluv ukazuje, jak se lexikální volba využívá k psychologické manipulaci.
Symbol, kontrast a gradace
Cesta vlakem je symbolem falešné naděje, sprchy symbolem zkázy. Kontrast stojí mezi obchodníky, kteří se přizpůsobí, a Kateřinou, která se vzepře. Napětí roste až k závěrečné scéně. Čtenář proto rozumí hrozbě dřív než postavy a sleduje jejich naději s rostoucí úzkostí.
Autor a literárněhistorický kontext
Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 v Praze a zemřel tamtéž 26. února 2011. Od listopadu 1942 byl vězněn v Terezíně, poté v Osvětimi a v Buchenwaldu, z transportu smrti utekl v dubnu 1945. Zkušenost holokaustu je hlavním tématem celé jeho tvorby. Po srpnu 1968 zůstal v zahraničí, od roku 1970 žil v USA a do Prahy se vrátil roku 1990.
Druhá vlna válečné prózy
Lustig patří k druhé vlně české válečné prózy, která se po padesátých letech vzdala schematického vidění války. Odborná literatura u něj zdůrazňuje židovskou tematiku a postavy ponížené, které ale zůstávají morálními vítězi. Podobné téma řeší Fuksův Pan Theodor Mundstock a Otčenáškův Romeo, Julie a tma, z jiného úhlu pak Škvoreckého Zbabělci. Vedle Lustiga stojí také Ladislav Fuks, Jan Otčenášek a Ota Pavel.
Další díla autora
K nejznámějším patří Noc a naděje, Démanty noci (1958), Dita Saxová (1962), Tma nemá stín (1991) a Dům vrácené ozvěny (1994). Podle jedné disertační práce Lustig své novely v pozdějších vydáních doplňoval o úvahové a popisné pasáže, děj ale neměnil. Roku 2008 získal Cenu Franze Kafky. Silný ženský osud ve zcela jiné době přináší Vančurova Markéta Lazarová, ale s Lustigem ji spojuje jen tragický rozměr příběhu.
Jak o díle mluvit u ústní maturity
Podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut, součástí listu je i zadání z jazyka a slohu. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je dobré zeptat se vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
- Zařaďte úryvek: je to příslib výměny, svatba, cesta vlakem, nebo scéna ve sprchách?
- Uveďte autora, rok 1964, žánr novela a téma holokaustu.
- Popište vypravěče a kontrast mezi Brenskeho vlídností a skutečností.
- Charakterizujte Kateřinu a vysvětlete, proč se rozhodla jednat.
- Zařaďte novelu mezi tvorbu Lustiga a druhou vlnu válečné prózy.
Další rozbory najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Modlitbě pletou
- Novela je román. Katalogy i odborné texty ji označují za novelu.
- Kateřina je skutečná osoba. Postava je vymyšlená, inspirovaná případem Franceski Mannové a osudem zajatých obchodníků.
- Děj se odehrává v roce 1939 nebo 1945. Příběh se odehrává roku 1943.
- Obchodníci se zachrání. Zahynou všichni, včetně Kateřiny.
- Brenske je surový netvor. Navenek je vlídný a právě v tom spočívá jeho nebezpečnost.
- Je to dílo z 60. let o Terezíně. Terezín není hlavním místem děje, příběh míří do Osvětimi.
Časté otázky
Kdy vyšla Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou?
Poprvé vyšla roku 1964 v nakladatelství Československý spisovatel, na 115 stranách s ilustracemi Antonína Pelce. Roku 1965 podle ní vznikl československý televizní film v režii Antonína Moskalyka.
Jaký je žánr a literární druh Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou?
Literární druh je epika, žánr novela. Katalogy i odborné texty ji označují jako novelu, často psychologickou, s tématem holokaustu.
Do jakého literárního směru Modlitba patří?
Nepatří k jednomu vyhraněnému směru. Řadí se k české válečné a holokaustové próze, přesněji k takzvané druhé vlně válečné prózy z přelomu 50. a 60. let.
O čem je Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou stručně?
Nacisté zajmou skupinu bohatých židovských obchodníků a slíbí jim výměnu za německé zajatce. Důstojník SS z nich vymámí peníze, mezi ně se dostane mladá Kateřina. V Osvětimi vytrhne esesákovi zbraň a zastřelí ho, ale zahynou všichni.
Je příběh Kateřiny Horovitzové skutečný?
Částečně. Novela vychází ze dvou skutečných událostí, z osudu zajatých židovských obchodníků a z případu polské tanečnice a herečky Franceski Mannové, která v Osvětimi napadla esesáka. Konkrétní postavy a podrobnosti si Lustig domyslel.
Kdo jsou hlavní postavy?
Kateřina Horovitzová, mluvčí obchodníků Herman Cohen, esesácký důstojník Bedřich Brenske a dvojice rabín Dajem a krejčí. Obchodníci jsou ve skupině spíše typizovaní než individuální.
Jak novela končí?
V Osvětimi mají všichni pod záminkou hygieny odložit oděv a vejít do sprch. Kateřina napadne esesáka, vezme mu zbraň a střílí. Brenske pak nechá postřílet ji i obchodníky.
Smím Lustigovu novelu v práci citovat?
Krátká citace s uvedením autora a vydání je možná, ale text je autorsky chráněný, proto zde dílo popisujeme vlastními slovy. Pro ústní zkoušku se naučené citace nevyžadují.
