|

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou: rozbor díla

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je novela Arnošta Lustiga, poprvé vydaná roku 1964. Patří k české válečné a holokaustové próze a vypráví o skupině bohatých židovských obchodníků, které nacisté roku 1943 zajmou a pod příslibem výměny připraví o peníze. Mezi ně se dostane mladá Kateřina Horovitzová, která v Osvětimi odmítne zemřít poníženě.

Ve zkratce

  • Autor: Arnošt Lustig, český židovský prozaik a publicista (1926 až 2011).
  • Literární druh epika, žánr novela, téma holokaustu a lidské důstojnosti.
  • První vydání 1964, Československý spisovatel, Praha.
  • Doba děje: rok 1943, skupina židovských obchodníků zajatá v Itálii a převezená do Osvětimi.
  • Hlavní postavy: Kateřina Horovitzová, Herman Cohen a esesácký důstojník Bedřich Brenske.
  • Námět vychází ze skutečných událostí, mimo jiné z případu tanečnice Franceski Mannové.
  • Podle novely vznikl roku 1965 televizní film Antonína Moskalyka.

Základní údaje o díle

U Modlitby se vyplatí znát přesný rok i nakladatele, protože se v tahácích často plete s pozdějšími vydáními. Novela vyšla poprvé roku 1964 a od té doby byla opakovaně vydána, mimo jiné roku 1970 ve společném svazku s dalšími Lustigovými novelami. Údaje o prvním vydání jsme ověřili v katalozích českých knihoven.

Údaj Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Autor Arnošt Lustig
První vydání 1964, Praha, Československý spisovatel, 115 stran, edice ilustrovaných novel, ilustrace Antonín Pelc
Literární druh epika
Žánr novela, psychologická, s tématem holokaustu
Směr a období česká válečná próza, takzvaná druhá vlna, přelom 50. a 60. let
Forma próza
Doba děje rok 1943
Zpracování televizní film Antonína Moskalyka (1965), divadelní adaptace

Co znamená název

Titul spojuje slovo s náboženským významem se jménem konkrétní dívky. Kateřina je jediná postava, jejíž jméno nese název, a tím se z anonymní oběti stává jednotlivec. O výkladu názvu se v tahácích často píše různě, proto jej u zkoušky formulujte opatrně a opřete o text.

O čem novela je

Tématem je střet cynického násilí s lidskou důstojností. Lustig ukazuje, že i tváří v tvář jisté smrti se člověk může rozhodnout, jak zemře. Příběh sleduje cestu skupiny od zajetí do Osvětimi a zároveň vnitřní vývoj dívky, která se nejprve ještě naivně spoléhá na záchranu.

Hlavní motivy

Nosným motivem je lživý příslib záchrany: výměna za německé zajatce, cesta do Ameriky, ochrana cizího pasu. Dalším je peníze jako cena života, protože Brenske z obchodníků postupně vymáhá majetek. Třetím motivem je tanec, kterým Kateřina vyjadřuje touhu po životě i vzdor. Protipólem jsou pokora a mlčení většiny skupiny.

Stručný děj

Zajetí a příslib výměny: nacisté roku 1943 zajmou skupinu židovských obchodníků a převezou je do tábora. Ujme se jich důstojník SS Bedřich Brenske a tvrdí, že budou vyměněni za německé zajatce a vypraveni do Spojených států. Mluvčím skupiny se stane Herman Cohen. Zajatci mu věří, protože věřit chtějí.

Kateřina ve skupině: Cohen se slituje nad mladou polskou Židovkou Kateřinou Horovitzovou, která má být s rodinou poslána do plynu. Obchodníci ji ze zajetí vyplatí, a aby mohla odjet jako jedna z nich, musí se formálně provdat za Cohena. Její záchrana tak stojí obchodníky velkou částku. Brenske z nich mezitím vymáhá další peníze.

Tušení pravdy: cesta vlakem trvá a důvěra se rozpadá. Brenske lže klidným, vlídným tónem a incidenty vysvětluje jako omyly. Rabín a krejčí, dvojice vězňů z tábora, upozorňují Kateřinu i čtenáře, co se v pozadí děje. Dívka teprve postupně chápe, že její rodina už nežije.

Sprchy: po návratu do tábora se všichni mají pod záminkou hygieny svléknout a jít do sprch. Jde o plynovou komoru. Kateřina vytrhne esesákovi zbraň a střílí. Brenske se vrací a nechá postřílet ji i obchodníky. Příběh končí smrtí všech, ale Kateřinin čin zůstává morálním vítězstvím.

Kompozice, čas a prostor, vypravěč

Novela je krátká a stavěná na gradaci. Napětí vzniká z rozdílu mezi tím, co čtenář tuší, a tím, v co postavy doufají. Děj je zasazen do roku 1943 a postupuje od zajetí přes cestu vlakem k Osvětimi. Příbuzné téma holokaustu v pražském prostředí rozebíráme u Fuksova Pana Theodora Mundstocka. Obecnější přehled nabízí článek o kompozici literárního díla.

Prostor

Děj se odehrává v uzavřených místech: v zajateckém táboře, ve vlaku a v osvětimských prostorách. Uzavřený prostor zesiluje pocit pasti. Cesta vlakem má symbolicky vést ke svobodě, ve skutečnosti vede k smrti. Přesné zeměpisné pojmenování některých míst je v literatuře o novele nejednotné, proto jej zde nerozebíráme.

Vypravěč a pohled

Příběh podává vypravěč, který stojí mimo postavy a zprostředkovává čtenáři také to, jak Brenske mluví a jak se tváří. Jazyk tohoto vypravěče a Brenskeho nacistický diskurz zkoumá i diplomová práce na Univerzitě Karlově. Vedle vnějšího děje sledujeme i vnitřní svět Kateřiny, která se postupně zbavuje strachu. Autor tak spojuje popis událostí s psychologickým portrétem.

Postavy

Postavy jsou řazeny podle role v ději. Většina obchodníků zůstává typizovaná, plastickou postavou je hlavně Kateřina a manipulátor Brenske. Postup, jak postavy popisovat, ukazuje návod jak napsat charakteristiku.

Postava Kdo to je Charakteristika Role v ději
Kateřina Horovitzová mladá polská Židovka, tanečnice citlivá, zpočátku nevědomá, nakonec rozhodná je vyplacena ze zajetí, v Osvětimi napadne esesáka
Bedřich Brenske důstojník SS, vedoucí konvoje navenek vlídný, ve skutečnosti cynický manipulátor vymáhá peníze, lže o výměně, nařídí vraždu
Herman Cohen mluvčí skupiny obchodníků soucitný, mluvčí skupiny, důvěřuje Brenskemu vykoupí Kateřinu, formálně se s ní ožení
Rabín Dajem a krejčí vězni z tábora zkušení vězni, předvídají, co se stane vysvětlují události, pomáhají Kateřině pochopit situaci
Obchodníci bohatí židovští zajatci přizpůsobiví, doufající, strachem ochromení platí, doufají a umírají s ostatními

Kateřina jako symbol

Kateřina nemá v textu nejvíc prostoru, ale nese jeho smysl. Podle literárních výkladů zastupuje ženský princip a spojuje se s biblickými mýty. Její tanec a odpor ukazují, že důstojnost se dá uhájit i bez naděje na přežití. Tento motiv vzdoru jedince proti moci známe i z rozboru Sofoklovy Antigony.

Jazyk a umělecké prostředky

Novela je psaná prózou, výrazně věcným jazykem a krátkými větami. Text je autorsky chráněn, proto prostředky popisujeme vlastními slovy. Nejpůsobivější je kontrast mezi vlídnou, zdvořilou řečí Brenskeho a hrůzou, kterou jeho slova zastírají. Pojmy shrnuje také přehled básnických prostředků.

Manipulativní řeč

Brenske mluví jako rozvážný a vstřícný muž, vysvětluje, uklidňuje, slibuje. Eufemismy jako výměna nebo očistná místnost zakrývají vraždu a čtenář je díky dramatické ironii rozeznává dřív než postavy. Jazykovědná analýza jeho promluv ukazuje, jak se lexikální volba využívá k psychologické manipulaci.

Symbol, kontrast a gradace

Cesta vlakem je symbolem falešné naděje, sprchy symbolem zkázy. Kontrast stojí mezi obchodníky, kteří se přizpůsobí, a Kateřinou, která se vzepře. Napětí roste až k závěrečné scéně. Čtenář proto rozumí hrozbě dřív než postavy a sleduje jejich naději s rostoucí úzkostí.

Autor a literárněhistorický kontext

Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 v Praze a zemřel tamtéž 26. února 2011. Od listopadu 1942 byl vězněn v Terezíně, poté v Osvětimi a v Buchenwaldu, z transportu smrti utekl v dubnu 1945. Zkušenost holokaustu je hlavním tématem celé jeho tvorby. Po srpnu 1968 zůstal v zahraničí, od roku 1970 žil v USA a do Prahy se vrátil roku 1990.

Druhá vlna válečné prózy

Lustig patří k druhé vlně české válečné prózy, která se po padesátých letech vzdala schematického vidění války. Odborná literatura u něj zdůrazňuje židovskou tematiku a postavy ponížené, které ale zůstávají morálními vítězi. Podobné téma řeší Fuksův Pan Theodor Mundstock a Otčenáškův Romeo, Julie a tma, z jiného úhlu pak Škvoreckého Zbabělci. Vedle Lustiga stojí také Ladislav Fuks, Jan Otčenášek a Ota Pavel.

Další díla autora

K nejznámějším patří Noc a naděje, Démanty noci (1958), Dita Saxová (1962), Tma nemá stín (1991) a Dům vrácené ozvěny (1994). Podle jedné disertační práce Lustig své novely v pozdějších vydáních doplňoval o úvahové a popisné pasáže, děj ale neměnil. Roku 2008 získal Cenu Franze Kafky. Silný ženský osud ve zcela jiné době přináší Vančurova Markéta Lazarová, ale s Lustigem ji spojuje jen tragický rozměr příběhu.

Jak o díle mluvit u ústní maturity

Podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut, součástí listu je i zadání z jazyka a slohu. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je dobré zeptat se vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

  • Zařaďte úryvek: je to příslib výměny, svatba, cesta vlakem, nebo scéna ve sprchách?
  • Uveďte autora, rok 1964, žánr novela a téma holokaustu.
  • Popište vypravěče a kontrast mezi Brenskeho vlídností a skutečností.
  • Charakterizujte Kateřinu a vysvětlete, proč se rozhodla jednat.
  • Zařaďte novelu mezi tvorbu Lustiga a druhou vlnu válečné prózy.

Další rozbory najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.

Šest věcí, které se o Modlitbě pletou

  1. Novela je román. Katalogy i odborné texty ji označují za novelu.
  2. Kateřina je skutečná osoba. Postava je vymyšlená, inspirovaná případem Franceski Mannové a osudem zajatých obchodníků.
  3. Děj se odehrává v roce 1939 nebo 1945. Příběh se odehrává roku 1943.
  4. Obchodníci se zachrání. Zahynou všichni, včetně Kateřiny.
  5. Brenske je surový netvor. Navenek je vlídný a právě v tom spočívá jeho nebezpečnost.
  6. Je to dílo z 60. let o Terezíně. Terezín není hlavním místem děje, příběh míří do Osvětimi.

Časté otázky

Kdy vyšla Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou?

Poprvé vyšla roku 1964 v nakladatelství Československý spisovatel, na 115 stranách s ilustracemi Antonína Pelce. Roku 1965 podle ní vznikl československý televizní film v režii Antonína Moskalyka.

Jaký je žánr a literární druh Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou?

Literární druh je epika, žánr novela. Katalogy i odborné texty ji označují jako novelu, často psychologickou, s tématem holokaustu.

Do jakého literárního směru Modlitba patří?

Nepatří k jednomu vyhraněnému směru. Řadí se k české válečné a holokaustové próze, přesněji k takzvané druhé vlně válečné prózy z přelomu 50. a 60. let.

O čem je Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou stručně?

Nacisté zajmou skupinu bohatých židovských obchodníků a slíbí jim výměnu za německé zajatce. Důstojník SS z nich vymámí peníze, mezi ně se dostane mladá Kateřina. V Osvětimi vytrhne esesákovi zbraň a zastřelí ho, ale zahynou všichni.

Je příběh Kateřiny Horovitzové skutečný?

Částečně. Novela vychází ze dvou skutečných událostí, z osudu zajatých židovských obchodníků a z případu polské tanečnice a herečky Franceski Mannové, která v Osvětimi napadla esesáka. Konkrétní postavy a podrobnosti si Lustig domyslel.

Kdo jsou hlavní postavy?

Kateřina Horovitzová, mluvčí obchodníků Herman Cohen, esesácký důstojník Bedřich Brenske a dvojice rabín Dajem a krejčí. Obchodníci jsou ve skupině spíše typizovaní než individuální.

Jak novela končí?

V Osvětimi mají všichni pod záminkou hygieny odložit oděv a vejít do sprch. Kateřina napadne esesáka, vezme mu zbraň a střílí. Brenske pak nechá postřílet ji i obchodníky.

Smím Lustigovu novelu v práci citovat?

Krátká citace s uvedením autora a vydání je možná, ale text je autorsky chráněný, proto zde dílo popisujeme vlastními slovy. Pro ústní zkoušku se naučené citace nevyžadují.

Související články