Rozmarné léto: rozbor díla k maturitě
Rozmarné léto je humoristická novela Vladislava Vančury, která vyšla v roce 1926 a patří k české meziválečné próze blízké poetismu. Do malých lázní Krokovy Vary přijede kouzelník s krásnou pomocnicí a trojice přátel na plovárně se kvůli ní na několik dní vytrhne z klidu. Hlavní hodnotou knihy není děj, ale jazyk plný archaismů a parodie.
Ve zkratce
- Autor: Vladislav Vančura (1891 až 1942), lékař a spisovatel, člen skupiny Devětsil.
- Rok vydání 1926; film Jiřího Menzela z let 1967 a 1968 je adaptace, ne součást díla.
- Druh epika, forma próza, žánr humoristická novela (v dobových vydáních humoristický román).
- Místo a čas: lázně Krokovy Vary na řece Orši, několik červnových dní.
- Hlavní trojice: lázeňský Antonín Důra, kanovník Roch a major Hugo; proti nim kouzelník Arnoštek s Annou.
- Nejdůležitější je jazyk: přechodníky, knižní slovosled, infinitivy na -ti a parodie vznešené řeči.
- Text je volné dílo a je dostupný na Wikizdrojích.
Základní údaje o díle
Při ústní zkoušce je třeba odlišit rok knihy, 1926, od roku filmu, 1968. V katalozích českých knihoven je pro rok 1926 zapsáno vydání Jana Fromka v edici Odeon, které mělo kresby, úpravu a obálku Josefa Čapka, i vydání nakladatelství Družstevní práce v edici Živé knihy.
| Údaj | Rozmarné léto |
|---|---|
| Autor | Vladislav Vančura (1891 až 1942) |
| První vydání | 1926, Praha, Jan Fromek (s kresbami Josefa Čapka) a Družstevní práce (Živé knihy) |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | humoristická novela; v dobovém vydání podtitul humoristický román, později humoristický románek |
| Směr a období | česká meziválečná próza, blízká poetismu, s vlivy avantgardy |
| Vypravěč | er-forma, vypravěč často komentuje děj a oslovuje čtenáře |
| Členění | 113 krátkých kapitol s názvy, často jen několik řádků |
| Místo a čas | lázně Krokovy Vary na řece Orši, několik červnových dní |
O čem Rozmarné léto je
Tématem je střet pohodlného měšťanského života s lákavým světem kočovných umělců. Kniha nemá velký příběh, jde spíš o řetěz komických scén, které spojuje jazyk vypravěče. Motivy jsou chladné počasí, láska a žárlivost, spor knižní a tělesné kultury a odjezd kouzelníka, po kterém se vše vrátí do normálu.
Děj po částech
Úvod na plovárně. Za chladného nedělního rána mistr Antonín Důra cvičí a plave v říčních lázních, kde se hádá s kanovníkem Rochem, který čte latinské básníky, a s majorem Hugem, který vzpomíná na vojnu. Do hovoru vstoupí Důrova žena Kateřina. Pak přijde kouzelník Arnoštek a pozve je na večerní představení.
První večer. Na náměstí Arnoštek předvádí provazochodectví a kouzla, jeho pomocnice Anna vybírá peníze. Antonín na ni šeptá a o její přízeň se začnou ucházet všichni tři přátelé, zatímco Kateřina je kouzelníkem okouzlena. Po druhém představení kanovník Roch při rvačce s opilci od Zelené panny málem přijde o ucho a Antonín mu ránu sešije.
Druhý a třetí den. Kateřina odejde z domova do kouzelníkova vozu. Při třetím představení Arnoštek spadne z lana a zraní se, Anna ho zastoupí a parodie jeho cviků sklidí úspěch. Kateřina se vrátí k manželovi. V noci Arnoštek přistihne majora s Annou, oba zbije a Anna odejde s ním. Zelený vůz odjede z města.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice a čas
Kniha má 113 krátkých kapitol s názvy jako Zlořečení literatuře nebo Zevrubnost a obšírnost (na radu kritiků). Děj je jen kostra, na kterou se nabaluje množství dialogů, výčtů a vložených úvah. Čas je vymezený několika červnovými dny a třemi večery představení, rok nezazní.
Prostor
Děj se odehrává v Krokových Varech, lázních na řece Orši, kde je devět pramenů pojmenovaných po Múzách. Jde o vymyšlené městečko, jeho předobrazem bývají říční lázně na Zbraslavi, kde Vančura žil. Hlavními místy jsou plovárna a náměstí.
Vypravěč
Vypráví všeznalý vypravěč v er-formě, který děj přerušuje komentáři a říká čtenáři, co si má myslet. Rozdíl od jiné vypravěčské techniky vysvětluje článek o tom, čím se liší ich-forma a er-forma. Vypravěč přitom předstírá důstojnost a přesně tím vyvolává smích.
Postavy
Postavy jsou typy, každá je dána jedním zájmem: tělo, kniha, vojna, kouzla. Nevyvíjejí se, vrací se na začátek.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Antonín Důra | majitel říčních lázní, plavčí mistr | sebevědomý cvičitel těla, výřečný, hrubý, ale dobrosrdečný | hlavní postava, manžel Kateřiny, zamilovaný do Anny |
| Kateřina (Katuška) | Důrova žena | praktická měšťanka, žárlivá, přísná k Antonínovi | po kouzelníkovi touží, nakonec se vrací domů |
| Roch | kanovník (abbé) | vzdělanec, který cituje latinské básníky a odmítá tělesnost | Důrův přítel a protějšek, zraní se při noční potyčce |
| Hugo | major, bývalý voják | pyšný, vzpomíná na válku, hájí vojenský řád | třetí člen trojice, soupeř Arnoštka |
| Arnoštek | potulný kouzelník a provazochodec | zahořklý umělec, nedůtklivý, vášnivý | narušitel klidu, odjíždí s Annou |
| Anna | Arnoštkova pomocnice | krásná, svobodná, rozhodná | obdivovaná všemi muži, volí kouzelníka |
Trojice přátel
Důra, Roch a Hugo představují tři způsoby života: tělo, kniha a vojenská čest. Každý z nich vyznává jednu disciplínu a ostatním ji vnucuje, proto se ustavičně hádají.
Jazyk a umělecké prostředky
Jazyk je nejdůležitější složkou knihy a odvíjí se od něj humor i celý význam díla. Vančura zemřel v roce 1942, takže jeho text je volný a dá se krátce citovat. Citace pocházejí z e-knihy Městské knihovny v Praze.
| Prostředek | Příklad z textu | Co dělá |
|---|---|---|
| přechodník | odvraceje se od přístroje Celsiova | dodává větě knižní, stylizovaný ráz a plynulost |
| infinitiv na -ti a slovesa vyprávění | jal se plavčí mistr sestupovati po schůdcích | archaizuje řeč, vypadá jako stará kronika |
| kontrast vysokého a nízkého stylu | Jděte mi k šípku se svou knihou ód | vznešený obrat se střetne s hovorovým, což je zdroj komiky |
| hyperbola a zveličení | Zvedněte pěkně v tichostí metrický cent, jste-li statečný, majore | zesměšňuje pózu hrdosti |
| oslovení čtenáře a zvolání | Hola, hola! | vypravěč vtahuje čtenáře do hry |
Archaismy a knižní jazyk
Věty mají zvláštní slovosled, hojně využívají přechodníky a slovesa jako děl, řka nebo jal se. Text bývá spojován s barokní a biblickou podobou češtiny. Staročeské a knižní tvary nejsou jazykový zbytek, ale záměrná hra, kterou autor vytváří dojem staré kroniky.
Parodie a ironie
Hrdinové mluví o všedních věcech jako o velkých dějinách. Už úvod tvrdí, že čas propůjčuje důstojnost i zrůdám. Vznešená forma a malicherný obsah tvoří základ humoru, který nikoho nezesměšňuje zlomyslně. Vančura se vysmívá především pózám.
Vložené úvahy a metatext
Do děje vstupují krátké odbočky o kouzelnících, o smířlivých a přísných lidech nebo o literatuře. Kapitola Zlořečení literatuře a vtip s radou kritiků ukazují, že kniha komentuje i sama sebe. Vypravěč neskrývá, že vypráví, a hraje si se čtenářem.
Autor a literárněhistorický kontext
Vladislav Vančura
Vladislav Vančura se narodil 23. června 1891 v Háji ve Slezsku, vystudoval medicínu a od roku 1921 vedl lékařskou praxi na Zbraslavi. Byl prvním předsedou skupiny Devětsil. Za okupace se zapojil do odboje a po heydrichiádě byl 1. června 1942 zastřelen na Kobyliské střelnici. Roku 1946 byl in memoriam jmenován národním umělcem.
Směr, současníci a další díla
Rozmarné léto vzniklo v době, kdy česká próza hledala nové výrazové prostředky; o dobovém směru, do kterého Vančura patřil, mluví text o tom, co byl poetismus a avantgarda. Vančura vydal Pekaře Jana Marhoula (1924), Pole ornou a válečnou (1925), Poslední soud (1929), Markétu Lazarovou (1931) a Konec starých časů (1934). Jazykovou stylizaci dovedl dál rozbor Markéty Lazarové. Humor postavený na řeči postav můžete srovnat se Švejkem a z meziválečných současníků s Čapkovým dílem Hordubal.
Vedle kanovníkových knih se v textu objevují Shakespeare, Rabelais a Cervantes, takže Vančura záměrně hraje s evropským literárním kánonem.
Jak o Rozmarném létě mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury je podle maturitní vyhlášky 177/2009 Sb. řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem díla. Příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího. Přehled podobných rozborů najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, zda jde o hádku na plovárně, o představení, nebo o vložený výklad vypravěče. Potom zařaďte dílo, popište téma, kompozici, postavy a hlavně jazyk. V libovolném úryvku najdete přechodník nebo knižní slovosled a ukažte, jak kontrastuje s banálním obsahem.
Šest věcí, které se o Rozmarném létě pletou
- Rok 1968. Kniha vyšla v roce 1926, rok 1968 patří filmu Jiřího Menzela.
- Dílo jako román. Ačkoli dobová vydání měla podtitul humoristický román, literární historie ho zařazuje jako novelu.
- Děj na jedno odpoledne. Tak ho zhustil film. Kniha trvá několik dní a tři večery představení.
- Skutečné lázně. Krokovy Vary jsou vymyšlené městečko, ne Karlovy Vary.
- Konec s trojicí na plovárně. Podle textu knihu uzavírá Kateřina, která z vrbin sleduje odjíždějící zelený vůz.
- Děj jako hlavní téma. Nejdůležitější je jazyk. Děj slouží jen jako záminka pro vyprávění a stylizaci.
Časté otázky
Kdy vyšlo Rozmarné léto od Vladislava Vančury?
Rozmarné léto vyšlo v roce 1926. V katalozích českých knihoven je pro ten rok zapsáno vydání Jana Fromka s kresbami Josefa Čapka i vydání Družstevní práce v edici Živé knihy.
Jaký je literární druh a žánr Rozmarného léta?
Literární druh je epika, forma próza. Žánrově jde o humoristickou novelu, v dobových vydáních označovanou jako humoristický román, později jako humoristický románek.
O čem je Rozmarné léto?
Do lázní Krokovy Vary na řece Orši přijede kouzelník Arnoštek s pomocnicí Annou. Tři přátelé, lázeňský Antonín Důra, kanovník Roch a major Hugo, se kvůli Anně dostanou do sporů.
Kdo jsou hlavní postavy Rozmarného léta?
Hlavními postavami jsou majitel říčních lázní Antonín Důra, jeho žena Kateřina, kanovník Roch, major Hugo, kouzelník Arnoštek a jeho pomocnice Anna.
Kde a kdy se Rozmarné léto odehrává?
Děj se odehrává ve vymyšleném lázeňském městě Krokovy Vary na řece Orši. Trvá jen několik červnových dní, během nichž kouzelník předvede tři večerní představení.
Čím je zvláštní jazyk Rozmarného léta?
Vančura píše uměle archaizovanou češtinou. Používá přechodníky, infinitivy na -ti, sloveso děl a obraty jako jal se, k tomu knižní slovosled a latinské citáty, a vedle toho lidové výrazy. Vznešená řeč o všedních věcech vytváří humor.
Kdo režíroval film Rozmarné léto?
Film natočil Jiří Menzel, do kin přišel v květnu 1968. Antonína Důru hrál Rudolf Hrušínský, majora Huga Vlastimil Brodský, kanovníka Rocha František Řehák a Arnoštka sám Menzel.
Jak se Rozmarné léto liší od filmu?
Kniha trvá několik dní a obsahuje tři večerní představení, noční potyčky a mnoho vložených úvah vypravěče. Film podle popisu děj zhušťuje do jednoho deštivého odpoledne na plovárně. U zkoušky je třeba vycházet z textu knihy.
