Čapkova Matka: rozbor díla k maturitě

Matka je protiválečné drama Karla Čapka o třech dějstvích, poprvé uvedené 12. února 1938 ve Stavovském divadle v Praze. Patří k meziválečné literatuře. Vdova, která v domě mluví se svými mrtvými syny a manželem, se brání poslat do války i posledního syna Toniho, a nakonec mu sama podá pušku.

Ve zkratce

• Autor: Karel Čapek (1890 až 1938), hra z posledního roku jeho života.
• Druh a žánr: drama, protiválečná hra o třech dějstvích, psaná prózou.
• Premiéra 12. února 1938, Stavovské divadlo v Praze, 32 představení do 4. září 1938.
• Místo děje: jediný pokoj v Matčině domě, země ani doba nejsou pojmenovány.
• Téma: matka proti válce, mužská čest proti ženské péči, občanská válka a napadení cizí armádou.
• Mrtví Otec, Ondřej a později další synové jsou na scéně jako živé postavy.
• Poslední replika Matky: „Jdi!“, spolu s puškou předanou Tonimu.

Základní údaje o díle

Matka patří k poslednímu období Čapkova života. Hra vyšla v roce 1938 a ve stejném roce se poprvé hrála, takže vznikla ještě před Mnichovem, ve chvíli, kdy se válka teprve blížila. V krátkém úvodu autor píše, že mu myšlenku dala jeho žena, látku doba a podnět obrázek vdovy klečící na jednom ze soudobých bojišť.

O čem Matka je

Tématem hry je střet hrdinství, povinnosti a cti s péčí o blízké. Každý z mužů v rodině položil život za něco velkého a Matka za každého zaplatila ztrátou. Hra nehledá jednoduchého viníka: synové věřili v různé věci a všichni skončili stejně.

Hlavní motivy

Prvním motivem je smrt za ideál: Otec padl v koloniální válce, Ondřej zahynul při výzkumu žluté zimnice, Jiří při letu za rekordem, Petr byl popraven jako rukojmí. Druhým je neporozumění, protože synové Matce opakují, že tomu nerozumí. Třetím je rozhlas, který hlasem vlasti volá muže do zbraně. Čtvrtým je Otcova šachová úloha, kterou si bratři vykládají každý po svém.

Stručný děj po dějstvích

První dějství: v Otcově pokoji plném zbraní a koloniálních suvenýrů si dvojčata Kornel a Petr hrají na šermíře a hádají se o tah v Otcově šachové úloze. Toni píše báseň o smrti. Matka postupně vidí mrtvého Otce a Ondřeje a vyčítá jim, že ji připravili o muže a syna a že táhnou k sobě i živé chlapce. Přijde Jiří v leteckém overalu a oznámí jí, že se při pokusu o výškový rekord zabil. Vtom vstoupí Kornel s tím, že Jiří měl nehodu.

Druhé dějství: vypukla občanská válka. Kornel stojí na straně bílých, Petr patří k černým a je v zajetí jako rukojmí. Kornel odchází s Otcovou puškou k bojům a slibuje, že se Petrovi nic nestane. Matka se modlí, když se objeví Petr s oznámením, že ho před půl hodinou zastřelili. Matka omdlí a mrtví se kolem ní sejdou. Z rozhlasu zazní hrozba, že bílí zahájí palbu na město.

Třetí dějství: po občanské válce zemi napadla cizí armáda bez vypovězení války. Matka ukryje zbraně, rozhlas se snaží ztišit a chce Toniho ukrýt ve sklepě, ale ten se chce hlásit jako dobrovolník. Mrtví včetně jejího otce ji přemlouvají, aby ho pustila. Nechce. Zvrátí to až zpráva o potopené cvičné lodi Gorgoně se čtyřmi sty kadety a o zabitých dětech ve vesnici Borgo. Matka podá Tonimu pušku a řekne: „Jdi!“

Kompozice, čas a prostor

Všechna tři dějství se odehrávají v téže místnosti: v Otcově pokoji se zbraněmi, mapami a šachovnicí. Mění se jen rekvizity, ve druhém dějství přibude rozhlasová skříňka, ve třetím jsou zbraně odklizené. Prostor je uzavřený, a proto je válka slyšet jen přes zeď, jako hlas z rádia a dělová palba. Jak stavbu děl popisovat, shrnuje článek o kompozici literárního díla.

Stupňování a vypravěč

Drama nemá vypravěče, vše se dozvídáme z dialogu a jevištních poznámek. Matka v každém dějství ztrácí další dítě a na konci stojí před ztrátou posledního.

Postavy

Postavy Matky se dají nejlépe charakterizovat podle toho, co chtějí a jak mluví. Mrtví mluví jako živí, bez patosu, a právě proto je hra tak živá. Jak popsat vnější i vnitřní rysy, ukazuje návod, jak napsat charakteristiku.

Matka jako symbol

Matka nemá příjmení a v celé hře jí jméno Dolores dvakrát řekne jen Otec. Čapek z ní dělá postavu všech matek, kterým válka bere děti. Sama to říká přímo: „My matky, synáčku, jsme nikdy žádnou válku nevedly; my jsme na ni jen doplácely svými dětmi.“

Jazyk a umělecké prostředky

Hra je psaná hovorovou češtinou plnou zdrobnělin (Jiříčku, dušinko, Petříčku) a krátkých vět. Hovorová řeč dělá z velkých otázek věc domácího rozhovoru, a tím je přibližuje divákovi. Další pojmy shrnuje přehled básnických prostředků.

Mrtví jako živé postavy

Čapek v úvodu žádá, aby mrtví nebyli strašidla. Nosí uniformu, bílý plášť, letecký overal, kouří dýmky a komentují dění. Fantastický prvek tu neslouží k děsu, ale k tomu, aby spor živých a mrtvých šlo vést na jevišti. Také Dante v Božské komedii nechává mluvit zemřelé, ale živého hosta vede do jejich světa, kdežto Čapkovi mrtví přicházejí domů.

Leitmotiv „tomu ty nerozumíš“

Větu, kterou synové opakují, najdeme ve hře znovu a znovu. Matka na ni odpovídá nejdřív smutkem, později hořkostí. Opakování ukazuje propast mezi mužským světem velkých idejí a ženským světem péče. Podobně vyzní Matčina odpověď na otázku, zda se mrtvých bojí: „Ano. Protože jste mrtví.“

Šachová úloha a rozhlas

Otcova nedohraná šachová úloha je symbol generačního sporu: Kornel chce táhnout jako Otec, Petr hledá jiné řešení a úloha, jak se ukáže, připouští dvojí výklad. Ženský hlas z rozhlasu, který volá „já matka vlast“, staví proti skutečné Matce matku abstraktní. V rozhlase zní i angličtina, francouzština a němčina, jako by se celý svět dozvídal o zločinu najednou.

Ironie a kontrast

Otec šel na smrt, protože ho plukovník před důstojníky obvinil ze strachu, a Jiřímu je nejvíc líto, že rozbitý výškoměr jeho rekord nezaznamená. Hrdinské činy se tak ukazují jako lidské a někdy zbytečné. Válku bez hrdinských póz zobrazuje i rozbor románu Na západní frontě klid.

Autor a literárněhistorický kontext

Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Většinu života pracoval jako novinář, od roku 1921 v Lidových novinách. Matka vznikla v době, kdy Čapek hájil demokracii proti nastupujícím diktaturám.

Místo hry v Čapkově díle

Střet člověka s technikou a mocí zná čtenář z dramatu R.U.R., na dobu před válkou reagují Válka s mloky z roku 1936 a hra Bílá nemoc z roku 1937. Matka je z této řady nejosobnější: místo státu, diktátora a vědce tu stojí rodina. Pro srovnání se hodí rozbor Čapkovy hry Bílá nemoc, kde se válka řeší na úrovni státu.

Literární souvislosti

K demokratickému proudu meziválečné české literatury patří vedle Čapka také Karel Poláček a Eduard Bass. Jirásek ve Psohlavcích vypráví o obraně práv chodských sedláků, u kterých má oběť za věc velkou váhu. Čapek tento postoj neruší, ale ukazuje cenu, kterou za něj platí matka.

Jak o díle mluvit u ústní maturity

Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

• Zasaďte úryvek do hry: které dějství, kdo mluví, kdo je právě mrtvý a kdo živý.
• Pojmenujte téma a motivy, druh, žánr, čas a prostor.
• Charakterizujte postavy z úryvku podle jejich řeči, u Matky zdrobněliny a prudkost, u synů refrén „tomu ty nerozumíš“.
• Ukažte prostředky: mrtví jako živé postavy, leitmotiv, ironii, rozhlas.
• Zařaďte hru do Čapkovy tvorby a do meziválečné literatury.

Součástí pracovního listu je podle vyhlášky také zadání z jazyka a slohu, počítejte tedy i s otázkou mimo samotnou hru. U Matky se vyplatí mít vlastní názor, zda mohla Toniho zadržet, a opřít ho o scénu s rozhlasem. Další díla rozebraná stejně najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.

Šest věcí, které se o Matce pletou

1. Hra se odehrává ve Španělsku. Text žádnou zemi nejmenuje. Názvy Villamedia, Borgo a Gorgona jsou smyšlené, hra tím nabývá obecné platnosti.
2. Otec padl jako hrdina. Tak to věří Matka a tak jí to napsal generál. Ve druhém dějství Otec přizná, že byl raněn, zajat domorodci a umučen.
3. Mrtví Matku přesvědčí, aby Toniho pustila. Nepřesvědčí ji ani Starý pán. Změní se až poté, co z rozhlasu uslyší o zabitých dětech.
4. Petra a Kornela zabila cizí armáda. Petra popravili vojáci bílých a Kornel padl v občanské válce. Cizí útočník přijde až ve třetím dějství.
5. Matka je jen pacifistická hra. Matka válku nenávidí, ale na konci připustí obranu před útočníkem, a hra tak zůstává otevřená.
6. Hra končí Tonim na frontě. Opona padá v okamžiku, kdy Matka podává pušku a říká: Jdi! Co se stane dál, se nedozvíme.

Časté otázky

Kdy měla Matka premiéru a kdy vyšla?

Premiéra byla 12. února 1938 ve Stavovském divadle v Praze, hrálo se do 4. září 1938. Knižně hru ve stejném roce vydal František Borový. Čapek zemřel 25. prosince 1938, hra tedy patří k jeho poslední tvorbě.

Jaký je žánr a literární druh Matky?

Literárním druhem je drama, podtitul zní hra o třech dějstvích. Žánrově jde o protiválečné drama s tragickým vyzněním a s prvkem fantastiky, protože mrtví vystupují jako běžné postavy. Psáno je prózou.

O čem je Matka stručně?

Vdova přišla o manžela a nejstaršího syna, během hry ztratí Jiřího a obě dvojčata, která bojují na opačných stranách občanské války. Nejmladší Toni se pak chce hlásit do války s cizím útočníkem. Matka ho nechce pustit, nakonec mu sama podá pušku.

Kdo jsou postavy Matky?

Matka, její mrtvý manžel Otec, synové Ondřej, Jiří, dvojčata Kornel a Petr, nejmladší Toni a Starý pán, Matčin otec. Otec, Ondřej a Starý pán jsou mrtví od počátku, Jiří, Petr a Kornel k nim přibudou v průběhu hry.

Odehrává se Matka ve Španělsku nebo v Německu?

Text žádnou zemi ani dobu nejmenuje. Místa, která zazní v rozhlase, jsou smyšlená: město Villamedia, vesnice Borgo a loď Gorgona. Hra je proto obecným příkladem, ne zápisem jedné konkrétní války.

Proč mrtví v Matce mluví?

Čapek v úvodu žádá, aby mrtví nebyli strašidla, ale živí a důvěrní lidé, kteří žijí dál v představách své matky. Díky tomu spolu mohou vést spor o to, zda má Toni jít do války.

Jak Matka končí?

Matka z rozhlasu slyší, že nepřítel zabíjí školní děti ve vesnici Borgo. Sama strhne ze zdi pušku, podá ji Tonimu a řekne mu: Jdi! Opona padá dřív, než se dozvíme, jak válka dopadne.

Jaká je hlavní myšlenka Matky?

Hra staví proti sobě mužský svět cti, povinnosti a hrdinství a ženský svět péče o rodinu. Čapek ukazuje, že ani matka, která nenávidí válku, nemusí zůstat stranou, když útočník ohrožuje děti. Odpověď nechává otevřenou.