Epos o Gilgamešovi: rozbor díla k maturitě
Epos o Gilgamešovi je mezopotámská epická báseň o urukském králi Gilgamešovi a nejúplněji se dochovala na dvanácti akkadských hliněných tabulkách z knihovny asyrského krále Aššurbanipala v Ninive ze 7. století př. n. l. Nejstarší tabulky eposu pocházejí z 18. století př. n. l. a autor není znám. Příběh vypráví o přátelství Gilgameše s divochem Enkiduem, o jejich výpravách a o Gilgamešově marném hledání nesmrtelnosti po přítelově smrti.
Ve zkratce
- Autor neznámý, standardní verzi podle tradice uspořádal učenec Sín-leqe-unninni.
- Nejstarší tabulky eposu: 18. století př. n. l., nejúplnější text z Ninive ze 7. století př. n. l.
- Literární druh epika, forma poezie, žánr hrdinský epos.
- Stavba: 12 tabulek, příběh uzavírá tabulka XI, tabulka XII je pozdější dodatek.
- Objev: tabulky z Ninive přečetl v Britském muzeu George Smith, příběh o potopě představil v roce 1872.
- První český překlad z originálu vydal Lubor Matouš v roce 1958.
Základní údaje o díle
U Gilgameše nehledejte jeden rok vydání: epos vznikal a přepisoval se přes tisíc let a dochoval se v několika verzích. Asyriolog Andrew George, autor kritické edice eposu, proto upozorňuje, že jeden Epos o Gilgamešovi neexistuje, jen části různých verzí.
| Údaj | Epos o Gilgamešovi |
|---|---|
| Autor | neznámý, standardní verzi uspořádal podle tradice Sín-leqe-unninni (konec 2. tisíciletí př. n. l.) |
| Jazyk | akkadština, starší samostatné básně o Gilgamešovi sumersky |
| Písmo a nosič | klínové písmo na hliněných tabulkách |
| Starobabylonská verze | 18. století př. n. l., podle úvodních slov nazývaná Převyšující všechny krále |
| Standardní babylonská verze | 12 tabulek, podle úvodních slov nazývaná Ten, který spatřil hlubinu, nejlepší opisy ze 7. století př. n. l. z Ninive |
| Literární druh a forma | epika, poezie |
| Žánr | hrdinský epos |
| Dochování | standardní verze zhruba ze dvou třetin, mezery doplňují zlomky z jiných míst |
| První český překlad z originálu | 1958, Lubor Matouš, edice Živá díla minulosti |
Dvě hlavní verze
Ze starobabylonské doby se podle George dochovalo jedenáct rukopisů aspoň ze dvou odlišných verzí. Standardní verze o dvanácti tabulkách se pak stala závaznou a jiné se po 7. století př. n. l. už neopisovaly. Když se mluví o ději po tabulkách, myslí se vždy tahle pozdní standardní verze.
Objev v 19. století
V roce 1850 našel Austen Henry Layard při vykopávkách v Ninive u dnešního Mosulu místnost plnou rozbitých tabulek. Encyklopedie Britannica spojuje nález tabulek Gilgameše s jeho spolupracovníkem Hormuzdem Rassamem. Tabulky putovaly do Britského muzea, kde je začal číst samouk George Smith. V roce 1872 představil Smith Společnosti pro biblickou archeologii příběh o potopě, který se nápadně podobal vyprávění o Noemovi.
O čem Epos o Gilgamešovi je
Tématem je lidská smrtelnost. Mocný král ztratí přítele a pochopí, že zemře i on. Podle George se epos postupně proměnil z oslavy slávy a hrdinských činů v úvahu o tom, jak žít, když smrti nikdo neunikne. Dalšími tématy jsou střet přírody a civilizace, přátelství a zneužívání moci.
Hlavní motivy
Opakuje se motiv snu, který věští budoucnost, motiv cesty na konec světa a motiv potopy. Proti touze po nesmrtelnosti stojí hradby Uruku, dílo, které po králi skutečně zůstane.
Děj po tabulkách
Tabulky I a II: Gilgameš a Enkidu. Gilgameš, z části bůh a z části člověk, utlačuje obyvatele Uruku. Bohové na jejich nářek stvoří jeho protějšek, divokého Enkidua, který žije se zvířaty ve stepi. Nevěstka Šamchat ho svede, zvířata od něj utečou a Enkidu se mezi pastýři naučí jíst chléb a pít pivo. Pak přijde do Uruku a utká se s Gilgamešem. Gilgameš zvítězí a z obou se stanou přátelé.
Tabulky III až V: výprava do Cedrového lesa. Gilgameš chce slávu, a proto se i přes varování starších vydá s Enkiduem proti Humbabovi, strážci cedrového lesa. Gilgamešova matka, bohyně Ninsun, prosí o ochranu boha slunce Šamaše. Cestou se Gilgamešovi zdají děsivé sny. Hrdinové Humbabu přemohou a zabijí, pokácejí cedry a vracejí se po Eufratu.
Tabulky VI až VIII: Ištar a Enkiduova smrt. Bohyně lásky Ištar nabídne Gilgamešovi sňatek a on ji odmítne s výčtem nešťastných osudů jejích milenců. Ištar se pomstí Nebeským býkem, přátelé ho zabijí. Bohové rozhodnou, že za to Enkidu musí zemřít. Enkidu ve snu vidí podsvětí jako dům prachu a umírá. Gilgameš mu vystrojí velkolepý pohřeb.
Tabulky IX až XI: hledání nesmrtelnosti. Gilgameš opustí město a putuje za Utnapištimem, jediným člověkem, který přežil potopu a dostal od bohů věčný život. Na konci světa potká šenkýřku Siduri a s převozníkem Uršanabim přepluje vody smrti. Utnapištim mu vypráví o potopě a vyzve ho, ať nespí. Gilgameš ale usne. Nakonec se dozví o rostlině, která vrací mládí. Když se cestou koupe, rostlinu ukradne had a svlékne kůži. Gilgameš se vrací do Uruku s prázdnou a ukazuje Uršanabimu hradby města.
Tabulka XII: dodatek. Akkadský převod části sumerské básně. Gilgamešovi spadnou do podsvětí dva předměty, Enkidu pro ně sestoupí a už se nevrátí. Gilgameš vyvolá jeho ducha a vyptává se ho, jak se mrtvým vede.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Epos se dělí na dvě poloviny. V první je Gilgameš hrdina, který hledá slávu, ve druhé člověk, který se bojí smrti. Zlomem je Enkiduova smrt v tabulce VII. Celek je rámcový: začíná i končí pohledem na hradby Uruku, takže se kruh uzavře. Standardní verze má navíc dva prology, nový a starší chvalozpěv na krále.
Čas a prostor
Děj se odehrává v dávné mýtické době. Prostor se rozšiřuje od města Uruku přes step a Cedrový les až na samý okraj světa, k oceánu a vodám smrti.
Vypravěč
Vypráví se v er-formě, vypravěč je vševědoucí a nevystupuje jako postava. Nový prolog se ale obrací přímo ke čtenáři, a to podle George v jednotném čísle, jako by mluvil ke každému zvlášť. Velkou část textu tvoří přímá řeč postav.
Postavy
Gilgameš je jediná postava, která se v průběhu eposu opravdu promění: z tyrana se stává muž, který přijme vlastní smrtelnost. Při popisu postav můžete postupovat podle návodu, jak napsat charakteristiku postavy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Gilgameš | král Uruku, syn bohyně Ninsun | mocný, krásný, pyšný, zpočátku krutý, později zoufalý a moudřejší | hlavní hrdina, hledá slávu a pak nesmrtelnost |
| Enkidu | divoký muž stvořený bohy | silný, věrný, zpočátku blízký zvířatům | Gilgamešův přítel, jeho smrt rozhodne o druhé půlce děje |
| Ninsun | bohyně, Gilgamešova matka | moudrá, starostlivá | vykládá synovy sny, přijme Enkidua za syna |
| Humbaba | strážce Cedrového lesa | obr budící hrůzu, dosazený bohy | protivník první výpravy, jeho zabití rozhněvá bohy |
| Ištar | bohyně lásky | vášnivá, mstivá | pošle na Uruk Nebeského býka |
| Uršanabi | Utnapištimův převozník | ochotný, věrný průvodce | převeze Gilgameše přes vody smrti a doprovodí ho domů |
| Utnapištim | přeživší potopy, Gilgamešův dávný předek | moudrý, klidný, nesmrtelný | vypráví o potopě a ukáže, že nesmrtelnost byla výjimka |
Gilgameš a Enkidu
Enkidu je stvořen jako Gilgamešův protějšek, a proto se z nich po souboji stanou rovnocenní přátelé. Enkiduova cesta vede od přírody k civilizaci, Gilgamešova od moci k pokoře. Podle Britanniky jsou v sumerských básních vztahy jiné: Enkidu je tam Gilgamešův sluha, ne přítel.
Jazyk a umělecké prostředky
Epos stojí na opakování: celé pasáže se v textu vracejí slovo od slova. Překlady necitujeme, prostředky popisujeme vlastními slovy.
Opakování a sny
Pět Gilgamešových snů má stejný rámec, mění se jen obsah snu a výklad. Gilgameš také třikrát skoro stejnými slovy vypráví, proč putuje: Siduri, Uršanabimu a Utnapištimovi. Opakování zpomaluje děj a zdůrazňuje, jak neodbytně se hrdina vrací ke smrti přítele.
Symboly
Had, který ukradne rostlinu omlazení a svlékne kůži, získá to, co člověku zůstane odepřeno. Dům prachu z Enkiduova snu je obraz podsvětí bez naděje. Hradby Uruku na začátku i konci představují jedinou nesmrtelnost, která je člověku dostupná, tedy dílo, které přetrvá.
Kontrast a nadsázka
Divoká step stojí proti městu. Gilgameš chce porazit smrt, a nepřemůže ani spánek. Nadsázka provází jeho postavu od začátku: je nadlidsky velký a krásný a na cestě závodí se sluncem. Ukazuje tím, že ani ten nejsilnější člověk smrti neunikne. Další pojmy najdete v přehledu básnických prostředků s příklady.
Autor a literárněhistorický kontext
Kdo epos napsal
Jméno autora neznáme. Nejstarší látky o Gilgamešovi tvoří pět sumerských básní, z nichž některé podle George sahají do doby krále Šulgiho z Uru na konci 3. tisíciletí př. n. l. Akkadský epos z nich čerpá, ale není jejich překladem, a pravděpodobně mu předcházela dlouhá ústní tradice. Sám Gilgameš byl podle Britanniky nejspíš skutečný král Uruku z první poloviny 3. tisíciletí př. n. l.
Mezopotámská literatura a souvislosti
Epos patří k literatuře psané klínovým písmem. Když písmo v 1. století n. l. zaniklo, byl na osmnáct století zapomenut. Vyprávění o potopě má obdobu v biblické knize Genesis. Britannica nazývá Gilgameše odysseou krále, který nechtěl zemřít. Z antiky můžete navázat na rozbor tragédie Král Oidipus, kde se člověk také marně vzpírá osudu. Hledání poznání za každou cenu ukazuje i Goethův Faust v rozboru.
Český překlad
První český překlad z originálních jazyků pořídil Lubor Matouš (1908 až 1984). Vyšel v roce 1958 ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v edici Živá díla minulosti a dočkal se dalších vydání, například v letech 1971, 1976 a 1997. Další překlad z akkadských, sumerských a chetitských originálů vydali v roce 2003 Jiří Prosecký, Blahoslav Hruška a Marek Rychtařík.
Jak o Eposu o Gilgamešovi mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, ke které tabulce patří a kdo mluví. Pokračujte tématem, kompozicí, druhem a žánrem, postavami a jazykem. U Gilgameše vždy vysvětlete, že nejde o dílo jednoho autora s rokem vydání, ale o text dochovaný na hliněných tabulkách v několika verzích. Pro srovnání s pozdější literaturou se hodí i rozbor Shakespearova Hamleta, který o smrti také přemýšlí.
Šest věcí, které se o Eposu o Gilgamešovi pletou
- Autorem je Sín-leqe-unninni. Tradice s ním spojuje jen standardní verzi, kterou nejspíš uspořádal ze starších textů.
- Epos vznikl v jednom roce. Sumerské básně, starobabylonská verze z 18. století př. n. l. a standardní verze jsou různé vrstvy.
- Epos se dochoval celý. Standardní verze je známá zhruba ze dvou třetin, mezery doplňují zlomky z jiných nalezišť.
- Tabulky vykopal George Smith. Smith tabulky z Ninive v Britském muzeu přečetl a v roce 1872 představil příběh o potopě. Vykopávky v Ninive vedli o dvě desetiletí dřív jiní.
- Rostlina dávala nesmrtelnost a Gilgameš ji snědl. Šlo o rostlinu, která vrací mládí, a Gilgameš ji nesnědl. Ukradl mu ji had, když se koupal.
- Tabulka XII pokračuje v ději. Je to dodatek převzatý ze sumerské básně. Enkidu v ní znovu žije, ačkoli v tabulce VII zemřel.
Další díla rozebraná stejným způsobem najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vznikl Epos o Gilgamešovi?
Nejstarší tabulky jednotného eposu pocházejí z 18. století př. n. l. Standardní verze o dvanácti tabulkách vznikla zřejmě na konci 2. tisíciletí př. n. l.
Kdo je autorem Eposu o Gilgamešovi?
Autor není známý. Babylonská tradice spojovala standardní verzi s učencem Sín-leqe-unninnim, který ji podle badatelů spíš uspořádal ze starších textů.
Jaký je literární druh a žánr Eposu o Gilgamešovi?
Literární druh je epika, forma poezie a žánr hrdinský epos.
Na čem se Epos o Gilgamešovi dochoval?
Na hliněných tabulkách psaných klínovým písmem. Nejúplnější text je na dvanácti akkadských tabulkách z knihovny krále Aššurbanipala v Ninive.
Kdy a jak byl Epos o Gilgamešovi objeven?
Tabulky z Ninive se dostaly do Britského muzea po vykopávkách v polovině 19. století. George Smith v nich v roce 1872 představil příběh o potopě.
Kolik tabulek má Epos o Gilgamešovi?
Standardní babylonská verze má 12 tabulek. Příběh uzavírá tabulka XI, tabulka XII je pozdější dodatek převzatý ze sumerské básně.
Jak Epos o Gilgamešovi končí?
Gilgameš získá rostlinu, která vrací mládí, ale cestou mu ji ukradne had. Vrací se do Uruku a ukazuje převozníkovi Uršanabimu hradby města, které po něm zůstanou.
Kdo přeložil Epos o Gilgamešovi do češtiny?
První český překlad z originálu vydal Lubor Matouš v roce 1958. Další překlad vydali v roce 2003 Jiří Prosecký, Blahoslav Hruška a Marek Rychtařík.
