Faust: rozbor díla k maturitě

Faust je veršovaná tragédie Johanna Wolfganga Goetha, jejíž první díl vyšel roku 1808 a druhý posmrtně roku 1832. Goethe na ní pracoval zhruba šedesát let, od období Sturm und Drang až po zralý výmarský klasicismus. Učenec Faust uzavře sázku s ďáblem Mefistofelem: když jednou bude se životem spokojen, propadne mu. První díl vrcholí tragédií dívky Markétky, druhý vede Fausta přes císařský dvůr a antický svět až k jeho smrti a spáse.

Ve zkratce

• Autor: Johann Wolfgang Goethe (1749 až 1832), německý básník, dramatik a prozaik.
• První díl vyšel roku 1808, první uvedení na scéně 19. ledna 1829 v Braunschweigu.
• Druhý díl Goethe dokončil v létě 1831, vyšel posmrtně roku 1832.
• Literární druh drama, žánr tragédie, psaná převážně veršem.
• Téma: lidská touha po poznání a plném životě, vina a vykoupení.
• Hlavní postavy: Faust, Mefistofeles, Markétka (Gretchen), Pán.
• Látku Goethe převzal ze staré pověsti o doktoru Faustovi, známé z lidové knihy z roku 1587 a z loutkových her.

Základní údaje o díle

U Fausta je potřeba rozlišit několik verzí. Nejstarší podoba, takzvaný Prafaust, vznikala v 70. letech 18. století a v tisku se objevila až o sto let později, poprvé dílo vyšlo jako Fragment roku 1790. Úplný první díl vyšel roku 1808, druhý díl až po Goethově smrti.

Faustovská látka

Historický Faust byl potulný učenec, astrolog a kouzelník, který žil v první polovině 16. století. Kolem jeho jména vznikly pověsti, které roku 1587 shrnula anonymní lidová kniha vydaná ve Frankfurtu tiskařem Johannem Spiesem. Podle pověsti Faust upsal duši ďáblu a na konci byl zatracen. Látku zpracoval i anglický dramatik Christopher Marlowe a žila dál v německých loutkových hrách.

O čem Faust je

Tématem je člověk, kterému nestačí knižní vědění a chce poznat a prožít úplně všechno. Goethe starou pověst obrátil: Faust není jen hříšník, ale hledající člověk, jehož neustálé úsilí ho nakonec zachrání. Hlavní motivy jsou sázka s ďáblem, touha po poznání, láska a vina a rozpor ducha a smyslů.

Prology a sázka v nebi

Dílo otevírá Věnování, Předehra na divadle a Prolog v nebi. V prologu se Mefistofeles vsadí s Pánem, že Fausta svede z pravé cesty. Pán mu to dovolí s tím, že dobrý člověk i ve svém temném puzení pravou cestu najde.

Faust a Mefistofeles

Stárnoucí učenec Faust je ve své pracovně zoufalý, protože filozofie, práva, lékařství ani teologie mu nedaly skutečné poznání. Před sebevraždou jedem ho zadrží velikonoční zvony. Na procházce se k němu připojí černý pudl, který se v pracovně promění v Mefistofela. Faust s ním uzavře smlouvu: ďábel mu bude sloužit, a pokud Faust někdy bude chtít, aby krásná chvíle trvala, propadne mu duší.

Tragédie Markétky

Mefistofeles vezme Fausta do lipské krčmy Auerbachův sklep a do kuchyně čarodějnice, kde ho nápoj omladí. Faust se zamiluje do mladé a zbožné Markétky. Pomocí šperků a sousedky Marty ji získá. Markétka dá matce uspávací nápoj od Fausta a matka zemře, Faust pak v souboji zabije jejího bratra Valentina a musí uprchnout. Zatímco se Faust baví na čarodějnickém sabatu Valpuržiny noci v pohoří Harz, Markétka utopí své dítě a je odsouzena k smrti.

V poslední scéně Faust přichází do žaláře, aby Markétku zachránil. Ona ale útěk odmítne a svěří se Bohu. Mefistofeles prohlásí, že je odsouzena, hlas shůry odpoví, že je spasena. Faust odchází s ďáblem a první díl končí jeho vinou, ne jeho trestem.

Druhý díl stručně

Druhý díl má pět dějství. Faust působí na císařském dvoře, kde Mefistofeles zavede papírové peníze, a vyvolá přízrak krásné Heleny. V antické Valpuržině noci provází Fausta umělá bytost Homunkulus, kterou stvořil jeho bývalý pomocník Wagner. S Helenou má Faust syna Euforiona, který zahyne, a Helena zmizí. Faust pak získá od císaře pobřeží a vysouší moře. Kvůli jeho stavbě zahynou Filemon a Baukis. Starost Fausta oslepí. Slepý Faust si myslí, že lidé stavějí jeho hráz, v představě budoucího díla vysloví přání zastavit okamžik a zemře. Andělé ale jeho duši odnesou do nebe.

Kompozice, čas a prostor

První díl nemá dějství, skládá se z řady samostatných scén, z nichž každá má vlastní místo. Kompozice je rámcová: příběh je zasazen do nebeské sázky z prologu, která se uzavře až na konci druhého dílu.

Čas a prostor

Děj prvního dílu se odehrává v německém městečku, v pracovně, na ulicích, v zahradě, v kostele a v žaláři, a navíc v nadpřirozených prostorech: v nebi, v čarodějnické kuchyni a na Blocksbergu. Druhý díl opouští realistický rámec úplně a přechází mezi císařským dvorem, antickým Řeckem a mořským pobřežím. Vypravěč chybí, jde o drama, vše se odehrává v dialozích a monolozích.

Postavy

Postavy Fausta stojí ve dvojicích, které se navzájem doplňují. Faust a Mefistofeles nejsou jen dobro a zlo, ale dvě strany jednoho člověka: touha a pochybnost.

Faustova rozpolcenost

Nejznámější verš díla vyslovuje Faust na velikonoční procházce: „Zwei Seelen wohnen, ach! in meiner Brust.“ Říká v něm, že v jeho hrudi žijí dvě duše, jedna lpí na světě a smyslech, druhá touží vzhůru k duchovnu. Tento rozpor je klíčem k celé postavě i k tomu, proč se Faust spojí s ďáblem.

Jazyk a umělecké prostředky

Faust je psaný veršem a mluva postav se střídá podle situace. Goethe kombinuje lidový knittelvers, volnější madrigalový verš, písně a jedinou prozaickou scénu, takže forma sama vyjadřuje proměny nálad.

Paradox a ironie

Mefistofeles se představuje paradoxem: je částí síly, která chce vždy zlo, a přitom působí dobro. Paradox shrnuje celou myšlenku díla, protože i zlo v něm nakonec slouží vyššímu řádu. Jeho řeč je ironická a zesměšňuje učence i lidskou pýchu.

Písně a kontrast

Do dramatu jsou vložené písně, například Markétčina balada o králi v Thule nebo její píseň u kolovratu o ztraceném klidu. Prostá písňová forma kontrastuje s filozofickými řečmi Fausta a ukazuje Markétčin svět citu.

Autor a literárněhistorický kontext

Johann Wolfgang Goethe se narodil 28. srpna 1749 ve Frankfurtu nad Mohanem a zemřel 22. března 1832 ve Výmaru. Proslavil se v hnutí Sturm und Drang dramatem Götz von Berlichingen (1773) a románem Utrpení mladého Werthera (1774). Roku 1775 odešel do Výmaru. Po cestě do Itálie v letech 1786 až 1788 se obrátil ke klasicismu a spolu se Schillerem, Herderem a Wielandem patří k hlavním představitelům výmarského klasicismu.

Faust mezi směry

Prafaust s Markétčiným příběhem patří k Sturm und Drang, hnutí, které stavělo cit a vášeň nad rozum. Pozdější části nesou klasicistní touhu po řádu a antice. Romantici si pak z Fausta vzali typ rozervaného hrdiny, který touží po nekonečnu. Návaznost směrů shrnuje přehled literárních směrů, romantického hrdinu v české poezii ukazuje rozbor Máchova Máje.

Faustovská látka ve světové literatuře

Motiv člověka, který chce překročit lidské meze, je mnohem starší než pověst o Faustovi, najdeme ho už v rozboru Eposu o Gilgamešovi. Goethovo dílo přímo připomíná Michail Bulgakov, který si za motto románu vzal Mefistofelův paradox o síle konající dobro. Jak s faustovskými motivy pracuje, popisuje rozbor románu Mistr a Markétka. Hloubavého hrdinu zná čtenář i z Shakespearova Hamleta.

Jak o díle mluvit u ústní maturity

Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla, které si žák zařadil do svého seznamu. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

• Zasaďte úryvek do děje: Faustův monolog, sázka s Mefistofelem, svádění Markétky, nebo scéna v žaláři?
• Pojmenujte téma, motivy, druh, žánr, čas a prostor.
• Charakterizujte postavy v úryvku, hlavně dvojici Faust a Mefistofeles.
• Ukažte na úryvku verš a prostředky: monolog, paradox, ironii, kontrast.
• Zařaďte dílo do Goethovy tvorby a mezi Sturm und Drang a klasicismus.

Součástí pracovního listu je podle vyhlášky i zadání z jazyka a slohu. U Fausta se vyplatí mít připravený názor na otázku, proč je Faust na konci spasen, přestože zavinil smrt Markétky a její rodiny. Další díla rozebraná stejně najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.

Šest věcí, které se o Faustovi pletou

1. Faust vyšel celý roku 1808. Roku 1808 vyšel jen první díl. Druhý vyšel posmrtně roku 1832.
2. Faust prostě prodá duši ďáblu. U Goetha jde o sázku: Faust propadne, až bude chtít, aby krásná chvíle trvala.
3. Mefistofeles Fausta na konci odnese do pekla. Na konci druhého dílu andělé odnesou Faustovu duši do nebe.
4. Markétka je zatracena. Mefistofeles ji prohlásí za odsouzenou, ale hlas shůry ohlásí, že je spasena.
5. Faust je román nebo epos. Je to drama, přesněji tragédie ve verších, i když se dlouho považovala za nehratelnou.
6. Goethe je čistý romantik. Goethe patří k Sturm und Drang a výmarskému klasicismu. Romantismus z Fausta čerpal, ale Goethe k němu nepatří.

Časté otázky

Kdy vyšel Goethův Faust?

První díl vyšel roku 1808. Druhý díl Goethe dokončil v létě 1831 a vyšel posmrtně roku 1832.

Jaký je žánr a literární druh Fausta?

Literární druh je drama, žánr tragédie, psaná převážně rýmovaným veršem.

Do jakého literárního směru Faust patří?

Nejstarší vrstva vznikla v období Sturm und Drang, konečná podoba patří k výmarskému klasicismu.

O čem je Faust stručně?

Učenec Faust uzavře sázku s ďáblem Mefistofelem. Svede mladou Markétku, která ztratí matku i bratra, utopí své dítě a skončí v žaláři. Ve druhém dílu je Faust nakonec spasen.

Kdo jsou hlavní postavy Fausta?

Učenec Faust, ďábel Mefistofeles a Markétka (Gretchen). Dále Pán, pomocník Wagner a Markétčin bratr Valentin.

Jakou sázku uzavře Faust s Mefistofelem?

Mefistofeles bude Faustovi sloužit. Pokud Faust někdy bude chtít, aby krásná chvíle trvala, propadne mu duší.

Jak končí první díl Fausta?

Markétka v žaláři odmítne útěk a svěří se Bohu. Hlas shůry ohlásí, že je spasena, a Faust odchází s ďáblem.

Co je faustovská látka?

Pověst o učenci, který upíše duši ďáblu. Roku 1587 ji shrnula lidová kniha, zpracovali ji Marlowe, loutkové hry a Goethe.