Faust: rozbor díla k maturitě
Faust je veršovaná tragédie Johanna Wolfganga Goetha, jejíž první díl vyšel roku 1808 a druhý posmrtně roku 1832. Goethe na ní pracoval zhruba šedesát let, od období Sturm und Drang až po zralý výmarský klasicismus. Učenec Faust uzavře sázku s ďáblem Mefistofelem: když jednou bude se životem spokojen, propadne mu. První díl vrcholí tragédií dívky Markétky, druhý vede Fausta přes císařský dvůr a antický svět až k jeho smrti a spáse.
Ve zkratce
- Autor: Johann Wolfgang Goethe (1749 až 1832), německý básník, dramatik a prozaik.
- První díl vyšel roku 1808, první uvedení na scéně 19. ledna 1829 v Braunschweigu.
- Druhý díl Goethe dokončil v létě 1831, vyšel posmrtně roku 1832.
- Literární druh drama, žánr tragédie, psaná převážně veršem.
- Téma: lidská touha po poznání a plném životě, vina a vykoupení.
- Hlavní postavy: Faust, Mefistofeles, Markétka (Gretchen), Pán.
- Látku Goethe převzal ze staré pověsti o doktoru Faustovi, známé z lidové knihy z roku 1587 a z loutkových her.
Základní údaje o díle
U Fausta je potřeba rozlišit několik verzí. Nejstarší podoba, takzvaný Prafaust, vznikala v 70. letech 18. století a v tisku se objevila až o sto let později, poprvé dílo vyšlo jako Fragment roku 1790. Úplný první díl vyšel roku 1808, druhý díl až po Goethově smrti.
| Údaj | Faust |
|---|---|
| Autor | Johann Wolfgang Goethe |
| Původní název a jazyk | Faust. Eine Tragödie, němčina |
| Rané verze | Prafaust (Urfaust) ze 70. let 18. století, Faust. Ein Fragment, vydáno 1790 |
| První díl | vydán 1808, první uvedení 19. ledna 1829, dvorní divadlo v Braunschweigu |
| Druhý díl | dokončen 1831, vydán posmrtně 1832, celý poprvé inscenován ve Výmaru v sezoně 1875 a 1876 |
| Literární druh | drama |
| Žánr | tragédie, filozofické drama určené spíš ke čtení |
| Směr a období | počátky v Sturm und Drang, dokončení ve výmarském klasicismu |
| Forma a verš | rýmovaný verš, hlavně knittelvers a madrigalový verš, jediná scéna (Pochmurný den, pole) je v próze |
Faustovská látka
Historický Faust byl potulný učenec, astrolog a kouzelník, který žil v první polovině 16. století. Kolem jeho jména vznikly pověsti, které roku 1587 shrnula anonymní lidová kniha vydaná ve Frankfurtu tiskařem Johannem Spiesem. Podle pověsti Faust upsal duši ďáblu a na konci byl zatracen. Látku zpracoval i anglický dramatik Christopher Marlowe a žila dál v německých loutkových hrách.
O čem Faust je
Tématem je člověk, kterému nestačí knižní vědění a chce poznat a prožít úplně všechno. Goethe starou pověst obrátil: Faust není jen hříšník, ale hledající člověk, jehož neustálé úsilí ho nakonec zachrání. Hlavní motivy jsou sázka s ďáblem, touha po poznání, láska a vina a rozpor ducha a smyslů.
Prology a sázka v nebi
Dílo otevírá Věnování, Předehra na divadle a Prolog v nebi. V prologu se Mefistofeles vsadí s Pánem, že Fausta svede z pravé cesty. Pán mu to dovolí s tím, že dobrý člověk i ve svém temném puzení pravou cestu najde.
Faust a Mefistofeles
Stárnoucí učenec Faust je ve své pracovně zoufalý, protože filozofie, práva, lékařství ani teologie mu nedaly skutečné poznání. Před sebevraždou jedem ho zadrží velikonoční zvony. Na procházce se k němu připojí černý pudl, který se v pracovně promění v Mefistofela. Faust s ním uzavře smlouvu: ďábel mu bude sloužit, a pokud Faust někdy bude chtít, aby krásná chvíle trvala, propadne mu duší.
Tragédie Markétky
Mefistofeles vezme Fausta do lipské krčmy Auerbachův sklep a do kuchyně čarodějnice, kde ho nápoj omladí. Faust se zamiluje do mladé a zbožné Markétky. Pomocí šperků a sousedky Marty ji získá. Markétka dá matce uspávací nápoj od Fausta a matka zemře, Faust pak v souboji zabije jejího bratra Valentina a musí uprchnout. Zatímco se Faust baví na čarodějnickém sabatu Valpuržiny noci v pohoří Harz, Markétka utopí své dítě a je odsouzena k smrti.
V poslední scéně Faust přichází do žaláře, aby Markétku zachránil. Ona ale útěk odmítne a svěří se Bohu. Mefistofeles prohlásí, že je odsouzena, hlas shůry odpoví, že je spasena. Faust odchází s ďáblem a první díl končí jeho vinou, ne jeho trestem.
Druhý díl stručně
Druhý díl má pět dějství. Faust působí na císařském dvoře, kde Mefistofeles zavede papírové peníze, a vyvolá přízrak krásné Heleny. V antické Valpuržině noci provází Fausta umělá bytost Homunkulus, kterou stvořil jeho bývalý pomocník Wagner. S Helenou má Faust syna Euforiona, který zahyne, a Helena zmizí. Faust pak získá od císaře pobřeží a vysouší moře. Kvůli jeho stavbě zahynou Filemon a Baukis. Starost Fausta oslepí. Slepý Faust si myslí, že lidé stavějí jeho hráz, v představě budoucího díla vysloví přání zastavit okamžik a zemře. Andělé ale jeho duši odnesou do nebe.
Kompozice, čas a prostor
První díl nemá dějství, skládá se z řady samostatných scén, z nichž každá má vlastní místo. Kompozice je rámcová: příběh je zasazen do nebeské sázky z prologu, která se uzavře až na konci druhého dílu.
Čas a prostor
Děj prvního dílu se odehrává v německém městečku, v pracovně, na ulicích, v zahradě, v kostele a v žaláři, a navíc v nadpřirozených prostorech: v nebi, v čarodějnické kuchyni a na Blocksbergu. Druhý díl opouští realistický rámec úplně a přechází mezi císařským dvorem, antickým Řeckem a mořským pobřežím. Vypravěč chybí, jde o drama, vše se odehrává v dialozích a monolozích.
Postavy
Postavy Fausta stojí ve dvojicích, které se navzájem doplňují. Faust a Mefistofeles nejsou jen dobro a zlo, ale dvě strany jednoho člověka: touha a pochybnost.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Faust | doktor, učenec | nespokojený, vášnivý, rozpolcený, neustále hledá | uzavře sázku s ďáblem, svede Markétku, ve druhém dílu tvoří a nakonec je spasen |
| Mefistofeles | ďábel, duch popírání | vtipný, cynický, výsměšný, chytrý | slouží Faustovi a chce získat jeho duši, sázku prohraje |
| Markétka (Gretchen) | mladá dívka z města | prostá, zbožná, citlivá, poctivá | oběť Faustovy lásky, odsouzena za vraždu dítěte, spasena |
| Pán | Bůh | shovívavý, důvěřuje člověku | dovolí sázku v prologu |
| Wagner | Faustův pomocník (famulus) | pilný, ale omezený knižní učenec | protiklad Fausta, ve druhém dílu stvoří Homunkula |
| Valentin | Markétčin bratr, voják | hrdý, prudký | padne v souboji s Faustem a před smrtí sestru veřejně zostudí |
Faustova rozpolcenost
Nejznámější verš díla vyslovuje Faust na velikonoční procházce: „Zwei Seelen wohnen, ach! in meiner Brust.“ Říká v něm, že v jeho hrudi žijí dvě duše, jedna lpí na světě a smyslech, druhá touží vzhůru k duchovnu. Tento rozpor je klíčem k celé postavě i k tomu, proč se Faust spojí s ďáblem.
Jazyk a umělecké prostředky
Faust je psaný veršem a mluva postav se střídá podle situace. Goethe kombinuje lidový knittelvers, volnější madrigalový verš, písně a jedinou prozaickou scénu, takže forma sama vyjadřuje proměny nálad.
Paradox a ironie
Mefistofeles se představuje paradoxem: je částí síly, která chce vždy zlo, a přitom působí dobro. Paradox shrnuje celou myšlenku díla, protože i zlo v něm nakonec slouží vyššímu řádu. Jeho řeč je ironická a zesměšňuje učence i lidskou pýchu.
Písně a kontrast
Do dramatu jsou vložené písně, například Markétčina balada o králi v Thule nebo její píseň u kolovratu o ztraceném klidu. Prostá písňová forma kontrastuje s filozofickými řečmi Fausta a ukazuje Markétčin svět citu.
Autor a literárněhistorický kontext
Johann Wolfgang Goethe se narodil 28. srpna 1749 ve Frankfurtu nad Mohanem a zemřel 22. března 1832 ve Výmaru. Proslavil se v hnutí Sturm und Drang dramatem Götz von Berlichingen (1773) a románem Utrpení mladého Werthera (1774). Roku 1775 odešel do Výmaru. Po cestě do Itálie v letech 1786 až 1788 se obrátil ke klasicismu a spolu se Schillerem, Herderem a Wielandem patří k hlavním představitelům výmarského klasicismu.
Faust mezi směry
Prafaust s Markétčiným příběhem patří k Sturm und Drang, hnutí, které stavělo cit a vášeň nad rozum. Pozdější části nesou klasicistní touhu po řádu a antice. Romantici si pak z Fausta vzali typ rozervaného hrdiny, který touží po nekonečnu. Návaznost směrů shrnuje přehled literárních směrů, romantického hrdinu v české poezii ukazuje rozbor Máchova Máje.
Faustovská látka ve světové literatuře
Motiv člověka, který chce překročit lidské meze, je mnohem starší než pověst o Faustovi, najdeme ho už v rozboru Eposu o Gilgamešovi. Goethovo dílo přímo připomíná Michail Bulgakov, který si za motto románu vzal Mefistofelův paradox o síle konající dobro. Jak s faustovskými motivy pracuje, popisuje rozbor románu Mistr a Markétka. Hloubavého hrdinu zná čtenář i z Shakespearova Hamleta.
Jak o díle mluvit u ústní maturity
Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla, které si žák zařadil do svého seznamu. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
- Zasaďte úryvek do děje: Faustův monolog, sázka s Mefistofelem, svádění Markétky, nebo scéna v žaláři?
- Pojmenujte téma, motivy, druh, žánr, čas a prostor.
- Charakterizujte postavy v úryvku, hlavně dvojici Faust a Mefistofeles.
- Ukažte na úryvku verš a prostředky: monolog, paradox, ironii, kontrast.
- Zařaďte dílo do Goethovy tvorby a mezi Sturm und Drang a klasicismus.
Součástí pracovního listu je podle vyhlášky i zadání z jazyka a slohu. U Fausta se vyplatí mít připravený názor na otázku, proč je Faust na konci spasen, přestože zavinil smrt Markétky a její rodiny. Další díla rozebraná stejně najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Faustovi pletou
- Faust vyšel celý roku 1808. Roku 1808 vyšel jen první díl. Druhý vyšel posmrtně roku 1832.
- Faust prostě prodá duši ďáblu. U Goetha jde o sázku: Faust propadne, až bude chtít, aby krásná chvíle trvala.
- Mefistofeles Fausta na konci odnese do pekla. Na konci druhého dílu andělé odnesou Faustovu duši do nebe.
- Markétka je zatracena. Mefistofeles ji prohlásí za odsouzenou, ale hlas shůry ohlásí, že je spasena.
- Faust je román nebo epos. Je to drama, přesněji tragédie ve verších, i když se dlouho považovala za nehratelnou.
- Goethe je čistý romantik. Goethe patří k Sturm und Drang a výmarskému klasicismu. Romantismus z Fausta čerpal, ale Goethe k němu nepatří.
Časté otázky
Kdy vyšel Goethův Faust?
První díl vyšel roku 1808. Druhý díl Goethe dokončil v létě 1831 a vyšel posmrtně roku 1832.
Jaký je žánr a literární druh Fausta?
Literární druh je drama, žánr tragédie, psaná převážně rýmovaným veršem.
Do jakého literárního směru Faust patří?
Nejstarší vrstva vznikla v období Sturm und Drang, konečná podoba patří k výmarskému klasicismu.
O čem je Faust stručně?
Učenec Faust uzavře sázku s ďáblem Mefistofelem. Svede mladou Markétku, která ztratí matku i bratra, utopí své dítě a skončí v žaláři. Ve druhém dílu je Faust nakonec spasen.
Kdo jsou hlavní postavy Fausta?
Učenec Faust, ďábel Mefistofeles a Markétka (Gretchen). Dále Pán, pomocník Wagner a Markétčin bratr Valentin.
Jakou sázku uzavře Faust s Mefistofelem?
Mefistofeles bude Faustovi sloužit. Pokud Faust někdy bude chtít, aby krásná chvíle trvala, propadne mu duší.
Jak končí první díl Fausta?
Markétka v žaláři odmítne útěk a svěří se Bohu. Hlas shůry ohlásí, že je spasena, a Faust odchází s ďáblem.
Co je faustovská látka?
Pověst o učenci, který upíše duši ďáblu. Roku 1587 ji shrnula lidová kniha, zpracovali ji Marlowe, loutkové hry a Goethe.
