1984: rozbor díla k maturitě
1984 je antiutopický román anglického spisovatele George Orwella, který poprvé vyšel v Londýně v červnu 1949 pod názvem Nineteen Eighty-Four. Patří k epice, je psán prózou a řadí se do světové literatury po druhé světové válce, která varuje před totalitou. Vypráví o úředníkovi Winstonu Smithovi, který v zemi pod neustálým dohledem Strany a Velkého bratra tajně odmítne poslušnost, zamiluje se a nakonec je zlomen tak, že vůdce upřímně miluje.
Ve zkratce
- Autor: George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair (1903 až 1950), první vydání v červnu 1949, Londýn, Secker and Warburg.
- Literární druh epika, forma próza, žánr antiutopický (dystopický) román s rysy politické satiry.
- Stavba: tři části (8, 10 a 6 kapitol) a dodatek Principy newspeaku.
- Vypravěč v er-formě, děj vidíme jen očima Winstona Smitha.
- Prostředí: Londýn v Oceánii, jedné ze tří velmocí, které spolu bez konce válčí.
- Klíčové pojmy: Velký bratr, newspeak, doublethink, myšlenkový zločin, místnost 101.
- Téma: moc, která ovládá nejen činy lidí, ale i jejich paměť, jazyk a myšlení.
Základní údaje o díle
U zkoušky držte od sebe dva letopočty: román vyšel v roce 1949, rok 1984 je doba děje, a i ta je v knize nejistá. Orwell psal knihu od roku 1946 hlavně na odlehlé farmě Barnhill na skotském ostrově Jura, už vážně nemocný tuberkulózou. Podle Orwellovy nadace zažil světový úspěch knihy jen krátce, zemřel v lednu 1950.
| Údaj | 1984 |
|---|---|
| Autor | George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair (1903 až 1950) |
| Původní název a jazyk | Nineteen Eighty-Four, angličtina |
| Vznik | od roku 1946 na ostrově Jura, rukopis dokončen v prosinci 1948 |
| První vydání | červen 1949, Londýn, Secker and Warburg |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | antiutopický (dystopický) román, politická satira |
| Směr a období | světová próza po druhé světové válce, literatura varující před totalitou |
| Členění | tři části (8, 10 a 6 kapitol) a dodatek o newspeaku |
| Čas a místo děje | rok 1984 podle Winstonova deníku, Londýn, provincie Airstrip One v Oceánii |
| První české vydání | 1984, exilové nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem, doslov Milan Šimečka |
| Další české překlady | Eva Šimečková (Naše vojsko 1991), Petra Martínková (Argo 2011), Jan Kalandra (Leda 2021) |
Proč zrovna rok 1984
Pracovní název zněl The Last Man in Europe, tedy Poslední člověk v Evropě. Rok v titulu se často vysvětluje prohozením číslic roku 1948, kdy Orwell knihu dokončoval. Doložené to není a sám Winston si není jistý, jestli rok 1984 vůbec je. Česká vydání vycházejí pod názvem 1984 i Devatenáct set osmdesát čtyři, jde o tutéž knihu.
O čem 1984 je
Tématem je totalitní moc dovedená do krajnosti. Strana nechce jen poslušné občany, chce ovládnout to, co si myslí, co si pamatují a jakými slovy vůbec mohou myslet. Winstonův příběh ukazuje, že v takovém státě nemůže zvítězit ani láska, ani pravda, ani vlastní paměť. Podle encyklopedie Britannica psal Orwell knihu jako varování po letech přemýšlení o nacismu a stalinismu.
Hlavní motivy
Opakuje se motiv sledování: obrazovky, které vysílají i snímají, a plakáty s Velkým bratrem. Dále přepisování minulosti, strach, udavačství, řízená nenávist, nekonečná válka a bída. Proti nim stojí soukromé věci, které Strana nesnáší: deník, milostný vztah, stará říkanka a skleněné těžítko s korálem.
Děj po částech
První část: deník. Winston Smith, devětatřicetiletý člen Vnější strany, pracuje na Ministerstvu pravdy, kde přepisuje staré články deníku The Times tak, aby souhlasily s aktuální linií. Doma si začne psát zakázaný deník s datem 4. dubna 1984. Při Dvou minutách nenávisti proti Emmanuelu Goldsteinovi zachytí pohled O’Briena z Vnitřní strany. V obchůdku pana Charringtona v proletářské čtvrti koupí skleněné těžítko a bojí se tmavovlasé dívky z oddělení literatury, o které si myslí, že ho sleduje.
Druhá část: láska a spiknutí. Dívka jménem Julia mu nenápadně předá lístek se vzkazem, že ho miluje. Sejdou se za městem a pak si pronajmou pokoj nad Charringtonovým obchodem. Winstonův kolega Syme, který pracuje na slovníku newspeaku, beze stopy zmizí. O’Brien Winstona pozve k sobě, oba se přihlásí k tajnému Bratrstvu a Winston dostane Goldsteinovu knihu. Uprostřed Týdne nenávisti se nepřítel přes noc změní z Eurasie na Eastasii. V pokoji je zatknou: za obrazem byla celou dobu skrytá obrazovka a pan Charrington je ve skutečnosti příslušník myšlenkové policie.
Třetí část: Ministerstvo lásky. Ve vězení se Winston setká se sousedem Parsonsem, kterého udala vlastní dcera. Ukáže se, že O’Brien je věrný Straně a že na Goldsteinově knize sám spolupracoval. Mučením Winstona učí uvěřit, že ukazuje pět prstů, když ukazuje čtyři. V místnosti 101 mu přiblíží klec s krysami a Winston v panice zradí Julii. Propuštěný vysedává v kavárně U Kaštanu (Chestnut Tree Café), s Julií se už jen chladně potká a nakonec Velkého bratra miluje.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Román má tři části, které odpovídají třem fázím Winstonovy vzpoury: pochybnost, čin a trest. Do druhé části jsou vloženy dvě kapitoly Goldsteinovy knihy, které vysvětlují, jak stát funguje, a za třetí částí stojí dodatek Principy newspeaku. Chronologický děj přerušují Winstonovy sny a vzpomínky na matku, sestru a manželku Katharine.
Čas a prostor
Děj začíná 4. dubna 1984, k zatčení dojde jednoho srpnového večera. Británie se jmenuje Airstrip One a je provincií Oceánie, která válčí střídavě s Eurasií a Eastasií. Londýn je šedý, zničený bombardováním a rozdělený na pečlivě hlídané členy Strany a na chudé proletáře, kterých si režim skoro nevšímá. Budovu Ministerstva pravdy inspiroval podle Orwellovy nadace londýnský Senate House.
Vypravěč
Vypravuje se ve třetí osobě, takzvanou er-formou, rozdíl vysvětluje článek o tom, jak poznat ich-formu a er-formu. Vypravěč ale nevidí víc než Winston a nahlíží jen do jeho myšlenek. Čtenář proto ví stejně málo jako hrdina a pravdu o O’Brienovi a Charringtonovi se dozví ve stejnou chvíli jako on.
Postavy
Kromě Winstona jsou všechny postavy viděné zvenčí, takže nikdy přesně nevíme, kdo je upřímný a kdo donašeč.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Winston Smith | devětatřicetiletý člen Vnější strany, úředník Ministerstva pravdy | nemocný, nenápadný, přemýšlivý, touží po pravdě a minulosti | hlavní hrdina, vzbouří se v myšlenkách, nakonec je zlomen |
| Julia | šestadvacetiletá pracovnice oddělení literatury | odvážná, praktická, vzdoruje hlavně pro radost ze života, politika ji nezajímá | Winstonova milenka, v místnosti 101 je jím zrazena |
| O’Brien | člen Vnitřní strany | inteligentní, klidný, zdvořilý a krutý | předstírá spojenectví, pak Winstona vyslýchá a převychovává |
| pan Charrington | majitel obchodu se starými věcmi | zdánlivě laskavý stařík, ve skutečnosti mladší muž | příslušník myšlenkové policie, past na Winstona a Julii |
| Syme | Winstonův kolega, filolog | nadšený, chytrý, mluví příliš otevřeně | pracuje na slovníku newspeaku, zmizí |
| Parsons | Winstonův soused | tupě oddaný, horlivý, jeho děti hlídají dospělé v dětské organizaci Strany | skončí ve vězení na udání vlastní dcery |
| Velký bratr | vůdce Strany | jen tvář z plakátů, podle O’Briena ztělesnění Strany | symbol moci, kterou nakonec Winston miluje |
| Emmanuel Goldstein | nepřítel lidu, údajný vůdce Bratrstva | známý jen z obrazovek a z knihy | terč řízené nenávisti |
Winston a Julia
Winston se bouří hlavou: chce vědět, jaká byla minulost, a hledá v ní důkaz, že Strana lže. Julia se bouří tělem a radostí, pravidla obchází, ale jejich smysl ji nezajímá. Oba věří, že vnitřek člověka Strana ovládnout nemůže, a právě to se ve třetí části vyvrátí. Shodnou se, že přiznání při mučení zradou není, skutečnou zradou by bylo přestat se milovat.
O’Brien
O’Brien je nejsilnější postava knihy. Winston mu důvěřuje od první části, když mu O’Brien ve snu slíbí setkání na místě, kde není tma. Tím místem se ukáže být věčně osvětlená cela, a O’Brien Winstonovi otevřeně řekne, že Strana chce moc jen pro moc samu.
Jazyk a umělecké prostředky
Orwell píše věcně a srozumitelně, bez ozdob, protože chce, aby čtenář rozuměl každému slovu, zatímco Strana slova ničí. České překlady necitujeme, prostředky popisujeme vlastními slovy.
Newspeak
Newspeak je úřední jazyk Oceánie. Podle Britanniky má omezit svobodné myšlení: ruší slova, zkracuje je a spojuje. Ministerstva se jmenují Minitrue, Minipax, Miniluv a Miniplenty. Syme to vysvětluje jednoduše: myšlenka, pro kterou nebude slovo, se nedá ani pomyslet. Dodatek o newspeaku je psán v minulém čase, jako by se na celý systém díval někdo odjinud.
Doublethink
Doublethink znamená schopnost věřit dvěma protichůdným věcem zároveň a obě považovat za pravdivé. Nejlépe ho ukazují tři hesla Strany: válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Patří sem i scéna s prsty: Winston má upřímně vidět pět prstů tam, kde jsou čtyři, a na konci napíše do prachu na stole, že dvě a dvě je pět.
Symboly a ironie
Skleněné těžítko s korálem je obrazem křehkého soukromého světa Winstona a Julie a při zatčení se rozbije na podlaze. Krajina, které Winston ve snech říká Zlatá země (Golden Country), je obrazem ztracené svobody. Hlavní nástroj je ironie: Ministerstvo pravdy lže, Ministerstvo lásky mučí a Ministerstvo hojnosti spravuje nedostatek.
Úvodní věta
Román začíná obyčejným dubnovým dnem, ve kterém je jediný detail špatně. V originále zní věta takto: „It was a bright cold day in April, and the clocks were striking thirteen.“ Hodiny odbíjející třináctou hned v první větě říkají, že tenhle svět funguje podle jiných pravidel než náš.
Autor a literárněhistorický kontext
George Orwell
Eric Arthur Blair se narodil 25. června 1903 v indickém Motihari a zemřel 21. ledna 1950 v Londýně. Pět let sloužil u koloniální policie v Barmě, žil v chudobě v Paříži a Londýně a půl roku bojoval ve španělské občanské válce v milicích POUM. Podle životopisu Orwellovy nadace mu Španělsko vštípilo trvalou nenávist k totalitním systémům, a ta prochází jeho dvěma nejslavnějšími knihami.
Farma zvířat a 1984
Čtyři roky před 1984 vyšla Farma zvířat, alegorie o zvířatech, jejichž revoluce skončí diktaturou prasat. Farma zvířat ukazuje, jak se totalita rodí, 1984 ukazuje, jak vypadá, když je hotová. Obě knihy srovná rozbor novely Farma zvířat, který se hodí přečíst spolu s tímto textem.
Antiutopie ve světě a u nás
Orwell znal Zamjatinův román My a Huxleyho Konec civilizace, se kterými se 1984 často srovnává. Bezmocného jednotlivce proti nepochopitelné moci ukázal už pražský autor Franz Kafka, jak vysvětluje rozbor Kafkova Procesu. V české literatuře psal varovné vize Karel Čapek, který hrozbu zneužité vědy ukázal v románu Krakatit a slepotu světa, který se nechá ovládnout, ve Válce s mloky.
Další díla autora
K maturitě stačí znát Farmu zvířat (1945) a vedle ní román Barmské dny (1934) a reportážní knihy Cesta k Wigan Pier (1937) a Hold Katalánsku (1938) o španělské válce. 1984 je Orwellova poslední dokončená kniha.
Jak o 1984 mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, do které části patří, kdo mluví a co se děje před ním a po něm. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazyk. U 1984 se skoro vždy dá ukázat newspeak nebo doublethink na konkrétním místě, ironie názvů ministerstev a to, že Winston je nakonec poražen. Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Sedm věcí, které se o 1984 pletou
- Kniha vyšla v roce 1984. Vyšla v červnu 1949. Rok 1984 je doba děje a i ten si Winston jen myslí.
- Velký bratr je skutečná postava, která v ději vystupuje. Je to jen tvář z plakátů a obrazovek. Na otázku, jestli existuje jako člověk, O’Brien odpoví jen tím, že je ztělesněním Strany.
- Vypráví Winston v ich-formě. Vypravěč mluví ve třetí osobě, jen se drží Winstonova pohledu.
- O’Brien patří k Bratrstvu. Jen to předstírá. Je věrný Straně a Winstona sám vyslýchá.
- Julia je udavačka, která Winstona zradila. Zatčeni jsou spolu, past nastražil pan Charrington. Na konci se zradili navzájem.
- Newspeak a doublethink jsou totéž. Newspeak je jazyk, doublethink je způsob myšlení, který věří dvěma protikladům naráz.
- Kniha končí Winstonovou popravou nebo útěkem. Končí tím, že Winston Velkého bratra miluje. Poprava zůstává jen v jeho představě.
Časté otázky
Kdy vyšel román 1984?
Román George Orwella vyšel poprvé v červnu 1949 v Londýně v nakladatelství Secker and Warburg pod názvem Nineteen Eighty-Four. Rok 1984 je doba děje, ne rok vydání.
Jaký je literární druh a žánr románu 1984?
Literární druh je epika, forma próza a žánr antiutopický, tedy dystopický román. Bývá označován i za politickou satiru na totalitu.
Do jakého směru a období 1984 patří?
Patří do světové prózy po druhé světové válce, do proudu literatury, která varuje před totalitními režimy. Orwell v něm zúročil zkušenost s nacismem a stalinismem.
Kdo je vypravěčem románu 1984?
Vypravěč mluví ve třetí osobě, tedy er-formou, a drží se jen pohledu Winstona Smitha. Do myšlenek jiných postav nenahlíží.
Co je newspeak?
Newspeak je úřední jazyk Oceánie, který ruší, zkracuje a spojuje slova. Má zúžit myšlení tak, aby se o odporu proti Straně nedalo vůbec přemýšlet.
Co znamená doublethink?
Doublethink je schopnost věřit dvěma protichůdným tvrzením zároveň a obě považovat za pravdivé. Ukazují ho hesla Strany válka je mír, svoboda je otroctví a nevědomost je síla.
Jak román 1984 končí?
Winston v místnosti 101 zradí Julii, je propuštěn a s Julií se už jen chladně setká. V kavárně U Kaštanu si nakonec uvědomí, že Velkého bratra miluje.
Jaký je rozdíl mezi Farmou zvířat a 1984?
Farma zvířat je krátká alegorie o zvířatech, která ukazuje, jak se z revoluce rodí diktatura. 1984 je román o lidech, který líčí hotový totalitní stát a jeho moc nad myšlením jednotlivce.
