Proměna: rozbor díla k maturitě
Proměna je povídka pražského německy píšícího autora Franze Kafky, napsaná roku 1912 a poprvé otištěná v roce 1915. Patří k epice a k modernismu, nejčastěji se spojuje s expresionismem. Vypráví o obchodním cestujícím Řehoři Samsovi, který se jednoho rána probudí proměněný v obrovský hmyz, a o tom, jak se od něj vlastní rodina postupně odvrací, až osamělý umírá.
Ve zkratce
- Autor: Franz Kafka, původní název Die Verwandlung, psáno německy v Praze.
- Vznik na konci roku 1912, první otištění v říjnu 1915, knižně v prosinci 1915.
- Literární druh epika, forma próza, žánr povídka, případně novela.
- Směr: modernismus, pražská německá literatura, rysy expresionismu.
- Stavba: tři části, každá končí Řehořovým neúspěšným pokusem vyjít z pokoje.
- Hlavní postavy: Řehoř Samsa, sestra Markéta, otec, matka, prokurista, tři nájemníci a posluhovačka.
- Téma: odcizení člověka v rodině a v práci, hodnota člověka měřená užitkem.
Základní údaje o díle
U Proměny je třeba rozlišit tři data: vznik v roce 1912, první otištění v časopise v roce 1915 a první české vydání v roce 1929.
| Údaj | Proměna |
|---|---|
| Autor | Franz Kafka (1883 až 1924) |
| Původní název a jazyk | Die Verwandlung, němčina |
| Vznik | listopad a prosinec 1912, Praha |
| První otištění | říjen 1915, měsíčník Die weißen Blätter |
| První knižní vydání | prosinec 1915, Lipsko, nakladatelství Kurt Wolff, edice Der jüngste Tag (v tiráži rok 1916) |
| První české knižní vydání | 1929, Stará Říše na Moravě, edice Dobré dílo |
| Literární druh | epika |
| Forma | próza |
| Žánr | povídka, rozsahem a stavbou také novela |
| Směr a období | modernismus, pražská německá literatura, rysy expresionismu |
| Členění | tři části označené římskými číslicemi |
| Místo a doba děje | byt rodiny Samsových ve městě bez jména, několik měsíců, konec na sklonku března |
Kdy Proměna vznikla a kdy vyšla
Kafka povídku psal v Praze v listopadu a prosinci 1912, po večerech vedle zaměstnání v pojišťovně. Podle encyklopedie Britannica se o námětu zmínil 17. listopadu 1912 v dopise Felice Bauerové. Tiskem vyšla až o tři roky později: v říjnu 1915 v měsíčníku Die weißen Blätter a v prosinci 1915 knižně v Lipsku u Kurta Wolffa. Kniha nese v tiráži rok 1916, proto se v tahácích objevuje i tento letopočet.
České vydání
V katalozích českých knihoven je nejstarší knižní vydání z roku 1929. Vyšlo ve Staré Říši na Moravě v edici Dobré dílo, s autorovým jménem v podobě František Kafka. Čeští překladatelé převádějí jména postav: Gregor je Řehoř a Grete je Markéta.
Povídka, nebo novela
Německé příručky mluví o povídce (Erzählung), anglické o novele. Obojí lze obhájit. Pro povídku mluví jediná dějová linie a malý počet postav, pro novelu větší rozsah, sevřená stavba a dramatický zvrat. Román to není.
O čem Proměna je
Tématem není sama proměna, ale to, co po ní následuje. Kafka sleduje, jak rychle rodina přestane vidět syna a bratra v tom, kdo jí přestal být užitečný. Řehoř dál myslí a cítí jako člověk, okolí s ním ale jedná nejprve jako s nemocným, potom jako s břemenem.
Hlavní motivy
Opakují se motivy odcizení, osamělosti, viny, hladu a ztráty řeči. Důležitý je motiv práce a dluhu: Řehoř nenáviděné místo drží jen proto, aby splatil dluh rodičů u svého šéfa. Proti jeho úpadku stojí vzestup rodiny, která se bez živitele naučí postarat sama o sebe. Podobně nemilosrdně s postavami zachází i alegorie se zvířaty, kterou vykládá rozbor Orwellovy Farmy zvířat.
Děj po částech
První část: ráno proměny. Řehoř se probudí jako hmyz a nejvíc ho trápí, že zaspal vlak v pět hodin. Z firmy přichází prokurista a vyčítá mu nedbalost. Řehoř s námahou otevře dveře čelistmi. Prokurista uteče, matka omdlí a otec syna holí a novinami zažene zpět do pokoje.
Druhá část: život za dveřmi. O Řehoře se stará sestra. Zjistí, že mu chutnají jen zkažené zbytky. Řehoř se schovává pod pohovkou, leze po stěnách a za dveřmi poslouchá, jak rodina počítá úspory. Asi po dvou měsících mu sestra s matkou vyklízejí nábytek. Řehoř si brání obrázek dámy v kožešině, matka ho spatří a omdlí. Otec, teď v uniformě bankovního sluhy, po něm hází jablka a jedno mu uvízne v zádech.
Třetí část: úpadek a smrt. Zraněný Řehoř slábne a přestává jíst. Rodina pracuje, propustí služku, najme posluhovačku a jeden pokoj pronajme třem pánům. Když Markéta nájemníkům hraje na housle, Řehoř vyleze z pokoje. Páni dají výpověď a sestra prohlásí, že se toho zvířete musí zbavit. Řehoř se dovleče zpět a ve tři hodiny ráno umírá. Rodina vykáže nájemníky a jede tramvají za město.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Povídka má tři části označené římskými číslicemi a vypráví chronologicky, minulost doplňují jen Řehořovy vzpomínky. Začíná rovnou zvratem, bez expozice, a každá část končí stejně: Řehoř vyjde z pokoje a je zahnán zpět, pokaždé s větší újmou. Zatímco Řehoř slábne, rodina sílí, a závěrečný výlet je obrácenou proměnou: z bezmocných lidí se stali lidé s plány.
Čas a prostor
Letopočet ani město text neuvádí, jmenuje jen Charlottinu ulici (Charlottenstraße) a nemocnici naproti oknu. Děj trvá několik měsíců: začíná před Vánocemi a končí na sklonku března. Prostor je sevřený na jeden byt a hlavně na Řehořův pokoj, do kterého vedou dveře z pokojů ostatních. Ven se vyprávění dostane až v posledním odstavci.
Vypravěč
Vypráví se ve třetí osobě, vypravěč ale není vševědoucí. Čtenář vidí a slyší téměř jen to, co Řehoř, a zná jen jeho myšlenky. Teprve po Řehořově smrti se pohled odpoutá a změní se i pojmenování: z otce a matky se stanou pan Samsa a paní Samsová.
Postavy
Postav je málo a kromě sourozenců nemají křestní jména, text je označuje rolí: otec, matka, prokurista, posluhovačka. Při popisu Řehoře a Markéty pomůže osnova, jakou nabízí návod, jak napsat charakteristiku, tedy vnějšek, povaha, jednání a vztahy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Řehoř Samsa (v originále Gregor) | obchodní cestující s látkami, živitel rodiny | svědomitý, obětavý, uzavřený, plný pocitu viny | promění se v hmyz, postupně ztrácí místo v rodině a umírá |
| Markéta (v originále Grete) | Řehořova sedmnáctiletá sestra, hraje na housle | zpočátku soucitná a pečující, později rozhodná a tvrdá | nosí bratrovi jídlo, nakonec jako první řekne, že se ho rodina musí zbavit |
| Otec, pan Samsa | zkrachovalý obchodník, později sluha v bance | autoritativní, vůči synovi nesmiřitelný | dvakrát Řehoře zažene do pokoje, jablkem ho těžce zraní |
| Matka, paní Samsová | žena v domácnosti trpící astmatem | laskavá, slabá, pohled na syna neunese | jediná doufá v návrat syna, proti manželovi a dceři se ale neprosadí |
| Prokurista | zástupce firmy, ve které Řehoř pracuje | podezíravý, povýšený | přichází zjistit, proč Řehoř nenastoupil do vlaku, a při pohledu na něj uteče |
| Tři páni nájemníci | podnájemníci s plnovousy | upjatí, puntičkářští, vystupují jako jedna osoba | kvůli Řehořovi dají výpověď, po jeho smrti je otec vykáže |
| Posluhovačka | stará vdova, která chodí uklízet | hrubá, nebojácná, bez odporu k Řehořovi | najde mrtvé tělo a odklidí je |
Řehoř a Markéta: dvě proměny
Řehoř se promění tělesně, uvnitř zůstává ohleduplným synem a do poslední chvíle myslí na rodinu s láskou. Markéta se promění povahou. Z dívky, kterou chtěl bratr poslat na konzervatoř, se stane prodavačka, která mluví za celou rodinu. Rozsudek nad Řehořem nevynese otec, ale právě sestra, která mu byla nejbližší.
Jazyk a umělecké prostředky
Proměna je psána spisovnou, střízlivou němčinou bez ozdob a dlouhými, přesně stavěnými souvětími. Účinek stojí na kontrastu: neuvěřitelná událost je popsána klidným, skoro úředním tónem.
Věcný tón a groteska
Nikdo se neptá, jak se proměna mohla stát. Řehoř řeší zmeškaný vlak a hněv šéfa, rodina peníze a pověst. Z nepoměru mezi hrůzou situace a malichernými starostmi vzniká groteska, tedy spojení komického s děsivým. Komické jsou i postavy: tři nájemníci jednají jako jedna loutka. Grotesku jako nástroj kritiky využívá i komedie, kterou přibližuje rozbor Gogolova Revizora.
Polopřímá řeč
Řehořovy myšlenky se často mísí s hlasem vypravěče bez uvozovacích vět, ve třetí osobě a v minulém čase. Čtenář tak přijímá i jeho omyly, například přesvědčení, že ještě stihne odjet do práce. Polopřímá řeč drží čtenáře uvnitř Řehořovy hlavy a zesiluje soucit.
Symboly
Předměty v bytě nesou význam. Jablko zaryté v zádech připomíná otcovo odmítnutí. Obrázek dámy v kožešině je poslední kus lidského života, který si Řehoř hájí. Housle ukazují touhu po něčem vyšším, než je obživa. Symboly ale nemají jediný klíč, což je pro Kafku typické.
Pojmenování Řehoře
Originál začíná tím, že se Řehoř proměnil v „ungeheueres Ungeziefer“, tedy v cosi jako nestvůrnou havěť. Slovo neoznačuje živočišný druh. Posluhovačka mu říká starý hovnivál a sestra o něm na konci mluví ve středním rodě jako o zvířeti. Na pojmenování je tak vidět, jak Řehoř v očích rodiny přestává být osobou.
Autor a literárněhistorický kontext
Franz Kafka
Franz Kafka se narodil 3. července 1883 v Praze v německy mluvící židovské rodině obchodníka Hermanna Kafky. Vystudoval práva, doktorát získal v roce 1906 a od roku 1908 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české. Zemřel na tuberkulózu 3. června 1924 v Kierlingu u Vídně, většina jeho díla vyšla až po jeho smrti zásluhou přítele Maxe Broda.
Co z autorova života pomáhá dílu rozumět
Kafka se celý život vyrovnával s panovačným otcem a vztah popsal v Dopisu otci, který nikdy neodeslal. Proměna vznikla téhož podzimu jako povídka Ortel, v níž otec odsoudí syna k smrti. Životopisné čtení je ale jen jeden z výkladů.
Směr a období
Proměna patří k modernismu a k pražské německé literatuře, tedy k tvorbě německy píšících autorů z Prahy, jako byli Max Brod, Franz Werfel nebo Egon Erwin Kisch. S expresionismem ji spojuje doba vzniku, edice, ve které vyšla, a témata odcizení, úzkosti a sporu otce se synem. Střízlivý styl je ovšem expresionistickému patosu vzdálený, bezpečná formulace proto zní: modernismus s rysy expresionismu.
Současníci a další díla
Ve světové literatuře psali v téže době Thomas Mann, James Joyce a Marcel Proust, v české Jaroslav Hašek a Karel Čapek, jehož alegorii o lidstvu rozebírá rozbor Války s mloky. Z Kafkových děl se u zkoušky uvádějí povídky Ortel a V kárném táboře a nedokončené romány Proces, Zámek a Amerika.
Jak o Proměně mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. je to řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si požadovanou strukturu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, ze které ze tří částí je, kdo v něm jedná a čí pohled vyprávění sleduje. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazykové prostředky. U Proměny se vyplatí ukázat na úryvku věcný tón a polopřímou řeč, protože jsou vidět téměř v každém odstavci. Autora, období a směr nechte až po rozboru textu.
Sedm věcí, které se o Proměně pletou
- Rok 1912 jako rok vydání. V roce 1912 povídka vznikla, tiskem vyšla až v roce 1915. Rok 1916 je údaj z tiráže první knihy.
- Řehoř se proměnil ve švába. Text druh neurčuje, originál mluví obecně o obtížné havěti.
- Žánr román. Proměna je povídka, případně novela.
- Existencialismus jako směr díla. Existencialismus se zformoval až později. Kafka je jeho předchůdce, dílo patří k modernismu a blíží se expresionismu.
- Kafka jako český spisovatel. Narodil se a žil v Praze, psal ale německy. Správně je pražský německy píšící autor.
- Vypravěčem je Řehoř. Vyprávění je ve třetí osobě, jen se drží Řehořova pohledu. Po jeho smrti pokračuje bez něj.
- Řehoře zabil otec jablkem. Jablko ho těžce zraní, po zranění ale žije ještě déle než měsíc. Umírá vyhladovělý a opuštěný poté, co ho odepsala sestra.
Další díla rozebraná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšla Proměna Franze Kafky?
Kafka povídku napsal v listopadu a prosinci 1912 v Praze. Poprvé vyšla v říjnu 1915 v německém měsíčníku Die weißen Blätter a v prosinci téhož roku knižně v Lipsku u nakladatele Kurta Wolffa. Česky vyšla knižně poprvé v roce 1929 ve Staré Říši.
Jaký je literární druh a žánr Proměny?
Literární druh je epika, forma próza. Žánrově jde o povídku, kterou lze pro větší rozsah, sevřený děj a výrazný zvrat označit také za novelu. Román to není.
Do jakého literárního směru Proměna patří?
Patří k modernismu a k pražské německé literatuře začátku 20. století. Nejčastěji se spojuje s expresionismem, s nímž sdílí témata odcizení, úzkosti a konfliktu otce a syna. Existencialismus vznikl později, Kafka bývá označován za jeho předchůdce.
V co se Řehoř Samsa proměnil?
Text to přesně neříká. Německý originál používá obecné slovo Ungeziefer, tedy obtížný hmyz nebo havěť. Z popisu vyplývá jen klenuté hnědé břicho, tvrdý hřbet, mnoho tenkých nožek a silné čelisti. Označení brouk nebo šváb je výklad čtenářů a překladatelů.
Proč se Řehoř Samsa proměnil?
Dílo příčinu neuvádí a nikdo z postav po ní nepátrá. Proměna je daná hned první větou jako hotová věc. Výklady ji čtou jako obraz odcizení člověka v práci a v rodině, která ho potřebuje jen jako živitele.
Jak Proměna končí?
Řehoř, oslabený hladem a zraněním od jablka, umírá sám ve svém pokoji ve tři hodiny ráno na konci března. Tělo odklidí posluhovačka. Rodina vykáže nájemníky, vyjede tramvají za město a s úlevou plánuje menší byt a ženicha pro dceru.
Kdo je vypravěčem Proměny?
Vypravěč stojí mimo děj a mluví ve třetí osobě, téměř celou dobu se ale drží Řehořova pohledu a jeho myšlenek. Teprve po Řehořově smrti sleduje rodinu zvenčí a rodiče začne nazývat pan Samsa a paní Samsová.
Jaké jsou hlavní motivy Proměny?
Hlavními motivy jsou odcizení, osamělost, vina, vztah otce a syna, práce jako závislost a ztráta lidské řeči. Z konkrétních předmětů nesou význam jablko zaryté v Řehořových zádech, obrázek dámy v kožešině, zavřené dveře a Markétiny housle.
