Ji, nebo jí: kdy psát krátké a kdy dlouhé í a jak to poznat

Krátké ji se píše jen ve 4. pádě: vidím ji, znám ji, čekám na ni. Dlouhé jí patří do 2., 3. a 7. pádu: zeptám se jí, věřím jí, pohrdá jí. Nejspolehlivěji pomůže ukazovací zájmeno: kde by stálo tu, píše se ji, kde by stálo té nebo tou, píše se jí.

Ve zkratce

• Ji je jen 4. pád (koho, co): vidím ji, mám ji rád.
• Jí je 2., 3. a 7. pád: bojím se jí, věřím jí, pohrdá jí.
• Po předložce se j mění v n: na ni, pro ni ve 4. pádě, jinak bez ní, k ní, o ní, s ní.
• Zkouška zájmenem ta: tu znamená ji a ni, té a tou znamená jí a ní.
• Stejně se chová naši a naší, vaši a vaší, moji a mojí.
• Jejích patří k zájmenu její, jejich přivlastňuje více osobám.

Kdy se píše ji a kdy jí

Zájmeno ona má bez předložky jen dva tvary a liší se pouze délkou samohlásky. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí ve 2. pádě jí, ve 3. pádě jí, ve 4. pádě ji a v 7. pádě jí. Shodně je popisuje Slovník spisovné češtiny. Krátké ji má tedy jediný pád, čtvrtý, a všechny ostatní mají dlouhé jí.

Ji ve 4. pádě

Čtvrtý pád odpovídá na otázku koho, co a žádá ho většina běžných sloves: Potkal jsem ji ve městě. Znám ji od školy. Mají ho i slovesa, u kterých to není hned zřejmé: Bolí ji v krku. Mrzí ji to. Všude tam se píše krátké ji.

Jí ve 2., 3. a 7. pádě

Třetí pád (komu, čemu) mají slovesa dát, říct, věřit nebo slušet: Řekněte jí pravdu. Druhý pád (koho, čeho) žádají slovesa bát se, zeptat se, všímat si a vážit si: Nevšímej si jí. Sedmý pád (kým, čím) stojí třeba u slovesa pohrdat: Pohrdá jí. Ve všech třech pádech se píše dlouhé jí.

Pomůcky na zapamatování

Zkouška zájmenem ta

Ukazovací zájmeno ta má tvary, které nejde splést: ve 4. pádě tu, ve 2., 3. a 6. pádě té, v 7. pádě tou. Stačí místo zájmena dosadit spojení ta žena. Vidím tu ženu, proto vidím ji. Zeptám se té ženy, proto zeptám se jí. Tu znamená ji a ni, té a tou znamená jí a ní. Zkouška funguje ve všech pádech i po předložkách.

Zkouška mužským rodem

Rozšířenější pomůcka převádí větu do mužského rodu. Dám mu to, proto dám jí to. Kde vyjde mu nebo jemu, je dlouhé jí jisté. Tvar ho ale nestačí, protože zájmeno on má ho ve 2. i ve 4. pádě. Vidím ho je 4. pád, tedy vidím ji. Zeptal se ho je 2. pád, tedy zeptal se jí. Na záměně za zájmeno s jasnějšími tvary stojí i rada, jak rozlišit mě a mně podle pádu.

Po předložce: ni, nebo ní

Podle Internetové jazykové příručky se podoby s počátečním n užívají po předložce. Z ji se stává ni, z jí se stává ní a délka zůstává stejná jako u tvaru bez předložky. Po předložkách pro a přes, které se pojí jen se 4. pádem, je vždy krátké ni: pro ni, přes ni. Po předložkách bez, do, od, u, z, k a s je vždy dlouhé ní: bez ní, do ní, k ní, s ní.

Předložky se dvěma pády

Potíž dělají předložky na, o, za a před, které se pojí se dvěma pády. Tady mužský rod pomůže spolehlivě: něho a něj znamená ni, něm a ním znamená ní. S předložkou a 7. pádem souvisí i otázka, kdy se píše sebou a kdy s sebou.

Správně a špatně v příkladech

Tvary v prostředním sloupci jsou chybné a slouží jen k tomu, aby je bylo možné poznat.

Proč se v tom chybuje

Mužský rod má pro 3. a 4. pád tvary, které nejde splést: mu a ho. Ženský rod je odlišuje jedinou čárkou nad i. O tvaru navíc nerozhoduje význam věty, ale vazba slovesa, a slovesa podobného významu mívají vazbu různou. Baví ji to, ale líbí se jí to. Bolí ji hlava, ale je jí špatně. Pád je klíčem i u číslovek, jak ukazuje výklad, kdy je správně tří a kdy třech.

Stejná chyba jinde: naši, moji, její a paní

Naši, nebo naší

Zájmena náš a váš se v ženském rodě chovají stejně jako ji a jí. Slovník spisovné češtiny uvádí ve 4. pádě naši a ve všech ostatních pádech naší. Navštívím naši babičku (tu), ale jdu k naší babičce (té). Krátké naši je navíc 1. pád množného čísla mužského životného rodu, například naši sousedé.

Moji, nebo mojí

U zájmena můj je to stejné, jen přibývají kratší tvary. Internetová jazyková příručka uvádí pro ženský rod ve 4. pádě moji a mou, ve 2., 3. a 6. pádě mé a mojí, v 7. pádě mou a mojí. Znáte moji sestru? Ale: Jdu s mojí sestrou. Delší mojí je podle Slovníku spisovné češtiny hovorové, v psaném textu je proto jistější od mé sestry, s mou sestrou.

Její, jejích a jejich

Zájmeno její se podle Internetové jazykové příručky skloňuje podle vzoru jarní. V jednotném čísle ženského rodu zní ve všech pádech její: její kniha, bez její knihy. Dlouhé jejích je 2. a 6. pád množného čísla: o jejích dětech. Jejich s krátkým i je jiné slovo, přivlastňuje více osobám a neskloňuje se. Bez jejích rad jsou rady jedné ženy, bez jejich rad rady několika lidí.

Paní

Podstatné jméno paní má podle Internetové jazykové příručky v jednotném čísle ve všech pádech stejný tvar: paní Nováková, od paní Novákové, s paní Novákovou. Krátké i se v něm nepíše v žádném pádě. Jak s paní zacházet v korespondenci, popisuje text, jak zvolit oslovení v e-mailu a dopise.

Hraniční a sporné případy

Jedno sloveso, dva pády

Některá slovesa mají obě vazby a oba tvary jsou pak správně, jen znamenají něco jiného. Poslal jí dopis (komu), ale poslal ji domů (koho). Rozhoduje, jestli je žena příjemcem, nebo tím, s kým se něco děje.

Zavolám jí, nebo zavolám ji

U telefonování kolísá sama vazba. Slovník spisovného jazyka českého uvádí u slovesa volat ve významu telefonovat 4. pád a řidčeji 3. pád. Správně je tedy zavolám ji i zavolám jí. Ve významu přivolat je ovšem jen 4. pád: Zavolej ji k večeři.

Vztažné již a jíž

Stejné rozdělení má knižní vztažné zájmeno jež. Ve 4. pádě je krátké již a po předložce niž, v ostatních pádech dlouhé jíž a níž. Slovník spisovného jazyka českého to dokládá příklady píseň, již máme všichni rádi, obliba, jíž se těšil a cesta, po níž denně chodím. I tady pomůže zkouška s tu a té.

Vyzkoušejte se

Do každé věty doplňte ji, jí, ni, nebo ní. Řešení je hned pod seznamem.

1. Potkal jsem ___ na nádraží.
2. Řekněte ___, že přijdu později.
3. Nikdo se ___ na nic neptal.
4. Ten dárek je pro ___.
5. Bez ___ to nezvládneme.
6. Celý večer ___ bolela hlava.
7. Všechno teď záleží na ___.
8. Tu knihu znám, četl jsem ___ dvakrát.

Řešení: 1. ji (potkat koho), 2. jí (říct komu), 3. jí (ptát se koho, čeho), 4. ni (pro koho), 5. ní (bez koho, čeho), 6. ji (bolet koho), 7. ní (záležet na kom), 8. ji (číst co). Zájmeno zastupuje i věci ženského rodu, nejen osoby.

Šest chyb, které se u ji a jí opakují

1. Mám jí rád, znám jí. Chybně. Jde o 4. pád, správně je mám ji rád, znám ji.
2. Řekl jsem ji to. Chybně. Jde o 3. pád, správně je řekl jsem jí to.
3. Zeptal se ji, bál se ji. Chybně. Jde o 2. pád, správně je zeptal se jí, bál se jí.
4. Čekám na ní, myslím na ní. Chybně. Jde o 4. pád, správně je čekám na ni, myslím na ni.
5. Do ni, od ni, k ni, s ni. Chybně. Po těchto předložkách je vždy dlouhé ní.
6. Vidím naší dceru, jdu s naši dcerou. Chybně. Správně je vidím naši dceru a jdu s naší dcerou.

Všech šest chyb spojuje totéž: pisatel neurčil pád. Jediné písmeno rozhoduje i u dvojice sloveso jsi a zvratné si.

Všechny podobné případy s odpovědí na jeden řádek jsou v rozcestníku pravopis: jak se to píše.

Časté otázky

Kdy se píše ji a kdy jí?

Krátké ji se píše jen ve 4. pádě, tedy na otázku koho, co: vidím ji, znám ji. Dlouhé jí patří do 2., 3. a 7. pádu: zeptám se jí, věřím jí, pohrdá jí. Po předložce je ve 4. pádě ni, jinak ní: na ni, ale bez ní a s ní.

Píše se mám ji rád, nebo mám jí rád?

Správně je mám ji rád s krátkým i. Mít rád se pojí se 4. pádem, ptáme se koho, co. Ověří to ukazovací zájmeno: mám rád tu ženu, proto mám ji rád. Tvar mám jí rád je chybný.

Píše se na ni, nebo na ní?

Obojí může být správně, záleží na pádu. Ve 4. pádě se píše na ni: čekám na ni, myslím na ni. V 6. pádě se píše na ní: záleží na ní. Pomůže mužský rod: na něho znamená na ni, na něm znamená na ní.

Jak rychle poznat, jestli napsat ji, nebo jí?

Dosaďte ukazovací zájmeno ta s podstatným jménem. Kde vyjde tu, píše se ji nebo ni: vidím tu ženu, vidím ji. Kde vyjde té nebo tou, píše se jí nebo ní: věřím té ženě, věřím jí.

Píše se zeptat se ji, nebo zeptat se jí?

Správně je zeptat se jí s dlouhým í. Sloveso zeptat se žádá 2. pád a ve 2. pádě má zájmeno ona tvar jí. Stejně se chovají slovesa bát se, všímat si a vážit si. Tvar zeptat se ji je chybný.

Jaký je rozdíl mezi naši a naší?

Naši s krátkým i je 4. pád jednotného čísla ženského rodu, například navštívím naši babičku, a také 1. pád množného čísla mužského životného rodu, například naši sousedé. Naší s dlouhým í stojí v ostatních pádech jednotného čísla ženského rodu: k naší babičce, s naší babičkou.

Jaký je rozdíl mezi jejích a jejich?

Jejích s dlouhým í je tvar zájmena její, přivlastňuje tedy jedné ženě, a stojí ve 2. a 6. pádě množného čísla: bez jejích rad, o jejích dětech. Jejich s krátkým i přivlastňuje více osobám a neskloňuje se: bez jejich rad znamená bez rad několika lidí.

Píše se bolí ji hlava, nebo bolí jí hlava?

Správně je bolí ji hlava s krátkým i. Sloveso bolet se pojí se 4. pádem, stejně jako ve větě bolí ho hlava. Naopak ve větách je jí špatně nebo je jí zima stojí 3. pád, a proto dlouhé jí.