Vasův běh: co obnáší devadesát kilometrů klasicky
Vasův běh se jede opačným směrem, než utíkal Gustav Vasa. Ne z úcty k historii, ale z praktických a bezpečnostních důvodů. A borůvková polévka, kterou se závod proslavil, se od roku 1958 nevaří z ručně sbíraných borůvek, protože ten rok se úroda nevydařila a organizátoři neměli z čeho.
Ve zkratce
- Devadesát kilometrů klasickou technikou ze Sälenu do Mory, první březnovou neděli.
- První ročník 1922, sto devatenáct startujících, vítěz v čase sedm a půl hodiny.
- Startuje se hromadně v dvaapadesáti stopách vedle sebe a hned po startu se stoupá.
- Limit patnáct tisíc osm set míst, rozeberou se během několika minut od otevření přihlášek.
- Za zimní týden se vypije zhruba padesát tisíc litrů borůvkové polévky.
- Ženy měly od roku 1923 do roku 1981 start zakázaný a některé jely v přestrojení.
- Nejvíc vítězství má Nils Karlsson, devět z deseti startů.
Legenda, ze které závod vznikl
Příběh zní takto. Gustav Eriksson prchal před vojáky dánského krále a dostal se až do Sälenu. Muži z Dalarny nejdřív jeho výzvu k povstání odmítli, pak si to rozmysleli a vyslali za ním dva zdatné lyžaře, kteří ho dostihli. Vrátil se do Mory, vedl povstání a stal se prvním švédským králem pod jménem Gustav Vasa.
Co je z toho doložené: že se Gustav Eriksson Vasa stal v roce 1523 švédským králem po porážce dánského krále a rozpadu Kalmarské unie. Samotná honička na lyžích je tradovaný příběh a i pořadatelé závodu u pamětního kamene na místě, kde ho měli dostihnout, používají slovo údajně. Datace kolísá mezi roky 1520 a 1521.
Do textu tedy patří formulace, že se běží po stopách útěku, ne že se rekonstruuje doložená trasa.
První ročník
Podnět dal novinář Anders Pers z Mory, který v únoru 1922 uveřejnil v regionálním deníku článek s názvem Národní lyžařský závod. Argumentoval prostě: je to teď čtyři sta let, co jistá jízda na lyžích zásadně ovlivnila politické dění ve Švédsku. Celostátní deník myšlenku hned další den přetiskl a podpořil a později na závod přispěl.
Výbor místního klubu závod schválil v březnu 1922. Přihlásilo se sto devětatřicet lidí, odstartovalo sto devatenáct a do cíle jich dojelo sto sedmnáct. Vyhrál dvaadvacetiletý Ernst Alm v čase sedm hodin dvaatřicet minut a devětačtyřicet sekund, druhý byl o zhruba pět minut později jeho klubový kolega.
Alm zůstal nejmladším vítězem v historii skoro sto tři roky, než ho v roce 2025 překonal osmnáctiletý Alvar Myhlback.
A hned na začátku padlo rozhodnutí, které se dodnes vysvětluje špatně. Směr byl oproti Vasovu útěku obrácen, tedy ze Sälenu do Mory, z praktických a bezpečnostních důvodů, ne kvůli symbolice.
Trať
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Délka | 90 km |
| Start | 350 m nad mořem |
| Nejvyšší bod | 528 m, dosažený už po třech kilometrech |
| Cíl | 162 m |
| Celkové převýšení | 850 m |
| Stoupání | 25 procent trati, tedy 22,2 km |
| Rovina | 43 procent, tedy 38,6 km |
| Sjezdy | 32 procent, tedy 29,2 km |
| Kontrol | 7 |
| Cílová rovinka | 340 m |
Profil má jednu zásadní zvláštnost. Sto sedmdesát osm výškových metrů, tedy podstatná část celého stoupání, se odbude hned na prvních třech kilometrech. Právě tam se startovní pole z dvaapadesáti stop zúží do několika málo a vzniká nejslavnější obrázek celého závodu.
Sedm kontrol není jen občerstvení. Na každé je servis mazání, toalety a zdravotní služba. Rozestupy jsou jedenáct, čtyřiadvacet, pětatřicet, sedmačtyřicet, dvaašedesát, jedenasedmdesát a jedenaosmdesát kilometrů.
Jede se výhradně klasicky a jakékoli použití volné techniky znamená diskvalifikaci. Zajímavé je, že pořadatel tohle pravidlo nikde nezdůvodňuje, ale kontrast uvnitř týdne je čitelný: dva ze závodů týdne se naopak jedou volnou technikou.
Dnešní trasa je v podstatě nezměněná od roku 1987. První ročníky vedly po silnicích a povozových cestách a přesun do terénu začal ve třicátých letech.
Start, který vypadá jako nic jiného
Startuje se v osm hodin ráno hromadně, v dvaapadesáti stopách vedle sebe. Koridory jsou očíslované od desítky k jedničce plus elitní, a řadí se do nich podle výsledků z předchozích startů, tedy podle nasazení.
Otevírají se v pět ráno, respektive o půl šesté, a na místě je nutné být nejpozději ve čtvrt na osm. Kdo čekal na zázemí velkého sportovního podniku, dostane hodiny čekání v mrazu, protože jinak to při takovém počtu lidí nejde.
Kolik minut trvá, než přes startovní čáru projede celé pole, se v oficiálních materiálech nikde neuvádí, takže konkrétní číslo, které kolem toho koluje, je lepší nepřebírat. Podstatná je mechanika: dvaapadesát stop, hned stoupání a postupné zužování.
Borůvková polévka a věnec
Borůvková polévka se podává od prvního ročníku 1922 a do roku 1958 se borůvky ručně sbíraly v dalarnských lesích. Toho roku se ale úroda nevydařila a organizátoři neměli z čeho vařit, takže od té doby se podává průmyslově vyráběná.
Za celý zimní týden se jí spotřebuje zhruba padesát tisíc litrů. Průměrný účastník vypije něco přes půl litru. Zdůvodnění je věcné: závodník na Vasaloppetu spálí kolem osmi tisíc kalorií a polévka dodá energii a je šetrná k žaludku.
Jazyková vychytávka navrch: švédské slovo pro borůvku je zároveň hovorový výraz pro nováčka, a nováčci ho mívají natištěný na startovním čísle.
Nápis v cíli
Nad cílem stojí nápis I fäders spår för framtids segrar, tedy ve stopách otců za budoucími vítězstvími. Vznikl pro druhý ročník v roce 1923 a jeho autorem je malíř Gustaf Ankarcrona z Leksandu. Trvalý smaltovaný oblouk složený z dvaceti ocelových panelů tam stojí od roku 1986.
U cíle je taky socha Gustava Vasy z roku 1903 a na startu žulový obelisk vysoký pět a půl metru se jmény vítězů od roku 1922.
Dívka s věncem
Vítězi nasazuje vavřínový věnec dívka v dalarnském kroji, takzvaná kranskulla. Tradice vznikla náhodou hned v roce 1922. Dvě místní dívky měly toho dne sváteční kroj, zahradník připravil věnec, a když Ernst Alm těsně před cílem klopýtl a poklekl, jedna z nich mu ho prostě navlékla přes hlavu.
Mužský protějšek přibyl až v roce 1988 u prvního ročníku ženského závodu a od roku 2005 korunuje i vítězku hlavního Vasaloppetu. Obě role mají podmínky: členství v jednom ze dvou pořádajících klubů, sportovní výsledky, bezúhonnost a aktivní zapojení do sportu. Vybraní pak celý rok fungují jako ambasadoři závodu.
Celý týden, ne jeden závod
Vasaloppet je dnes zastřešující značka pro celý zimní týden. Pozor na názvosloví, v posledních letech se závody přejmenovaly a starší české i švédské články používají jiná jména.
| Závod | Délka | Styl |
|---|---|---|
| Vasaloppet | 90 km | klasika |
| Öppet Spår, nesoutěžní | 90 km | klasika i volný podle dne |
| Vasaloppet 45, dřív Halvvasan | 45 km | klasika |
| Vasaloppet 30, dřív Kortvasan | 30 km | klasika |
| Tjejvasan, ženský | 30 km | klasika |
| Ungdomsvasan, mládež | 9 nebo 19 km | klasika |
| Stafettvasan, pětičlenné štafety | 90 km | klasika |
| Nattvasan, noční | 30, 45 nebo 90 km | volný |
Noční závod startuje ve dvacet hodin a jede se celou noc s limitem kolem dvanácti hodin. Ženský Tjejvasan vznikl v roce 1988 a je označován za největší lyžařský závod na světě určený výhradně ženám, od jeho vzniku ho dokončilo kolem dvou set tisíc žen.
Kdo se tam vůbec dostane
Limit hlavního závodu je patnáct tisíc osm set míst. Rekord v počtu přihlášených je sedmnáct tisíc jednačtyřicet a na celý zimní i letní týden se ročně hlásí téměř sto tisíc lidí.
Registrace se otevírá rok dopředu v devět hodin ráno a místa bývají rozebrána během několika minut. Doložené případy mluví o deseti minutách, o pěti a jednou i o zhruba minutě a půl poté, co se znovu rozběhly přetížené webové stránky.
Růst je vidět na časové řadě. V roce 1950 startovalo tři sta čtyřiašedesát lidí, v roce 1959 poprvé přes tisíc, v roce 1973 poprvé přišlo přes deset tisíc přihlášek a od roku 2012 se na celý týden hlásí desítky tisíc lidí. Za celou historii dojely do cíle přes dva miliony lyžařů.
Limit a provaz
Cíl se uzavírá dvanáct hodin a patnáct minut po startu, tedy ve čtvrt na devět večer. Na kontrolách přitom platí průběžné limity, kterým se švédsky říká doslova časy provazu.
Mechanika je přesně taková, jak to zní. Na kontrole se v daný čas natáhne přes trať provaz a nikoho dalšího nepustí dál. Kdo přijede pozdě, musí závod ukončit a odvezou ho do cíle. Od předposlední kontroly je trať uměle osvětlená, protože pomalejší závodníci dojíždějí za tmy.
Rekordy
| Rekord | Hodnota |
|---|---|
| Traťový rekord muži | Tord Asle Gjerdalen, 2021, 3:28:18 |
| Traťový rekord ženy | Astrid Øyre Slind, 2022, 3:50:06 |
| Nejvíc vítězství | Nils Karlsson, 9, z toho 7 v řadě |
| Nejstarší vítěz | Jörgen Brink, necelých 38 let, 2012 |
| Nejmladší vítěz | Alvar Myhlback, 18 let, 2025 |
| První pod čtyři hodiny | Konrad Hallenbarter, 1983, 3:58:08 |
Rekord mužů znamená průměrnou rychlost necelých šestadvaceti kilometrů v hodině po devadesáti kilometrech s převýšením osmi set padesáti metrů. Pro představu, běžný účastník je na trati osm až deset hodin.
Nejvýraznější postavou historie je Nils Karlsson, kterému se říkalo Mora-Nisse. Devět vítězství z deseti startů mezi lety 1943 a 1953, k tomu olympijské zlato na padesátce v roce 1948 a sedmnáct individuálních titulů mistra Švédska. Poznávacím znamením byla červená čepice, kterou nosil od roku 1942 a která se stala součástí klubového dresu. Ke stému výročí jeho narození jeli všichni účastníci v červených čepicích.
Zajímavější než jeho výsledky je ale to, co dělal potom. V letech 1961 až 1967 byl traťovým šéfem a pak do roku 1985 vedoucím závodu. Současnou podobu trati určil právě on, takže ji jako závodník vyhrál devětkrát a pak ji jako organizátor navrhl.
Češi
Nejlepší doložené české mužské umístění je druhé místo Stanislava Řezáče, kterého od vítěze dělily tři desetiny sekundy. Řezáč má kromě toho i několik třetích míst.
V ženské kategorii vyhrála Kateřina Smutná, ale ne za Českou republiku. V době vítězství reprezentovala Rakousko a pořadatel ji uvádí jako první rakouskou vítězku. Česká rodačka reprezentující Rakousko je přesnější formulace než české vítězství.
Kdy se závod nejel
Podle pořadatele byl zrušen v letech 1932 a 1990 kvůli nedostatku sněhu a v roce 1934, kde je jako oficiální důvod uveden sníh, ale skutečnou příčinou byla konkurence jiného mezinárodního podniku a hrozící rekordně nízká účast. V době zrušení bylo přihlášeno sotva dvacet lidí.
Válka závod nezrušila, a to je poučný detail. V roce 1940, kdy zuřila druhá světová válka a finská Zimní válka byla v nejhorší fázi, pořádající klub závod konat nechtěl kvůli mobilizaci, ale pod tlakem veřejnosti se nakonec jel a stal se manifestací obranyschopnosti. Rozšířené tvrzení, že se v letech 1942 až 1945 závod nekonal, je v přímém rozporu s tím, že devět vítězství Mora-Nisseho spadá do let 1943 až 1953.
Ženy na trati
Tohle je nejsilnější a nejméně známý příběh celého závodu.
První ženou v cíli byla Margit Nordin v roce 1923 v čase deset hodin a devět minut. Poté byl ženám start zakázán, a to jednomyslným hlasováním výboru. Zákaz trval do roku 1981.
Během těch osmapadesáti let některé ženy startovaly v přestrojení za muže. Doložený je případ, kdy si dvě závodnice nechaly od profesionálních maskérů udělat paruky, knír a plnovous. Nesoutěžní varianta na plné devadesátce, která vznikla v roce 1979, byla mimochodem i způsob, jak se ženy na trať dostaly dřív, než jim byl hlavní závod znovu povolen. Oficiální ceny pro ženy se udělují až od roku 1997.
Jak se to má k Jizerské 50
| Údaj | Vasaloppet | Jizerská 50 |
|---|---|---|
| Délka | 90 km | 50,6 km |
| Tvar trati | z bodu do bodu | okruh |
| Styl | klasika | klasika |
| Limit hlavního závodu | 15 800 | zhruba 4 800 |
| Start | hromadný, 52 stop | ve vlnách podle nasazení |
Nejčistší srovnání zní, že Vasaloppet je zhruba dvakrát delší a bere zhruba třikrát víc lidí na hlavní závod, obojí se jede klasicky a obojí patří do světové série dálkových běhů. Podrobnosti o domácí variantě najdete v textu o Jizerské 50 a přípravě na ni.
Údaj o víc než deseti tisících sportovcích, který se u Jizerské často uvádí, se přitom týká celého víkendu se všemi doprovodnými tratěmi, ne hlavní padesátky. Míchat to do srovnání znamená porovnávat jablka s hruškami.
Šest věcí, které o Vasaloppetu překvapí
- Že se jede opačně, než utíkal Vasa. A není to symbolika, ale praktické a bezpečnostní rozhodnutí z roku 1922.
- Že se skoro celé stoupání odbude na prvních třech kilometrech. Ze tří set padesáti na pět set osmadvacet metrů, tedy přesně v místě, kde se pole zužuje z dvaapadesáti stop.
- Že borůvková polévka není z ručně sbíraných borůvek. Od roku 1958, kdy se úroda nevydařila a nebylo z čeho vařit.
- Že ženy měly padesát osm let zákaz startu. Od roku 1923 do roku 1981, a některé jely v přestrojení s parukou a nalepeným plnovousem.
- Že válka závod nezrušila. Zrušil ho jen nedostatek sněhu a jednou konkurence jiného podniku. V roce 1940 se jel navzdory mobilizaci.
- Že nejúspěšnější závodník pak trať navrhl. Nils Karlsson vyhrál devětkrát a poté jako traťový šéf a vedoucí závodu určil její dnešní podobu.
Sedmá věc je vlastně otázka měřítka. Devadesát kilometrů klasickou technikou je pro rekreačního lyžaře výkon na osm až deset hodin a limit je dvanáct a čtvrt. Není to závod, do kterého se dá jít bez přípravy, ale zároveň je postavený tak, aby ho dokázal dokončit i někdo, kdo nemá ambici na výsledek. Podobný poměr mezi elitou a lidmi, kteří jdou jen dojet, má i Ironman a jeho plný triatlon. Další texty o závodech a jejich zákulisí najdete v průvodci sportem.
Časté otázky
Jak dlouhý je Vasův běh?
Devadesát kilometrů, ze Sälenu do Mory ve švédské Dalarně. Startuje se ve výšce tři sta padesát metrů, nejvyšší bod pět set osmadvacet metrů je dosažen už po třech kilometrech a cíl je ve sto dvaašedesáti metrech. Celkové převýšení je osm set padesát metrů.
Proč se jede opačným směrem, než utíkal Gustav Vasa?
Z praktických a bezpečnostních důvodů, ne kvůli symbolice. Rozhodlo se o tom hned při prvním ročníku v roce 1922. Samotná legenda o útěku na lyžích je navíc tradovaný příběh, který ani pořadatel neuvádí jako doložený fakt.
Kolik lidí může startovat?
Limit hlavního závodu je patnáct tisíc osm set míst. Registrace se otevírá rok dopředu a místa bývají rozebrána během několika minut. Na celý zimní i letní týden se ročně hlásí téměř sto tisíc lidí a za celou historii dojely do cíle přes dva miliony lyžařů.
Jaký je časový limit?
Cíl se uzavírá dvanáct hodin a patnáct minut po startu. Na kontrolách navíc platí průběžné limity, kterým se švédsky říká časy provazu, protože se v daný čas přes trať skutečně natáhne provaz. Kdo přijede pozdě, musí závod ukončit a odvezou ho do cíle.
Odkud je borůvková polévka?
Podává se od prvního ročníku 1922 a do roku 1958 se borůvky ručně sbíraly v dalarnských lesích. Toho roku se úroda nevydařila a od té doby se používá průmyslově vyráběná polévka. Za zimní týden se jí spotřebuje zhruba padesát tisíc litrů, protože závodník na devadesátce spálí kolem osmi tisíc kalorií.
Mohly na trať vždycky i ženy?
Ne. První ženou v cíli byla Margit Nordin v roce 1923, poté byl ženám start jednomyslným rozhodnutím výboru zakázán a zákaz trval až do roku 1981. Během té doby některé ženy startovaly v přestrojení za muže, doložený je případ dvou závodnic s parukou, knírem a plnovousem od profesionálních maskérů. Oficiální ceny pro ženy se udělují od roku 1997.
Kdo drží rekordy?
Traťový rekord mužů je 3:28:18 z roku 2021, ženský 3:50:06 z roku 2022. Nejvíc vítězství má Nils Karlsson, devět z deseti startů mezi lety 1943 a 1953, z toho sedm v řadě. Zajímavé je, že později jako traťový šéf a vedoucí závodu určil dnešní podobu trati.
Jak si vede Vasaloppet proti Jizerské 50?
Je zhruba dvakrát delší, devadesát kilometrů proti padesáti, a bere zhruba třikrát víc lidí na hlavní závod, patnáct tisíc osm set proti necelým pěti tisícům. Obojí se jede klasickou technikou a obojí patří do světové série dálkových běhů. Vasaloppet vede z bodu do bodu, Jizerská je okruh.
