František Křižík a oblouková lampa: co je doložené
František Křižík nevynalezl žárovku, ale zdokonalil obloukovou lampu. Roku 1880 si patentoval elektromagnetický regulátor, který automaticky přisouval uhlíky, a za lampu získal roku 1881 zlatou medaili na elektrotechnické výstavě v Paříži. Přezdívka „český Edison“ z něj žárovkového vynálezce neudělala.
Ve zkratce
- Oblouková lampa a žárovka jsou dva různé zdroje světla, Křižík patří k první z nich.
- Jeho lampa s automatickou regulací byla patentována roku 1880 a v Paříži roku 1881 získala zlatou medaili.
- Patent prodal do mnoha zemí, ale výrobu v Čechách si ponechal pro vlastní závod.
- Roku 1891 osvětlil Jubilejní zemskou výstavu, postavil světelnou fontánu a první elektrickou dráhu na Letné.
- Dráha Tábor až Bechyně z roku 1903 byla první elektrická místní dráha v Rakousku-Uhersku, ne první na světě.
- Jeho firmu zasáhl nástup střídavého proudu, roku 1917 ji převzala akciová společnost.
- Zdroje o některých údajích, například o délce Letenské dráhy, se rozcházejí.
Chudý chlapec z Plánice a pařížský impuls
Křižík se narodil roku 1847 v Plánici na Klatovsku v rodině ševce. Na maturitu rodina neměla peníze, a tak na pražské technice studoval jako mimořádný posluchač. Pracoval pro železnici a zlepšoval signalizační zařízení, jeho první vynálezy se týkaly návěstidel a zabezpečení tratí proti srážce vlaků.
Svíčka Pavla Jabločkova
Zlomem se stala světová výstava v Paříži roku 1878, kde Křižík poprvé viděl obloukové lampy. Pavel Jabločkov tam ukazoval takzvané ruské svíčky, které zářily jasně, jenže zhruba po tři čtvrtě hodiny, pak uhlíky dohořely. Křižík se po návratu pustil do odstranění právě této vady. Zdroje se shodují, že princip nebyl jeho: oblouk stabilizovali už před ním jiní, on přinesl lepší regulaci.
Oblouková lampa: co přesně Křižík vymyslel
V obloukové lampě svítí elektrický výboj mezi dvěma uhlíkovými tyčemi. Tyče se při hoření zkracují, a když se vzdálenost zvětší, oblouk zhasne. Křižíkův regulátor držel vzdálenost uhlíků automaticky. Šlo o elektromagnetické zařízení se dvěma cívkami a kuželovými železnými jádry, které udržovalo v lampě stálý proud. Proto se mu říká diferenciální lampa.
Proč na regulátoru záleželo
První velkou zakázkou bylo elektrické osvětlení papírny plzeňského podnikatele Ludvíka Piettea. Křižík s ním roku 1880 založil v Plzni firmu, odtud název plzeňská lampa. O Křižíkově lampě mluví i Vladimír Bílek, vedoucí oddělení elektrotechniky v Národním technickém muzeu, jako o zdokonalené verzi obloukových lamp, které už existovaly.
| Oblouková lampa | Žárovka | |
|---|---|---|
| Odkud je světlo | elektrický oblouk mezi dvěma uhlíkovými tyčemi | rozžhavené vlákno ve skleněné baňce |
| Hlavní slabina v roce vzniku | uhlíky dohořívají, musí se přisouvat | krátká životnost vlákna |
| Kdo ji zdokonalil | Křižík: automatická regulace vzdálenosti uhlíků, patent 1880 | Edison: veřejná ukázka 31. prosince 1879 |
| Kde se využívala | haly, ulice, výstaviště, pavilony | drobnější osvětlení, třeba řetězy světel na výstavišti |
Zlatá medaile v Paříži 1881
Mezinárodní elektrotechnická výstava v Paříži roku 1881 je místo, kde se Křižík proslavil. Lampa tam získala zlatou medaili, jak potvrzují muzejní i turistické zdroje a Evropská cesta průmyslového dědictví. Některé prameny mluví o první ceně, tedy jde nejspíš o jiné pojmenování téhož úspěchu.
Patent poté prodal do mnoha evropských zemí. V Čechách si výrobu lamp ponechal pro vlastní elektrotechnickou továrnu. Roku 1883 ji přenesl z Plzně do pražského Karlína, kde vznikly Křižíkovy závody.
Rok 1891: výstaviště, fontána a první elektrická dráha
Jubilejní zemská výstava trvala od 15. května do 18. října 1891. Křižík se postaral o elektrárnu a osvětlení výstaviště a postavil dvě technické atrakce, které přitáhly nejvíc lidí.
Světelná fontána
Voda ve fontáně byla osvětlená barevnými světly. Od konce května se fontána spouštěla za soumraku a večerní představení zakončoval kužel světla z velkého světlometu na věži Průmyslového paláce. Fontána tehdy patřila k největším lákadlům výstavy.
Dráha na Letné
Z horní stanice letenské lanovky k výstavišti jezdila v létě 1891 elektrická dráha. Byla první elektrickou dráhou s kladkovým sběračem proudu v Rakousku-Uhersku. Cesta byla krátká, necelý kilometr, takže šlo víc o ukázku než o dopravu. Pravidelná elektrická linka z Karlína do Libně a Vysočan se rozjela až roku 1896. Jiné české prvenství, u něhož se doložené oddělují od legend, rozebíráme v článku o Josefu Resslovi a lodním šroubu.
| Rok | Co se stalo |
|---|---|
| 1847 | narodil se v Plánici v rodině ševce, techniku studoval jako mimořádný posluchač |
| 1878 | na světové výstavě v Paříži poznal obloukovou lampu Pavla Jabločkova |
| 1880 | patent na diferenciální obloukovou lampu s automatickou regulací |
| 1881 | zlatá medaile na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži |
| po 1883 | přesun firmy z Plzně do pražského Karlína |
| 1888 | první městská elektrárna v Praze na Žižkově |
| 1891 | osvětlení Jubilejní zemské výstavy, světelná fontána a první elektrická dráha na Letné |
| 1896 | elektrická tramvaj z Karlína do Libně a Vysočan |
| 1903 | slavnostní otevření dráhy Tábor až Bechyně |
| 1917 | firmu přebírá akciová společnost, Křižík odchází do ústraní |
| 1941 | zemřel ve Stádlci u Tábora, pohřben na Vyšehradě |
Tábor až Bechyně: železnice z roku 1903
Dráha mezi Táborem a Bechyní měří 24 kilometrů a otevřena byla slavnostně 21. června 1903. Byla první elektrickou místní dráhou v Rakousku-Uhersku a jezdila na stejnosměrný proud. Zástupci Křižíkovy firmy přesvědčili družstvo a budoucí koncesionáře, aby zvolili elektrický pohon. Křižíkova firma dodala elektrickou výzbroj tratě i vozů, vozové skříně postavil Ringhoffer.
První na světě to nebyla
Elektrickou lokomotivu představil na berlínské výstavě už 31. května 1879 Werner von Siemens. Ve Švýcarsku už od léta 1899 jezdila elektrická dráha Burgdorf až Thun. Křižíkova trať je tedy prvenstvím domácím, což ji nesnižuje. Elektrárna v Táboře zásobovala i městské osvětlení. Podobnou otázku, kdo co skutečně vymyslel, řešíme u Prokopa Diviše a hromosvodu.
Proč Křižíkovy závody neuspěly
Křižík zůstal věrný stejnosměrnému proudu. Jeho konkurent Emil Kolben prosazoval střídavý systém a získal zakázku na centrální pražskou elektrárnu v Holešovicích, což Křižíkovi ubralo další zakázky. Podnik se navíc přetížil financemi a roku 1917 ho převzala akciová společnost.
Křižík se věnoval také elektromobilům. Od roku 1895 stavěl prototypy, ale do výroby nešly. K tématu elektrických vozů se vrací článek o baterii elektromobilu. Zemřel 22. ledna 1941 ve Stádlci u Tábora a pohřeb na Vyšehradě se stal tichým protestem proti okupaci.
Další českou techniku s ověřenými fakty popisujeme v příběhu Otto Wichterle a kontaktní čočky.
Šest tvrzení o Křižíkovi, která neplatí
- Křižík vynalezl žárovku. Ne, žárovku veřejně předvedl Edison 31. prosince 1879, Křižík zdokonalil obloukovou lampu.
- Obloukovou lampu vymyslel od nuly. Princip i její první praktické použití předcházely Křižíkovi, například svíčka Pavla Jabločkova. Jeho přínosem byla automatická regulace.
- Elektrickou dráhu vymyslel Křižík. Siemens ukázal elektrickou lokomotivu v Berlíně roku 1879, Křižík postavil první dráhu s kladkovým sběračem v Rakousku-Uhersku.
- Tábor až Bechyně je první elektrická železnice na světě. Je první místní dráha v Rakousku-Uhersku, ve světě ji předběhla třeba švýcarská trať z léta 1899.
- Letenská dráha byla pravidelná městská linka. Šlo o krátkou trať z doby výstavy, necelý kilometr. Pravidelná elektrická linka do Libně a Vysočan začala jezdit až roku 1896.
- Křižík zanikl jen kvůli špatnému hospodaření. Do hry vstoupil i nástup střídavého proudu a prohrané zakázky.
Časté otázky
Vynalezl František Křižík žárovku?
Ne. Křižík zdokonalil obloukovou lampu, v níž svítí elektrický oblouk mezi dvěma uhlíky, a patentoval ji roku 1880. Žárovku se žhaveným vláknem veřejně předvedl Thomas Alva Edison 31. prosince 1879 a před ním se o podobné řešení pokoušelo víc lidí. Přezdívka „český Edison“ z Křižíka žárovkového vynálezce neudělala.
Za co dostal Křižík zlatou medaili v Paříži?
Za obloukovou lampu s automatickou regulací, kterou patentoval roku 1880. Ocenění získala na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži roku 1881. Lampa automaticky udržovala stálou vzdálenost uhlíků, takže svítila rovnoměrně.
Jak fungovala Křižíkova oblouková lampa?
Světlo vznikalo v elektrickém oblouku mezi dvěma uhlíkovými tyčemi. Uhlíky se při hoření zkracují, a proto je potřeba je přisouvat. Křižíkův elektromagnetický regulátor se dvěma cívkami a kuželovými jádry posouval uhlíky automaticky tak, aby jejich vzdálenost a proud v lampě zůstaly stálé.
Kdy jela první elektrická tramvaj v Praze?
V létě 1891 na Jubilejní zemské výstavě. Křižíkova dráha vedla od horní stanice letenské lanovky k výstavišti a byla první elektrickou dráhou s kladkovým sběračem proudu v Rakousku-Uhersku. Trať byla krátká, necelý kilometr. Pravidelnou elektrickou linku do Libně a Vysočan zahájil Křižík až roku 1896.
Byla trať Tábor až Bechyně první elektrická železnice?
Na světě ne, v Rakousku-Uhersku ano. Dráha dlouhá 24 kilometrů byla slavnostně otevřena 21. června 1903 a jezdila na stejnosměrný proud. Ve Švýcarsku mezi Burgdorfem a Thunem jezdily elektrické vlaky už od léta 1899. Křižíkova firma dodala elektrickou výzbroj tratě i vozů.
Proč Křižíkova firma zanikla?
Hlavní roli sehrál nástup střídavého proudu a finanční přetížení. Křižík zůstal u stejnosměrného proudu a zakázku na centrální pražskou elektrárnu získal jeho konkurent Emil Kolben se střídavým systémem. Roku 1917 převzala podnik akciová společnost a Křižík se stáhl do ústraní.
Kde je dnes Křižíkova fontána?
Stojí na pražském Výstavišti v Holešovicích, kde byla poprvé rozsvícena roku 1891 při Jubilejní zemské výstavě. Večerní představení tehdy zakončoval kužel světla z velkého světlometu na věži Průmyslového paláce. Dnešní podoba fontány vychází z rekonstrukce, původní bazén za druhé světové války zanikl.
Kdy a kde zemřel František Křižík?
Zemřel 22. ledna 1941 ve Stádlci u Tábora ve věku 93 let. Pohřeb se konal 27. ledna na Vyšehradě a za protektorátu ho provázely davy lidí, takže se stal tichým protestem proti okupaci.
