Barbora Krejčíková: cesta od čtyřhry k wimbledonskému titulu
V tenise vede cesta obvykle jedním směrem: hráčka začne ve dvouhře, a když jí ubývá sil nebo přestane stačit tempu, přesune se do čtyřhry. Barbora Krejčíková šla přesně opačně. Jako deblová specialistka s grandslamovými tituly a prvním místem světového žebříčku se v pětadvaceti letech prosadila ve dvouhře a vyhrála Roland Garros. O tři roky později přidala Wimbledon.
Ve zkratce
- Sedm grandslamových titulů ve čtyřhře, všechny s Kateřinou Siniakovou.
- Dvouhru vyhrála na Roland Garros 2021 jako nenasazená z třicátého třetího místa žebříčku.
- Wimbledon 2024 vyhrála jako jednatřicátá nasazená, ve finále nad Jasmine Paoliniovou.
- Trenérkou a mentorkou jí byla Jana Novotná, vítězka Wimbledonu z roku 1998.
- Přechod z čtyřhry do dvouhry je vzácný, protože obě disciplíny vyžadují jiné dovednosti i jiné dávkování tréninku.
- Poslední roky jí komplikují zdravotní problémy, hlavně dlouhá pauza se zády mezi listopadem 2024 a květnem 2025.
Jak se osmnáctiletá hráčka dostala k bývalé světové jedničce
Krejčíková se narodila 18. prosince 1995 v Brně a od šesti let hrála za Slovan Ivančice. V květnu 2014, tedy v osmnácti, si na internetu zjistila, že Jana Novotná bydlí zhruba patnáct kilometrů od ní. Vypravila se za ní i s rodiči přímo domů. Novotná zrovna venčila psa a byla podle Krejčíkové překvapená, ale hrozně milá.
Z té návštěvy vzešla spolupráce, která trvala od roku 2014 až do smrti Novotné v listopadu 2017. Novotná zemřela na rakovinu ve věku devětačtyřiceti let.
Co konkrétně Novotná předala
Novotná sama nikdy nepatřila k hráčkám, které vyhrávají silou od základní čáry. Její hra stála na výborném čopovaném bekhendu a na volejích a právě tohle pojetí předala i Krejčíkové: hru po celém kurtu, práci na síti, variabilitu a taktickou inteligenci jako plnohodnotnou náhradu za rychlost úderů.
Vedle techniky ale udělala ještě něco praktičtějšího. Otevřela mladé hráčce dveře do světové špičky a seznámila ji s lidmi, ke kterým by se sama nedostala, včetně Martiny Navrátilové. A nechala jí zadání, které Krejčíková později citovala mnohokrát: ať vyhraje grandslam.
Nejdřív přišla čtyřhra
Ve čtyřhře se Krejčíková prosadila rychle a vždycky se stejnou spoluhráčkou. S Kateřinou Siniakovou získala sedm grandslamových titulů: Roland Garros a Wimbledon 2018, Roland Garros 2021, Australian Open, Wimbledon a US Open 2022 a Australian Open 2023. Světovou jedničkou ve čtyřhře se stala poprvé 22. října 2018 a na prvním místě strávila celkem devatenáct týdnů ve třech obdobích.
Ve stejné dvojici vybojovala i olympijské zlato v ženské čtyřhře na hrách v Tokiu. K tomu má tři tituly ve smíšené čtyřhře, všechny z Australian Open: v letech 2019 a 2021 s Rajeevem Ramem, v roce 2020 s Nikolou Mektićem. Dohromady jde o deset grandslamových trofejí v deblových soutěžích.
Proč je opačný směr tak vzácný
Rozdíl mezi oběma disciplínami se často zjednodušuje na to, že ve čtyřhře je na kurtu víc lidí. Ve skutečnosti jde o jiný sport.
Technika
Ve čtyřhře nese hru podání a volej. Kdo umí dobře podávat a chodit na síť, dojde daleko i bez špičkových úderů od základní čáry. Ve dvouhře se každá slabina systematicky napadá, typicky opakovaným hraním na slabší bekhend, a schovat se nedá nikam. Deblové hráčky navíc podávají o kus dál od středové značky, tedy pod jiným úhlem a přes vyšší část sítě, takže i podání se musí přestavět.
Pokrytí kurtu a délka výměn
Ve čtyřhře odpovídá hráčka zhruba za polovinu dvorce a body jsou krátké, rozehrané dopředu. Ve dvouhře musí zvládat celou šířku kurtu a celý rejstřík úderů včetně obrany a přípravné hry. Výměny jsou delší, zápasy taky, a s tím roste fyzická zátěž i úrazovost.
Trénink jde jiným směrem
Specialistka na čtyřhru dávkuje trénink jinak. Víc reflexů, síť, přechodová hra, méně vytrvalostní a základní úderové práce, kterou dvouhrový kalendář vyžaduje. Přejít po letech takové specializace zpátky znamená přestavět kondiční základ, ne jen změnit taktiku. Právě proto jde většina kariér opačným směrem: s přibývajícím věkem hráčky dvouhru omezují a přecházejí k deblu.
Nejbližší paralelou k tomu, co Krejčíková dokázala, je shodou okolností právě Jana Novotná. Bývalá světová jednička ve čtyřhře vyhrála dvouhru ve Wimbledonu v roce 1998. Že se vysoká specializace dá zúročit i mimo vlastní disciplínu, ukazuje i příběh Martiny Sáblíkové, i když v jejím případě jde o to, proč jsou dlouhé tratě jiná disciplína než sprint.
Roland Garros 2021: pátý grandslamový los ve dvouhře
Ještě v době French Open 2020 byla Krejčíková ve dvouhře mimo první stovku žebříčku. O rok později do Paříže přijela jako nenasazená hráčka ze třiatřicátého místa a turnaj vyhrála. Cestou porazila Kristýnu Plíškovou, Jekatěrinu Alexandrovovou, Elinu Svitolinovou a Sloane Stephensovou, v semifinále přehrála Marii Sakkariovou v rozhodujícím setu 9-7 a odvrátila přitom mečbol. Ve finále zdolala Anastasiji Pavljučenkovovou 6-1, 6-4.
Šlo přitom teprve o pátý hlavní los grandslamové dvouhry v její kariéře. Ve stejném ročníku přidala i titul ve čtyřhře, tedy dvě trofeje z jednoho turnaje.
Wimbledon 2024 a splněné zadání
Do Wimbledonu 2024 nastupovala jako jednatřicátá nasazená. V semifinále porazila čtvrtou nasazenou Elenu Rybakinovou 3-6, 6-3, 6-4 a ve finále 13. července 2024 sedmou nasazenou Jasmine Paoliniovou 6-2, 2-6, 6-4.
Titul veřejně věnovala Janě Novotné. Média výhru rámovala jako moment, kdy žačka vyrovnala učitelku, protože Novotná vyhrála Wimbledon ve dvouhře v roce 1998, tedy na stejném turnaji a ve stejné disciplíně. Že tráva mění hru natolik, že se na ní prosazuje jiný typ hráčky než na antuce, souvisí s tím, proč se Wimbledon dodnes hraje na trávě.
Nejvýš ve dvouhrovém žebříčku byla Krejčíková 28. února 2022, kdy jí patřilo druhé místo.
Roky se zdravotními problémy
Poslední dvě sezony jsou příběhem o tom, jak těžké je držet dvouhrový program s opakovanými výpadky. Poslední zápas roku 2024 odehrála na Turnaji mistryň v Rijádu v listopadu, pak přišlo zranění zad. Z Australian Open 2025 se odhlásila, lékaři jí povolili trénink až v březnu a na okruh se vrátila teprve v květnu ve Štrasburku, po více než šesti měsících. Návrat navíc oddálilo virové onemocnění, plný trénink měla jen dva týdny.
Ve Wimbledonu 2025 skončila ve třetím kole s Emmou Navarrovou, na US Open 2025 došla do čtvrtfinále, kde ji zastavila Jessica Pegulaová 6-3, 6-3. Cestou tam odvrátila ve čtvrtém kole proti Taylor Townsendové osm mečbolů.
Sezona 2026
Rok 2026 začal porážkou v prvním kole Australian Open s Dianou Šnajderovou. V polovině února se po zápase v Dubaji odhlásila a následovala pauza téměř tří měsíců. Vrátila se v květnu v Římě výhrou nad Elsou Jacquemotovou 6-2, 6-4 a krátce nato došla do finále na turnaji WTA 125 v Parmě, kde prohrála s Dajanou Jastremskou. Na Roland Garros skončila v prvním kole s Hailey Baptisteovou, ačkoli měla dva mečboly. Do finále turnaje v ‚s-Hertogenboschi postoupila, ale ráno v den zápasu se odhlásila kvůli nemoci.
Ve Wimbledonu 2026 pak předvedla nejlepší výsledek sezony. V prvním kole porazila Hannah Klugmanovou, ve druhém pátou nasazenou Mirru Andrejevovou 4-6, 7-5, 6-4 a proměnila přitom až sedmý mečbol, ve třetím zdolala Nikolu Bartůňkovou. V osmifinále ji vyřadila Karolína Muchová 7-5, 5-7, 6-3. Krejčíkové v té době patřilo osmatřicáté místo žebříčku.
Základní údaje ke kariéře
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Datum a místo narození | 18. prosince 1995, Brno |
| Mateřský klub | Slovan Ivančice |
| Mentorka a trenérka | Jana Novotná, 2014 až 2017 |
| Tituly ve dvouhře na grandslamu | 2, Roland Garros 2021 a Wimbledon 2024 |
| Tituly v ženské čtyřhře na grandslamu | 7, všechny s Kateřinou Siniakovou |
| Tituly ve smíšené čtyřhře | 3, Australian Open 2019, 2020 a 2021 |
| Deblové trofeje celkem | 10 |
| Světová jednička ve čtyřhře poprvé | 22. října 2018 |
| Týdnů na prvním místě ve čtyřhře | 19 ve třech obdobích |
| Nejvyšší postavení ve dvouhře | 2. místo, 28. února 2022 |
| Olympijské zlato | ženská čtyřhra, Tokio, se Siniakovou |
| Finále Roland Garros 2021 | Pavljučenkovová 6-1, 6-4, jako nenasazená z 33. místa |
| Finále Wimbledonu 2024 | Paoliniová 6-2, 2-6, 6-4, jako 31. nasazená |
| Týmový titul | Fed Cup 2018 s českým týmem |
Šest věcí, které se o její kariéře říkají nepřesně
- Že přešla od čtyřhry k dvouhře. Nepřestala hrát debl. Roland Garros 2021 vyhrála v obou soutěžích ve stejném týdnu.
- Že Novotná byla jen trenérka. Byla to mentorka, která ji vzala do prostředí, kam by se sama nedostala. Technika byla jen jedna část.
- Že spolupracovaly dva roky. Trvalo to od roku 2014 do listopadu 2017. Kratší údaj koluje hlavně v zahraničních souhrnech.
- Že mix na Australian Open 2020 vyhrála s Rajeevem Ramem. Ram tehdy nenastoupil, jejím partnerem byl Nikola Mektić.
- Že ve Wimbledonu 2026 obhajovala titul. Neobhajovala. Vyhrála v roce 2024, obhájkyní byla vítězka z roku 2025.
- Že za výsledky poslední dvě sezony může forma. Hlavní příčinou jsou zdravotní výpadky, počínaje více než půlroční pauzou se zády.
Dlouhá kariéra na vrcholné úrovni stojí a padá s tím, jak se tělo zvládne udržet v provozu, což je téma i u sportovců, u kterých se řeší proč Jágr hraje déle než kdokoli jiný.
Další závody, pravidla a sportovce najdete v průvodci sportem.
Časté otázky
Kolik má Barbora Krejčíková grandslamových titulů?
Dva ve dvouhře, tedy Roland Garros 2021 a Wimbledon 2024. K tomu sedm titulů v ženské čtyřhře, všechny s Kateřinou Siniakovou, a tři ve smíšené čtyřhře z Australian Open. Dohromady jde o deset trofejí v deblových soutěžích.
Jak se poznala s Janou Novotnou?
V květnu 2014, kdy jí bylo osmnáct. Zjistila si, že Novotná bydlí asi patnáct kilometrů od ní, a vypravila se za ní i s rodiči přímo domů. Novotná zrovna venčila psa. Z té návštěvy vzešla spolupráce, která trvala do její smrti v listopadu 2017.
Proč je přechod ze čtyřhry do dvouhry tak neobvyklý?
Obě disciplíny vyžadují jiné dovednosti. Ve čtyřhře nese hru podání a volej a hráčka pokrývá jen polovinu kurtu, ve dvouhře musí zvládat celou šířku, delší výměny a nemá kam schovat slabinu. Liší se i dávkování tréninku, takže návrat k dvouhře znamená přestavět kondiční základ.
S kým vyhrála čtyřhru?
Všech sedm grandslamových titulů v ženské čtyřhře získala s Kateřinou Siniakovou. Se stejnou spoluhráčkou vybojovala i olympijské zlato v Tokiu.
Kdy byla světovou jedničkou?
Ve čtyřhře poprvé 22. října 2018, na prvním místě strávila celkem devatenáct týdnů ve třech obdobích. Ve dvouhře byla nejvýš druhá, a to 28. února 2022.
Jak vyhrála Wimbledon 2024?
Nastupovala jako jednatřicátá nasazená. V semifinále porazila čtvrtou nasazenou Elenu Rybakinovou 3-6, 6-3, 6-4 a ve finále 13. července 2024 sedmou nasazenou Jasmine Paoliniovou 6-2, 2-6, 6-4. Titul věnovala Janě Novotné.
Proč v posledních sezonách tolik chyběla?
Kvůli zdravotním problémům. Od listopadu 2024 řešila zranění zad, vynechala Australian Open 2025 a na okruh se vrátila až v květnu 2025 po více než šesti měsících. V únoru 2026 následovala další pauza, tentokrát téměř tříměsíční.
Jak dopadla ve Wimbledonu 2026?
Došla do osmifinále, což byl její nejlepší výsledek sezony. Cestou porazila i pátou nasazenou Mirru Andrejevovou 4-6, 7-5, 6-4, když proměnila až sedmý mečbol. V osmifinále ji vyřadila Karolína Muchová 7-5, 5-7, 6-3.
