Travnatý tenisový kurt se sítí

Barbora Krejčíková: cesta od čtyřhry k wimbledonskému titulu

V tenise vede cesta obvykle jedním směrem: hráčka začne ve dvouhře, a když jí ubývá sil nebo přestane stačit tempu, přesune se do čtyřhry. Barbora Krejčíková šla přesně opačně. Jako deblová specialistka s grandslamovými tituly a prvním místem světového žebříčku se v pětadvaceti letech prosadila ve dvouhře a vyhrála Roland Garros. O tři roky později přidala Wimbledon.

Ve zkratce

  • Sedm grandslamových titulů ve čtyřhře, všechny s Kateřinou Siniakovou.
  • Dvouhru vyhrála na Roland Garros 2021 jako nenasazená z třicátého třetího místa žebříčku.
  • Wimbledon 2024 vyhrála jako jednatřicátá nasazená, ve finále nad Jasmine Paoliniovou.
  • Trenérkou a mentorkou jí byla Jana Novotná, vítězka Wimbledonu z roku 1998.
  • Přechod z čtyřhry do dvouhry je vzácný, protože obě disciplíny vyžadují jiné dovednosti i jiné dávkování tréninku.
  • Poslední roky jí komplikují zdravotní problémy, hlavně dlouhá pauza se zády mezi listopadem 2024 a květnem 2025.

Jak se osmnáctiletá hráčka dostala k bývalé světové jedničce

Krejčíková se narodila 18. prosince 1995 v Brně a od šesti let hrála za Slovan Ivančice. V květnu 2014, tedy v osmnácti, si na internetu zjistila, že Jana Novotná bydlí zhruba patnáct kilometrů od ní. Vypravila se za ní i s rodiči přímo domů. Novotná zrovna venčila psa a byla podle Krejčíkové překvapená, ale hrozně milá.

Z té návštěvy vzešla spolupráce, která trvala od roku 2014 až do smrti Novotné v listopadu 2017. Novotná zemřela na rakovinu ve věku devětačtyřiceti let.

Co konkrétně Novotná předala

Novotná sama nikdy nepatřila k hráčkám, které vyhrávají silou od základní čáry. Její hra stála na výborném čopovaném bekhendu a na volejích a právě tohle pojetí předala i Krejčíkové: hru po celém kurtu, práci na síti, variabilitu a taktickou inteligenci jako plnohodnotnou náhradu za rychlost úderů.

Vedle techniky ale udělala ještě něco praktičtějšího. Otevřela mladé hráčce dveře do světové špičky a seznámila ji s lidmi, ke kterým by se sama nedostala, včetně Martiny Navrátilové. A nechala jí zadání, které Krejčíková později citovala mnohokrát: ať vyhraje grandslam.

Nejdřív přišla čtyřhra

Ve čtyřhře se Krejčíková prosadila rychle a vždycky se stejnou spoluhráčkou. S Kateřinou Siniakovou získala sedm grandslamových titulů: Roland Garros a Wimbledon 2018, Roland Garros 2021, Australian Open, Wimbledon a US Open 2022 a Australian Open 2023. Světovou jedničkou ve čtyřhře se stala poprvé 22. října 2018 a na prvním místě strávila celkem devatenáct týdnů ve třech obdobích.

Ve stejné dvojici vybojovala i olympijské zlato v ženské čtyřhře na hrách v Tokiu. K tomu má tři tituly ve smíšené čtyřhře, všechny z Australian Open: v letech 2019 a 2021 s Rajeevem Ramem, v roce 2020 s Nikolou Mektićem. Dohromady jde o deset grandslamových trofejí v deblových soutěžích.

Proč je opačný směr tak vzácný

Rozdíl mezi oběma disciplínami se často zjednodušuje na to, že ve čtyřhře je na kurtu víc lidí. Ve skutečnosti jde o jiný sport.

Technika

Ve čtyřhře nese hru podání a volej. Kdo umí dobře podávat a chodit na síť, dojde daleko i bez špičkových úderů od základní čáry. Ve dvouhře se každá slabina systematicky napadá, typicky opakovaným hraním na slabší bekhend, a schovat se nedá nikam. Deblové hráčky navíc podávají o kus dál od středové značky, tedy pod jiným úhlem a přes vyšší část sítě, takže i podání se musí přestavět.

Pokrytí kurtu a délka výměn

Ve čtyřhře odpovídá hráčka zhruba za polovinu dvorce a body jsou krátké, rozehrané dopředu. Ve dvouhře musí zvládat celou šířku kurtu a celý rejstřík úderů včetně obrany a přípravné hry. Výměny jsou delší, zápasy taky, a s tím roste fyzická zátěž i úrazovost.

Trénink jde jiným směrem

Specialistka na čtyřhru dávkuje trénink jinak. Víc reflexů, síť, přechodová hra, méně vytrvalostní a základní úderové práce, kterou dvouhrový kalendář vyžaduje. Přejít po letech takové specializace zpátky znamená přestavět kondiční základ, ne jen změnit taktiku. Právě proto jde většina kariér opačným směrem: s přibývajícím věkem hráčky dvouhru omezují a přecházejí k deblu.

Nejbližší paralelou k tomu, co Krejčíková dokázala, je shodou okolností právě Jana Novotná. Bývalá světová jednička ve čtyřhře vyhrála dvouhru ve Wimbledonu v roce 1998. Že se vysoká specializace dá zúročit i mimo vlastní disciplínu, ukazuje i příběh Martiny Sáblíkové, i když v jejím případě jde o to, proč jsou dlouhé tratě jiná disciplína než sprint.

Roland Garros 2021: pátý grandslamový los ve dvouhře

Ještě v době French Open 2020 byla Krejčíková ve dvouhře mimo první stovku žebříčku. O rok později do Paříže přijela jako nenasazená hráčka ze třiatřicátého místa a turnaj vyhrála. Cestou porazila Kristýnu Plíškovou, Jekatěrinu Alexandrovovou, Elinu Svitolinovou a Sloane Stephensovou, v semifinále přehrála Marii Sakkariovou v rozhodujícím setu 9-7 a odvrátila přitom mečbol. Ve finále zdolala Anastasiji Pavljučenkovovou 6-1, 6-4.

Šlo přitom teprve o pátý hlavní los grandslamové dvouhry v její kariéře. Ve stejném ročníku přidala i titul ve čtyřhře, tedy dvě trofeje z jednoho turnaje.

Wimbledon 2024 a splněné zadání

Do Wimbledonu 2024 nastupovala jako jednatřicátá nasazená. V semifinále porazila čtvrtou nasazenou Elenu Rybakinovou 3-6, 6-3, 6-4 a ve finále 13. července 2024 sedmou nasazenou Jasmine Paoliniovou 6-2, 2-6, 6-4.

Titul veřejně věnovala Janě Novotné. Média výhru rámovala jako moment, kdy žačka vyrovnala učitelku, protože Novotná vyhrála Wimbledon ve dvouhře v roce 1998, tedy na stejném turnaji a ve stejné disciplíně. Že tráva mění hru natolik, že se na ní prosazuje jiný typ hráčky než na antuce, souvisí s tím, proč se Wimbledon dodnes hraje na trávě.

Nejvýš ve dvouhrovém žebříčku byla Krejčíková 28. února 2022, kdy jí patřilo druhé místo.

Roky se zdravotními problémy

Poslední dvě sezony jsou příběhem o tom, jak těžké je držet dvouhrový program s opakovanými výpadky. Poslední zápas roku 2024 odehrála na Turnaji mistryň v Rijádu v listopadu, pak přišlo zranění zad. Z Australian Open 2025 se odhlásila, lékaři jí povolili trénink až v březnu a na okruh se vrátila teprve v květnu ve Štrasburku, po více než šesti měsících. Návrat navíc oddálilo virové onemocnění, plný trénink měla jen dva týdny.

Ve Wimbledonu 2025 skončila ve třetím kole s Emmou Navarrovou, na US Open 2025 došla do čtvrtfinále, kde ji zastavila Jessica Pegulaová 6-3, 6-3. Cestou tam odvrátila ve čtvrtém kole proti Taylor Townsendové osm mečbolů.

Sezona 2026

Rok 2026 začal porážkou v prvním kole Australian Open s Dianou Šnajderovou. V polovině února se po zápase v Dubaji odhlásila a následovala pauza téměř tří měsíců. Vrátila se v květnu v Římě výhrou nad Elsou Jacquemotovou 6-2, 6-4 a krátce nato došla do finále na turnaji WTA 125 v Parmě, kde prohrála s Dajanou Jastremskou. Na Roland Garros skončila v prvním kole s Hailey Baptisteovou, ačkoli měla dva mečboly. Do finále turnaje v ‚s-Hertogenboschi postoupila, ale ráno v den zápasu se odhlásila kvůli nemoci.

Ve Wimbledonu 2026 pak předvedla nejlepší výsledek sezony. V prvním kole porazila Hannah Klugmanovou, ve druhém pátou nasazenou Mirru Andrejevovou 4-6, 7-5, 6-4 a proměnila přitom až sedmý mečbol, ve třetím zdolala Nikolu Bartůňkovou. V osmifinále ji vyřadila Karolína Muchová 7-5, 5-7, 6-3. Krejčíkové v té době patřilo osmatřicáté místo žebříčku.

Základní údaje ke kariéře

Údaj Hodnota
Datum a místo narození 18. prosince 1995, Brno
Mateřský klub Slovan Ivančice
Mentorka a trenérka Jana Novotná, 2014 až 2017
Tituly ve dvouhře na grandslamu 2, Roland Garros 2021 a Wimbledon 2024
Tituly v ženské čtyřhře na grandslamu 7, všechny s Kateřinou Siniakovou
Tituly ve smíšené čtyřhře 3, Australian Open 2019, 2020 a 2021
Deblové trofeje celkem 10
Světová jednička ve čtyřhře poprvé 22. října 2018
Týdnů na prvním místě ve čtyřhře 19 ve třech obdobích
Nejvyšší postavení ve dvouhře 2. místo, 28. února 2022
Olympijské zlato ženská čtyřhra, Tokio, se Siniakovou
Finále Roland Garros 2021 Pavljučenkovová 6-1, 6-4, jako nenasazená z 33. místa
Finále Wimbledonu 2024 Paoliniová 6-2, 2-6, 6-4, jako 31. nasazená
Týmový titul Fed Cup 2018 s českým týmem

Šest věcí, které se o její kariéře říkají nepřesně

  1. Že přešla od čtyřhry k dvouhře. Nepřestala hrát debl. Roland Garros 2021 vyhrála v obou soutěžích ve stejném týdnu.
  2. Že Novotná byla jen trenérka. Byla to mentorka, která ji vzala do prostředí, kam by se sama nedostala. Technika byla jen jedna část.
  3. Že spolupracovaly dva roky. Trvalo to od roku 2014 do listopadu 2017. Kratší údaj koluje hlavně v zahraničních souhrnech.
  4. Že mix na Australian Open 2020 vyhrála s Rajeevem Ramem. Ram tehdy nenastoupil, jejím partnerem byl Nikola Mektić.
  5. Že ve Wimbledonu 2026 obhajovala titul. Neobhajovala. Vyhrála v roce 2024, obhájkyní byla vítězka z roku 2025.
  6. Že za výsledky poslední dvě sezony může forma. Hlavní příčinou jsou zdravotní výpadky, počínaje více než půlroční pauzou se zády.

Dlouhá kariéra na vrcholné úrovni stojí a padá s tím, jak se tělo zvládne udržet v provozu, což je téma i u sportovců, u kterých se řeší proč Jágr hraje déle než kdokoli jiný.

Další závody, pravidla a sportovce najdete v průvodci sportem.

Časté otázky

Kolik má Barbora Krejčíková grandslamových titulů?

Dva ve dvouhře, tedy Roland Garros 2021 a Wimbledon 2024. K tomu sedm titulů v ženské čtyřhře, všechny s Kateřinou Siniakovou, a tři ve smíšené čtyřhře z Australian Open. Dohromady jde o deset trofejí v deblových soutěžích.

Jak se poznala s Janou Novotnou?

V květnu 2014, kdy jí bylo osmnáct. Zjistila si, že Novotná bydlí asi patnáct kilometrů od ní, a vypravila se za ní i s rodiči přímo domů. Novotná zrovna venčila psa. Z té návštěvy vzešla spolupráce, která trvala do její smrti v listopadu 2017.

Proč je přechod ze čtyřhry do dvouhry tak neobvyklý?

Obě disciplíny vyžadují jiné dovednosti. Ve čtyřhře nese hru podání a volej a hráčka pokrývá jen polovinu kurtu, ve dvouhře musí zvládat celou šířku, delší výměny a nemá kam schovat slabinu. Liší se i dávkování tréninku, takže návrat k dvouhře znamená přestavět kondiční základ.

S kým vyhrála čtyřhru?

Všech sedm grandslamových titulů v ženské čtyřhře získala s Kateřinou Siniakovou. Se stejnou spoluhráčkou vybojovala i olympijské zlato v Tokiu.

Kdy byla světovou jedničkou?

Ve čtyřhře poprvé 22. října 2018, na prvním místě strávila celkem devatenáct týdnů ve třech obdobích. Ve dvouhře byla nejvýš druhá, a to 28. února 2022.

Jak vyhrála Wimbledon 2024?

Nastupovala jako jednatřicátá nasazená. V semifinále porazila čtvrtou nasazenou Elenu Rybakinovou 3-6, 6-3, 6-4 a ve finále 13. července 2024 sedmou nasazenou Jasmine Paoliniovou 6-2, 2-6, 6-4. Titul věnovala Janě Novotné.

Proč v posledních sezonách tolik chyběla?

Kvůli zdravotním problémům. Od listopadu 2024 řešila zranění zad, vynechala Australian Open 2025 a na okruh se vrátila až v květnu 2025 po více než šesti měsících. V únoru 2026 následovala další pauza, tentokrát téměř tříměsíční.

Jak dopadla ve Wimbledonu 2026?

Došla do osmifinále, což byl její nejlepší výsledek sezony. Cestou porazila i pátou nasazenou Mirru Andrejevovou 4-6, 7-5, 6-4, když proměnila až sedmý mečbol. V osmifinále ji vyřadila Karolína Muchová 7-5, 5-7, 6-3.

Související články