Rozbouřené moře s vysokými vlnami pod tmavou oblohou

Bouře: rozbor díla k maturitě

Bouře, rozbor díla Williama Shakespeara, patří k nejčastějším zadáním ze světové renesanční literatury, protože hra je krátká, přehledná a přitom nabízí spoustu výkladů. Mág Prospero vyvolá na ostrově bouři, ztroskotají v ní jeho nepřátelé a během jediného odpoledne se rozhodne, zda se pomstí, nebo odpustí. Níže najdete vznik hry, děj po jednáních, kompozici, postavy, jazyk i hlavní interpretace, se kterými se dá pracovat u ústní maturity.

Ve zkratce

  • Autor: William Shakespeare, anglický dramatik a básník.
  • Vznik: pravděpodobně na přelomu let 1610 a 1611, první doložené uvedení 1. listopadu 1611 u dvora krále Jakuba I. ve Whitehallu.
  • Literární druh a žánr: drama, romance (pozdní hra s prvky komedie, pohádky a dvorské slavnosti).
  • Kompozice: pět jednání, jedno místo (ostrov), děj trvá zhruba tři hodiny.
  • Hlavní postavy: Prospero, Miranda, Ariel, Kaliban, Ferdinand, Antonio, Alonso, Gonzalo.
  • Téma: moc a její vzdání, odpuštění místo pomsty, svoboda a služba, divadlo jako iluze.
  • České překlady: mimo jiné Josef Václav Sládek a Martin Hilský.

Vznik a zařazení díla

Bouře vznikla pravděpodobně koncem roku 1610 nebo v první polovině roku 1611. Účetní knihy dvorského úřadu pro zábavy zaznamenávají představení 1. listopadu 1611, kdy ji herecká společnost King’s Men (Královi muži) zahrála před Jakubem I. Hra se znovu hrála u dvora v zimě 1612 až 1613 během oslav sňatku princezny Alžběty s Fridrichem Falckým. Tiskem vyšla až v takzvaném Prvním foliu roku 1623, sedm let po autorově smrti.

V Prvním foliu stojí Bouře na úplně prvním místě, mezi komediemi. Obvykle se řadí k Shakespearovým pozdním romancím vedle Periklese, Cymbelína a Zimní pohádky. Bývá označována za poslední hru, kterou napsal bez spoluautora, a Martin Hilský ji charakterizoval jako hru bilanční. Ve srovnání s velkými tragédiemi typu Hamleta je kratší a smířlivější, násilí v ní zůstává jen v plánech postav.

Z čeho Shakespeare čerpal

Pro Bouři se nenašel jeden přímý pramen děje, ale několik inspirací je doložených. Dopis Williama Stracheyho popisuje ztroskotání lodi sira George Somerse u Bermud roku 1609 na cestě do Virginie a mohl se do Anglie dostat nejdřív v září 1610. Právě z něj se obvykle odvozuje úvodní bouře. Gonzalova řeč o ideálním státě vychází z Montaignova eseje O kanibalech, který do angličtiny přeložil John Florio. Prosperovo zřeknutí se magie zase připomíná zaklínání čarodějky Médeie v Ovidiových Proměnách.

Děj po jednáních

Dvanáct let před začátkem hry připravil Prospera o vévodství v Miláně jeho bratr Antonio s pomocí neapolského krále Alonsa. Prospero s malou Mirandou byl vysazen na moře v chatrné lodi a dobrák Gonzalo jim přibalil jídlo a knihy. Doplouli na ostrov, kde Prospero osvobodil ducha Ariela, kterého čarodějnice Sykorax uvěznila v rozštípnuté borovici, a ujal se jejího syna Kalibana.

První jednání: bouře a příběh

Hra začíná ztroskotáním lodi, na které se z Tunisu vracejí Alonso, jeho syn Ferdinand, bratr Sebastian, Antonio a Gonzalo. Bouři vyvolal Ariel na Prosperův příkaz. Ariel hlásí, že všichni trosečníci přežili a jsou rozptýleni po ostrově. Ferdinand se setká s Mirandou a oba se do sebe na první pohled zamilují. Prospero mladíka naoko podezírá ze zrady, aby lásku vyzkoušel.

Druhé jednání: dvě spiknutí

Alonso truchlí, protože syna považuje za utonulého. Když usne, Antonio přemlouvá Sebastiana, aby krále zabil a zmocnil se Neapole, stejně jako on kdysi získal Milán. Ariel spiklence včas vzbudí. Na jiném místě ostrova najde šašek Trinkulo pod pláštěm Kalibana a připojí se k nim opilý královský číšník Stefano. Kaliban v něm vidí nového pána a slibuje mu službu, pokud ho zbaví Prospera.

Třetí a čtvrté jednání: zkoušky

Ferdinand pro Prospera nosí poleny a Miranda mu nabízí pomoc, oba si slíbí manželství. Ariel v podobě harpyje vyčte Alonsovi, Antoniovi a Sebastianovi jejich vinu. Ve čtvrtém jednání Prospero zásnuby požehná a duchové předvedou slavnostní maškarní výstup s bohyněmi Iris, Ceres a Junonou. Uprostřed si Prospero vzpomene na Kalibanovo spiknutí, výstup přeruší a pronese slavnou řeč, že jsme z téže látky jako sny.

Páté jednání: odpuštění

Prospero shromáždí všechny trosečníky v magickém kruhu, rozhodne se odpustit a oznámí, že zlomí svou hůl a utopí svou knihu. Alonso mu vrátí vévodství a najde živého syna, který s Mirandou hraje šachy. Loď je nepoškozená, spiklenci jsou zahanbeni. Ariel dostane slíbenou svobodu. V epilogu Prospero, už bez kouzel, žádá diváky, aby ho potleskem propustili.

Kompozice a žánr

Bouře je jednou z mála Shakespearových her, které se zhruba drží klasických jednot místa, času a děje. Všechno se odehrává na ostrově a děj trvá přibližně tak dlouho jako samo představení. Minulost se proto nevypráví v obrazech, ale v Prosperově dlouhé zpětné výpovědi v prvním jednání. Kompozice je jinak chronologická a děj vedou tři linie: šlechtici a jejich spiknutí, milenci Ferdinand a Miranda a komická trojice Kaliban, Stefano a Trinkulo.

Proč romance, a ne komedie

První folio řadí hru mezi komedie, dnešní literární věda ji ale obvykle zařazuje k romancím. Ty kombinují vážné provinění z minulosti, ztracené a znovu nalezené děti, zásah nadpřirozených sil a smír na konci. Na rozdíl od komedie Večer tříkrálový tady nejde hlavně o zápletky a záměny, ale o vinu, pokání a odpuštění. Smířlivý konec přitom nezařizuje náhoda ani deus ex machina, ale Prosperovo vlastní rozhodnutí.

Postavy

Prospero

Právoplatný milánský vévoda, který kvůli studiu knih zanedbal vládu a přišel o ni. Na ostrově vládne magií, kterou čerpá z knih, a ovládá duchy i Kalibana. Je přísný, někdy až krutý, ale postupně dospívá k poznání, že ctnost je vzácnější než pomsta. Jeho hůl a kniha symbolizují moc, kterou nakonec dobrovolně odkládá, aby se mohl vrátit mezi lidi jako obyčejný smrtelník.

Miranda a Ferdinand

Miranda vyrostla na ostrově a kromě otce a Kalibana nikdy neviděla člověka. Je soucitná, upřímná a už při pohledu na ztroskotání trpí s trosečníky. Když v pátém jednání spatří všechny šlechtice, nadšeně zvolá, jak krásný je nový svět, který takové lidi má. Divák přitom ví, že mezi nimi jsou zrádci. Z jejího zvolání si později vzal název Aldous Huxley pro román, který v češtině známe jako Konec civilizace. Ferdinand je ušlechtilý princ, který svou lásku dokazuje poctivou prací.

Ariel a Kaliban

Ariel je vzdušný duch, který plní Prosperovy příkazy a stále připomíná slíbenou svobodu. Ztělesňuje lehkost, hudbu a obrazotvornost. Kaliban je syn čarodějnice Sykorax, Prosperem nazývaný otrokem a nestvůrou. Tvrdí, že ostrov patřil jemu a Prospero mu ho vzal. Zároveň mluví o ostrově nejkrásnějšími verši ve hře. Dvojice Ariel a Kaliban se často čte jako protiklad ducha a těla, ale i dvou podob podřízenosti.

Jazyk a umělecké prostředky

Hra je psána převážně blankversem, tedy nerýmovaným pětistopým jambem, který Shakespeare v pozdních hrách uvolňuje do přirozeného mluveného rytmu. Komické scény s Trinkulem a Stefanem jsou v próze, Arielovy písně v rýmovaných krátkých verších. Maškarní výstup ve čtvrtém jednání připomíná dvorské slavnostní představení, které bylo v době Jakuba I. oblíbené.

Metafora divadla

Prospero se v mnoha ohledech chová jako režisér: řídí bouři, rozmisťuje postavy, sleduje je neviditelný a připravuje scény. Řeč o tom, že jsme z téže látky jako sny a náš krátký život obklopuje spánek, spojuje divadelní iluzi s pomíjivostí lidské existence. V epilogu herec v roli Prospera žádá o potlesk, čímž se hra obrací přímo k publiku. Odtud pramení oblíbený výklad, podle kterého se se svým uměním loučí sám Shakespeare.

Výklady a interpretace

Výklad hry jako Shakespearova rozloučení s divadlem je lákavý, ale nedá se doložit. Autor po Bouři ještě spolupracoval na dalších hrách, proto je lepší mluvit o hře bilanční, která se ohlíží za celým dílem. Druhý tradiční výklad je morální: moc má smysl jen tehdy, když ji člověk umí odložit, a skutečné vítězství je odpuštění. Prospero to sám shrnuje větou, že vzácnější čin spočívá v ctnosti než v pomstě.

Kaliban a kolonialismus

Od dvacátého století se Bouře často čte jako hra o kolonizaci. Evropan připlouvá na cizí ostrov, podrobí si jeho původního obyvatele, naučí ho svůj jazyk a pak ho nazývá divochem. Kaliban na to odpovídá, že se díky řeči naučil hlavně proklínat. Na tento výklad navázal martinický básník Aimé Césaire hrou Une Tempête z roku 1969, kde se děj odehrává v kolonii a Kaliban se vzbouří.

Bouře v Česku a v umění

Do češtiny hru přeložil například Josef Václav Sládek a z novějších překladatelů Martin Hilský. Námět zhudebnil Zdeněk Fibich v opeře Bouře. Svět kouzel a duchů si můžete porovnat s komedií Sen noci svatojánské, kde magie zasahuje do lidských osudů s veselejším výsledkem.

Jak o Bouři mluvit u ústní maturity

Při rozboru úryvku nejdřív určete, kde v ději se nacházíte a kdo mluví. Nejčastěji se zadávají Prosperovo vyprávění v prvním jednání, rozhovor Antonia se Sebastianem, Kalibanova řeč o ostrově, řeč o snech nebo epilog. Pak pojmenujte literární druh, žánr a verš, u Kalibana a Trinkula si všimněte střídání verše a prózy. Literárněhistorický kontext tvoří anglická renesance, humanismus a renesance obecně a doba objevných plaveb.

Šest věcí, které se o Bouři pletou

  1. Bouře není tragédie ani čistá komedie, literární věda ji řadí k pozdním romancím.
  2. Při ztroskotání nikdo nezemře, Ariel loď i posádku ochrání.
  3. Prospero na ostrově nežije celý život, je tam dvanáct let.
  4. Kaliban není Prosperův syn, je synem čarodějnice Sykorax.
  5. Bouře nevyšla za Shakespearova života, poprvé ji otiskl První folio roku 1623.
  6. Výklad epilogu jako autorova rozloučení je interpretace, ne doložený fakt.

Časté otázky

Kdy Shakespeare napsal Bouři?

Bouře vznikla pravděpodobně na přelomu let 1610 a 1611. První doložené představení se konalo 1. listopadu 1611 u dvora krále Jakuba I. Tiskem vyšla až v Prvním foliu roku 1623.

Jaký je literární druh a žánr Bouře?

Literárním druhem je drama. Žánrově se Bouře řadí k Shakespearovým pozdním romancím, které spojují vážné téma viny s pohádkovými prvky a smířlivým koncem. V Prvním foliu byla zařazena mezi komedie.

Kdo je Kaliban?

Kaliban je syn čarodějnice Sykorax a původní obyvatel ostrova, kterého si Prospero podrobil a používá jako sluhu. Ve hře je nazýván nestvůrou, ale zároveň mluví velmi krásnými verši. Moderní výklady v něm často vidí kolonizovaného domorodce.

Jak Bouře končí?

Prospero se rozhodne nepomstít, odpustí svým nepřátelům a získá zpět milánské vévodství. Ferdinand a Miranda se zasnoubí, Ariel dostane svobodu a Prospero se vzdá magie. V epilogu žádá diváky, aby ho potleskem propustili.

Co říct u maturity, když dostanu Bouře rozbor díla?

Začněte zasazením úryvku do děje a určete, kdo mluví a komu. Pak pojmenujte téma moci a odpuštění, motiv divadla a iluze a vztah Prospera k Arielovi a Kalibanovi. Nezapomeňte na epilog a na to, že výklad jako autorova rozloučení je jen jedna z interpretací.

Proč se hra jmenuje Bouře?

Název odkazuje na úvodní bouři, kterou vyvolá Ariel na Prosperův příkaz a která přivede nepřátele na ostrov. Bouře je ale i obrazem vnitřního neklidu postav. Celá hra pak vede od bouře ke klidu a smíru.

Zdroje:

Související články

Napsat komentář