Jan Janský a krevní skupiny: co je doložené
Krevní skupiny jako první popsal vídeňský lékař Karl Landsteiner v roce 1901 a za tento objev dostal v roce 1930 Nobelovu cenu. Pražský psychiatr Jan Janský dospěl ke čtyřem skupinám nezávisle v roce 1907 a označil je číslicemi I až IV. Jeho číslování ale nakonec nevyhrálo: Američan William Moss používal stejné číslice s prohozenými skupinami I a IV, a proto se prosadila písmena, z nichž vzniklo dnešní AB0.
Ve zkratce
- Landsteiner popsal v roce 1901 tři krevní skupiny, čtvrtou doplnili o rok později Alfred von Decastello a Adriano Sturli.
- Janský vydal v roce 1907 v českém časopise čtyři skupiny označené I až IV a o Landsteinerově práci podle dostupných popisů nevěděl.
- William Moss popsal v roce 1910 stejné skupiny, ale číslice I a IV prohodil.
- V roce 1921 americké odborné společnosti doporučily Janského číslování, v praxi se ale neujalo.
- Prosadila se písmena, která navrhl Landsteiner, a Nobelova cena z roku 1930 patřila jemu.
- Cena byla za objev krevních skupin, ne za Rh faktor, ten Landsteiner s Wienerem popsal až v roce 1940.
- Jméno Jana Janského nese medaile Českého červeného kříže pro bezpříspěvkové dárce krve.
Landsteiner: tři skupiny v roce 1901
V roce 1900 si Karl Landsteiner při sérologických pokusech všiml, že sérum jednoho zdravého člověka někdy způsobí shlukování krvinek jiného. Z tohoto pozorování vyrostl objev krevních skupin. O rok později publikoval práci, v níž rozdělil lidskou krev do tří skupin podle toho, zda se sérum a krvinky vzájemně shlukují.
Své skupiny označil písmeny A, B a C. Skupina C byla ta, jejíž krvinky sérum skupin A a B neshlukuje. Později se jí začalo říkat nula. Nobelův výbor význam názvu vysvětlil tak, že označuje lidi, kterým chybějí znaky typické pro ostatní skupiny.
Čtvrtá skupina o rok později
V roce 1902 ukázali Landsteinerův kolega Alfred von Decastello a jeho student Adriano Sturli, že existuje ještě čtvrtá skupina, dnešní AB. Všechny čtyři skupiny tedy byly na světě už v roce 1902, pět let před Janského studií.
Co popsal Janský v roce 1907
Jan Janský se narodil 3. dubna 1873 v Praze, vystudoval lékařství na pražské univerzitě a od konce devatenáctého století pracoval na pražské psychiatrické klinice. Zemřel 8. září 1921 ve věku 48 let. Krev ho původně zajímala z úplně jiného důvodu.
Hledal něco jiného
Janský zkoumal, zda existuje souvislost mezi duševními poruchami a vlastnostmi krve. Žádnou nenašel. Vedlejším výsledkem byla práce s názvem Hematologická studie u psychotiků, kterou vydal v roce 1907 ve Sborníku klinickém. Rozdělil v ní krev do čtyř skupin a označil je římskými číslicemi I až IV.
Podle jeho číslování odpovídá I dnešní skupině 0, II skupině A, III skupině B a IV skupině AB.
Nezávisle, ale bez ohlasu
Práce vyšla v místním časopise a podle odborného přehledu zůstala téměř nepovšimnuta. Janský nesoupeřil s Landsteinerem, o jeho práci podle dostupných popisů nevěděl. Autor přehledu v časopise Medical History označuje takové zdvojení práce za užitečné potvrzení nové znalosti. Také u dalších českých jmen se vyplatí oddělit doložené od vyprávěného, třeba u Josefa Ressela a lodního šroubu nebo u Prokopa Diviše a hromosvodu.
Moss a dvě stupnice číslic
V roce 1910 vydal William Lorenzo Moss z Johns Hopkins Hospital studii o izoaglutininech a izohemolyzinech, ve které popsal tytéž čtyři skupiny a také je označil římskými číslicemi. O Janského práci se dozvěděl, když byla jeho vlastní studie v tisku, a v poznámce pod čarou Janského prvenství uznal.
Skupiny II a III vyšly shodou okolností stejně, skupiny I a IV ale měl Moss prohozené. Číslice I tak u jednoho znamenala skupinu 0 a u druhého skupinu AB.
| Dnešní označení | Landsteiner 1901 a 1902 | Janský 1907 | Moss 1910 |
|---|---|---|---|
| 0 | C | I | IV |
| A | A | II | II |
| B | B | III | III |
| AB | bez označení (Decastello a Sturli) | IV | I |
V Británii, Francii a v části USA se prosadil Moss, pravděpodobně proto, že publikoval anglicky. Jinde, včetně dalších částí USA, se používal Janský. Odborný přehled shrnuje, že při transfuzích šlo o potenciálně smrtelné nebezpečí. Spor o to, kdo byl první a kdo jen známější, se opakuje i jinde, například u otázky, kdo vynalezl džíny.
Komise z roku 1921 a návrat k písmenům
V roce 1921 doporučily zvláštní komise Americké asociace imunologů, Společnosti amerických bakteriologů a Asociace patologů a bakteriologů společně přijmout na základě priority Janského klasifikaci. Bylo to doporučení, ne rozhodnutí, a v praxi se neujalo. Mossova soustava byla zvlášť v nemocnicích tak rozšířená, že průzkum amerických nemocnic publikovaný v roce 1929 ukázal, že většina z nich zůstala u Mosse i po doporučení.
Proč se ujalo AB0
Landsteiner, který se mezitím přestěhoval do Rockefellerova institutu v New Yorku, navrhl koncem dvacátých let v komisi Národní rady pro výzkum nahradit číslice písmeny 0, A, B a AB. Návrh se podle odborného přehledu rychle rozšířil v Evropě i v Americe.
Doložit lze tři věci. Číselné soustavy si navzájem odporovaly a odborný přehled jejich souběh označuje za potenciálně smrtelný problém při transfuzích. Písmena A a B navíc odborný svět znal z Landsteinerovy práce od začátku. A Nobelův výbor je v roce 1930 používal v úvodní řeči jako hotové označení čtyř skupin.
O prvenství a zásluhách je i příběh o tom, co Volvo s tříbodovým pásem opravdu vynalezlo.
Proč Nobelova cena patřila Landsteinerovi
Nobelova cena za fyziologii a medicínu z roku 1930 byla udělena Karlu Landsteinerovi za objev lidských krevních skupin. Janský zemřel o devět let dříve. Úvodní řeč předsedy Nobelova výboru popisuje cestu od pozorování z roku 1900 po čtyři skupiny, jmenuje Landsteinera a dvojici Decastello a Sturli, Janského ani Mosse nezmiňuje.
Nobelova cena také nebyla za Rh faktor, jak se občas píše. Ten Landsteiner s Alexanderem Wienerem popsal až v roce 1940.
| Rok | Co se stalo | Kdo |
|---|---|---|
| 1900 | pozorování shlukování krvinek mezi lidmi | Landsteiner |
| 1901 | tři skupiny A, B a C | Landsteiner |
| 1902 | čtvrtá skupina, dnešní AB | Decastello a Sturli |
| 1907 | čtyři skupiny označené I až IV | Janský |
| 1910 | čtyři skupiny, číslice I a IV prohozené | Moss |
| 1921 | doporučení Janského číslování | tři americké odborné společnosti |
| 1930 | Nobelova cena za objev lidských krevních skupin | Landsteiner |
| 1940 | Rh faktor | Landsteiner a Wiener |
Janského medaile pro dárce krve
Janský byl podle životopisů propagátorem dobrovolného dárcovství krve a jeho jméno dnes nese ocenění Českého červeného kříže. Oficiálně jde o medaili, ne o plaketu. Existuje v bronzovém, stříbrném a zlatém provedení a stupeň odpovídá počtu odběrů.
Plaketou Český červený kříž nazývá jiné ocenění, které se uděluje za nejvyšší počet odběrů. V běžné řeči se ale Janského medaili říká Janského plaketa. Další příběh českého vynálezu je v textu o tom, kdo vynalezl kostkový cukr.
Šest tvrzení o Janském a krevních skupinách, která neplatí
- Že Janský objevil krevní skupiny dřív než Landsteiner. Landsteiner publikoval tři skupiny v roce 1901, čtvrtou doplnili Decastello a Sturli v roce 1902. Janský přišel s klasifikací v roce 1907.
- Že Janský označil skupiny 0, A, B a AB. Používal římské číslice I až IV. Písmena přinesl Landsteiner.
- Že Landsteiner dostal Nobelovu cenu za Rh faktor. Cena byla za objev lidských krevních skupin. Rh faktor se objevil v roce 1940.
- Že americká komise v roce 1921 věc rozhodla. Šlo jen o doporučení tří odborných společností a nemocnice ho většinou nepřijaly.
- Že číslice Janského a Mosse znamenaly totéž. Skupiny I a IV byly prohozené, takže stejná číslice označovala dvě různé skupiny.
- Že se Janského číslování používá dodnes. V běžné lékařské praxi se používá označení AB0, ne římské číslice I až IV.
Časté otázky
Kdo objevil krevní skupiny jako první?
Karl Landsteiner. V roce 1900 si všiml, že sérum jednoho člověka někdy shlukuje krvinky jiného, a v roce 1901 publikoval rozdělení do tří skupin. Čtvrtou skupinu doplnili o rok později Decastello se Sturlim. Janský popsal čtyři skupiny nezávisle až v roce 1907.
Co přesně popsal Jan Janský?
V českém časopise Sborník klinický vydal v roce 1907 studii, ve které rozdělil lidskou krev do čtyř skupin a označil je římskými číslicemi I až IV. Jeho číslice I odpovídá dnešní skupině 0, II skupině A, III skupině B a IV skupině AB.
Proč Janský nedostal Nobelovu cenu?
Nobelova cena za fyziologii a medicínu z roku 1930 šla Landsteinerovi za objev lidských krevních skupin, který publikoval v roce 1901. Janský zemřel 8. září 1921, tedy devět let před jejím udělením. Úvodní řeč Nobelova výboru Janského ani Mosse nezmiňuje.
Čím se lišilo číslování Janského a Mosse?
Obě soustavy používaly římské číslice I až IV a skupiny II a III označovaly stejně. Skupiny I a IV ale měly prohozené: u Janského je I dnešní nula a IV skupina AB, u Mosse je I skupina AB a IV nula. Stejná číslice tak mohla znamenat dvě různé skupiny.
Proč se ujalo značení AB0?
Odborný přehled označuje souběh číslic Janského a Mosse za potenciálně smrtelný problém při transfuzích. Landsteiner proto koncem dvacátých let v komisi Národní rady pro výzkum v USA navrhl písmena 0, A, B a AB a návrh se rychle rozšířil v Evropě i v Americe.
Co v roce 1921 rozhodla americká komise?
Nerozhodla, jen doporučila. Komise tří amerických odborných společností navrhly přijmout na základě priority Janského číslování, ale průzkum nemocnic z roku 1929 ukázal, že většina z nich zůstala u Mosse.
Označil Janský skupiny písmeny 0, A, B a AB?
Ne. Janský používal výhradně římské číslice I až IV. Písmena pocházejí z Landsteinerova označování, tedy A, B a původně C pro dnešní nulu. Tvrzení o Janském a skupinách 0, A, B a AB vkládá do jeho práce pozdější značení.
Co je Janského medaile pro dárce krve?
Je to ocenění Českého červeného kříže pro bezpříspěvkové dárce krve, které nese jméno Jana Janského. Existuje v bronzovém, stříbrném a zlatém provedení a stupeň závisí na počtu odběrů. V běžné řeči se jí říká Janského plaketa, oficiálně jde o medaili.
