Terakotová armáda: kdo ji našel a čí byla
Terakotovou armádu našli na jaře 1974 rolníci, kteří u města Si-an kopali studnu, a patřila prvnímu čínskému císaři Čchin Š‘-chuang-ti. Celkový počet figur se odhaduje na 6 000 až 8 000, vykopána je jen část, a samotná císařova hrobka zůstává zapečetěná. Důvody jsou prosté: rtuť v půdě, křehké barvy a obava, že dnešní metody by obsah poškodily.
Ve zkratce
- Objev přišel na jaře 1974, když rolníci hledali vodu v době sucha.
- Armádu nechal vytvořit první císař sjednocené Číny, který zemřel roku 210 před naším letopočtem.
- Celkový počet figur je jen odhad, nejčastěji uváděný rozsah je 6 000 až 8 000.
- Figury se od sebe liší, ale většina badatelů je nepovažuje za portréty skutečných vojáků.
- Původní barvy po vykopání na vzduchu rychle odpadávají, zachránit je pomáhá konzervace přímo na místě.
- Hrobka císaře je neotevřená, dějepisec Sima Čchien v ní popisuje rtuťové řeky.
- Komplex je od roku 1987 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Studna, kterou kopali kvůli suchu
Příběh objevu je nezvykle prostý. Podle vyprávění pamětníka Jang Č‘-faa to bylo v březnu 1974, krátce po čínském Novém roce. Bylo mimořádně sucho, a tak se jeho výrobní skupina rozhodla vykopat studnu, aby měla čím zavlažovat pole družstva.
Co rolníci vykopali
Nejprve se objevila tvrdá červená zemina, třetí den motyka narazila na krk hliněné sochy bez hlavy. Jang si podle svých slov myslel, že našel starou pec na keramiku, a těšil se na zadarmo zásobu džbánů. Pak ale přišly bronzové předměty. Podle BBC šlo o hlavy životní velikosti a bronzové hroty šípů, z nichž část se před příjezdem úřadů prodala jako šrot.
Místní nebyli nadšení. Byla doba kulturní revoluce a starší vesničané tvrdili, že vykopané „sochy bohů“ škodí vesnici. Jang proto nálezy odvezl do okresního muzea v Lin-tchungu.
Kdo nález rozpoznal
Rolníci armádu našli, ale význam rozpoznali až archeologové. Muzejní pracovník Čao Kchang-min, kterému v dubnu 1974 zavolali, že se u studny našly relikvie, dal podle BBC za tři dny dohromady dva válečníky vysoké 1,78 metru. Zprávu o nálezu zveřejnil novinář státní agentury Sin-chua a do několika měsíců se vykopalo přes 500 válečníků.
Komu armáda patřila
První císař sjednocené Číny
Britannica popisuje Čchin Š‘-chuang-ti jako císaře dynastie Čchin, který vládl v letech 221 až 210 před naším letopočtem a vytvořil první sjednocenou čínskou říši. Zemřel na inspekční cestě a jeho říše se zhroutila necelé čtyři roky po jeho smrti. Je také spojován s budováním opevnění, z něhož později vznikla Velká čínská zeď.
Armáda uprostřed komplexu
UNESCO uvádí, že Čchin je pohřben uprostřed komplexu, který měl odrážet plán hlavního města Sien-jangu, a obklopen slavnými terakotovými válečníky. Britannica k tomu dodává, že hliněné jednotky stojí v bojovém seskupení podle vojenských předpisů té doby: vpředu lučištníci a střelci z kuší, pak pěchota a vozataje a vzadu obrněná záloha. Armáda tedy není hrobkou, ale strážní složkou hrobky. Podobně jako u pyramid v Gíze jde o pohřební komplex, ne o jedinou stavbu.
Kolik je soch: odhad a vykopáno
Počet figur je odhad. Guinness upozorňuje, že čísla 6 000, 7 000 i 8 000 jsou extrapolací ze zkušebních sond, které se kopaly ve čtyřech hlavních jámách, z nichž jedna je prázdná. Britannica, BBC i Smithsonian uvádějí zhruba 8 000.
| Údaj | Co je doloženo | Poznámka |
|---|---|---|
| Celkový počet figur | odhadem 6 000 až 8 000 | extrapolace ze zkušebních sond |
| Hlavní jámy | čtyři, jedna je prázdná | uvádí Britannica i Guinness |
| Úplné nepoškozené figury | dosud žádná nalezena | mnoho soch je jen v úlomcích |
| Jiné figury než vojáci | úředníci, hudebníci, akrobati | kromě vojáků a koní |
Proč nejde říct přesné číslo
Guinness vysvětluje, že přesné číslo je skoro nemožné určit i u vykopaných figur, protože žádná nebyla nalezena celá a mnohé existují jen jako rozptýlené ruce a hlavy. Restaurátoři je proto skládají průběžně.
Má každý voják jiný obličej
Figury se od sebe opravdu liší, ale tvrzení, že každá je portrétem jiného skutečného vojáka, doložené není. UNESCO píše, že malé figury jsou všechny různé a jsou mistrovskými díly realismu. Britannica mluví o figurách sestavených z odděleně vypálených částí, které dostaly individuálně propracované tváře.
Formy a ruční dokončení
Britští badatelé z University College London zkoumali digitální 3D modely a porovnali třicet uší vojáků. Žádné ucho z tohoto vzorku nebylo shodné s jiným. Sami ale upozorňují, že šlo o ověření metody a že válečníci vznikali částečně z forem a částečně ručním vyřezáváním.
Jak přesně se figury skládaly, se vědci neshodnou. Podle muzejního badatele Čang Wen-liho, kterého cituje newyorské Metropolitní muzeum, se paže, ruce, uši a hlavy dělaly zvlášť v různých formách a pak se spojily a dokončily ručně.
Byli to portréty skutečných vojáků
Tady se prameny rozcházejí. Telegraph píše, že řemeslníci podle všeho modelovali figury podle skutečné armády. Metropolitní muzeum naopak uvádí, že většina badatelů je za portréty nepovažuje, mimo jiné kvůli ohromnému počtu a podle některých i kvůli stereotypním tvářím. Tým z UCL říká, že možnost inspirace skutečnými lidmi nelze vyloučit, ale od ní je daleko k tvrzení, že jsou to portréty všech. BBC uvádí, že řemeslníci použili desítky typů hlav.
Barvy, které po vykopání zmizely
Dnešní šedé figury jsou jen holý základ. Armáda byla původně pestře malovaná, jak píše National Geographic: červená a zelená, fialová a žlutá. Britannica mluví o jasných minerálních barvách. Při novějším výzkumu v jámě číslo 1 se našly vojáci s černými vlasy, růžovými tvářemi a černýma či hnědýma očima.
Proč barvy mizí
Pigment neležel přímo na keramice, ale na vrstvě laku. Podle Heinze Langhalse z mnichovské univerzity, kterého cituje Science News, půdní voda lak v zemi změnila, takže po vyjmutí z hlíny praská a odlupuje se i s barvou. V suchém vzduchu Si-anu se to děje velmi rychle.
| Čas po odkrytí | Co se podle studie děje |
|---|---|
| asi 15 sekund | lak pod barvou se začne kroutit |
| asi 4 minuty | lak se odlupuje a barva odpadá |
Jak se barvy zachraňují dnes
Čínští odborníci spolu s německými kolegy z Bavorského památkového úřadu vyvinuli konzervační látku PEG. Při novější vykopávce pracovníci okamžitě po odkrytí postříkali každý kousek odkryté barvy roztokem a zabalili ho do plastu, aby zůstala vlhkost. Archeoložka Kristin Romey z newyorské výstavy řekla pro Live Science, že dnes lze barvu při odkrývání zachovat.
Proč se neotevírá hrobka císaře
Samotná hrobka pod mohylou je zapečetěná. BBC uvádí, že rizika otevření a nevratného poškození obsahu vedla čínskou vládu k tomu, že zatím vyčkává.
Rtuť podle Sima Čchiena
Nejstarší doložený popis pochází od Sima Čchiena. V kapitole o prvním císaři píše, že byly zřízeny mechanické nástřelné pasti a že se z rtuti vytvořilo sto řek, Jang-c‘-ťiang, Žlutá řeka a velké moře, které do sebe zdánlivě přetékaly. Je to literární popis, ne výsledek měření.
Co ukázala měření půdy
Vzorky půdy kolem hrobky podle Live Science ukazují mimořádně vysoké znečištění rtutí.
| Tvrzení | Stav |
|---|---|
| Sima Čchien popisuje rtuťové řeky | doloženo textem |
| Půda kolem hrobky má zvýšenou rtuť | doloženo měřením |
| Uvnitř tečou rtuťové řeky | neověřeno, nikdo nevstoupil |
| Hrobka obsahuje pasti s kuší | jen podle textu Sima Čchiena |
Technika a ochrana
Archeoložka Romey v rozhovoru pro Live Science řekla, že nikdo na světě dnes nemá technologii, jak hrobku správně vykopat, a připomněla, kolik informací se ztratilo kvůli tehdejším metodám při otevření Tutanchamonovy hrobky. Opatrnost je tedy záměrná: čeká se na techniku, která obsah nezničí.
Šest tvrzení o terakotové armádě, která neplatí
- Armádu objevili archeologové. Našli ji rolníci při kopání studny, odborníci ji rozpoznali až potom. Podobně se o Machu Picchu tvrdí, že bylo ztracené, ačkoli místní o něm věděli.
- Je to celá hrobka císaře. Je to jen strážní složka, císař leží uprostřed komplexu.
- Je známo, kolik má armáda vojáků. Číslo je odhad ze zkušebních sond, rozsah je 6 000 až 8 000.
- Každý voják je portrét skutečného člověka. Figury jsou různé, ale většina badatelů je za portréty nepovažuje.
- Vojáci byli vždy šedí. Byli pestře malovaní, barvy po vykopání odpadly.
- V hrobce určitě tečou rtuťové řeky. Dokládá je jen text a zvýšená rtuť v půdě, vnitřek nikdo neviděl. Jiné mauzoleum, Tádž Mahal, má také řadu legend, které se musí oddělit od doložených faktů.
Časté otázky
Kdo objevil terakotovou armádu?
Rolníci z vesnice u města Si-an, kteří na jaře 1974 kopali studnu kvůli suchu. Jeden z nich, Jang Č‘-fa, později vyprávěl, že nejdřív narazili na tvrdou červenou zeminu a pak na hlavu a tělo hliněné sochy. Význam nálezu rozpoznali až odborníci z okresního muzea.
Komu terakotová armáda patřila?
Prvnímu čínskému císaři Čchin Š‘-chuang-ti, který vládl v letech 221 až 210 před naším letopočtem. Armáda stojí v jámách kolem jeho pohřebního komplexu a měla ho podle badatelů provázet v posmrtném životě. Samotný císař je pohřben uprostřed komplexu, v hrobce, kterou nikdo neotevřel.
Kolik je terakotových vojáků?
Přesné číslo nikdo nezná. Odhady se pohybují od 6 000 do 8 000 figur a vycházejí ze zkušebních sond ve čtyřech hlavních jámách, z nichž jedna je prázdná. Vykopáno a složeno je jen část, protože mnoho soch se našlo rozbitých a restaurátoři je skládají z úlomků.
Má každý terakotový voják jiný obličej?
Tak se to běžně říká, ale přesnější je, že figury vznikaly z částí ve formách a pak se ručně dokončovaly, takže se od sebe liší. Britská studie porovnala třicet uší a žádné nebylo stejné. Podle většiny badatelů ale vojáci nejsou portréty skutečných lidí.
Jaké barvy terakotová armáda původně měla?
Byla pestře malovaná. Na nově odkrytých figurách se našly černé vlasy, růžové obličeje a hnědé či černé oči, kromě toho červená, zelená, fialová a žlutá. Barvy ležely na vrstvě laku, která po odkrytí na suchém vzduchu rychle praská a odpadává.
Proč barvy po vykopání mizí?
Lak pod barvou byl v půdě nasáklý vodou. Po vyjmutí ze země vysychá, kroutí se a odpadává i s pigmentem. Podle jedné studie se začne kroutit už po 15 sekundách a za čtyři minuty se odloupne. Dnes se proto nově odkryté barvy ihned stabilizují.
Proč se hrobka císaře neotevírá?
Hlavně kvůli ochraně obsahu a kvůli nejistotě, co uvnitř je. Měření půdy ukazují zvýšenou rtuť, což odpovídá starému popisu a zároveň je to pro vykopávky riziko. Archeologové navíc říkají, že dnešní technika na bezpečné otevření nestačí a nikdo nechce riskovat poškození.
Jsou v hrobce opravdu řeky ze rtuti?
Doložené je jen to, co napsal čínský dějepisec Sima Čchien: že rtuť sloužila jako modely řek a moře. Zvýšená rtuť v okolní půdě tomu nasvědčuje, ale samotné řeky nikdo neviděl, protože do hrobky nikdo nevstoupil. Je to tedy dobře podložená domněnka, ne ověřený fakt.
