Bábovka: odkud je jméno a proč má komín
Slovo bábovka je podle českých jazykovědců zřejmě odvozeno od slova bába, ale kde se vzalo samo bába, nikdo jistě neví. Původně navíc název patřil formě, ne pečivu, a komín uprostřed má praktický důvod: těsto se díky němu prohřeje rovnoměrně. Vtipné vysvětlení „podle sukně“ je jen jedna z polských domněnek, ne ověřený fakt.
Ve zkratce
- Slovník spisovného jazyka českého uvádí tři významy: pečivo, forma na pečení a člověk bez energie.
- Podle Václava Machka je bábovka zřejmě odvozena od slova bába, ale původ slova bába je nejistý.
- Původně bábovka označovala hliněnou formu, pečivo pojmenování získalo až později.
- Podobné pečivo pod jménem baba znají Poláci, Rusové, Ukrajinci i část Němců.
- Komín zvětšuje pečicí plochu a pomáhá prohřát těsto uprostřed.
- Kynutá, třená i piškotová bábovka jsou doložené varianty, žádná není jediná správná.
- Původ gugelhupfu nejde přisoudit jedné zemi ani jednomu příběhu.
Co říkají slovníky
Nejpevnější půdu dávají slovníky Ústavu pro jazyk český. Slovník spisovného jazyka českého rozlišuje u bábovky tři významy: druh pečiva (třená, maková), forma na pečení bábovky (měděná, kameninová) a obecné, expresivní označení člověka málo energického, málo průbojného, tedy slabocha nebo zbabělce. Zdrobněliny jsou bábovička a bábovčička.
Starší Příruční slovník jazyka českého zná u slova bába rovnou hesla ze světa jídla. V části o jménech jídel jmenuje bábovku vedle bramborové báby, žemlové báby, litého svítku a horké báby, tedy koblih. Bábovka tedy není ojedinělý název, ale člen celé rodiny pokrmů pojmenovaných po bábě.
Nejdřív forma, až potom koláč
Pekáč na báby
Machek v časopise Naše řeč připomíná, že u Jungmanna je bábovka ještě pouze „pekáč na báby“, nikoli pečivo, a stejně ji chápal i J. Š. Kubín jako kulatý hliněný pekáč. Hrnčíři podle něj slovo, zdá se, používali ve starém smyslu ještě v jeho době. V dodatku z roku 1946 potvrzuje, že bábovka je především název pro hliněnou formu a teprve potom pro pečivo, které se v ní upeče.
Jak se název přenesl
Přenos usnadnil tvar. Machek píše, že v oblibu vešly zvláštní okrouhlé, nikoli pekáčovité formy vlnovitě zdobené, a pečivo v nich se jak tvarem, tak chutí velmi liší od obyčejné „báby“. Báby se totiž pekly jako jeden celek na celém pekáči a podle Machka bývaly původně lité. Doložená je například žemlová bába už v patnáctém století, později mandlová a maková.
Rozdíl mezi bábou a bábovkou dobře ukazuje i zpráva z Boskovicka. Tamní bábufka byla podle Františka Svěráka „zřetelně jídlo cizí, panské“ a dělala se z piškotového těsta ve zvláštní plechové formě. Bábovka tedy nebyla všude totéž co lidová bába. Kynuté těsto zná česká kuchyně i jinde, například u vánočky, o které píšeme v textu o tom, proč vánočka praská a odkud se u nás vzala.
Čtyři výklady, žádný jistý
Machek v roce 1945 shrnul domněnky o tom, proč se pečivu říká bába. Žádnou z nich nepovažoval za prokázanou a čtenáře vyzval, aby o nich uvažovali sami. Sám se přikláněl k tomu, že jméno bylo převzato od Němců.
| Výklad | Kdo ho uvádí | Námitka |
|---|---|---|
| podle lidské podoby pečiva | Grimm, Weigand, Hirt | báby nemívají jinou podobu, než jakou jim dá pekáč |
| jídlo pro staré ženy | Grimm, Holubův slovník | na venkově takové rozdíly nedělali, babské kaše jedli všichni |
| dětské slovo podobné papa | Weigand a Hirt (německé Babe) | slovanské jazyky mají slovo baba ve významu stařena, homonymum by se asi netvořilo |
| sehnutý tvar jako schýlená stařena | Vladimír Šmilauer | Machek ji předkládá čtenářům k úvaze |
V roce 1946 Machek dodal názory čtenářů. K. Ohnesorg soudil, že jde o výraz z dětské řeči, F. Svěrák, že bábovka je slovo od původu cizí a se slovem baba je asi nelze spojovat. Z Havlíčkobrodska pochází i lidové vysvětlení, že pečivo se dávalo porodní bábě po křtinách. Machek ho cituje jako zápis, ne jako doklad.
Polská babka a německé Babe
Nejde o český zvláštní případ. Machek uvádí, že obdobné pečivo baba mají Poláci, Lužičané, Ukrajinci a Rusové a také Němci v Bavorsku, Sasku, Poznaňsku a Slezsku, tedy v sousedství Slovanů, kde zní Babe nebo Bäbe. V polských nářečích Slezska je dokonce babůfka forma na pečení babky.
Polskou stopu rozebírá článek Národního centra kultury. Babka je zdrobnělina od baba a ještě na začátku devatenáctého století se pro pečivo nepoužívala: Lindeho slovník zná jen baba, ve významu „druh těsta na způsob tureckého turbanu“. Výklad podle sukně je tedy polský a autor sám dodává, že dávné vyobrazení velikonočních stolů spíš ukazuje prstencovitou babu, podobnou spletenému copu pod šátkem starší ženy. Ani jedno není ověřené.
Podobný význam zná Příruční slovník i u samotné báby: zbabělec, sketa. O jménech potravin, která se časem posunula, píšeme i v textu o tom, odkud je jméno hermelínu.
Gugelhupf a kugelhopf
Rakouský pohled
Rakouské ministerstvo zemědělství řadí gugelhupf mezi tradiční rakouské potraviny. Uvádí, že jde o kynuté těsto, sladké, s rozinkami, a že pro formu s žebrováním a kuželovou trubkou existuje několik výkladů jména: tvar, koule, středověká kapuce gugel nebo latinské cuculla offa. Který z výkladů platí, není jisté. Rakouská encyklopedie Austria-Forum k tomu dodává, že Adelung v roce 1774 vyvozoval první část jména z gugel, ženské pokrývky hlavy.
Alsaský pohled
Francouzský průvodce Gault&Millau popisuje kugelhopf jako obohacené kynuté těsto na způsob brioše, s rozinkami a mandlemi na dně formy. Tradičně se peče v terakotových formách a pařížský pekař podle průvodce používá formy ze Soufflenheimu, alsaské hrnčířské vesnice. Rakouské ministerstvo přitom uvádí, že v Alsasku je kugelhopf regionální specialitou, zatímco jeho tradice se spojuje s Vídní a Rakouskem. Které z těch dvou míst má prvenství, doklady nerozhodují.
Rakouské ministerstvo i alsaský průvodce se shodují v jednom: gugelhupf a kugelhopf je kynuté těsto ve vysoké zdobené formě s otvorem. Tvarově je tak české bábovce velmi blízký. Otázkou, proč pečivo nese právě své jméno, se zabýváme i v textu o tom, odkud je jméno lineckého cukroví.
Proč má bábovka komín
Praktický důvod je tepelný. Těsto v hluboké formě se u okraje peče rychleji než uprostřed. Trubka uprostřed to řeší tím, že přivádí teplo i zevnitř. Rakouské ministerstvo píše, že kuželová trubka zvětšuje pečicí plochu, a Rose Levy Beranbaum popisuje trubku jako část formy, která vede teplo rovnoměrně od středu i od stěn.
Komín tedy mění tlustý válec těsta v prstenec, kterým teplo dojde ke středu rychleji. K přípravě těžšího těsta se často používá kuchyňský robot, o jeho péči píšeme v textu o tom, jak pečovat o KitchenAid Artisan.
Kynutá, třená, piškotová
Slovník spisovného jazyka českého jmenuje jako příklady třenou i makovou bábovku, takže slovo nepředepisuje žádné těsto. Rakouský popis dodává, že u gugelhupfu jde spíš o tvar než o konkrétní recept. Doložené varianty shrnuje tabulka.
| Druh | Co je doloženo | Pramen |
|---|---|---|
| kynutá | alsaský kugelhopf z těsta jako brioš, s rozinkami a mandlemi | Gault&Millau |
| třená | uvedena jako příklad pečiva pod heslem bábovka | Slovník spisovného jazyka českého |
| piškotová | bábufka z piškotového těsta v plechové formě na Boskovicku | Naše řeč, 1946 |
| lité báby | báby pečené celé na pekáči, původně lité | Naše řeč, 1945 |
Bábovku tedy nelze vymezit těstem, jen formou a názvem. Podobně nejasné hranice má i jiný český dezert, o kterém píšeme v textu o tom, proč medovník není totéž co Marlenka.
Šest tvrzení o bábovce, která neplatí
- Bábovka se jmenuje podle sukně. Sukně je jeden z polských výkladů, a i polský autor připouští, že baba mohla mít dřív tvar prstence. Český jazykovědec Machek žádný výklad nepovažoval za prokázaný.
- Bábovka je od začátku pečivo. Podle Machka i Jungmanna byla nejdřív forma, pečivo se tak nazvalo až později.
- Komín je jen ozdoba. Trubka zvětšuje pečicí plochu a vede teplo i od středu, jak popisuje rakouské ministerstvo a Rose Levy Beranbaum.
- Gugelhupf vymyslel jeden národ. Doklady původ nerozhodují: rakouské ministerstvo i alsaský průvodce píší opatrně.
- Pravá bábovka je jen třená. Slovníky uvádějí třenou i makovou, v Alsasku se dělá z kynutého těsta a na Boskovicku z piškotového.
- Slovo označuje jen pečivo. Slovník spisovného jazyka českého zná i formu a přezdívku pro slabocha.
Časté otázky
Odkud je slovo bábovka?
Jisté to není. Václav Machek roku 1945 v časopise Naše řeč napsal, že bábovka je zřejmě odvozena od slova bába, ale původ samotného slova bába označil roku 1946 za nadále nejistý.
Jmenuje se bábovka podle sukně?
To je polský výklad: Národní centrum kultury uvádí, že baba se podobala široké řasené sukni venkovských žen, a sám autor dodává, že velikonoční baba mohla mít dřív tvar prstence. Jisté to není.
Proč má bábovka uprostřed komín?
Aby se těsto prohřálo rovnoměrně i uprostřed. Rakouské ministerstvo zemědělství píše, že trubka zvětšuje pečicí plochu, a autorka Rose Levy Beranbaum, že vede teplo od středu.
Je gugelhupf původem rakouský, nebo alsaský?
Doklady to nerozhodují. Rakouské ministerstvo ho řadí mezi tradiční rakouské potraviny a zároveň uvádí, že v Alsasku je regionální specialitou. Francouzský průvodce Gault&Millau popisuje kugelhopf jako alsaskou klasiku z brioškového těsta.
Je správná bábovka kynutá, nebo třená?
Obě jsou bábovka. Slovník spisovného jazyka českého uvádí třenou i makovou, alsaský kugelhopf je z kynutého těsta a na Boskovicku se dělala z piškotového. Rozhoduje recept, ne jméno.
Co znamená, když někomu řekneme bábovka?
Podle Slovníku spisovného jazyka českého je to obecné, expresivní označení pro člověka málo energického a málo průbojného, slabocha nebo zbabělce, třeba „ty bábovko stará“.
Co původně znamenala bábovka?
Formu. Podle Machka byla u Jungmanna bábovka ještě jen pekáč na báby, nikoli pečivo, a hrnčíři slovo podle něj používali ve starém smyslu ještě v jeho době. Slovníky zachycují pečivo i formu.
Proč se formičkám na písek říká bábovky?
Fungují jako pekařská forma: písek se utlačí do tvaru a vyklopí. Slovníky zachycují jen význam formy na pečení, vznik tohoto použití doložit nelze.
