|

Vyhoďme ho z kola ven: rozbor díla k maturitě

Vyhoďme ho z kola ven je první román amerického spisovatele Kena Keseyho, který vyšel v roce 1962 pod názvem One Flew Over the Cuckoo’s Nest. Je to epická próza, společenský a psychologický román s prvky satiry, který vznikl v prostředí americké kontrakultury. Vypráví o rváči McMurphym, který přijde do psychiatrické léčebny, a o jeho souboji s tyranskou Velkou sestrou, jak ho zachycuje pacient náčelník Bromden.

Ve zkratce

  • Autor: Ken Kesey (1935 až 2001), první vydání 1962, původní název One Flew Over the Cuckoo’s Nest, první český překlad Jaroslava Kořána z roku 1979.
  • Literární druh epika, forma próza, žánr román se společenskými, psychologickými a satirickými rysy.
  • Zařazení: americká próza šedesátých let, spojená s kontrakulturou, autor se sám pokládal za článek mezi beat generation a hippies.
  • Místo děje: oddělení psychiatrické léčebny v Oregonu, děj se soustředí na střet McMurphyho s Velkou sestrou.
  • Vypravěč: náčelník Bromden, pacient v ich-formě, který předstírá hluchoněmost a je nespolehlivým svědkem.
  • Téma: svoboda jednotlivce proti systému, moc, která lidi přizpůsobuje, a hranice mezi šílenstvím a normalitou.

Základní údaje o díle

Držte od sebe knihu z roku 1962 a film Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1975, jde o dvě různá díla. Román napsal Ken Kesey, film natočil Miloš Forman a Kesey s ním nebyl spokojen.

Údaj Vyhoďme ho z kola ven
Autor Ken Kesey (Kenneth Elton Kesey, 1935 až 2001)
Původní název a jazyk One Flew Over the Cuckoo’s Nest, angličtina
První vydání 1962
Literární druh a forma epika, próza
Žánr román, společenský a psychologický, s prvky satiry
Směr a období americká próza počátku šedesátých let, kontrakultura, často po boku beat generation
První český překlad 1979, Jaroslav Kořán, Odeon
Adaptace divadelní hra Dale Wassermana (1963), film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)

Název a jeho původ

Původní název je slovo z anglické dětské říkanky o třech husách, z nichž jedna přeletěla kukaččí hnízdo. Podle Britanniky jde o říkanku o migraci hus, nejvolnějších ptáků, a právě za nejvolnějšího z lidí McMurphy sám sebe prohlašuje. Česká podoba názvu není doslovný překlad, film se u nás jmenuje Přelet nad kukaččím hnízdem.

O čem Vyhoďme ho z kola ven je

Tématem je střet jedince s moci, která ho chce přizpůsobit. McMurphy je kriminálník a karbaník, který předstírá duševní poruchu, aby si odpykal trest v léčebně, a místo klidu narazí na řád, který lidi ovládá strachem a hanbou. Kniha se ptá, kdo je v tomto světě opravdu nemocný: pacienti, nebo systém, který je léčí.

Hlavní motivy

Nosným motivem je moc, kterou Bromden nazývá Kombajn: neosobní stroj, který lidi zpracovává do poslušných součástek. Dalšími motivy jsou svoboda a její cena, smích jako obrana proti strachu, závislost dospělých mužů na matkách a zneužívání léčby, zejména elektrošoků a lobotomie. Britannica připomíná, že kniha zůstává záměrně v rovnováze: nevíme, zda Kombajn existuje, nebo jde o Bromdenovu paranoiu.

Děj po částech

Příchod McMurphyho. Na oddělení vládne Velká sestra Ratchedová, která pacienty drží v poslušnosti pravidly, rozvrhem a skupinovými sezeními. Přichází McMurphy, jemuž nic nevadí a který si podává ruku s každým. Brzy začne rozbíjet řád: hraje s pacienty karty, prosazuje hlasování o sledování baseballu a naschvál dráždí sestru.

Boj o oddělení. McMurphy zjistí, že o propuštění nerozhoduje uplynutí trestu, ale vůle sestry, a musí si dávat pozor. Přesto vezme pacienty na rybářský výlet, na který pozve přítelkyni Candy. Bromden mu jedné noci prozradí, že slyší i mluví. Po výtržnosti se oba ocitnou na elektrošocích a Bromden se pomalu vrací do života.

Večírek a tragédie. McMurphy propašuje na oddělení alkohol a dvě přítelkyně, aby Billy Bibbit zažil první noc se ženou. Ráno sestra Billyho přistihne a pohrozí, že to řekne jeho matce. Billy se zhroutí a podřeže si hrdlo. McMurphy se v zuřivosti vrhne na sestru a začne ji škrtit.

Konec. Mnoho pacientů z oddělení odejde. Sestra se po útoku vrací oslabená, ale McMurphy se vrátí po lobotomii jako troska. Bromden ho z milosti udusí polštářem, zvedne těžký ovládací pult z koupelny, který McMurphy kdysi nezvedl, prorazí jím okno a uteče.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice a prostor

Příběh sleduje chronologicky několik týdnů McMurphyho pobytu, do přítomnosti se ale vkládají Bromdenovy vzpomínky na dětství u řeky a vodopádů, kde žil jeho kmen, než území zabrala přehrada. Celý příběh se odehrává téměř výhradně v uzavřeném prostoru oddělení, které funguje jako zmenšený model společnosti. Čas je spíš subjektivní než kalendářní, protože vyprávění prostupují Bromdenovy halucinace.

Vypravěč náčelník Bromden

Román je psán v první osobě, v ich-formě, jak vysvětluje článek o tom, jak poznat ich-formu a er-formu. Bromden je vypravěč svědek: děj vede McMurphy, Bromden ho pozoruje, protože ho všichni pokládají za hluchoněmého a mluví před ním bez zábran. Vypravěč je nespolehlivý, protože trpí schizofrenií a jeho vidění světa je zkreslené.

Také v americkém románu Kdo chytá v žitě vypráví vlastním hlasem outsider, který s dospělým světem nesouhlasí.

Postavy

Každá postava zastupuje jednu podobu moci, slabosti nebo vzdoru.

Postava Kdo to je Charakteristika Role v ději
Randle P. McMurphy rváč a karbaník, který se do léčebny dostal z donucovací pracovny sebevědomý, hlučný, svobodomyslný, bere život jako hru hlavní hrdina, rozbíjí řád oddělení a nakonec za to zaplatí
Náčelník Bromden obrovský pacient, napůl indián, potomek náčelníka kmene tichý, ustrašený, trpí halucinacemi, předstírá hluchoněmost vypravěč, pod vlivem McMurphyho znovu nalézá sílu a uteče
Velká sestra Ratchedová vrchní sestra oddělení (Mildred Ratchedová) chladná, klidná, vypočítavá, nedává najevo emoce antagonistka, představuje moc systému
Billy Bibbit mladý, koktavý pacient bázlivý, závislý na matce, sebepoškozuje se jeho sebevražda je zlomem děje
Tři černí ošetřovatelé pomocný personál oddělení nenávidí pacienty, plní sestřina přání prodloužená ruka sestry

McMurphy a Velká sestra

McMurphy je symbol užívání si života a odporu, ale ne nezištný světec: původně přišel do léčebny kvůli vlastnímu pohodlí. Právě proto je věrohodný, protože se z podvodníka stává ochránce slabších. Velká sestra naopak nikdy nezvýší hlas, a přesto má pacienty pevně v rukou. Britannica ji popisuje jako ocelově nesmlouvavou ženu s téměř úplnou mocí nad oddělením. Hrubé násilí nepotřebuje: stačí jí odměny, stud a strach z cizí matky. Při charakteristice postav se hodí osnova z návodu jak napsat charakteristiku postavy.

Jazyk a umělecké prostředky

Kniha je dosud chráněna autorským právem, proto z ní necitujeme a prostředky popisujeme vlastními slovy.

Metafora stroje

Nejdůležitějším prostředkem je Bromdenova metafora Kombajnu a strojů. Pacienti jsou pokažené součástky, oddělení je továrna na opravu lidí a vše, co se s nimi děje, popisuje vypravěč jazykem techniky. Metafora nejen zdobí, ale ukazuje, jak vypravěč svět prožívá.

Nespisovný jazyk a vyprávění

Bromdenův projev je hovorový, plný slangu, přirovnání a vlastních slovních výtvorů, a český překlad ho převádí do obecné češtiny. Stylizace dodává vyprávění autenticitu a odděluje svět pacientů od úředního jazyka personálu.

Symboly a ironie

Symbolem je ovládací pult v koupelně: McMurphy ho nezvedne, ale jeho pokus dá ostatním odvahu, a nakonec ho zvedne Bromden. Symbolem je i výlet na vodu, první chvíle svobody mimo oddělení. Ironií je, že léčebna, která má lidi uzdravovat, je ničí.

Autor a literárněhistorický kontext

Ken Kesey

Ken Kesey se narodil 17. září 1935 v La Junta v Coloradu, vyrostl v Oregonu a zemřel 10. listopadu 2001 v Eugene. Vystudoval univerzitu v Oregonu a na Stanfordově univerzitě absolvoval kurz tvůrčího psaní. Jako ošetřovatel ve veteránské nemocnici v Menlo Parku a zároveň dobrovolný účastník pokusů s halucinogeny získal materiál pro svůj první román. Příběh jednotlivce, který stojí sám proti přesile, jen v jiném prostředí, najdete v rozboru románu Komu zvoní hrana.

Kontrakultura a beat generation

Kesey se pokládal za článek mezi beat generation padesátých let a hippies šedesátých let. S přáteli, kteří si říkali Merry Pranksters, pořádal večírky zvané Acid Tests, které popsal Tom Wolfe v knize The Electric Kool-Aid Acid Test (1968). Bývá řazen i k postmoderně. Podle Britanniky se kniha stala klíčovým textem protipsychiatrického hnutí šedesátých let.

S hořkým pohledem na instituci se setkáte i v románu Hlava XXII, kde jednotlivec bojuje s absurdní vojenskou byrokracií.

Další díla autora

Druhý román Sometimes a Great Notion (česky Tak mě někdy napadá) vyšel v roce 1964. Kesey dále napsal román Sailor Song z roku 1992, česky Námořníkova píseň, a neowestern Last Go Round, česky Poslední kolo. Nejznámějším dílem zůstává první román.

Jak o Vyhoďme ho z kola ven mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte úryvkem: určete, kdo mluví, kde a co se právě děje. Potom zařaďte dílo, tedy autora, rok, druh a žánr, a shrňte téma a motivy. Pokračujte vypravěčem, postavami a jazykem. U tohoto románu se skoro vždy dá ukázat nespolehlivý vypravěč Bromden, metafora Kombajnu a střet McMurphyho se sestrou. Film a kontrakulturu nechte na kontext na konci výkladu.

Šest věcí, které se o Vyhoďme ho z kola ven pletou

  1. Příběh vypráví McMurphy. Vypravěčem je náčelník Bromden. McMurphyho vidíme jen jeho očima.
  2. Kniha vyšla v roce 1975. V roce 1975 vznikl film Přelet nad kukaččím hnízdem. Román vyšel v roce 1962.
  3. McMurphy je skutečně duševně nemocný. Nemoc jen předstírá, aby si trest odpykal v léčebně a ne na práci v donucovací pracovně.
  4. Bromden je hluchoněmý. Hluchoněmost jen předstírá a díky tomu slyší věci, které nikdo neměl říkat nahlas. Trpí ale schizofrenií a jeho vidění světa je zkreslené.
  5. Film a kniha jsou totéž. Ve filmu nevypráví Bromden a Kesey s tím nesouhlasil. U zkoušky nezaměňujte knižní předlohu a filmové zpracování.
  6. Název odkazuje na ústav pro choromyslné. Název pochází z dětské říkanky o husách, z nichž jedna přeletí kukaččí hnízdo.

Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšlo Vyhoďme ho z kola ven?

Román Kena Keseyho vyšel poprvé v roce 1962 pod původním názvem One Flew Over the Cuckoo’s Nest. Šlo o autorův první román. První český překlad Jaroslava Kořána vydalo nakladatelství Odeon v roce 1979.

Jaký je literární druh a žánr Vyhoďme ho z kola ven?

Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Bývá označován jako společenský a psychologický román s prvky satiry, jehož děj se odehrává v psychiatrické léčebně.

Kdo je vypravěčem Vyhoďme ho z kola ven?

Vypravěčem je náčelník Bromden, pacient léčebny, který se navenek tváří jako hluchoněmý. Vypráví v ich-formě a jeho podání je subjektivní, protože Bromden trpí halucinacemi.

O čem je Vyhoďme ho z kola ven?

Kniha líčí střet rváče a karbaníka McMurphyho s Velkou sestrou, která vládne oddělení psychiatrické léčebny. Je to příběh o svobodě jednotlivce, o moci systému a o hranici mezi šílenstvím a normalitou.

Co znamená Kombajn v knize Vyhoďme ho z kola ven?

Kombajn je Bromdenovo pojmenování pro moc, která lidi zpracovává a přizpůsobuje, od léčebny po celou společnost. Kniha nechává otevřené, zda Kombajn skutečně existuje, nebo je výplodem Bromdenova bludu.

Jak Vyhoďme ho z kola ven končí?

McMurphy po útoku na sestru podstoupí lobotomii a vrátí se na oddělení jako bezvládná troska. Bromden ho z milosti udusí polštářem, zvedne těžký ovládací pult z koupelny, vrhne ho oknem a z léčebny uteče.

Proč se kniha jmenuje One Flew Over the Cuckoo’s Nest?

Název pochází z anglické dětské říkanky o husách, z nichž jedna přeletěla přes kukaččí hnízdo. Podle Britanniky jde o říkanku o migraci hus, nejvolnějších ptáků, a McMurphy sám sebe prohlašuje za nejsvobodnějšího z lidí.

Čím se kniha liší od filmu Přelet nad kukaččím hnízdem?

Ve filmu Miloše Formana z roku 1975 příběh nevypráví náčelník Bromden, což Keseymu vadilo. Podle zdrojů film nikdy neviděl, takže u zkoušky nezaměňujte knižní předlohu a filmové zpracování.

Související články