Sonet: znaky, druhy, příklady a cvičení
Sonet je básnická forma o čtrnácti verších s pevným rozložením rýmů, která vznikla ve 13. století v Itálii a v češtině se jí říká také znělka. V článku najdete její znaky, italský a anglický sonet, přehled autorů a děl, ukázku rozboru, časté záměny a krátké cvičení.
Ve zkratce
- Sonet má vždy čtrnáct veršů, nejčastěji pětistopé jambické, a pevné schéma rýmů.
- Vznikl ve 13. století na Sicílii, nejvyšší podobu mu dal Petrarca ve 14. století.
- Italský sonet se dělí na osmiverší a šestiverší, anglický na tři čtyřverší a dvojverší.
- Důležitý je obrat, tedy místo, kde se myšlenka básně otáčí.
- Slavní autoři: Petrarca, Shakespeare, Milton, Wordsworth. V češtině Ján Kollár a Jaroslav Vrchlický.
- Sonet je forma, ne téma: píše se v něm o lásce, ale i o víře, politice a smrti.
Co je sonet
Encyclopaedia Britannica popisuje sonet jako pevnou básnickou formu italského původu o čtrnácti verších, které jsou obvykle pětistopé jambické a rýmují se podle předepsaného schématu. Název pochází z italského sonetto, což podle Akademie amerických básníků znamená „malý zvuk“ nebo „písnička“. Sonet je mezi básnickými formami výjimečný tím, že si po pět století udržel přitažlivost pro velké básníky.
Do které skupiny sonet patří, se řeší při určování literárních druhů a žánrů: je to lyrická báseň, tedy text, v němž mluví vlastní prožitek básníka. Přesné pojmy, které se při jeho rozboru hodí, shrnuje přehled literárních pojmů.
Sonet a znělka
Česká tradice užívá pro sonet i slovo znělka. Obě označují totéž: čtrnáctiverší s pevným schématem. Při slohové práci nebo u maturity je správné obojí, jen je dobré v jednom textu zůstat u jednoho slova.
Znaky sonetu
Sonet poznáte podle několika znaků, které se opakují bez ohledu na jazyk a století. Nejspolehlivější je kombinace čtrnácti veršů, uspořádaných rýmů a obratu. Tabulka je zkrácená do podoby taháku.
| Znak | Co znamená | Příklad z díla |
|---|---|---|
| čtrnáct veršů | počet je pevný, nelze ho zkrátit ani prodloužit | každý sonet ve Shakespearově sbírce |
| pevné rýmové schéma | rýmy se opakují podle předepsaného vzoru | abba abba u Petrarky, abab cdcd efef gg u Shakespeara |
| členění do strof | osmiverší a šestiverší, nebo tři čtyřverší a dvojverší | Petrarcovo Canzoniere, prolog Romea a Julie |
| obrat (volta) | místo, kde se myšlenka otáčí: odpověď, námitka, nový pohled | mezi 8. a 9. veršem v italském sonetu |
| pětistopý jamb | nejčastější verš v angličtině, v jiných jazycích se přizpůsobuje | Shakespearův Sonet 116 |
| lyrický, často intimní tón | mluví básník o citu, vztahu nebo úvaze | Wordsworth, Milton |
Rýmová schémata
Rýmy v sonetu se zapisují písmeny. Stejné písmeno znamená stejný rým, takže abba je rým obkročný a abab střídavý. Jak se rýmy dělí a jak se poznávají, rozebírá článek o druzích rýmu. Sonet je v podstatě nejpřísnější cvičení v rýmování, jaké poezie nabízí.
Vývoj a podoby sonetu
Sicílie a Itálie ve 13. a 14. století
Podle Britanniky vznikla forma ve 13. století mezi dvorskými básníky sicilské školy, které ovlivnila milostná poezie provensálských trubadúrů. Za jejího vynálezce se tradičně považuje Giacomo da Lentini, jehož sonety jsou nejstarší známé. Nejvyššího vyjádření dosáhla v Toskánsku v básních Francesca Petrarcy. Jeho Canzoniere obsahuje podle Britanniky 317 sonetů věnovaných idealizované Lauře a vytvořilo italský neboli petrarkovský sonet.
Italský sonet
Osm prvních veršů, oktáva, podle Britanniky předkládá problém, klade otázku nebo vyjadřuje napětí. Posledních šest veršů, sextet, napětí rozřeší nebo na otázku odpoví. Oktáva se rýmuje abba abba, sextet kolísá: může mít schéma cdecde, cdccdc nebo cdedce. Obrat připadá mezi osmý a devátý verš.
Anglický sonet
Do Anglie italské formy v 16. století přinesli Thomas Wyatt a Henry Howard, hrabě ze Surrey. Angličtina má méně rýmů než italština, a proto Alžbětinci postupně došli k vlastní podobě. Anglický sonet tvoří tři čtyřverší s vlastními rýmy a závěrečné rýmované dvojverší: abab cdcd efef gg. Dvojverší musí podle Britanniky shrnout dojem předchozích veršů s údernou silou epigramu. Spenserovský sonet rýmy čtyřverší propojuje: abab bcbc cdcd ee.
Sonetový cyklus a rozšíření námětů
V alžbětinské době se sonety psaly hlavně v cyklech milostných básní po Petrarcově vzoru. Každý sonet stál samostatně, ale celek dostal rysy příběhu. Později se forma od lásky vzdálila: John Donne napsal náboženské sonety (kolem roku 1610) a John Milton sonety o politice a o vlastní slepotě. Sonet se tak rozšířil téměř na všechny náměty poezie. Ani romantikové, kteří zdůrazňovali volnost, formu neopustili. Souvislosti najdete v článku o romantismu v literatuře.
Sonet v češtině a v slovanských literaturách
Britannica uvádí, že sonet se do slovanských literatur dostal přes Polsko. Český sonet, znělku, proslavil Ján Kollár. První znělka zpěvu Sála z jeho básně Slávy dcera začíná veršem V onom kraji, kde se květorouchá a její osmiverší se rýmuje abba abba, tedy jako u Petrarky. Kollár dílo vydal roku 1824 a pak je rozšiřoval; vznikla báseň složená ze stovek znělek, dílo spjaté s dobou českého národního obrození. Jaroslav Vrchlický napsal cyklus Sonety samotáře a navázal na něj Novými sonety samotáře (1891) a Posledními sonety samotáře (1896). Přeložil také Shakespearovy sonety.
Slavní autoři a díla
Tabulka sestavuje autory podle doby. Letopočty jsou uvedeny jen tam, kde se zdroje shodují.
| Autor | Dílo | Rok | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Giacomo da Lentini | sonety a další lyrika (asi 40 dochovaných básní) | 13. století | tradičně považován za vynálezce sonetu |
| Francesco Petrarca | Canzoniere | 14. století | 317 sonetů o Lauře, vzor italského sonetu |
| Edmund Spenser | Amoretti | 16. století | spenserovský sonet abab bcbc cdcd ee |
| William Shakespeare | Sonety | vydány 1609 | 154 básní, psány 1593 až 1601, anglická forma |
| John Donne | náboženské sonety | kolem 1610 | náboženské náměty |
| John Milton | sonet o slepotě | 17. století | sonet jako samostatná osobní báseň |
| William Wordsworth | The World Is Too Much with Us | 19. století | petrarkovský sonet v romantismu |
| Ján Kollár | Slávy dcera | první vydání 1824 | česká znělka, stovky sonetů |
| Jaroslav Vrchlický | Sonety samotáře | 19. století | pokračování 1891 a 1896 |
Jak sonet poznat a čím se liší od příbuzných
Při určování postupujte v pořadí: spočítejte verše, zapište rýmy, hledejte obrat. Pokud verší není čtrnáct, nejde o sonet, ať je báseň sebekrásnější. Nejčastěji se plete s jinými lyrickými útvary.
| Útvar | V čem je jiný než sonet | Jak je rozlišíte |
|---|---|---|
| sloka nebo čtyřverší | je to jen část básně, nemá pevný počet strof | sonet má vždy 14 veršů |
| óda | vznešená chvalozpěvná báseň, počet veršů není pevný | sonet má pevnou formu, óda ne |
| balada | epická a lyrická báseň s dějem, často tragickým | sonet nevypráví příběh, ale rozvíjí myšlenku |
| volný verš | bez rýmů a bez pevné stavby | u sonetu rýmy a počet veršů platí |
| sonetový cyklus | soubor více sonetů | jeden sonet = jedna báseň, cyklus = sbírka |
S jinými druhy lyriky vás seznámí články o óde a baladě.
Ukázka rozboru: prolog Romea a Julie
Dobrým příkladem je prolog Shakespearovy tragédie. Sbor ho přednáší před začátkem děje a první verš zní Two households, both alike in dignity. Prolog má přesně čtrnáct veršů a je to sonet v anglické podobě.
Rým a stavba
Rýmy čtyřverší jsou střídavé: první rýmuje verše 1 až 4 (dignity, scene, mutiny, unclean tvoří schéma abab), druhé verše 5 až 8 (cdcd) a třetí verše 9 až 12 (efef). Poslední dva verše spolu rýmují (attend, mend), tedy gg. Celek má schéma abab cdcd efef gg.
Myšlenka a obrat
První čtyřverší představuje dva znepřátelené rody ve Veroně. Druhé hovoří o dvojici nešťastných milenců, třetí o tom, že jejich smrt ukončí spor. Závěrečné dvojverší se obrací k divákům a prosí je o trpělivost. Obrat v anglickém sonetu často stojí právě před dvojverším. Rozbor celé hry najdete v článku o Romeovi a Julii. Čtrnáct veršů má i první rozhovor Romea a Julie na plese, takže Shakespeare sonet vložil přímo do dialogu.
Vyzkoušejte se
U každé úlohy odpovězte nebo doplňte. Řešení je hned pod seznamem.
- Kolik veršů má sonet?
- Jak se jmenují dvě části italského sonetu?
- Jaké rýmové schéma má anglický sonet?
- Kdo napsal Slávy dceru a jak se v češtině sonetu říká?
- Kolik sonetů napsal Shakespeare?
Řešení: 1. čtrnáct, 2. oktáva (osmiverší) a sextet (šestiverší), 3. abab cdcd efef gg, 4. Ján Kollár, znělka, 5. sto padesát čtyři.
Šest omylů o sonetu
Všech šest tvrzení uvedených tučně je chybných, oprava následuje za nimi.
- Sonet je vždy báseň o lásce. Začínal jako milostná, ale Donne v něm psal o víře a Milton o politice a slepotě.
- Sonet vymyslel Shakespeare. Vznikl o tři století dřív v Itálii, Shakespeare dal jen jednu z jeho podob.
- Všechny sonety se rýmují stejně. Italský, anglický a spenserovský mají různá schémata.
- Sonet nemusí mít čtrnáct veršů. Počet je jediný pevný znak, který se nemění.
- Znělka je něco jiného než sonet. Je to český název pro tutéž formu.
- Sonet je jen cizí forma. Do češtiny se zabydlel už v době obrození a Vrchlický z něj udělal celé cykly.
Časté otázky
Co je sonet?
Sonet je básnická forma o čtrnácti verších s pevným rozložením rýmů. Vznikl ve 13. století v Itálii a v češtině se mu říká také znělka.
Kolik veršů má sonet?
Vždy čtrnáct. V italském sonetu je tvoří osmiverší a šestiverší, v anglickém tři čtyřverší a dvojverší.
Jaký je rozdíl mezi italským a anglickým sonetem?
Italský (petrarkovský) sonet se dělí na osmiverší s rýmy abba abba a šestiverší, anglický (shakespearovský) na tři čtyřverší abab cdcd efef a závěrečné dvojverší gg.
Co je to obrat v sonetu?
Obrat, italsky volta, je místo, kde se myšlenka básně otáčí: odpověď na otázku, námitka nebo nový pohled. V italském sonetu stojí mezi osmým a devátým veršem, v anglickém často před závěrečným dvojverším.
Kdo vymyslel sonet?
Podle tradice ho vytvořil Giacomo da Lentini, básník sicilské školy ve 13. století. Dokonalou podobu mu dal Francesco Petrarca ve sbírce Canzoniere.
Kolik sonetů napsal Shakespeare?
Sto padesát čtyři. Vyšly roku 1609 a jsou psány formou tří čtyřverší a dvojverší, které se podle něj nazývá shakespearovská.
Co je znělka?
Znělka je český název pro sonet. Používal ho například Ján Kollár ve Slávy dceři, rozsáhlé básni složené ze stovek sonetů.
Jak poznám sonet v textu?
Spočítejte verše a podívejte se na rýmy. Čtrnáct veršů a rýmové schéma v podobě abba abba cdc ede nebo abab cdcd efef gg je téměř jistý znak sonetu.
