Král Oidipus: rozbor díla k maturitě

Král Oidipus je antická tragédie řeckého dramatika Sofokla, uvedená v Athénách nejspíš kolem roku 429 př. n. l. Thébský král Oidipús pátrá po vrahovi předchozího krále Láia, aby zbavil město moru, a postupně zjistí, že vrahem je on sám a že se oženil s vlastní matkou. Tento rozbor díla shrnuje děj, kompozici, postavy, tragickou ironii a roli chóru.

Ve zkratce

• Autor: Sofoklés (asi 496 až 406 př. n. l.), jeden ze tří velkých athénských tragiků.
• Literární druh drama, žánr tragédie, antická řecká literatura, období athénské klasiky 5. století př. n. l.
• Uvedení: přesný rok se nezná, obvykle se klade kolem roku 429 př. n. l., v soutěži hra skončila druhá.
• Místo děje: Théby, prostranství před královským palácem, děj trvá jediný den.
• Téma: hledání pravdy o sobě samém, osud a lidská vina, slepota a vidění.
• Typický prostředek: tragická ironie, divák ví víc než hrdina.
• V češtině se hra uvádí i jako Oidipus král, Oidipús vladař nebo Vládce Oidipus.

Základní údaje o díle

Původní řecký název zní Oidipús tyrannos. Slovo tyrannos neznamenalo krutovládce, ale panovníka, který k moci nepřišel dědictvím, což přesně sedí na Oidipa. Česká vydání a inscenace používají několik podob názvu: v katalozích českých knihoven najdete Král Oidipús, Oidipus král, Oidipús vladař i Vládce Oidipus, jako jednotný název díla uvádějí katalogy podobu Oidipús vládce.

O čem Král Oidipus je

Tématem je člověk, který chce za každou cenu poznat pravdu, i když ho zničí. Oidipús není potrestán za zlý úmysl: otce zabil a matku si vzal, aniž věděl, kdo jsou. Motivy: věštba, mor, slepota a vidění, pátrání.

Předpoklady děje

Thébskému králi Láiovi věštba předpověděla, že ho zabije vlastní syn. Novorozeně proto s probodenými kotníky předal pastýři, aby ho pohodil v horách Kithairónu. Pastýř dítě nezabil a dal ho sluhovi z Korintu, takže Oidipús vyrostl jako syn korintského krále Polyba. Když se v Delfách dozvěděl, že zabije otce a vezme si matku, utekl z Korintu. Na rozcestí ve Fókidě zabil neznámého starce, pak vysvobodil Théby od Sfingy a stal se jejich králem a manželem královny Iokasty.

Stručný děj

Prolog a pátrání: Théby sužuje mor. Kreón přináší z Delf věštbu, že město musí potrestat Láiova vraha. Oidipús vraha veřejně prokleje. Slepý věštec Teiresiás zprvu mlčí, pak ho obviní, že vrahem je on sám. Oidipús v tom vidí spiknutí Kreonta.

Iokasté a první pochybnosti: Iokasté chce krále uklidnit a vypráví, že věštbám se věřit nedá: Láia prý zabili lupiči na rozcestí. Právě zmínka o rozcestí v Oidipovi probudí strach, že starcem, kterého zabil, byl Láios. Pošle proto pro pastýře, který útok přežil.

Odhalení: z Korintu přichází posel se zprávou, že Polybos zemřel. Má Oidipa potěšit, ale prozradí, že Polybos nebyl jeho otec a že dítě sám kdysi dostal na Kithairónu. Iokasté pochopí pravdu a odejde do paláce. Přivedený pastýř nakonec pod nátlakem potvrdí, že dítě bylo Láiovo.

Katastrofa: sluha z paláce vypráví, že se Iokasté oběsila a Oidipús si jejími sponami vypíchl oči. Slepý král prosí o vyhnání a svěřuje Kreontovi své dcery. Hra končí myšlenkou, že nikoho nelze nazvat šťastným dřív, než projde životem bez neštěstí.

Kompozice, čas a prostor

Hra má stavbu typickou pro řeckou tragédii. Začíná prologem, následuje vstupní píseň chóru, zvaná parodos, pak se střídají dialogové výstupy (epeisodia) a chórové písně (stasima), na konci je odchodová část, exodos. Děj nepostupuje dopředu tolik jako do minulosti: všechny rozhodující činy se staly dávno a hra je jen odhaluje. Proto se mluví o analytické kompozici. Pojmy shrnuje přehled literárních druhů a žánrů.

Peripetie a poznání

Aristotelés v Poetice uvádí Krále Oidipa jako vzor tragédie, ve které obrat děje (peripetie) přichází zároveň s poznáním pravdy. Typickým příkladem je posel z Korintu, který chce Oidipa zbavit strachu a dosáhne opaku.

Čas a prostor

Celý děj se odehrává v Thébách před královským palácem během jednoho dne. Iokastinu smrt a oslepení se divák dozvídá ze zprávy posla. Násilí se na řecké scéně obvykle neukazovalo, vypráví se o něm. Vypravěč chybí.

Postavy

Ústřední postavou je Oidipús, ostatní postavy mu postupně přinášejí kousky pravdy. Každá z vedlejších postav, i ta, která chce pomoci, ho přiblíží k odhalení.

Role chóru

Chór thébských starců mluví za obec. Prosí bohy o záchranu před morem, zůstává věrný králi a varuje před pýchou. Chór je mostem mezi jevištěm a divákem: nahlas vyslovuje, co publikum cítí.

Je Oidipús vinen?

Aristotelés uvádí Oidipa jako příklad hrdiny, který neupadne do neštěstí pro svou špatnost, ale pro nějaký omyl. Vinu nese za činy, které spáchal nevědomky, a přesto ji přijme a sám se potrestá. U zkoušky můžete rozvést, zda za pád může osud, nebo Oidipova prudkost a sebejistota.

Jazyk a umělecké prostředky

Hra je psaná ve verších, dialogy a písně chóru mají odlišný rytmus a ráz. Prostředky zde popisujeme vlastními slovy. Nejdůležitějším prostředkem celé hry je tragická ironie.

Tragická ironie

Divák zná mýtus, a ví tedy víc než postavy. Oidipús proklíná neznámého vraha, a proklíná tak sebe. Slibuje, že bude za Láia bojovat jako za vlastního otce, a nevědomky říká pravdu. Každá věta, kterou hrdina míní jako jistotu, zní divákovi jako rozsudek.

Motiv slepoty a vidění

Slepý Teiresiás vidí pravdu, vidoucí Oidipús je k ní slepý. Když pravdu pozná, oslepí se. Protiklad tělesného a duševního zraku prochází celou hrou a je klíčem k jejímu výkladu.

Kontrast a stupňování

Hra začíná Oidipem jako zachráncem města a končí jím jako slepým vyhnancem. Kontrast mezi vrcholem a pádem vyjadřuje i závěrečná myšlenka o nestálosti lidského štěstí.

Autor a literárněhistorický kontext

Sofoklés se narodil asi roku 496 př. n. l. v Kolónu u Athén a zemřel roku 406 př. n. l. Napsal přes sto dvacet her, dochovalo se jich sedm: Aias, Antigona, Trachíňanky, Král Oidipus, Élektra, Filoktétés a Oidipús na Kolónu. Aristotelés mu připisuje zavedení třetího herce, díky kterému získal větší prostor dialog.

Thébské hry

Král Oidipus, Oidipús na Kolónu a Antigona se týkají stejného rodu, ale nejde o trilogii. Sofoklés je psal v různých letech a nikdy je neuvedl společně. Antigona je nejstarší, Oidipús na Kolónu vznikl jako poslední a uvedl ho roku 401 př. n. l. autorův vnuk.

Řecká tragédie a její odkaz

Řecká tragédie se hrála v Athénách v soutěžích o slavnostech boha Dionýsa. K velkým tragikům patří vedle Sofokla Aischylos a Eurípidés. Ještě starší mýtus o hrdinovi, který marně hledá odpověď na otázku smrti, přibližuje rozbor eposu o Gilgamešovi. Na antickou tragédii navazuje evropské drama až po Shakespeara a Goetha. Hrdinu pronásledovaného vinou a pochybnostmi najdete v rozboru Shakespearova Hamleta, pád panovníka v rozboru tragédie Král Lear a člověka, který chce poznat vše, v rozboru Goethova Fausta.

Jak o díle mluvit u ústní maturity

Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

• Zasaďte úryvek do děje: pátrání, spor s Teiresiem nebo Kreontem, rozhovor s Iokastou, příchod posla, katastrofa.
• Ukažte na úryvku tragickou ironii a roli chóru, pokud v úryvku vystupuje.
• Zařaďte hru do antické literatury a mezi Sofoklovy thébské hry.

Pracovní list obsahuje podle vyhlášky i zadání z jazyka a slohu. U Krále Oidipa se vyplatí mít připravený názor na otázku viny a osudu a opřít ho o konkrétní místo v textu. Další díla rozebraná stejně najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.

Šest věcí, které se o Králi Oidipovi pletou

1. Thébská trilogie. Tři hry o Thébách nejsou trilogie, Sofoklés je napsal v různých letech a v jiném pořadí, než jde děj.
2. Hra získala první cenu. Podle antické zprávy skončila v soutěži druhá, vyhrál Filoklés.
3. Oidipús věděl, koho zabil. Starce na rozcestí zabil v potyčce, aniž tušil, že je to jeho otec.
4. Iokasté se otrávila. Podle zprávy posla se oběsila.
5. Oidipova smrt na konci hry. Oidipús na konci žije, je slepý a prosí o vyhnání. O jeho smrti vypráví až Oidipús na Kolónu.
6. Tři jednoty předepsal Aristotelés. Aristotelés zdůrazňuje hlavně jednotu děje, pevné pravidlo tří jednot formulovali až teoretici klasicismu.

Časté otázky

Kdo napsal Krále Oidipa a kdy?

Napsal ho athénský tragik Sofoklés. Přesný rok uvedení se nezná, obvykle se klade kolem roku 429 př. n. l.

Jaký je literární druh a žánr Krále Oidipa?

Literární druh je drama, žánr tragédie. Jde o antickou řeckou tragédii s chórem, psanou ve verších.

O čem je Král Oidipus stručně?

Thébský král Oidipús pátrá po vrahovi krále Láia, aby zbavil město moru. Zjistí, že vrahem je on sám, že Láios byl jeho otec a Iokasté, jeho žena, je jeho matka. Iokasté se oběsí a Oidipús se oslepí.

Co je tragická ironie v Králi Oidipovi?

Divák zná pravdu dřív než hrdina. Oidipús proklíná vraha a tím nevědomky sebe, a jeho slova tak mají pro diváka opačný, hrozivý smysl.

Jakou roli má v Králi Oidipovi chór?

Chór thébských starců mluví za obec. Prosí bohy, komentuje děj, vyjadřuje důvěru i strach a dává událostem obecnou platnost.

Jak se hra jmenuje v jiných českých vydáních?

Kromě názvu Král Oidipús se v katalozích českých knihoven objevuje Oidipus král, Oidipús vladař a Vládce Oidipus. Jako jednotný název díla uvádějí katalogy podobu Oidipús vládce.

Patří Král Oidipus do trilogie?

Ne. Spolu s Antigonou a Oidipem na Kolónu tvoří thébské hry, ale Sofoklés je napsal v různých letech a společně je neuvedl.

Proč si Oidipús vypíchl oči?

Když poznal, že zabil otce a oženil se s matkou, a uviděl mrtvou Iokastu, oslepil se jejími sponami. Nechtěl už vidět to, co spáchal.