Farma zvířat: rozbor díla k maturitě
Farma zvířat je alegorická novela anglického spisovatele George Orwella, která poprvé vyšla v Londýně v srpnu 1945 s podtitulem A Fairy Story, tedy pohádka. Patří k epice, žánrově spojuje bajku, politickou satiru a antiutopii a řadí se do světové prózy první poloviny 20. století, která reaguje na totalitní režimy. Vypráví o zvířatech, která vyženou z farmy sedláka, vyhlásí rovnost všech a skončí pod diktaturou prasat, k nerozeznání podobnou vládě lidí.
Ve zkratce
- Autor: George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, první vydání v srpnu 1945.
- Literární druh epika, forma próza, rozsah 10 kapitol.
- Žánr: alegorická novela s rysy bajky, politická satira a antiutopie.
- Období: světová próza první poloviny 20. století, kritika totality.
- Předobraz děje: ruská revoluce roku 1917 a nástup Stalinovy diktatury.
- Hlavní postavy: kanci Major, Napoleon a Kuliš, prase Pištík, kůň Boxer, osel Benjamin.
- Kniha vychází česky i jako Zvířecí statek a jména zvířat se v překladech liší.
Základní údaje o díle
Pevné jsou tři údaje: autor, rok prvního vydání 1945 a to, že jde o krátkou epickou prózu, ne o román.
| Údaj | Farma zvířat |
|---|---|
| Autor | George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair (1903 až 1950) |
| Původní název a jazyk | Animal Farm, podtitul A Fairy Story, angličtina |
| Vznik | listopad 1943 až únor 1944, dataci uvádí autor na konci textu |
| První vydání | srpen 1945, Londýn, nakladatelství Secker and Warburg |
| Literární druh | epika, próza |
| Žánr | alegorická novela s rysy bajky, politická satira, antiutopie |
| Směr a období | světová próza první poloviny 20. století, literatura reagující na totalitní režimy |
| Stavba | 10 kapitol, děj řazený chronologicky |
| První český překlad | 1946, Jiří Havelka, nakladatelství I. L. Kober v Praze |
| Nejrozšířenější překlad | Gabriel Gössel, verše Miloš Holub, knižně v Praze 1991 |
| Jiný český název | Zvířecí statek |
Kdy kniha vznikla a kdy vyšla
Orwell na konci textu sám uvádí, že psal od listopadu 1943 do února 1944. Kniha ale vyšla až v srpnu 1945, protože rukopis nejprve odmítlo několik britských nakladatelů. Americké vydání následovalo roku 1946. Česky vyšla Farma zvířat poprvé hned roku 1946 v překladu Jiřího Havelky. Další domácí vydání přišlo až roku 1991, mezitím vyšel v exilu překlad Jiřího Komárka (Index, Kolín nad Rýnem, 1981).
Proč se jména zvířat v překladech liší
Jména jsou v originále mluvící a každý překladatel je řeší po svém. Tento rozbor používá jména z překladu Gabriela Gössela, který u nás vyšel v nejvíce vydáních: Major, Napoleon, Kuliš, Pištík, Boxer, Lupina, Molina a Mojžíš. Překlad Jana Kalandry, který vyšel roku 2021 pod názvem Zvířecí statek, jména počešťuje důsledněji, jak popisuje doslov nakladatelství Leda. U zkoušky používejte jména z vydání, které jste četli.
| V originále | Překlad Gabriela Gössela (Farma zvířat) | Překlad Jana Kalandry (Zvířecí statek) |
|---|---|---|
| Old Major | Major | Starosta |
| Napoleon | Napoleon | Napoleon |
| Squealer | Pištík | Pišta |
| Boxer | Boxer | Bivoj |
| Clover | Lupina | Vojtěška |
| Mr. Jones | pan Jones | Jonáš |
| Manor Farm | Panská farma | Rychtářův dvůr |
O čem Farma zvířat je
Tématem je zrada revoluce. Kniha ukazuje, jak se z hnutí za rovnost stane krok za krokem diktatura, která je horší než původní útlak.
Hlavní motivy
Opakují se motivy moci a jejího zneužití, propagandy, přepisování minulosti, strachu, dřiny a slepé poslušnosti. Důležitý je motiv psaného slova: zákon stojí na zdi stodoly, ale většina zvířat neumí číst. Kdo ovládá slova a paměť, ovládá i farmu.
Děj po částech
Kapitoly 1 a 2: sen a vzpoura. Starý kanec Major svolá zvířata, označí člověka za příčinu jejich bídy a naučí je píseň o budoucí svobodě. Brzy nato zemře. Prasata z jeho myšlenek vytvoří učení zvané animalismus. Když opilý pan Jones zapomene zvířata nakrmit, vyženou ho, přejmenují Panskou farmu na Farmu zvířat a napíšou na stodolu sedm přikázání.
Kapitoly 3 a 4: první úspěchy. Sklizeň se vydaří a zvířata se učí číst. Prasata si už teď nechávají mléko a jablka. V říjnu se Jones pokusí farmu dobýt zpět, zvířata ho pod Kulišovým vedením odrazí v bitvě u kravína.
Kapitoly 5 a 6: převrat. Molina uteče k lidem. Kuliš navrhne stavbu větrného mlýna, Napoleon je proti a při hlasování na něj poštve devět psů, které si tajně vychoval. Kuliš uprchne, shromáždění jsou zrušena a mlýn se staví jako Napoleonův nápad. Prasata začnou obchodovat s lidmi a přestěhují se do domu. Rozestavěný mlýn zničí vichřice, vina padne na Kuliše.
Kapitoly 7 a 8: teror. Přijde hlad a slepice se vzbouří proti prodeji vajec. Napoleon nechá psy roztrhat zvířata, která se přiznají ke spolčení s Kulišem. Revoluční píseň je zakázána. Sedlák Frederick zaplatí za dříví falešnými bankovkami, přepadne farmu a dostavěný mlýn vyhodí do povětří.
Kapitoly 9 a 10: návrat ke starému. Vyčerpaný Boxer se zhroutí a prasata ho prodají rasovi. Farma je vyhlášena republikou s Napoleonem jako jediným kandidátem na prezidenta. Po letech chodí prasata po zadních nohou, nosí bič a ze sedmi přikázání zbude jediné. V poslední scéně hrají prasata s lidmi karty a zvířata za oknem už nepoznají, kdo je kdo.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Novela má 10 kapitol a děj postupuje chronologicky. Stavba je kruhová: začíná na Panské farmě pod vládou člověka a končí na farmě, které Napoleon vrátí původní jméno. Osu tvoří sedm přikázání. Jak se jedno po druhém mění, čtenář přesně vidí, kam až moc prasat došla.
Čas a prostor
Děj se odehrává na jedné farmě v Anglii nedaleko městečka Willingdon. Letopočty text neuvádí. Vyprávění začíná v březnu, vzpoura přijde v červnu a poslední kapitola přeskočí řadu let. Uzavřená farma slouží jako model státu.
Vypravěč
Vypráví se ve třetí osobě a vypravěč zůstává mimo děj. Dívá se ale očima obyčejných zvířat: ví jen to, co vidí a čemu rozumějí ona. Čtenář chápe víc než postavy a z tohoto rozdílu vzniká ironie knihy. Podobně nechává události mluvit samy za sebe Čapek, jak ukazuje rozbor Války s mloky, další alegorie o společnosti, která si vychová vlastní zkázu.
Postavy
Postavy jsou typy, ne propracované povahy: každé zvíře zastupuje jednu vlastnost a jednu společenskou skupinu. Při výkladu pomůže osnova, kterou popisuje návod, jak napsat charakteristiku: povaha, jednání a vztah k ostatním.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Major | starý vážený kanec | moudrý, výmluvný, idealista | dá zvířatům myšlenku vzpoury, brzy poté umírá |
| Napoleon | velký kanec, pozdější vůdce | mlčenlivý, lstivý, bezohledný, lačný moci | vyžene soupeře, opře se o psy a stane se diktátorem |
| Kuliš | kanec, Napoleonův soupeř | živý, vynalézavý, strhující řečník | navrhne větrný mlýn, je vyhnán a prohlášen za zrádce |
| Pištík | malé tlusté prase | obratný řečník, překrucuje fakta | mluvčí moci, vysvětluje každou změnu pravidel |
| Boxer | tažný kůň | obrovsky silný, obětavý, důvěřivý | nese hlavní tíhu práce, po vyčerpání je prodán rasovi |
| Lupina | klisna, Boxerova družka | laskavá, starostlivá, tuší nepravost | pamatuje si původní zásady, ale neumí je obhájit |
| Benjamin | osel, nejstarší zvíře | skeptický, zamlklý, umí číst | všechno prohlédne, ozve se až při odvozu Boxera |
| Mojžíš | ochočený havran | nepracuje, vypráví o zvířecím ráji | utěšuje sliby posmrtné odměny |
| Pan Jones | majitel farmy | opilec, zanedbává hospodářství | jeho nedbalost spustí vzpouru |
| Frederick a Pilkington | sousední sedláci | první tvrdý a prohnaný, druhý pohodlný | obchodují s Napoleonem, Frederick farmu přepadne |
Kdo je kdo v alegorii
Podle obvyklého výkladu, který uvádí i encyklopedie Britannica, odpovídá děj ruské revoluci a Stalinově zradě jejích ideálů. Napoleon představuje Stalina, Kuliš Trockého a Major spojuje rysy Marxe a Lenina. Pan Jones zastupuje carský režim, Pištík propagandu, psi tajnou policii a Boxer oddané dělníky. Poslední scénu vztáhl sám Orwell v předmluvě k ukrajinskému vydání ke konferenci v Teheránu.
Jazyk a umělecké prostředky
Orwell píše prostě, věcně a v krátkých větách, jako by vyprávěl pohádku. Jednoduchý jazyk je záměr: čím klidněji se o hrůzách mluví, tím silněji působí. České překlady jsou autorsky chráněné, proto zde zazní jen dva krátké doklady z originálu.
Alegorie a personifikace
Celý příběh je alegorie, tedy jinotaj: zvířecí děj skrytě vypovídá o lidských dějinách. Mluvící zvířata jsou personifikace známá z bajek. Na rozdíl od bajky ale chybí výslovné poučení, to si čtenář musí vyvodit sám. Formu pohádky pro dospělé zvolil ve stejných letech i Saint-Exupéry, jak přibližuje rozbor Malého prince.
Ironie a satira
Ironie vzniká z rozporu mezi tím, co se říká, a tím, co se děje. Nejznámějším dokladem je poslední podoba sedmého přikázání: „All animals are equal, but some animals are more equal than others.“ Věta tvrdí rovnost a jedním dechem ji popírá, protože rovnost stupňovat nelze.
Hesla, opakování a jazyk moci
Zásady animalismu se pro ovce zjednoduší na heslo „Four legs good, two legs bad“. Ovce ho spustí pokaždé, když by někdo mohl něco namítnout. Opakování tu nahrazuje myšlení. Pištík k tomu používá eufemismy: o snížení přídělů mluví zásadně jako o úpravě. Do prózy jsou vloženy i verše: revoluční píseň a pozdější oslavná báseň na Napoleona.
Autor a literárněhistorický kontext
George Orwell
George Orwell je pseudonym Erica Arthura Blaira. Narodil se 25. června 1903 v Motihari v Britské Indii a zemřel 21. ledna 1950 v Londýně na tuberkulózu. V letech 1922 až 1927 sloužil u imperiální policie v Barmě. Rozhodující byla účast ve španělské občanské válce, kde zažil, jak komunisté pronásledují vlastní spojence.
Proč knihu napsal
V předmluvě k ukrajinskému vydání z roku 1947 Orwell píše, že chtěl srozumitelným příběhem odhalit sovětský mýtus. Nápad dostal, když viděl malého chlapce, jak bičem pohání obrovského koně. Uvědomil si, že kdyby taková zvířata znala svou sílu, člověk by nad nimi neměl moc. Kniha tedy neútočí na myšlenku rovnosti, ale na ty, kdo ji zneužili.
Směr, současníci a další díla
Farma zvířat patří k antiutopické a politické próze 20. století. Vedle ní stojí Zamjatinův román My, Huxleyho Konec civilizace a Orwellův vlastní román 1984 z roku 1949. V české literatuře varoval před diktaturou Karel Čapek, podobu vůdce posedlého mocí zachycuje rozbor Bílé nemoci. Z Orwellových knih se k Farmě zvířat nejčastěji přiřazují Hold Katalánsku (1938) a 1984.
Jak o Farmě zvířat mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky je to řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a samotná zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si strukturu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, ze které části děje je a v jaké fázi vlády prasat se odehrává. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazykové prostředky doložené přímo z úryvku. U Farmy zvířat vždy vysvětlete obě roviny: co se děje na farmě a co to znamená v dějinách. Kontext, tedy autora, období a další antiutopie, nechte až po rozboru, pokud škola nestanoví jiné pořadí.
Sedm věcí, které se o Farmě zvířat pletou
- Rok 1944 nebo 1946 jako rok vydání. V únoru 1944 byla kniha dopsána, poprvé vyšla v srpnu 1945. Rok 1946 patří americkému vydání a prvnímu českému překladu.
- Žánr román nebo pohádka pro děti. Jde o novelu s rysy bajky. Podtitul o pohádce je ironický, kniha je určena dospělým.
- Kuliš byl zabit. Kuliše vyženou psi a dál se v ději neobjeví. Zůstává jen jako viník, na kterého prasata svádějí každý nezdar.
- Boxer padl v bitvě nebo zemřel při práci. Zhroutí se vyčerpáním, ale zemře až poté, co ho prasata prodají rasovi.
- Prasata přikázání zrušila najednou. Měnila je postupně a tajně, vždy jedním dodatkem: o posteli, o alkoholu, o zabíjení. Na konci zbývá jediná věta.
- Kniha je útok na socialismus. Orwell se k socialismu hlásil. Kritizuje stalinskou diktaturu a každou moc bez kontroly.
- Zvířecí statek je jiné dílo. Je to jen jiný český název téže knihy. S překladem se mění i jména zvířat.
Další díla rozebraná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšla Farma zvířat?
Poprvé vyšla v srpnu 1945 v Londýně v nakladatelství Secker and Warburg. Orwell ji napsal od listopadu 1943 do února 1944, proto se v tahácích plete rok vzniku s rokem vydání. První český překlad Jiřího Havelky vyšel v Praze roku 1946.
Jaký je literární druh a žánr Farmy zvířat?
Literární druh je epika, forma próza. Žánrově jde o alegorickou novelu s rysy bajky, která je zároveň politickou satirou a antiutopií. Autor sám dal knize podtitul A Fairy Story, tedy pohádka.
Do jakého literárního směru Farma zvířat patří?
Kniha se neřadí k jednomu uměleckému směru. Patří do světové prózy první poloviny 20. století, do proudu děl, která reagují na totalitní režimy a varují před zneužitím moci. Vedle ní se uvádí Orwellův román 1984.
Kolik kapitol má Farma zvířat?
Farma zvířat má 10 kapitol. Děj postupuje chronologicky od projevu starého kance přes vzpouru až po poslední kapitolu, která se odehrává po mnoha letech.
Koho představují Napoleon a Kuliš?
Podle obvyklého výkladu představuje Napoleon Josifa Stalina a Kuliš Lva Trockého. Jméno Kuliš je z překladu Gabriela Gössela, v originále se prase jmenuje Snowball.
Jak skončil kůň Boxer?
Boxer se při stavbě větrného mlýna zhroutí vyčerpáním. Prasata slíbí, že ho pošlou na léčení, ve skutečnosti ho prodají rasovi a za utržené peníze si koupí whisky. Pištík pak zvířatům tvrdí, že kůň zemřel v nemocnici.
Co znamená věta, že některá zvířata jsou si rovnější?
Je to dodatek, kterým prasata přepíší poslední ze sedmi přikázání o rovnosti všech zvířat. Věta si logicky odporuje, protože rovnost nemá stupně. Ukazuje, jak moc mění význam slov, aby ospravedlnila vlastní výsady.
Je Zvířecí statek stejná kniha jako Farma zvířat?
Ano, jde o dva české názvy téhož díla Animal Farm. Název Farma zvířat nesou překlady Jiřího Havelky a Gabriela Gössela, název Zvířecí statek překlady Jiřího Komárka, Jana Kalandry a Viktora Janiše. V překladech se liší i jména zvířat.
