Norské fjordy: jak vznikl Geirangerfjord

Fjord nevyhloubilo moře ani řeka. Vyhloubil ho ledovec, a to hlavně proto, že jako jediný dokáže erodovat i pod hladinou moře. Sognefjord je uvnitř hluboký 1 303 metrů, ale u ústí má jen sto až dvě stě. A délka norského pobřeží je 2 532 kilometrů nebo 102 936, podle toho, jak se měří.

Ve zkratce

• Fjord je zatopené údolí prohloubené ledovcem, ne mořem.
• Ledovec eroduje i pod hladinou, řeka to nedokáže.
• Fjordy vznikly během několika dob ledových, ne jedné.
• U ústí bývá mělký práh, uvnitř je fjord mnohem hlubší.
• Sognefjord je druhý nejdelší na světě, ne první.
• Geirangerfjord má jen 15 kilometrů a 258 metrů hloubky.
• Ve fjordech rostou koráli, ve tmě a ve studené vodě.

Jak fjord vzniká

Fjord je rozvětvený zářez moře do pevniny, zpravidla dlouhý a úzký, obklopený horskými svahy. UNESCO ho definuje jako hluboký mořský záliv mezi vysokými útesy, který vznikl zatopením zaledněného údolí. To poslední slovo je klíčové.

Ledovec pracuje dvěma mechanismy. Obrušováním, kdy písek a štěrk zamrzlý ve spodní části ledu funguje jako brusný papír, a vytrháváním celých bloků horniny. Ledovcová eroze je vůbec nejsilnější ze všech snižujících sil na Zemi: běžný údolní ledovec odnese ročně přes tři sta tun podloží z každého kilometru čtverečního.

Proč to nedokáže řeka

Rozdíl je zásadní a vysvětluje celou podobu fjordové krajiny. Řeku zastaví erozní báze, tedy hladina moře. Ledovec ne. Ledovec dokáže erodovat i hluboko pod úroveň moře, a proto jsou fjordové pánve tam, kde jsou.

Odborně se tomu říká nadhloubení a je vidět i na tvaru údolí. Říční údolí má v příčném profilu tvar písmene V, ledovcové tvar U.

Řeky ale roli sehrály. Ledovce se často zahloubily do už existujících říčních údolí a zlomových zón. Přesnější formulace tedy je, že řeky připravily stopu a ledovec ji přemodeloval a prohloubil.

Proč je fjord u ústí mělčí

Tohle je nejméně známá a přitom nejzajímavější vlastnost. Dno fjordu není rovné, ale nepravidelné, a u ústí bývá mělký práh.

Mechanismus popisují geologové přímo: větší údolní ledovce vyhlubují své koryto do hloubky i do šířky a v podélném profilu se údolí skládá z řady mělkých van s prahy mezi nimi. Když ledovec zmizí, zůstane v údolí řada jezer. A stejným způsobem vznikly fjordy, jen se místo jezer naplnily mořem.

Nejlepší doklad je Sognefjord: v nejhlubším místě má 1 303 metrů, ale u ústí jen sto až dvě stě.

Eroze, která se sama posiluje

Tam, kde v krajině už byla sníženina, se led svede do ní, jeho rychlost vzroste, eroze zesílí, reliéf se prohloubí a do sníženiny se stáhne ještě víc ledu. Náhorní plošiny mezi fjordy byly ledem také pokryté, ale led se tam pohyboval pomaleji, takže eroze byla slabá.

Proto fjordová krajina vypadá jako soustava úzkých hlubokých zářezů oddělených plochými plošinami. A protože jde o proces probíhající i dnes, dá se pozorovat: satelitní měření v Antarktidě a Grónsku ukazují ledové proudy odvádějící led do moře přesně v místech, kde po odtání ledu fjordy vzniknou.

Kolik na to bylo času

Žijeme v ledové periodě zvané kvartér, která trvá 2,6 milionu let a bylo v ní téměř padesát dob ledových oddělených teplejšími obdobími. Poslední doba ledová trvala od 117 tisíc do 11 700 let před současností a vznikaly při ní ledové čepice až 3 500 metrů mocné.

Fjordy nevytvořila jedna doba ledová. Geologové to formulují tak, že je ledovcové čepice vyerodovaly v průběhu několika dob ledových. Vrchol posledního zalednění byl asi před dvaceti tisíci lety, kdy byla hladina moře zhruba 125 metrů níž než dnes.

Geirangerfjord

Zapsán na seznam UNESCO byl v roce 2005, a to jako součást sériové lokality společně s Nærøyfjordem, který je od něj 120 kilometrů daleko. Zapsáno je podle dvou přírodních kritérií, tedy pro krajinnou hodnotu a pro geologii.

Stojí za to si všimnout, že mezi norskými fjordy je Geirangerfjord krátký i mělký. Na seznam se dostal kvůli tomu, že je to učebnicově vyvinutá fjordová krajina, ne kvůli rekordním rozměrům. UNESCO celou západonorskou oblast označuje za typovou lokalitu fjordové krajiny, tedy za měřítko, se kterým se ostatní fjordy na světě porovnávají.

Vodopády

Sedm sester je sedm vodopádů padajících do fjordu u opuštěné usedlosti Knivsflå v průměru z výšky 250 metrů. Jméno mají podle toho, že z dálky připomínají vlasy sedmi žen.

Naproti nim je vodopád zvaný Nápadník, nálevkovitého tvaru, jehož původní jméno bylo úplně jiné. Pověst o neúspěšném namlouvání sestrám a následném pití z lahve je místní pověst, ne doložený fakt, a encyklopedie ji tak i označuje.

Třetí je Nevěstin závoj se spádem tři sta metrů. Ten není vidět celý rok, charakteristický závoj vzniká jen pár týdnů při tání.

Usedlosti na skalních terasách

Nejvíc o životě ve fjordu vypovídají opuštěné horské usedlosti. Klima kolem fjordu je mírné a podmínky dobré pro pícniny, ovoce a bobuloviny, což lidem umožnilo usadit se na terasách všude, kde to šlo. Usedlost Skageflå leží 250 metrů nad hladinou, Blomberg dokonce 450.

Konkrétní příklad, proč to skončilo: usedlost Knivsflå platila za jednu z nejlepších v okolí, protože ležela na slunečném svahu a měla časné jaro. Opuštěná byla už v roce 1898, protože ležela v území silně ohroženém sesuvy.

Celoroční silniční spojení získala vesnice Geiranger až v roce 1955, kdy se otevřela horská silnice s jedenácti vlásenkami stoupající do 620 metrů. První loď s turisty tam přitom připlula už v roce 1869.

Rekordy, které se často pletou

Sognefjord se často označuje za nejdelší fjord světa. Není. Je druhý nejdelší, nejdelší je Scoresby Sund v Grónsku s délkou asi 350 kilometrů. Přesná formulace zní, že Sognefjord je nejdelší a nejhlubší norský fjord a nejdelší otevřený fjord světa, tedy nejdelší bez ledovců a s osídlením po celé délce.

Jeho největší převýšení je u hory jižně od Sogndalu a činí 2 850 metrů, počítáno od dna fjordu k vrcholu.

Kolik má Norsko fjordů

Přesné číslo neexistuje a je jasné proč: závisí na tom, co se ještě počítá jako samostatný fjord a co už jen jako rameno. UNESCO pracuje s číslem zhruba dvě stě fjordů podél západního pobřeží. Doložené je i to, že šest norských fjordů je delších než sto kilometrů.

A jak dlouhé je pobřeží

Tady je nejlepší doklad, proč se délky pobřeží uvádějí v tak různých číslech. Podle jednoho a téhož zdroje měří pobřeží pevninského Norska 2 532 kilometrů, pokud se neměří obvod ostrovů, ostrůvků a skalisek, a 102 936 kilometrů, pokud se měří.

Obě čísla jsou správná, každé pro svou definici. Podél norského pobřeží je totiž celkem 239 057 ostrovů, ostrůvků a skalisek. Podobně se liší i údaje jiných měření, protože podrobnější mapování prostě najde víc detailů. Je to stejný problém jako u jiných často opakovaných přírodních rekordů, viz třeba Grand Canyon a to, co v něm vidět není.

Sesuvy a vlny

Strmé stěny nad hlubokou vodou mají svou odvrácenou stranu a Norsko má na to vlastní systém sledování.

Nejznámější případ je Tafjord ze 7. dubna 1934. Ve tři hodiny ráno se z výšky 730 metrů zřítil nestabilní skalní masiv o objemu tří milionů kubických metrů a vlny dosáhly nejvýše 61 metrů nad hladinu. Za dvě až tři minuty zasáhly vesnice na obou stranách fjordu. Zahynulo čtyřicet lidí. Vlna byla znatelná po celém okolním fjordovém systému, mimo jiné devadesát kilometrů od místa sesuvu.

Sesuvy se ohlašují

To podstatné pro dnešek: katastrofa nebyla úplným překvapením. Trhliny ve skále si lidé všimli šedesát let před sesuvem. Postavili přes ni lávku pro dobytek, ta po několika letech spadla, protože se trhlina stále rozšiřovala, a v posledních měsících před sesuvem bylo v masivu hodně padajícího kamení.

Na tomhle principu stojí celý norský systém: skalní sesuvy se ohlašují dlouhodobým pomalým pohybem, který se týdny až roky předem výrazně zrychlí. Geologická služba proto vede mapu známých nestabilních skalních partií a pohyby povrchu se sledují radarem ze satelitu s milimetrovou přesností.

Co žije uvnitř

Prahový fjord je mělký u ústí a hluboký uvnitř, a ten práh brání výměně vody mezi hlubokou pánví a mořem venku. Ne každý fjord ho má, velké fjordy na severu ho postrádají a považují se spíš za mořské zálivy.

Voda ve fjordu je rozvrstvená. Řeky přivádějí velké množství sladké vody, ta se mísí se slanou a vzniká brakická vrstva, která se drží v horních pěti až deseti metrech.

Kyslík přichází jen občas

Voda v hlubokých pánvích se vymění jen v těch letech, kdy se sejde vhodné počasí s přítomností dostatečně studené a slané, tedy těžké vody u pobřeží. Ta se pak přes práh přelije a vytlačí vodu uvnitř.

Mezi výměnami ryby, plankton a bakterie přivedený kyslík spotřebovávají, takže delší doba mezi výměnami znamená nižší hladinu kyslíku. Srovnání období 1960 až 1990 a 1990 až 2020 našlo v řadě fjordů trend k řidší výměně. Vysvětlení je, že oteplená pobřežní voda je lehčí, takže u prahu není dost těžká voda, která by tu uvnitř vyměnila.

Z izolace plyne ještě jedna věc: i když je vzdálenost mezi dvěma fjordy vzdušnou čarou krátká, ryba musí plavat velmi dlouhou cestu. Ryby v jednotlivých fjordech se proto dají považovat za samostatné populace.

Koráli ve tmě

Norské korálové útesy staví převážně jediný studenomilný druh, který nežije v symbióze s řasami, a proto může růst ve tmě hlouběji než tisíc metrů. Snáší teploty čtyři až čtrnáct stupňů.

Útesy mohou vyrůst do kup vysokých až padesát metrů a stavějí se po tisíce let, některé norské jsou téměř devět tisíc let staré. Nejmělčí známý výskyt tohohle hlubinného korálu na světě je právě v norském fjordu, v hloubce 39 metrů. Největší známý útesový komplex u Lofot je asi 45 kilometrů dlouhý.

Sedm věcí, které se o fjordech říkají špatně

1. Že je vyhloubilo moře. Moře do nich vniklo až po roztání ledu, vyhloubil je ledovec.
2. Že je vyhloubily řeky. Řeka nemůže erodovat pod hladinu moře, ledovec ano.
3. Že vznikly v jedné době ledové. Vznikaly v průběhu několika z téměř padesáti dob ledových.
4. Že Sognefjord je nejdelší na světě. Je druhý, nejdelší je Scoresby Sund v Grónsku.
5. Že Geirangerfjord je největší. Má jen 15 kilometrů a 258 metrů, na seznam se dostal pro krajinnou hodnotu.
6. Že jsou fjordy norská specialita. Jsou i v Grónsku, na Aljašce, v Patagonii, na Novém Zélandu a ve Skotsku.
7. Že sesuv přijde bez varování. Ohlašuje se pomalým pohybem, který se předem výrazně zrychlí.

Proč právě západní Norsko

Fjordy jsou v Norsku hlavně na západě a severu a má to konkrétní příčinu. Nejvyšší hory leží na západě, kontinentální svah je blízko, takže spád byl velký a ledovce tam erodovaly nejúčinněji. Směrem na východ a jih byl spád menší a fjordy nevznikly.

Za tím stojí ještě starší událost: silný zdvih norského pevninského bloku ve třetihorách, který byl nejvýraznější právě na západě. Proto leží rozvodí daleko na západě a formy reliéfu jsou tam mnohem dramatičtější než ve vnitrozemí.

Podobně jasnou geologickou příčinu má i podoba jiných výrazných krajin, viz třeba Yellowstone a jeho supervulkán. Další rozbory přírodních míst najdete v průvodci cestováním.

Časté otázky

Jak vzniká fjord?

Ledovec prohloubí starší, zpravidla říční údolí, a to obrušováním a vytrháváním bloků horniny. Zásadní je, že ledovec dokáže erodovat i pod úroveň mořské hladiny, což řeka nedokáže. Když led roztaje, zaplní se vzniklá pánev mořskou vodou. Pokud zůstane nad hladinou a je sladkovodní, jde o fjordové jezero, ne o fjord.

Proč je fjord u ústí mělčí než uvnitř?

Protože ledovec eroduje nestejnoměrně. Podélný profil ledovcového údolí se skládá z řady mělkých van s prahy mezi nimi a fjordy vznikly stejným způsobem. Nejlepším příkladem je Sognefjord, který má v nejhlubším místě 1 303 metrů, ale u ústí jen sto až dvě stě.

Je Sognefjord nejdelší fjord světa?

Není, je druhý nejdelší. Nejdelší je Scoresby Sund v Grónsku s délkou asi 350 kilometrů. Sognefjord měří 205 kilometrů, případně 226 včetně vnější části, a je nejdelší i nejhlubší norský fjord. Uvádí se také jako nejdelší otevřený fjord světa, tedy nejdelší bez ledovců a s osídlením po celé délce.

Kolik má Norsko fjordů?

Přesné číslo neexistuje, protože závisí na tom, co se počítá jako samostatný fjord a co jen jako rameno. UNESCO pracuje s údajem zhruba dvě stě fjordů podél západního pobřeží. Doložené také je, že šest norských fjordů je delších než sto kilometrů.

Proč se délka norského pobřeží uvádí tak různě?

Protože záleží na měřítku a na tom, co se do měření zahrne. Podle jednoho zdroje měří pobřeží pevninského Norska 2 532 kilometrů bez obvodu ostrovů a 102 936 kilometrů s nimi. Obě čísla jsou správná, každé pro svou definici. Podél pobřeží je totiž 239 057 ostrovů, ostrůvků a skalisek.

Čím je výjimečný Geirangerfjord?

Ne rozměry. Má jen patnáct kilometrů délky a 258 metrů hloubky, takže je mezi norskými fjordy krátký i mělký. Na seznam UNESCO se dostal v roce 2005 pro krajinnou hodnotu a pro to, že jde o učebnicově vyvinutou fjordovou krajinu. Stěny se tam zvedají až do 1 400 metrů nad hladinu a klesají pět set metrů pod ni.

Jsou sesuvy do fjordů nebezpečné?

Historicky ano, nejznámější případ je Tafjord z roku 1934, kde vlny dosáhly 61 metrů a zahynulo čtyřicet lidí. Podstatné ale je, že se skalní sesuvy ohlašují dlouhodobým pomalým pohybem, který se týdny až roky předem zrychlí. Norsko proto vede mapu známých nestabilních skalních partií a sleduje pohyby povrchu radarem ze satelitu s milimetrovou přesností.

Žijí ve fjordech koráli?

Ano, a je to jedna z nejmenej známých věcí o nich. Norské útesy staví studenomilný druh, který nežije v symbióze s řasami, takže roste i ve tmě hlouběji než tisíc metrů, a snáší čtyři až čtrnáct stupňů. Útesy se stavějí po tisíce let, některé jsou téměř devět tisíc let staré, a nejmělčí známý výskyt tohohle korálu na světě je v norském fjordu v hloubce 39 metrů.