Výjimka, nebo vyjímka: jak se to píše správně a proč

Správně je jedině výjimka: dlouhé ý v předponě, krátké i v kořeni. Podoba vyjímka je chybná, stejně jako vyjímečný a vyjímečně. Dlouhé í se píše pouze ve slovese vyjímat, od kterého je podstatné jméno utvořeno, například ve větě, že se obraz na stěně pěkně vyjímá.

Ve zkratce

• Podstatné jméno se píše výjimka, ve všech pádech stejně: bez výjimky, s výjimkou, několik výjimek.
• Přídavné jméno je výjimečný, příslovce výjimečně, podstatné jméno výjimečnost.
• Sloveso se píše obráceně: vyjímat a vyjímat se, s krátkým y a dlouhým í.
• Internetová jazyková příručka u hesla výslovně uvádí, že podoba vyjímka správná není.
• Stejně se chovají dvojice vyčítat a výčitka nebo namítat a námitka.
• Dokonavé sloveso je vyjmout, s tvary vyjmul i vyňal, vyjmutí i vynětí.

Proč se píše výjimka s krátkým i

Podle jazykové poradny Ústavu pro jazyk český je slovo výjimka utvořeno od slovesa vyjímat. U podstatných jmen tvořených od sloves s předponou vy se přitom v řadě případů předpona dlouží. Sloveso má krátkou předponu a dlouhý kořen, podstatné jméno dlouhou předponu a krátký kořen. Čárka se přestěhovala o slabiku dopředu.

Dvě změny v jednom slově

Internetová jazyková příručka ve výkladu o změnách hlásek při tvoření slov popisuje obě věci. Při odvozování podstatných jmen z předponových sloves se dlouží samohláska v předponách na, při, u, vy a za a někdy se současně mění i délka samohlásky v kořeni. Jako příklady uvádí dvojice nalézt a nález, přikázat a příkaz nebo zaručit a záruka.

Pomůcka na zapamatování

Nejlépe se pamatuje trojice výčitka, námitka, výjimka. Slovesa mají dlouhé í v kořeni: vyčítat, namítat, vyjímat. Podstatná jména ho ztrácejí a čárku nesou jen v předponě. Kdo by nenapsal vyčítka ani namítka, nemá důvod psát vyjímka. Ve slově výjimka je jen jedna čárka, hned na začátku.

Kdy se dlouhé í opravdu píše: sloveso vyjímat

Dlouhé í patří slovesu. Vyjímat je nedokonavý protějšek slovesa vyjmout a znamená brát něco ven, oddělovat, uvádět jako úryvek nebo vylučovat z nějakého opatření. Všechny tvary slovesa mají krátké y a dlouhé í: vyjímám, vyjímáš, vyjímá, vyjímají, vyjímal, vyjímej, vyjímání. Příručka uvádí příklad disk lze z cartridge vyjímat, slovník větu nelze nikoho vyjímat.

Vyjímat se na pozadí

Zvratná podoba vyjímat se má vlastní význam: působit určitým dojmem na nějakém pozadí. Tmavý rám se na světlé zdi dobře vyjímá. Nové křeslo se v pokoji nevyjímalo nijak zvlášť. Pravopis je stejný jako u nezvratného slovesa, podoba výjimat se je chybná.

Vyjmout, vyjmul i vyňal

Dokonavé sloveso vyjmout žádné í nemá a píše se s krátkým y. Podle Pravidel českého pravopisu má dublety v příčestí i v podstatném jménu slovesném: vyjmul i vyňal, vyjmut i vyňat, vyjmutí i vynětí. Internetová jazyková příručka dodává, že varianta vynětí je knižní. Sama přitom uvádí příklad vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Správně a špatně v příkladech

V levém sloupci jsou jediné správné podoby. Tvary v prostředním sloupci jsou chybné a kodifikace je nepřipouští.

Příbuzná slova přebírají pravopis podstatného jména

Přídavné jméno výjimečný, příslovce výjimečně a podstatné jméno výjimečnost jsou odvozeny od výjimky, ne od slovesa. Proto mají dlouhé ý a krátké i, a to i při stupňování: výjimečnější, nejvýjimečnější. Podoby vyjímečný a vyjímečně jsou chybné. Podobně se pravopis základu drží i jinde, což ukazuje text o tom, proč se píše standardní s d uprostřed.

Proč se v tom chybuje

Hlavní příčinou je analogie se slovesem. Pisatel zná vyjímat, cítí souvislost a přenese dlouhé í i do podstatného jména. Databáze jazykové poradny obsahuje dotaz právě v této podobě: proč má výjimka dlouhé ý, když vyjímat má krátké y.

Pravidlo, které táhne opačným směrem

Druhý důvod je v samotném systému. Chybná vyjímka by přesně zapadla do běžnějšího typu. Podle Internetové jazykové příručky se předpona obvykle nedlouží u dějových podstatných jmen na ka, pokud má základové sloveso dlouhou samohlásku: vyhlížet a vyhlídka, nabízet a nabídka, zatáčet a zatáčka. Příručka ale hned uvádí slova, která se chovají jinak, například výpůjčka, zápůjčka a námitka. K nim patří i výjimka.

Co ukazuje historie slova

Slovník spisovného jazyka českého zaznamenává u hesla výjimka také řídkou podobu výnimka a u přídavného jména podobu vynímečný, u slovesa pak řídké vynímat. Hláska n je v této rodině vidět dodnes ve tvarech vyňal, vyňat, vynětí. Jiný typ potíží, kde tvary znějí stejně a liší se jen písmem, rozebírá výklad, kdy psát mě a kdy mně.

Další slova, kde se délka při odvozování mění

Příklady v tabulce pocházejí z výkladu Internetové jazykové příručky o změnách hlásek při tvoření slov a z odpovědi jazykové poradny. Samohláskové změny jsou podle příručky značně nepravidelné, proto je spolehlivější pamatovat si konkrétní slova než hledat jedno pravidlo.

Kde jsou správně obě podoby

Na rozdíl od výjimky existují slova, u nichž kodifikace délku nechává na pisateli. Příručka uvádí dvojice umývadlo i umyvadlo, odesílatel i odesilatel, rozváděč i rozvaděč, osídlovat i osidlovat, rozmísťovat i rozmisťovat nebo stříhat i střihat. U výjimky taková volba není. Jinde zase o podobě slova rozhoduje význam, jak ukazuje text o tom, kdy psát zhlédnout a kdy shlédnout.

Hraniční a sporné případy

Kodifikace je tu jednoznačná, nejistotu vyvolávají jen tvary jiných slov z téže rodiny. Rozhoduje vždy slovní druh: podstatné a přídavné jméno má ý a i, sloveso y a í.

Nikoho nevyjímaje

Ustálené spojení nikoho nevyjímaje obsahuje přechodník slovesa vyjímat, proto se píše s krátkým y a dlouhým í. Příručka u slovesa uvádí tvary vyjímaje, vyjímajíc a vyjímajíce. Správně je tedy Pravidla platí pro všechny, nikoho nevyjímaje i Pravidla platí pro všechny bez výjimky.

Vyjma a s výjimkou

Předložka vyjma se píše s krátkým y a Slovník spisovné češtiny ji uvádí jako synonymum spojení s výjimkou: každý den vyjma soboty, každý den s výjimkou soboty. Obě vyjádření jsou správná, chybné je jen křížení pravopisu, tedy s vyjímkou.

Vyzkoušejte se

V každé větě vyberte jednu ze dvou podob v závorce. Správná je vždy jen jedna. Řešení je pod seznamem.

1. Každé pravidlo má svou (výjimku / vyjímku).
2. Obchod má otevřeno denně s (vyjímkou / výjimkou) neděle.
3. Byl to opravdu (výjimečný / vyjímečný) koncert.
4. Kartu z přístroje (výjimejte / vyjímejte) až po zaznění tónu.
5. Bílý kostel se na kopci krásně (vyjímá / výjimá).
6. Na schůzky chodí pozdě jen (vyjímečně / výjimečně).
7. Řád platí pro všechny, nikoho (nevyjímaje / nevýjimaje).
8. Úřad udělil několik (výjimek / vyjímek).
9. Před čištěním je nutné (vyjmnout / vyjmout) baterii.
10. O každé (vyjímce / výjimce) rozhoduje ředitel.

Řešení: 1 výjimku, 2 výjimkou, 3 výjimečný, 4 vyjímejte, 5 vyjímá, 6 výjimečně, 7 nevyjímaje, 8 výjimek, 9 vyjmout, 10 výjimce. Věty 4, 5 a 7 obsahují sloveso, proto mají dlouhé í. Ostatní druhé podoby v závorkách jsou chybné.

Šest chyb, které se u výjimky opakují

1. Vyjímka místo výjimka. Vzniká přenesením délky ze slovesa vyjímat. Správně je dlouhé ý a krátké i.
2. Vyjímečný a vyjímečně. Přídavné jméno a příslovce se řídí podstatným jménem. Správně je výjimečný a výjimečně.
3. Výjímka se dvěma čárkami. Ve slově je jen jedna čárka, a to v předponě.
4. Vyjimka bez čárky. Předpona je dlouhá, podoba bez čárky je chybná.
5. Výjimat se místo vyjímat se. Správně naučený pravopis podstatného jména se nesmí přenášet na sloveso. To má y krátké a í dlouhé.
6. S vyjímkou. Předložkové spojení se píše stejně jako samotné slovo: s výjimkou.

Stejně jednoznačná je kodifikace u tvarů bychom, abyste a kdybyste, kde je spisovná podoba také jen jedna.

Všechny podobné případy s odpovědí na jeden řádek jsou v rozcestníku pravopis: jak se to píše.

Časté otázky

Píše se výjimka, nebo vyjímka?

Správně je jedině výjimka, tedy s dlouhým ý v předponě a krátkým i v kořeni. Internetová jazyková příručka má u hesla výslovnou poznámku, že podoba vyjímka správná není. Stejně se píšou všechny tvary: bez výjimky, s výjimkou, několik výjimek.

Proč je ve slově výjimka dlouhé ý a krátké i?

Slovo je utvořeno od slovesa vyjímat. Podle jazykové poradny Ústavu pro jazyk český se u podstatných jmen tvořených od sloves s předponou vy v řadě případů předpona dlouží. Kořen je naopak krátký, stejně jako ve dvojicích vyčítat a výčitka nebo namítat a námitka.

Je správně výjimečný, nebo vyjímečný?

Správně je výjimečný, podoba vyjímečný je chybná. Přídavné jméno je odvozené od podstatného jména výjimka a přebírá jeho pravopis. Totéž platí pro příslovce výjimečně, pro podstatné jméno výjimečnost i pro stupňované tvary výjimečnější a nejvýjimečnější.

Existuje vůbec tvar s dlouhým í?

Ano, ale jen u slovesa. Vyjímat je nedokonavý protějšek slovesa vyjmout a píše se s krátkým y a dlouhým í: vyjímám, vyjímáš, vyjímá, vyjímají, vyjímal, vyjímání. Patří sem i ustálené spojení nikoho nevyjímaje.

Co znamená vyjímat se?

Zvratné sloveso vyjímat se znamená působit určitým dojmem na nějakém pozadí, například obraz se na bílé stěně dobře vyjímá. Píše se stejně jako nezvratné vyjímat, tedy s krátkým y a dlouhým í.

Jak se slovo výjimka skloňuje a dělí?

Skloňuje se podle vzoru žena: výjimka, bez výjimky, k výjimce, výjimku, o výjimce, s výjimkou. V množném čísle je druhý pád výjimek a sedmý pád výjimkami. Na konci řádku se slovo dělí vý-jim-ka, přídavné jméno vý-ji-meč-ný.

Je správně vyjmul, nebo vyňal?

Správně je obojí. Sloveso vyjmout má podle Pravidel českého pravopisu dublety: vyjmul i vyňal, vyjmut i vyňat, vyjmutí i vynětí. Internetová jazyková příručka k tomu dodává, že podoba vynětí je knižní.

Jak si pravopis slova výjimka zapamatovat?

Pomáhá trojice výčitka, námitka, výjimka. Ve všech třech slovech je čárka jen v předponě a kořen je krátký, zatímco slovesa vyčítat, namítat a vyjímat mají dlouhé í v kořeni. Kdo by nenapsal vyčítka ani namítka, nemá důvod psát vyjímka.