Slalom a obří slalom: jaký je rozdíl
Slalom, obří slalom, super-G a sjezd se liší hlavně rychlostí a stavbou trati: čím rychlejší disciplína, tím větší převýšení, širší branky a delší odstupy mezi nimi. Slalom a obří slalom jsou technické disciplíny ve dvou kolech, super-G a sjezd rychlostní disciplíny v jednom kole. Pravidla pro všechny čtyři upravuje kniha IV Mezinárodních soutěžních pravidel FIS.
Ve zkratce
- Slalom a obří slalom jsou technické disciplíny, super-G a sjezd rychlostní.
- Slalom a obří slalom se jedou ve dvou kolech a vyhrává součet časů, sjezd a super-G v jednom.
- Na světovém poháru, mistrovství světa a olympiádě má mužský slalom převýšení 180 až 220 metrů, sjezd 800 až 1 100 metrů.
- Pravidla FIS neurčují počet branek, ale počet změn směru jako podíl z převýšení.
- Moderní slalom s brankami zavedl v roce 1922 v Mürrenu Arnold Lunn, slovo je norské.
- Na olympiádě byla v roce 1936 jen kombinace, samostatný slalom a sjezd přišly v roce 1948, obří slalom v roce 1952, super-G v roce 1988.
- Sjezdové lyže musí mít poloměr oblouku aspoň 50 metrů, u slalomových lyží minimum neexistuje.
Technické a rychlostní disciplíny
Alpské lyžování se dělí na dvě skupiny. Rychlostní disciplíny jsou sjezd a super-G, technické jsou slalom a obří slalom. Britannica popisuje rychlostní závody jako jízdu po dlouhé, strmé a rychlé trati s málo zatáčkami, technické jako zkoušku obratnosti mezi hustě postavenými brankami.
Počet kol
Podle pravidel FIS se sjezd i super-G jedou v jednom kole. Slalom musí být rozhodnut dvěma koly na dvou různých tratích. U obřího slalomu se musí jet také dvě kola, druhé se ale smí jet na téže trati, jen se branky musí přestavět. Výsledkem je součet obou časů.
Převýšení tratí podle pravidel FIS
Převýšení je výškový rozdíl mezi startem a cílem. Čím rychlejší disciplína, tím víc výškových metrů trať potřebuje. Tabulka ukazuje rozmezí pro olympijské hry, mistrovství světa a světový pohár, u nižších kategorií závodů jsou pravidla mírnější.
| Disciplína | Muži | Ženy | Kola |
|---|---|---|---|
| Slalom | 180 až 220 m | 140 až 220 m | 2 |
| Obří slalom | 250 až 450 m, na světové úrovni nejméně 300 m | 250 až 400 m, na světové úrovni nejméně 300 m | 2 |
| Super-G | 400 až 650 m | 400 až 600 m | 1 |
| Sjezd | 800 až 1 100 m (výjimečně od 750 m) | 450 až 800 m | 1 |
Ženské sjezdové tratě mají nižší horní hranici než mužské. U slalomu se rozmezí překrývají a liší se jen dolní hranicí.
Branky: šířka, odstupy a počet
Jak je branka postavená
Slalomová branka se skládá ze dvou tyčí, u obřího slalomu, super-G a sjezdu ze čtyř tyčí a dvou panelů, které mají zhruba 75 centimetrů na šířku a 50 na výšku. Branky se střídají v červené a modré barvě. Čím rychlejší disciplína, tím širší branka a delší odstup mezi nimi.
| Disciplína | Šířka branky | Odstup otáčecích tyčí | Změny směru |
|---|---|---|---|
| Slalom | 4 až 6 m | 6 až 13 m | 30 až 35 % převýšení, plus mínus 3 |
| Obří slalom | 4 až 8 m | nejméně 10 m | 11 až 15 % převýšení |
| Super-G | 6 až 8 m (otevřená), 8 až 12 m (svislá) | nejméně 25 m | nejméně 6 až 7 % převýšení |
| Sjezd | nejméně 8 m | neurčeno | neurčeno procentem |
Počet branek není pevně daný
Často citované „55 až 75 branek“ ve slalomu ze starších příruček dnes v pravidlech nenajdete. FIS místo počtu branek předepisuje počet změn směru jako podíl z převýšení. U slalomové tratě s převýšením 200 metrů to znamená zhruba 60 až 70 změn směru, u obřího slalomu s převýšením 300 metrů 33 až 45.
Super-G má stanovené jen minimum: sedm procent převýšení u běžných závodů FIS a šest procent na olympiádě, mistrovství světa a kontinentálních pohárech. Sjezd procento změn směru nepředepisuje, trasu určuje terén.
Poloměr lyží: kdo smí jet na jakých lyžích
Specifikace výstroje FIS omezují i lyže. Čím rychlejší disciplína, tím větší minimální poloměr oblouku lyže, tedy tím méně lyže zatáčí samy. Slalomové lyže minimum poloměru nemají.
| Disciplína | Minimální poloměr |
|---|---|
| Sjezd (ženy i muži) | 50 m |
| Super-G ženy | 40 m |
| Super-G muži | 45 m |
| Obří slalom (ženy i muži) | 30 m |
| Slalom | bez omezení |
Kombinace: spojení disciplín
Pravidla FIS rozlišují dva základní typy. Alpská kombinace je jízda ve sjezdu nebo super-G a jedna jízda ve slalomu, výsledek je součet časů. Klasická kombinace je součet sjezdu a slalomu jako dvou samostatných závodů. Na olympiádě byla kombinace poprvé v roce 1936, nejdřív bodovaná, později podle součtu časů. Sjezd nebo super-G se v ní musí jet na trati schválené pro danou disciplínu.
Kdo slalom vymyslel a co znamená slovo
Arnold Lunn a Mürren
Britský lyžař a organizátor Arnold Lunn podle Britannicy v roce 1922 zavedl slalomové branky, tedy dvojice tyčí, mezi nimiž musí lyžař sjet, a tím vytvořil moderní alpský slalom. Závod se jel ve švýcarském Mürrenu.
Ve slalomu tedy nevymyslel lyžování ani zatáčení, ale pravidlo, podle něhož rozhoduje čas na vytyčené trati.
Odkud je slovo
Slovo slalom je norské. Slovníky ho odvozují z norského slalåm, složeného ze slov pro svah a stopu, tedy zhruba „šikmá stopa“. Slovo tak vzniklo ještě před Lunnovou reformou a označovalo lyžařský závod. Používáme ho i jinde, například ve vodním slalomu, kde se jezdí na kánoi nebo kajaku, jejichž rozdíl vysvětlujeme jinde.
Olympijská cesta alpských disciplín
Alpské lyžování se na olympijských hrách poprvé objevilo v roce 1936 v Garmisch-Partenkirchenu. Tehdy se jela jen kombinace sjezdu a slalomu, a to pro muže i ženy. Samostatný sjezd a slalom přibyly při hrách v St. Moritzu v roce 1948, obří slalom v roce 1952 v Oslu a super-G v roce 1988 v Calgary. Podle databáze Olympedia mají muži i ženy shodný program od roku 1936.
| Rok a místo | Co přibylo |
|---|---|
| 1936 Garmisch-Partenkirchen | kombinace sjezdu a slalomu, muži i ženy |
| 1948 St. Moritz | samostatný sjezd a samostatný slalom |
| 1952 Oslo | obří slalom |
| 1988 Calgary | super-G |
O tom, odkud pochází olympijské symboly, se dočtete v článcích o olympijských kruzích a olympijském ohni. Příběh Ester Ledecké, která závodí v alpském lyžování i na snowboardu, ukazuje, jak daleko může přesah disciplín zajít.
Podobný rozdíl jako mezi lyžařskými disciplínami vysvětlujeme u boby a skeletonu, dvou zimních sportů, které se pletou.
Šest tvrzení o alpských disciplínách, která neplatí
- Že slalom vymyslel Arnold Lunn i s jeho názvem. Lunn zavedl v roce 1922 branky a pravidlo rozhodnutí časem. Slovo je norské.
- Že obří slalom je jen delší slalom. Liší se převýšením, šířkou branek, odstupy, počtem změn směru i pravidly pro druhé kolo.
- Že super-G je jen zkrácený sjezd. Má menší převýšení, ale také jiné požadavky na branky a minimální odstup nejméně 25 metrů mezi otáčecími tyčemi.
- Že pravidla určují pevný počet branek. Určují počet změn směru jako podíl z převýšení, takže počet se u každé trati liší.
- Že se všechny disciplíny jedou ve dvou kolech. Ve dvou kolech se jede jen slalom a obří slalom, sjezd a super-G v jednom.
- Že alpské lyžování mělo na olympiádě od začátku všechny disciplíny. V roce 1936 byla jen kombinace, super-G přišlo až v roce 1988.
Časté otázky
Jaký je hlavní rozdíl mezi slalomem a obřím slalomem?
Slalom se jede na krátké, hustě postavené trati s brankami po několika metrech a rychlost je nižší. Obří slalom má delší trať s větším převýšením, širší branky s větším odstupem a vyšší rychlost. Obě disciplíny se jedou ve dvou kolech a vyhrává součet časů.
Kolik kol se jede ve sjezdu a super-G?
Jedno. Podle pravidel FIS se sjezd i super-G jedou v jednom kole. Dvě kola mají jen slalom a obří slalom, takže závodníci tam sestupují dvakrát a vyhrává součet obou časů.
Kolik branek má slalomová trať?
Pravidla FIS pevný počet branek nestanovují, určují počet změn směru jako podíl z převýšení trati. U slalomu je to 30 až 35 procent převýšení s tolerancí plus mínus tři změny směru. U tratě s převýšením 200 metrů tedy vychází zhruba 60 až 70 změn směru.
Kdo vymyslel slalom?
Moderní slalom s brankami zavedl britský lyžař Arnold Lunn v roce 1922 ve švýcarském Mürrenu. Britannica uvádí, že tehdy představil dvojice tyčí, mezi nimiž musí lyžař projet. Slovo samotné je norského původu a Lunn je nevymyslel.
Odkud pochází slovo slalom?
Z norštiny. Slovníky uvádějí norské slalåm, složené ze slov pro svah a stopu, tedy zhruba šikmá stopa. Do angličtiny a dalších jazyků se slovo dostalo na počátku dvacátých let minulého století spolu s lyžařským závodem, který tak dostal název.
Kdy se alpské lyžování poprvé objevilo na olympiádě?
V roce 1936 v Garmisch-Partenkirchenu, ovšem jen jako kombinace sjezdu a slalomu pro muže i ženy. Samostatný sjezd a slalom přibyly v roce 1948, obří slalom v roce 1952 v Oslu a super-G v roce 1988 v Calgary.
Proč mají sjezdové lyže největší poloměr oblouku?
Protože se jezdí nejvyšší rychlostí a v dlouhých obloucích. Specifikace výstroje FIS stanoví pro sjezd minimální poloměr 50 metrů, pro super-G 40 metrů u žen a 45 metrů u mužů, pro obří slalom 30 metrů. Pro slalomové lyže minimum nestanoví.
Co je alpská kombinace?
Je to závod složený z více disciplín, jehož výsledkem je součet časů. Podle pravidel FIS se alpská kombinace skládá z jízdy ve sjezdu nebo super-G a z jedné jízdy ve slalomu. Klasická kombinace je součet sjezdu a slalomu jako dvou samostatných závodů.
