Rychlobruslení: proč se jezdí doleva
Rychlobruslaři i atleti jedou proti směru hodinových ručiček, protože to předepisují jejich pravidla: vnitřní okraj dráhy je po levé ruce. Proč byla zvolena právě tato strana, není doloženo, a všechna populární vysvětlení zůstávají domněnkami. Doloženo je jen to, že to nebylo vždy tak. Ještě v roce 1889 se na většině britských drah běhalo opačně.
Ve zkratce
- Pravidla ISU: závody se jedou proti směru hodinových ručiček, vnitřní strana dráhy je po levé ruce. Platí pro dlouhou dráhu i short track.
- Pravidla World Athletics: směr „levá ruka uvnitř“ pro závody se zatáčkou.
- Dlouhá dráha má nejvýš 400 metrů, short track 111,12 metru.
- Na dlouhé dráze si dvojice jednou za kolo vymění pruhy, protože vnitřní je kratší.
- Důvod výběru levé strany není doložen, výzkumy se rozcházejí.
- Klapačky se prosadily v sezoně 1996/97, v Naganu 1998 je nenosili jen Severokorejci.
Co přesně předepisují pravidla
Dlouhá dráha
Pravidla Mezinárodní bruslařské unie (ISU) mají pro rychlobruslení samostatné pravidlo o směru. Závody se jedou proti směru hodinových ručiček, což podle textu znamená, že vnitřní strana dráhy je po levé ruce závodníka.
Na této standardní dráze se jedou i dlouhé tratě, na nichž vyhrávala olympijská vítězka z Vancouveru Martina Sáblíková. Olympijské soutěže se podle pravidel ISU jedou na standardní 400metrové dráze v zastřešené hale.
Short track
Pravidla pro short track znějí stejně: závody se jedou proti směru hodinových ručiček, vnitřní strana dráhy je po levé ruce. Rozdíl je jinde. Okruh měří 111,12 metru a hala musí mít nejméně 60 krát 30 metrů.
Atletika
Technická pravidla World Athletics stanoví, že v závodech s alespoň jednou zatáčkou je směr běhu i chůze „levá ruka uvnitř“ a dráhy se číslují od vnitřní, která je vlevo, jako první. Pravidlo zároveň dovoluje, aby se rovinkové disciplíny za vhodných podmínek jely opačně. Platí tedy i pro dvoustovku, na které se proslavil Usain Bolt, protože ta zatáčku obsahuje. Standardní atletický ovál měří 400 metrů.
Dlouhá dráha a short track: dva odlišné světy
Dlouhá dráha je závod s časem, short track je souboj o pořadí.
| Vlastnost | Dlouhá dráha | Short track |
|---|---|---|
| Okruh | nejvýš 400 m, nejméně 333 1/3 m | 111,12 m |
| Zatáčky | dvě půlkruhové, vnitřní poloměr 25 až 26 m | těsné, vyznačené značkami |
| Pruhy | dva pruhy, vnitřní široký 4 m | bez pruhů, jede se ve skupině |
| Co rozhoduje | čas na setiny sekundy | pořadí v cíli |
| Směr | proti hodinovým ručičkám | proti hodinovým ručičkám |
Short track vznikl podle ISU v severoamerických závodech už od roku 1905. Závod ve skupině byl zařazen na olympijské hry v Lake Placid v roce 1932 a ISU uznala short track jako samostatný sport v roce 1967. Na olympijském programu je od Albertville 1992. Pětistovka má čtyři a půl kola, tisícovka devět.
Výměna drah na dlouhé dráze
Na dlouhé dráze jedou závodníci ve dvojicích, každý ve svém pruhu. Vnitřní pruh je kratší než vnější, a proto se podle pravidel jednou za kolo vyměňují na protilehlé rovince. Kdo jede uvnitř, přejíždí ven, a naopak. Každý tak střídavě projíždí vnitřní a vnější zatáčku.
Kdo opouští vnitřní pruh, nesmí zdržet toho, kdo do něj přejíždí, jinak hrozí diskvalifikace. Výjimku mají tisícovka a patnáctistovka na standardní dráze, kde se na první rovince pruhy nemění. Od her v Naganu 1998 se pětistovka jezdí dvakrát, protože statistika ukázala, že start ve vnitřním a dojetí ve vnějším pruhu dává výhodu.
Jak se směr v atletice ustálil
Často opakovaný rok 1913 jako datum jednotného pravidla není doložený. Doložit se dá spíše posun v čase než jediný okamžik. Britská příručka z roku 1889 uvádí, že dráha cambridgeského Fenner’s byla postavena tak, aby se běželo s levou rukou uvnitř, opak byl podle autorů zvykem na většině jiných drah. Atény v roce 1896 zvolily podle olympijské databáze Olympedia běh po směru hodinových ručiček, ačkoli se tak v Británii běhalo jen v části závodů.
| Rok | Co je doloženo | Zdroj |
|---|---|---|
| 1889 | Fenner’s v Cambridgi postaven pro běh levou rukou uvnitř, jinde většinou opačně | kniha Athletics and Football (Shearman) |
| 1896 | organizační výbor her v Aténách zvolil běh po směru hodin | Olympedia |
| 1906 | Atény znovu po směru hodin, ve velkých britských závodech už to bylo výjimečné | Olympedia |
| dnes | levá ruka uvnitř pro závody se zatáčkou | pravidla World Athletics |
Autoři knihy z roku 1889 dodávají, že se cambridgeští běžci v posledních letech přizpůsobili obecnému zvyku a běhají opačným směrem. Olympedia o Aténách 1906 poznamenává, že po směru hodin se běželo, přestože se tak ve velkých britských závodech už téměř nezávodilo. Běžná praxe se tedy mezi lety 1889 a 1906 posunula, ale kdo a kdy o tom rozhodl, doložené není. Mítinky jako Zlatá tretra v Ostravě se řídí technickými pravidly World Athletics.
Co je doložené a co je jen teorie
Silnější pravá noha
Nejčastější vysvětlení říká, že většina lidí je pravonohá, takže při jízdě doleva se silnější pravou nohou odráží a levá slouží jako opora. Zní logicky, jenže jako příčina historického rozhodnutí ji nikdo nedoložil. Studie z časopisu Behavioral Sciences uvádí, že dřívější výzkumy směrové preference přinesly protichůdné výsledky a že pro převahu směru doleva chybějí vědecké důkazy.
Římané a srdce
Další tvrzení říká, že už římští vozatajové jezdili doleva, aby mohli pozdravit císaře pravou rukou. Belgický matematik Dirk Huylebrouck z univerzity v Lovani k tomu v článku listu De Standaard připomněl, že tento obraz vychází z malby z 19. století a bezpečně doložen není. Teorie o srdci uloženém vlevo nebo o rotaci Země se opírají o domněnky, ne o ověřená měření.
Co říká výzkum
Profesor Matthieu Lenoir z Univerzity v Gentu popsal pokus, v němž se při otáčení v chůzi mírná většina lidí obrátila doleva a po přidání soutěžního prvku, tedy při otáčení za běhu, to bylo zhruba sedmdesát procent. Zmiňuje souvislost s rozdílnou hladinou dopaminu v obou polovinách mozku. Uzavřené vysvětlení ale podle něj chybí. Jinak je to v krasobruslení, kde se žádná dráha nejede; o tamních skocích v krasobruslení píšeme zvlášť.
Klapačky: nové ostří, stejný směr
Klapačka je ostří upevněné u špičky pantem. Podle databáze Olympedia ji ve své dnešní podobě v osmdesátých letech znovu vymyslel Gerrit Jan van Ingen Schenau z Nizozemska. Jezdci ji dlouho odmítali, přešli na ni až po úspěších nizozemské ženské reprezentace v sezoně 1996/97.
Na olympiádě v Naganu 1998 měli klapačky všichni špičkoví bruslaři a jen Severokorejci jezdili na pevných. Podle sportovního časopisu Sportscience se světové rekordy na olympijských tratích zlepšily u mužů průměrně o 1,9 procenta, zatímco v olympijském roce 1994 jen o 0,7 procenta. Klapačka změnila odraz, ne směr ani dráhu. V short tracku se nepoužívá: pravidla vyžadují, aby bylo ostří upevněno nejméně ve dvou bodech bez pohyblivých částí.
Šest tvrzení o směru, která neplatí
- Že se vždy běhalo doleva. V roce 1889 se na většině britských drah běhalo opačně a Atény 1896 i 1906 zvolily směr po hodinách.
- Že směr zavedl konkrétní kongres v roce 1913. Přesné datum rozhodnutí není známo; doložené je rozmezí let 1889 až 1906.
- Že za to může silnější pravá noha. Jako příčina rozhodnutí je to nedoložená hypotéza.
- Že rozhodlo srdce vlevo. Ani pravidla, ani historické prameny o srdci nemluví.
- Že směr vymysleli Římané. Obraz, který se k tomu vypráví, pochází z malby z 19. století.
- Že short track je jen zmenšená dlouhá dráha. Má 111,12 metru, jede se ve skupině bez pruhů a pro ostří platí jiná pravidla.
Časté otázky
Proč se rychlobruslí proti směru hodinových ručiček?
Protože to předepisují pravidla Mezinárodní bruslařské unie: vnitřní okraj dráhy je po levé ruce závodníka. Proč byla zvolena právě tato strana, doložené není. Populární vysvětlení o silnější pravé noze nebo o srdci vlevo nejsou doložená a výzkumy směru se v tomto bodě rozcházejí.
Platí totéž pro short track?
Ano. Pravidla ISU pro short track říkají, že se jezdí proti směru hodinových ručiček, tedy s vnitřní stranou dráhy po levé ruce. Okruh má ale jen 111,12 metru a závodí se ve skupině bez pruhů.
Jak dlouhá je dráha v rychlobruslení?
Standardní dlouhá dráha má nejvýš 400 a nejméně 333 1/3 metru, dvě půlkruhové zatáčky a vnitřní poloměr 25 až 26 metrů. Olympijské hry se jedou na standardní 400metrové dráze v zastřešené hale.
Proč si rychlobruslaři vyměňují dráhy?
Jezdí ve dvojicích každý ve svém pruhu a vnitřní pruh je kratší než vnější. Proto se jednou za kolo na takzvané protilehlé rovince vyměňují: kdo jede vnitřním pruhem, přejíždí do vnějšího, a naopak. Výjimkou je první rovinka na 1000 a 1500 metrů, kde se pruhy nemění.
Jak se směr v atletice ustálil?
Přesné datum doložit nejde. Doložené je, že v roce 1889 se na většině britských drah běhalo opačně, že Atény v letech 1896 a 1906 zvolily běh po směru hodinových ručiček a že dnešní pravidlo ukládá směr levá ruka uvnitř.
Co je klapačka a kdy se objevila?
Klapačka je bruslařské ostří s pantem pod prsty, které se po odrazu oddělí od paty boty a zůstává déle na ledu. Nizozemští vědci ji vyvinuli v osmdesátých letech, prosadila se v sezoně 1996/97 a v Naganu 1998 ji používala naprostá většina závodníků.
Je pravda, že směr určilo srdce nebo silnější pravá noha?
Doložené to není. Studie z časopisu Behavioral Sciences uvádí, že vědecké důkazy o preferenci směru chybí. Výzkum univerzity v Gentu našel jen mírnou převahu otáčení doleva.
Smí se v atletice běhat opačným směrem?
Podle pravidel World Athletics platí směr levá ruka uvnitř pro závody se zatáčkou. Rovinkové disciplíny se za vhodných podmínek a na řádně změřené dráze smějí jet opačně, tedy s pravou rukou uvnitř.
