Rychlobruslení: proč se jezdí doleva

Rychlobruslaři i atleti jedou proti směru hodinových ručiček, protože to předepisují jejich pravidla: vnitřní okraj dráhy je po levé ruce. Proč byla zvolena právě tato strana, není doloženo, a všechna populární vysvětlení zůstávají domněnkami. Doloženo je jen to, že to nebylo vždy tak. Ještě v roce 1889 se na většině britských drah běhalo opačně.

Ve zkratce

  • Pravidla ISU: závody se jedou proti směru hodinových ručiček, vnitřní strana dráhy je po levé ruce. Platí pro dlouhou dráhu i short track.
  • Pravidla World Athletics: směr „levá ruka uvnitř“ pro závody se zatáčkou.
  • Dlouhá dráha má nejvýš 400 metrů, short track 111,12 metru.
  • Na dlouhé dráze si dvojice jednou za kolo vymění pruhy, protože vnitřní je kratší.
  • Důvod výběru levé strany není doložen, výzkumy se rozcházejí.
  • Klapačky se prosadily v sezoně 1996/97, v Naganu 1998 je nenosili jen Severokorejci.

Co přesně předepisují pravidla

Dlouhá dráha

Pravidla Mezinárodní bruslařské unie (ISU) mají pro rychlobruslení samostatné pravidlo o směru. Závody se jedou proti směru hodinových ručiček, což podle textu znamená, že vnitřní strana dráhy je po levé ruce závodníka.

Na této standardní dráze se jedou i dlouhé tratě, na nichž vyhrávala olympijská vítězka z Vancouveru Martina Sáblíková. Olympijské soutěže se podle pravidel ISU jedou na standardní 400metrové dráze v zastřešené hale.

Short track

Pravidla pro short track znějí stejně: závody se jedou proti směru hodinových ručiček, vnitřní strana dráhy je po levé ruce. Rozdíl je jinde. Okruh měří 111,12 metru a hala musí mít nejméně 60 krát 30 metrů.

Atletika

Technická pravidla World Athletics stanoví, že v závodech s alespoň jednou zatáčkou je směr běhu i chůze „levá ruka uvnitř“ a dráhy se číslují od vnitřní, která je vlevo, jako první. Pravidlo zároveň dovoluje, aby se rovinkové disciplíny za vhodných podmínek jely opačně. Platí tedy i pro dvoustovku, na které se proslavil Usain Bolt, protože ta zatáčku obsahuje. Standardní atletický ovál měří 400 metrů.

Dlouhá dráha a short track: dva odlišné světy

Dlouhá dráha je závod s časem, short track je souboj o pořadí.

Vlastnost Dlouhá dráha Short track
Okruh nejvýš 400 m, nejméně 333 1/3 m 111,12 m
Zatáčky dvě půlkruhové, vnitřní poloměr 25 až 26 m těsné, vyznačené značkami
Pruhy dva pruhy, vnitřní široký 4 m bez pruhů, jede se ve skupině
Co rozhoduje čas na setiny sekundy pořadí v cíli
Směr proti hodinovým ručičkám proti hodinovým ručičkám

Short track vznikl podle ISU v severoamerických závodech už od roku 1905. Závod ve skupině byl zařazen na olympijské hry v Lake Placid v roce 1932 a ISU uznala short track jako samostatný sport v roce 1967. Na olympijském programu je od Albertville 1992. Pětistovka má čtyři a půl kola, tisícovka devět.

Výměna drah na dlouhé dráze

Na dlouhé dráze jedou závodníci ve dvojicích, každý ve svém pruhu. Vnitřní pruh je kratší než vnější, a proto se podle pravidel jednou za kolo vyměňují na protilehlé rovince. Kdo jede uvnitř, přejíždí ven, a naopak. Každý tak střídavě projíždí vnitřní a vnější zatáčku.

Kdo opouští vnitřní pruh, nesmí zdržet toho, kdo do něj přejíždí, jinak hrozí diskvalifikace. Výjimku mají tisícovka a patnáctistovka na standardní dráze, kde se na první rovince pruhy nemění. Od her v Naganu 1998 se pětistovka jezdí dvakrát, protože statistika ukázala, že start ve vnitřním a dojetí ve vnějším pruhu dává výhodu.

Jak se směr v atletice ustálil

Často opakovaný rok 1913 jako datum jednotného pravidla není doložený. Doložit se dá spíše posun v čase než jediný okamžik. Britská příručka z roku 1889 uvádí, že dráha cambridgeského Fenner’s byla postavena tak, aby se běželo s levou rukou uvnitř, opak byl podle autorů zvykem na většině jiných drah. Atény v roce 1896 zvolily podle olympijské databáze Olympedia běh po směru hodinových ručiček, ačkoli se tak v Británii běhalo jen v části závodů.

Rok Co je doloženo Zdroj
1889 Fenner’s v Cambridgi postaven pro běh levou rukou uvnitř, jinde většinou opačně kniha Athletics and Football (Shearman)
1896 organizační výbor her v Aténách zvolil běh po směru hodin Olympedia
1906 Atény znovu po směru hodin, ve velkých britských závodech už to bylo výjimečné Olympedia
dnes levá ruka uvnitř pro závody se zatáčkou pravidla World Athletics

Autoři knihy z roku 1889 dodávají, že se cambridgeští běžci v posledních letech přizpůsobili obecnému zvyku a běhají opačným směrem. Olympedia o Aténách 1906 poznamenává, že po směru hodin se běželo, přestože se tak ve velkých britských závodech už téměř nezávodilo. Běžná praxe se tedy mezi lety 1889 a 1906 posunula, ale kdo a kdy o tom rozhodl, doložené není. Mítinky jako Zlatá tretra v Ostravě se řídí technickými pravidly World Athletics.

Co je doložené a co je jen teorie

Silnější pravá noha

Nejčastější vysvětlení říká, že většina lidí je pravonohá, takže při jízdě doleva se silnější pravou nohou odráží a levá slouží jako opora. Zní logicky, jenže jako příčina historického rozhodnutí ji nikdo nedoložil. Studie z časopisu Behavioral Sciences uvádí, že dřívější výzkumy směrové preference přinesly protichůdné výsledky a že pro převahu směru doleva chybějí vědecké důkazy.

Římané a srdce

Další tvrzení říká, že už římští vozatajové jezdili doleva, aby mohli pozdravit císaře pravou rukou. Belgický matematik Dirk Huylebrouck z univerzity v Lovani k tomu v článku listu De Standaard připomněl, že tento obraz vychází z malby z 19. století a bezpečně doložen není. Teorie o srdci uloženém vlevo nebo o rotaci Země se opírají o domněnky, ne o ověřená měření.

Co říká výzkum

Profesor Matthieu Lenoir z Univerzity v Gentu popsal pokus, v němž se při otáčení v chůzi mírná většina lidí obrátila doleva a po přidání soutěžního prvku, tedy při otáčení za běhu, to bylo zhruba sedmdesát procent. Zmiňuje souvislost s rozdílnou hladinou dopaminu v obou polovinách mozku. Uzavřené vysvětlení ale podle něj chybí. Jinak je to v krasobruslení, kde se žádná dráha nejede; o tamních skocích v krasobruslení píšeme zvlášť.

Klapačky: nové ostří, stejný směr

Klapačka je ostří upevněné u špičky pantem. Podle databáze Olympedia ji ve své dnešní podobě v osmdesátých letech znovu vymyslel Gerrit Jan van Ingen Schenau z Nizozemska. Jezdci ji dlouho odmítali, přešli na ni až po úspěších nizozemské ženské reprezentace v sezoně 1996/97.

Na olympiádě v Naganu 1998 měli klapačky všichni špičkoví bruslaři a jen Severokorejci jezdili na pevných. Podle sportovního časopisu Sportscience se světové rekordy na olympijských tratích zlepšily u mužů průměrně o 1,9 procenta, zatímco v olympijském roce 1994 jen o 0,7 procenta. Klapačka změnila odraz, ne směr ani dráhu. V short tracku se nepoužívá: pravidla vyžadují, aby bylo ostří upevněno nejméně ve dvou bodech bez pohyblivých částí.

Šest tvrzení o směru, která neplatí

  1. Že se vždy běhalo doleva. V roce 1889 se na většině britských drah běhalo opačně a Atény 1896 i 1906 zvolily směr po hodinách.
  2. Že směr zavedl konkrétní kongres v roce 1913. Přesné datum rozhodnutí není známo; doložené je rozmezí let 1889 až 1906.
  3. Že za to může silnější pravá noha. Jako příčina rozhodnutí je to nedoložená hypotéza.
  4. Že rozhodlo srdce vlevo. Ani pravidla, ani historické prameny o srdci nemluví.
  5. Že směr vymysleli Římané. Obraz, který se k tomu vypráví, pochází z malby z 19. století.
  6. Že short track je jen zmenšená dlouhá dráha. Má 111,12 metru, jede se ve skupině bez pruhů a pro ostří platí jiná pravidla.

Časté otázky

Proč se rychlobruslí proti směru hodinových ručiček?

Protože to předepisují pravidla Mezinárodní bruslařské unie: vnitřní okraj dráhy je po levé ruce závodníka. Proč byla zvolena právě tato strana, doložené není. Populární vysvětlení o silnější pravé noze nebo o srdci vlevo nejsou doložená a výzkumy směru se v tomto bodě rozcházejí.

Platí totéž pro short track?

Ano. Pravidla ISU pro short track říkají, že se jezdí proti směru hodinových ručiček, tedy s vnitřní stranou dráhy po levé ruce. Okruh má ale jen 111,12 metru a závodí se ve skupině bez pruhů.

Jak dlouhá je dráha v rychlobruslení?

Standardní dlouhá dráha má nejvýš 400 a nejméně 333 1/3 metru, dvě půlkruhové zatáčky a vnitřní poloměr 25 až 26 metrů. Olympijské hry se jedou na standardní 400metrové dráze v zastřešené hale.

Proč si rychlobruslaři vyměňují dráhy?

Jezdí ve dvojicích každý ve svém pruhu a vnitřní pruh je kratší než vnější. Proto se jednou za kolo na takzvané protilehlé rovince vyměňují: kdo jede vnitřním pruhem, přejíždí do vnějšího, a naopak. Výjimkou je první rovinka na 1000 a 1500 metrů, kde se pruhy nemění.

Jak se směr v atletice ustálil?

Přesné datum doložit nejde. Doložené je, že v roce 1889 se na většině britských drah běhalo opačně, že Atény v letech 1896 a 1906 zvolily běh po směru hodinových ručiček a že dnešní pravidlo ukládá směr levá ruka uvnitř.

Co je klapačka a kdy se objevila?

Klapačka je bruslařské ostří s pantem pod prsty, které se po odrazu oddělí od paty boty a zůstává déle na ledu. Nizozemští vědci ji vyvinuli v osmdesátých letech, prosadila se v sezoně 1996/97 a v Naganu 1998 ji používala naprostá většina závodníků.

Je pravda, že směr určilo srdce nebo silnější pravá noha?

Doložené to není. Studie z časopisu Behavioral Sciences uvádí, že vědecké důkazy o preferenci směru chybí. Výzkum univerzity v Gentu našel jen mírnou převahu otáčení doleva.

Smí se v atletice běhat opačným směrem?

Podle pravidel World Athletics platí směr levá ruka uvnitř pro závody se zatáčkou. Rovinkové disciplíny se za vhodných podmínek a na řádně změřené dráze smějí jet opačně, tedy s pravou rukou uvnitř.

Související články