Šipky: proč je na terči dvacítka nahoře

Dvacítka je na terči nahoře, protože tak to stanovují pravidla, a uspořádání čísel kolem ní slouží jedinému účelu: potrestat nepřesnost. Vedle nejvyššího čísla leží jednička a pětka. Kdo vymyslel celé pořadí, se neví, populární jméno Briana Gamlina z Bury je podle historika šipek Patricka Chaplina pravděpodobně výmysl.

Ve zkratce

  • Pořadí čísel od jedné do dvaceti je navrženo tak, aby vysoká čísla sousedila s nízkými.
  • Dvacítku mají podle pravidel WDF nahoře uprostřed a v tmavším odstínu.
  • Příběh o truhláři Brianu Gamlinovi a roku 1896 doložen není, Chaplin ho považuje za výmysl.
  • Střed terče je 173 cm nad podlahou, odhodová čára 237 cm před terčem.
  • Hra 501 se končí na double nebo na bull, nejvyšší možné zakončení je 170.
  • Nejvyšší skóre jednoho hodu je 180, nejméně šipek na celou hru je devět.
  • Terč je ze sisalu, pravidla vydává WDF, profesionálové jsou v PDC.

Jak jsou čísla na terči uspořádána

Terč má dvacet výsečí. Po směru hodinových ručiček jdou od dvacítky nahoře čísla v pořadí 20, 1, 18, 4, 13, 6, 10, 15, 2, 17, 3, 19, 7, 16, 8, 11, 14, 9, 12 a 5. Nejde o náhodu ani o řadu 1 až 20 do kruhu. Pravidla WDF označují tento rozvrh jako hodinový vzor od jedné do dvaceti a předepisují ho pro všechny schválené terče.

Proč jsou vedle sebe velká a malá čísla

Historik šipek Patrick Chaplin to vysvětluje stručně: čísla jsou rozmístěna tak, aby se snížil počet šťastných zásahů a podpořila přesnost. Vedle dvacítky leží jednička a pětka, vedle sedmnáctky trojka a dvojka, vedle osmnáctky čtyřka a jednička. Kdo míří na dvacet a mine, dostane místo toho jen jeden nebo pět bodů.

Stejné vysvětlení nabízí i web TradGames věnovaný historii hospodských her: následující čísla jsou převážně daleko od sebe a vysoká čísla nesousedí. Hráč tak nemůže snadno nasbírat tři vysoká čísla v jednom hodu, což zvyšuje podíl dovednosti.

Proč zrovna dvacítka nahoře

Tady je třeba být přesný. Doloženo je pravidlo, nikoli důvod. Podle WDF musí být terč upevněn tak, aby dvacítka byla nahoře uprostřed a v tmavším ze dvou odstínů výseče. Proč se k tomu historicky dospělo, pramen neuvádí. Praktický důsledek je ale zřejmý: nejhodnotnější segment, na který míří většina hráčů, je obklopen nejhorším sousedstvím.

Chaplin v humorné poznámce radí zaměřit se na levou stranu terče, kde jsou pohromadě čísla 16, 8, 11, 14, 9 a 12. Velké skóre tam nedáte, ale jedničku ani pětku nezasáhnete. Anglicky se jí říká „strana ženatého muže“, protože ženatí muži hrají na jistotu.

Legenda o Brianu Gamlinovi

Nejčastěji opakovaný příběh tvrdí, že pořadí vymyslel roku 1896 čtyřiačtyřicetiletý truhlář Brian Gamlin z Bury v Lancashiru a že zemřel roku 1903, aniž by svůj nápad patentoval. Jde o spornou legendu, ne o doložený fakt.

Co proti ní svědčí

Podle TradGames příběh vychází z jediného zdroje a Chaplin v archivech nenašel o Gamlinovi žádný záznam. Nenašel ani záznam o jeho úmrtí, ačkoli hledal tři roky před rokem 1903 i po něm. Sám Chaplin dospívá k názoru, že Gamlin nikdy neexistoval a jde o vtip vzniklý zřejmě na počátku až v polovině sedmdesátých let dvacátého století. Proti legendě mluví i to, že první doložený tisk pořadí čísel je z roku 1916, takže by dvacet let existující rozvrh zůstal bez jediné stopy v tisku.

Kdo je pravděpodobnější kandidát

Chaplin jako nejvěrohodnějšího původce uvádí Yorkshiřana Thomase Buckleho, řemeslníka a výrobce domina z okolí Dewsbury. Podle něj Buckle roku 1913 přestavěl pětkovou desku na dvacetisegmentový terč s dnešním pořadím a ten se jmenoval yorkshirský terč. I toto je ale interpretace historika, ne úředně doložený patent. Podle TradGames může být nápad rozdělit terč na číslované segmenty ještě starší a spojený s pouťovými stánky.

Rozměry terče a vzdálenosti

Specifikace terčů schválených WDF je přesná a v milimetrech. Celý terč má v průměru 451 mm, ale boduje jen plocha uvnitř vnějšího drátu dvojitého pásma, tedy kruh o průměru 340 mm.

Prvek Hodnota podle pravidel WDF
celkový průměr terče 451 mm (tolerance 3 mm)
vnější okraj dvojitého pásma od středu 170,0 mm
vnější okraj trojitého pásma od středu 107,4 mm
šířka dvojitého a trojitého pásma 8,0 mm (měřeno uvnitř drátů)
vnitřní průměr bullu 12,7 mm
vnitřní průměr prstence 25 31,8 mm
výška středu bullu nad podlahou 173 cm
vzdálenost od svislice terče k zadní hraně oche 237 cm
úhlopříčka od bullu k zadní hraně oche 293 cm

Výška 173 cm a vzdálenost 237 cm

Britannica uvádí stejná čísla v anglosaských mírách: střed terče je 5 stop 8 palců nad podlahou a hází se ze vzdálenosti 7 stop 9,25 palce. Pravidla WDF je dávají metricky. Odhodová čára, anglicky oche, je zvýšená a podle pravidel měří na výšku 38 mm a na délku 610 mm. Vzdálenost se měří vodorovně od zadní hrany čáry po svislici vedenou čelem terče.

Nezávislou kontrolou je úhlopříčka. Z hodnot 237 a 173 cm vychází podle Pythagorovy věty přibližně 293 cm, což odpovídá údaji v pravidlech. Pokud tedy doma měříte terč, stačí ověřit výšku, vodorovnou vzdálenost a úhlopříčku.

Double, triple a bull

Každá výseč je rozdělena do pásem. Britannica popisuje šest ploch na terči: vnitřní bull za 50 bodů, vnější bull za 25 bodů, široké jednoduché pole, úzké trojité, další široké jednoduché a úplně venku úzké dvojité pásmo. Dvojité a trojité pásmo násobí číslo výseče dvěma, respektive třemi.

Pole Násobek Příklad u dvacítky
jednoduché 1× 20 bodů
double, vnější úzký pás 2× 40 bodů
triple, vnitřní úzký pás 3× 60 bodů
vnější bull 25 bodů bez ohledu na výseč
bull, střed 50 bodů počítá se jako double 25

Pravidla WDF výslovně říkají, že bull se počítá jako dvojnásobek 25. Proto se dá hra ukončit i na bull, protože jde o double. Z rozdělení pásem plyne, že nejvyšší hodnota jedné šipky je 60, tedy triple 20.

Hra 501 a zakončení na double

Nejčastější forma je 501. Pravidla WDF počítají s lichým počtem bodů, například 501, 701 nebo 1001, a všechna skóre se odečítají od celkového čísla. Hráč hází tři šipky za sebou a po hodu se zapíše součet. Začíná se bez omezení, ale končit se musí na double.

Pravidlo přestřelení

Podle WDF musí hráč poslední šipkou zasáhnout double nebo bull odpovídající polovině zbývajícího skóre. Pokud hráč přestřelí, nechá zbytek rovný jedné nebo vynuluje bez zakončení na double, hod se nepočítá a skóre zůstane jako před ním. Zbývá-li například 32, potřebuje hráč double 16.

Nejvyšší zakončení je 170

Třemi šipkami lze zakončit nejvýš 170 bodů: triple 20, triple 20 a bull. Podle vlastního přepočtu všech kombinací pole na terči nejdou třemi šipkami zakončit jen skóre 159, 162, 163, 165, 166, 168 a 169. Zakončení nad 170 možné není, protože poslední šipka musí být double nebo bull.

Maximum 180 a devítišipkové zavření

Nejvyšší skóre jednoho hodu je 180, tedy třikrát triple 20. V šipkách se tomu říká maximum a je to vůbec nejvyšší možný hod. Žádná jiná kombinace tří šipek na 180 nevede, protože vyšší než 60 žádná šipka nedá.

Proč právě devět šipek

Z toho plyne i minimum na hru 501. Osm šipek by dalo nejvýš 480 bodů, což na 501 nestačí, a devět tedy nejde podkročit. Poslední šipka přitom musí být double. Tomu se říká devítišipkové zavření (anglicky nine-darter) a v šipkách je to obdoba bezchybného zápasu.

Jedna z cest vede přes 180, 180 a pak triple 20, triple 19, double 12, což je 60 plus 57 plus 24, tedy 141. Existuje jich víc. John Lowe roku 1984 jako první zvládl devítišipkové zavření v televizním přenosu, na turnaji MFI World Matchplay.

Sisal a organizace WDF a PDC

Pravidla WDF vyžadují, aby všechny schválené terče byly vyrobeny ze sisalu, tedy typu „bristle“, a aby segmenty oddělovaly dráty. Britannica uvádí, že takovému materiálu se říká také štětiny a že se dříve používaly i korek a jilmové dřevo. Šipky samy nesmějí být delší než 30,5 cm ani těžší než 50 gramů.

Organizace Co dělá
WDF (World Darts Federation) vydává pravidla a specifikaci terče, sdružuje národní svazy, pořádá světové poháry a mistrovství
PDC (Professional Darts Corporation) profesionální organizace, vznikla roku 1992 jako World Darts Council odtržením hráčů od BDO, od roku 1994 má vlastní mistrovství světa

Historie PDC souvisí s rozkolem z let 1992 a 1993: šestnáct předních hráčů tehdy odešlo z britské organizace BDO. Podobné vysvětlení „proč zrovna tak“ najdete i u počítání 15, 30, 40 v tenisu nebo u osmnácti jamek na golfovém hřišti. Rozměry a čísla bez zjevné logiky řeší i výška koše 305 cm v basketbalu a třicet dva dílů fotbalového míče, o původu názvu podobné hry se píše v textu o jménu snookeru.

Šest tvrzení o šipkách, která neplatí

  1. Že pořadí čísel vymyslel Brian Gamlin roku 1896. Existenci takového člověka se doložit nepodařilo a první tisk pořadí je z roku 1916.
  2. Že jsou čísla na terči zamíchána náhodně. Pořadí vysoká čísla záměrně odděluje od sebe a staví vedle nízkých, aby trestalo nepřesnost.
  3. Že dvacítka je nahoře z nějakého doloženého důvodu. Doloženo je jen pravidlo, které ji tam předepisuje, ne historický důvod.
  4. Že bull není double. Pravidla WDF bull počítají jako double 25, takže na něj lze hru ukončit.
  5. Že nejvyšší zakončení je 180. 180 je nejvyšší skóre hodu, zakončit se ale dá nejvýš 170, protože poslední šipka musí být double nebo bull.
  6. Že devítišipkové zavření vede jen jednou cestou. Cest je několik, varianta přes triple 20, triple 19 a double 12 je jen nejznámější.

Časté otázky

Proč je na terči nahoře dvacítka?

Pravidla WDF předepisují, že segment 20 je nahoře uprostřed a má být tmavším ze dvou barevných odstínů. Rozmístění čísel je navrženo tak, aby vedle vysokých čísel ležela nízká: vedle dvacítky jsou jednička a pětka. Kdo se zamíří na dvacet a trochu se spletne, dostane málo bodů. Kdo to vymyslel, doloženo není.

Vymyslel pořadí čísel Brian Gamlin?

Doložit se to nedá. Historik šipek Patrick Chaplin v archivech nenašel o žádném Brianu Gamlinovi z Bury ani stopu a považuje ho za výmysl. Příběh má jediný zdroj a první doložený tisk pořadí čísel pochází z roku 1916. Chaplin jako věrohodnějšího kandidáta uvádí Thomase Buckleho z Yorkshiru, který ho podle něj použil roku 1913.

V jaké výšce a z jaké vzdálenosti se hází?

Střed terče, tedy bull, je 173 cm nad podlahou, měřeno od úrovně odhodové čáry. Hází se z odstupu 237 cm od svislice vedené čelem terče, vzdálenost se měří od zadní hrany odhodové čáry (oche). Úhlopříčka od středu bullu k zadní hraně čáry na podlaze měří 293 cm.

Proč se ve hře 501 musí končit na double?

Tak to stanovují pravidla WDF: hra se začíná bez omezení, ale vítězí ten, kdo vynuluje skóre a poslední šipkou zasáhne dvojnásobné pole nebo bull. Bull se počítá jako dvojnásobek 25, tedy 50 bodů. Pokud hráč v hodu přestřelí nebo skončí na jedničce či bez zakončení na double, hod se nepočítá a skóre zůstává jako před ním.

Jaké je největší skóre jednoho hodu?

180 bodů, tedy třikrát trojnásobek dvacítky. Nejvyšší hodnota jedné šipky je 60 a hod má nejvýš tři šipky. Existuje jen tato jediná cesta k 180. Nejvyšší zakončení, které lze dát třemi šipkami, je 170: trojnásobek dvacítky, trojnásobek dvacítky a bull.

Kolik šipek stačí nejméně na 501?

Devět. Osm šipek může dát nejvýš 480 bodů, což na 501 nestačí. Devítišipkové zavření vyžaduje poslední šipku na double. Častá cesta jsou dvě stopadesátosmdesátky a pak trojnásobek dvacítky, trojnásobek devatenáctky a dvojnásobek dvanáctky. Existují i jiné cesty. Poprvé v televizi devítišipkové zavření zvládl John Lowe v roce 1984.

Z čeho se vyrábějí terče?

Terče schválené WDF musejí být ze sisalu, tedy z rostlinných vláken lisovaných do kotouče. Britannica uvádí, že tomuto materiálu se říká také bristle, a dodává, že dříve se používal i korek nebo jilmové dřevo.

Jaký je rozdíl mezi WDF a PDC?

WDF je světová federace sdružující národní svazy, která vydává pravidla včetně specifikace terče a odhodových vzdáleností. PDC je profesionální organizace, která vznikla odtržením špičkových hráčů od britské organizace BDO. Původně se jmenovala World Darts Council a od roku 1994 pořádá vlastní mistrovství světa.

Související články