Přístavní město s dlouhým vlnolamem a kopci v pozadí

Rijeka: co vidět ve městě, které Češi obvykle jen projedou

Rijeka je město, kterým většina Čechů na cestě k moři jen projede, a má to svou logiku. Leží přímo na trase dálnice A6 od Záhřebu, je to přístav a průmyslové centrum, ne letovisko, a plážemi se s Istrií nebo Dalmácií měřit nemůže. Přesto se tu za posledních deset let objevil důvod zastavit se: kolem titulu Evropského hlavního města kultury pro rok 2020 vznikla z bývalé továrny celá kulturní čtvrť, která tu do té doby nebyla.

Ve zkratce

  • Rijeka měla při sčítání v roce 2021 celkem 107 964 obyvatel.
  • Je to největší chorvatský přístav, odbaví většinu dovozu a vývozu země.
  • Titul Evropského hlavního města kultury nesla v roce 2020 spolu s irským Galwayem.
  • Trvalým odkazem titulu je kulturní čtvrť Benčić v bývalé továrně.
  • Na Trsat vede schodiště z roku 1531, dnes má 561 schodů ke kostelu.
  • Karneval v Rijece přitáhne za pěkného počasí až sto tisíc diváků.

Co je Rijeka za město

Rijeka je správním centrem Primorsko-goranské župy a leží v Kvarnerském zálivu. Při sčítání v roce 2021 měla 107 964 obyvatel, širší aglomerace 219 325. Zajímavější je ale trend: v roce 1991 tu žilo 165 904 lidí, takže město za třicet let ztratilo skoro čtvrtinu obyvatel. Je to důsledek konce těžkého průmyslu a stěhování za prací, což je na řadě míst vidět. Starostkou je od 6. června 2025 Iva Rinčić, nezávislá kandidátka a vysokoškolská profesorka, první žena v čele města po jednapadesáti letech.

Přístav jako důvod existence

Rijeka je největší chorvatský přístav a historicky byla hlavním námořním výstupem Uher, což vysvětluje maďarskou stopu v architektuře. V roce 2022 tu překladem prošlo 12,7 milionu tun zboží, historické maximum ale bylo 20,2 milionu tun v roce 1980. Kontejnerový překlad naopak roste: ze 137 048 TEU v roce 2010 na 520 866 TEU v roce 2022. Nový terminál Rijeka Gateway, otevřený 29. října 2025, má po plném náběhu zvládnout milion TEU ročně.

Průmysl, který město formoval

Vedle přístavu tu stojí loděnice 3. Maj a Viktor Lenac, sídlí tu trajektový dopravce Jadrolinija, rafinerie ropy funguje od roku 1882 a papírenský průmysl dokonce od roku 1821. Historicky tu byla i Whiteheadova továrna na torpéda. Tahle vrstva je na městě vidět a je důvod, proč Rijeka nepůsobí jako turistická kulisa, ale jako fungující místo.

Údaj Hodnota
Počet obyvatel 107 964 (2021), aglomerace 219 325
Župa Primorsko-goranská, Rijeka je správním centrem
Starostka Iva Rinčić, úřad převzala 6. června 2025
Překlad zboží v přístavu 12,7 milionu tun (2022), maximum 20,2 milionu tun (1980)
Kontejnerový překlad 520 866 TEU (2022)
Terminál Rijeka Gateway otevřen 29. října 2025, cílová kapacita 1 milion TEU
Evropské hlavní město kultury rok 2020, titul udělen 24. března 2016
Schodiště Petra Kružiće postaveno 1531, dnes 539 schodů k promenádě a 561 ke kostelu
Katedrála svatého Víta stavba od roku 1638, jediná barokní rotunda těchto rozměrů v zemi
Molo longo vlnolam dlouhý 1 707 m, dokončen 1888, přístupný od roku 2009
Galerie MMSU otevřena 22. září 2017, plocha 1 550 m2
Karneval obnoven 1982, maximum 144 skupin (2001), až 100 tisíc diváků
Pláže 22 městských, Modrou vlajku mají Ploče a Kostanj
Vzdálenost do Opatije zhruba 14 km po silnici

Co udělal titul evropského města kultury

Titul pro rok 2020 získala Rijeka 24. března 2016 spolu s irským Galwayem, pod sloganem Luka različitosti, tedy Přístav rozmanitosti. Rok ale padl přesně na pandemii, takže se program z velké části neuskutečnil. Rijeka a Galway byly první města v historii, která musela vlastní rok vyhodnocovat za takových podmínek.

Proč to přesto stálo za to

Odkaz titulu není v číslech návštěvnosti, ale ve stavbách. Kolem bývalé továrny Rikard Benčić vznikla celá kulturní čtvrť. Sídlí v ní Muzeum moderního a současného umění MMSU, otevřené 22. září 2017 na ploše 1 550 metrů čtverečních, dále Muzeum města Rijeky, městská knihovna a Dječja kuća, tedy dětský dům, první svého druhu v Chorvatsku. Tohle všechno stojí a funguje dál, bez ohledu na to, jak dopadl program roku 2020.

Loď Galeb

Součástí projektu je i přeměna lodi Galeb, bývalé plovoucí rezidence Josipa Broze Tita, na muzejní loď. Kulturní památkou byla prohlášena 10. října 2006, do loděnice na obnovu odplula v roce 2019 a po pěti letech se vrátila do Rijeky. Má jít o první loď muzeum v Chorvatsku s očekávanou návštěvností kolem padesáti tisíc lidí ročně. Termín otevření se ale opakovaně posouvá, takže se před cestou vyplatí ověřit, jestli je přístupná.

Co si ve městě prohlédnout

Hlavní pěší třídou je Korzo s barokní městskou věží v podobě z roku 1876. Odtud se dá vyrazit ke katedrále svatého Víta, což je jediná barokní rotunda monumentálních rozměrů postavená na chorvatském území. Stavět se začala v roce 1638 podle projektu jezuitského architekta a vzorem byl benátský kostel Santa Maria della Salute. Práce se s přestávkami táhly celé století a podle nezakrytých ploch průčelí se stavba nikdy úplně nedokončila.

Trsat a schodiště

Nad městem leží čtvrť Trsat se středověkým hradem a poutním kostelem Matky Boží Trsatské, jedním z nejstarších chorvatských mariánských poutních míst. Vede k němu schodiště Petra Kružiće, postavené v roce 1531 jako splnění slibu kapitána, po kterém nese jméno. Tehdy mělo v nejstrmější části 128 schodů, dnes jich je 539 k promenádě a 561 až ke kostelu. Horní část nechal v roce 1725 postavit Gavro Aichelburg a na začátku stojí barokní portikus z roku 1745. Nahoru se dá vyjet i autem, ale schodiště je zážitek sám o sobě.

Molo longo

Vlnolam hlavního přístavního bazénu měří 1 707 metrů. Plánovat se začal v roce 1872, dokončen byl 1888 podle projektu maďarského architekta Antala Hajnala a poslední rozšíření proběhlo v roce 1934. Veřejnosti se otevřel až v roce 2009, takže je to poměrně nová možnost. Dnes je to nejlepší procházka ve městě: člověk jde skoro dva kilometry po moři a má město i pohoří za ním jako na dlani.

Guvernérský palác a muzea

Palác postavený v letech 1893 až 1896 podle projektu maďarského architekta Alajose Hauszmanna dnes hostí Námořní a historické muzeum Chorvatského přímoří, založené v roce 1961. Vedle toho stojí za pozornost Chorvatské národní divadlo Ivana Zajce a palác Modello.

Karneval, kvůli kterému se jezdí v zimě

Riječki karneval je největší akce roku a od letní sezony je úplně oddělený. Moderní podobu má od roku 1982, kdy se obnovil se třemi skupinami. Vrcholu dosáhl v roce 2001 se 144 skupinami a za pěkného počasí se podél trasy sejde až sto tisíc diváků. Koná se od konce ledna do začátku března, hlavní průvod je poslední neděli před Popeleční středou.

Jak vypadá program

Volí se karnevalová královna, starosta předává symbolické klíče města postavě Meštar Toni, v Guvernérově paláci se koná charitativní ples a jede se dětský průvod. Celé to končí spálením Pusta, tedy satirické loutky, v přístavu. Hlavní průvod tradičně uzavírají Halubajski zvončari, obvykle mezi osmou a devátou hodinou večer.

Rijeka, Opatija a Kvarner

Čtrnáct kilometrů po silnici od Rijeky leží Opatija, tedy lázeňská a hotelová destinace v duchu rakouské riviéry. Vztah obou míst je v praxi jednoduchý: v Opatiji se bydlí, do Rijeky se jezdí za kulturou a městským provozem. Kdo hledá pláž, míří na Ploče, která drží Modrou vlajku od roku 2011, má písčitou část, plavčíka i rampu pro vstup do vody pro osoby s postižením. Město udržuje celkem dvaadvacet pláží.

Jak se sem dostat a kde parkovat

Rijeka je jižním koncem panevropského koridoru Vb, napojuje se na dálnici A6 na Záhřeb, Budapešť a Vídeň a na dálnici A7. Právě proto tudy vede přirozená trasa z Česka k moři. Historické jádro kolem Korza je pěší zóna a město je sevřené mezi moře a svahy Trsatu, takže se parkuje v garážích mimo centrum. Přístavem projde ročně kolem dvou set tisíc cestujících, hlavně na linkách Jadrolinije, takže odsud vedou i trajekty na ostrovy. Před cestou autem do zahraničí se hodí projít si co cestovní pojištění nekryje.

Šest věcí, které o Rijece překvapí

  1. Město ztratilo od roku 1991 skoro čtvrtinu obyvatel.
  2. Katedrála svatého Víta je jediná barokní rotunda těchto rozměrů v Chorvatsku.
  3. Vlnolam Molo longo byl veřejnosti otevřen až v roce 2009.
  4. Rok evropského města kultury padl na pandemii, ale stavby po něm zůstaly.
  5. Schodiště na Trsat je z roku 1531 a má přes pět set schodů.
  6. Zimní karneval přitáhne víc lidí než leckterá letní akce.

Další místa v Evropě a co u nich rozhoduje najdete v průvodci cestováním.

Časté otázky

Vyplatí se v Rijece zastavit, nebo jen projet?

Zastavit se vyplatí na půl dne až den, ne kvůli plážím, ale kvůli kulturní čtvrti Benčić, katedrále svatého Víta, promenádě Molo longo a poutnímu Trsatu. Jako letovisko město nekonkuruje Istrii ani Dalmácii.

Co je čtvrť Benčić?

Kulturní čtvrť v areálu bývalé továrny Rikard Benčić, která vznikla kolem titulu Evropského hlavního města kultury 2020. Sídlí v ní muzeum moderního umění MMSU, Muzeum města Rijeky, městská knihovna a dětský dům.

Kolik schodů má schodiště na Trsat?

Dnes 539 schodů k plošině promenády a 561 až ke kostelu. Postaveno bylo v roce 1531 jako splnění slibu kapitána Petra Kružiće a původně mělo v nejstrmější části 128 schodů. Nahoru se dá vyjet i autem.

Kdy se koná karneval v Rijece?

Od konce ledna do začátku března, hlavní průvod je poslední neděli před Popeleční středou. Moderní podobu má od roku 1982 a v nejsilnějším ročníku 2001 se ho účastnilo 144 skupin.

Jsou v Rijece pláže?

Město udržuje dvaadvacet pláží, Modrou vlajku mají Ploče a Kostanj. Ploče má písčitou část, plavčíka, vodní park i rampu pro vstup do vody pro osoby s postižením a drží vlajku od roku 2011.

Jak daleko je to do Opatije?

Zhruba čtrnáct kilometrů po silnici. Obě města leží v Kvarnerském zálivu, ale plní jinou roli: Opatija je lázeňská a hotelová destinace, Rijeka je přístavní, průmyslové a univerzitní centrum.

Dá se navštívit loď Galeb?

Loď se má stát prvním muzeem tohoto typu v Chorvatsku, ale termín otevření se opakovaně posouvá. Před cestou je proto potřeba ověřit aktuální stav. Kulturní památkou byla prohlášena už v roce 2006.

Jak velký je riječský přístav?

Je největší v Chorvatsku a odbaví většinu dovozu i vývozu země. V roce 2022 jím prošlo 12,7 milionu tun zboží a 520 866 kontejnerových jednotek. Historické maximum bylo 20,2 milionu tun v roce 1980.

Související články