Karlovarské oplatky: odkud jsou a co chrání EU

Karlovarské oplatky pocházejí z Karlových Varů, kde se podle písemného dokladu z roku 1788 podávaly lázeňským hostům, a od roku 2011 je jejich název v celé Evropské unii chráněným zeměpisným označením. Kulatá oplatka o průměru asi 19 cm ze dvou tenkých plátů se smí tak jmenovat jen tehdy, když ji v Karlových Varech vyrobí podle specifikace. Mariánskolázeňské oplatky jsou jiný, samostatně chráněný výrobek.

Ve zkratce

• Nejstarší doložená zmínka o karlovarských oplatkách je z roku 1788, tradice sahá do poloviny 18. století.
• Název Karlovarské oplatky je chráněné zeměpisné označení EU, zapsané nařízením Komise z 28. července 2011.
• Specifikace požaduje průměr asi 19 cm, dva pláty do 2 mm a vřídelní vodu v těstě.
• Německo a Rakousko podaly námitku, výraz Karlsbader Oblaten dostal pětileté přechodné období.
• Mariánskolázeňské oplatky mají vlastní chráněné označení z roku 2009 a jinou oblast.
• Soud řešil i obal oplatek z Luhačovic, rozhodl celkový dojem, ne jen slova.

Odkud karlovarské oplatky jsou

Nejstarší doklady

Předchůdcem sladkých oplatek bylo hostiové pečivo, které se pekly nad ohněm v kleštích zvaných oplatečnice. Z jakého přesného okamžiku pocházejí první karlovarské oplatky, nevíme. Nejstarší písemný doklad je z roku 1788, z lázeňského průvodce Karlsbad, Beschrieben zur Bequemlichkeit der hohen Gäste. Totéž uvádí Český rozhlas.

Specifikace opírá tradici i o předměty: nejstarší dochované klešťové oplatnice jsou uloženy v Karlovarském muzeu a výroba v Karlových Varech se podle ní datuje do poloviny 18. století.

Od domácí výroby k pekárnám

Do poloviny 19. století poptávku podle specifikace pokrývala téměř výhradně výroba v domácnostech. Specializované pekárny přišly až ve druhé polovině 19. století. V roce 1867 vznikla pekárna Bayer, jejíž oplatky se dodávaly i německému císaři Vilému I. a získaly ocenění na mezinárodních výstavách.

Po roce 1948 byla výroba znárodněna a po roce 1989 na tradici navázali noví výrobci, sdružení do Sdružení výrobců Karlovarských oplatek, které později podalo žádost o evropskou ochranu.

Co přesně chráněné označení stanoví

Specifikace v číslech

Chráněné zeměpisné označení neznamená jen jméno na krabičce. Specifikace popisuje tvar, rozměr, postup i místo výroby. Souhrn specifikace zveřejnil Úřední věstník EU, žádost posuzoval Úřad průmyslového vlastnictví. Hlavní parametry shrnuje tabulka.

Co se musí dít v Karlových Varech

Specifikace nestačí splnit jen na papíře. Minimálně míchání těsta, pečení, odležení a spékání musí probíhat ve vymezené oblasti. Těsto je nekvašené a asi hodinu zraje, pláty se pečou, vlhčí ve zvlhárně a nakonec spojují s prosypem, nejčastěji cukro-oříškovým.

Kontrolu provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce, podle specifikace její inspektorát v Plzni. Oplatku, která tyto podmínky nesplňuje, může kdokoli péct dál, jen ji nesmí prodávat pod názvem Karlovarské oplatky. Podobný princip jinde vysvětluje text o tom, zda je vídeňský řízek chráněný název.

Spor s Německem a Rakouskem

Žádost a námitky

Česko podalo žádost o zápis 20. října 2004. Její souhrn vyšel v Úředním věstníku v dubnu 2007 a Rakousko a Německo proti zápisu vznesly námitku. Komise je v lednu 2008 vyzvala, aby se s Českem dohodly. Podle ministerstva zahraničních věcí šestiměsíční vyjednávání selhalo, a rozhodovala proto Komise sama.

Spolky sudetských Němců zdůrazňovaly, že jejich předkové odvezli recepturu po vysídlení a oplatky se proto v Německu a Rakousku vyrábějí dál.

Co Komise rozhodla

V odůvodnění nařízení Komise uznala, že Karlsbader Oblaten a Karlovarské oplatky jsou překlad téhož názvu a oba produkty mají společný původ. Německé ochranné známky s tímto výrazem byly zapsané dříve než česká žádost. Komise ale nenašla důkaz, že by se český název používal jako druhový pro oplatky odjinud.

Výsledkem byl kompromis. Název Karlovarské oplatky byl zapsán a výraz Karlsbader Oblaten mohl pět let od vstupu nařízení v platnost dál označovat oplatky, které neodpovídají specifikaci. Ochranné známky zapsané nebo získané používáním před 20. říjnem 2004 zůstaly beze změny. Jiný český výrobek, který se na seznam dostal po letech, je pražská šunka na seznamu specialit.

Mariánskolázeňské oplatky jsou jiný výrobek

Dvě označení, dvě oblasti

Název mariánskolázeňských oplatek má vlastní ochranu. Mariánskolázeňské oplatky zapsala Evropská komise 22. května 2009, dva roky před karlovarskými. Podle ministerstva zemědělství se stala devatenáctým českým výrobkem s chráněným zeměpisným označením. Německo je jediný stát, který proti zápisu podal námitky, a později je stáhlo.

Proč se zaměňují

Obě oplatky vznikly v lázních a jsou kulaté a tenké. Mariánskolázeňská tradice se podle webu výrobce Oplatky Kolonáda datuje od roku 1856, tedy zhruba o deset let před velkou karlovarskou pekárnou. I přesto jde o dva samostatné výrobky, každý se svou oblastí a svou specifikací.

Lázeňské oplatky a spor o obal

Případ oplatek z Luhačovic

Slovní spojení lázeňské oplatky se objevilo v soudním sporu, který ukázal, kde chráněné označení končí. Firma z Luhačovic prodávala oplatky pod názvy Královské oplatky a Lázeňské oplatky v obalech s karlovarskými kolonádami a prameny. Nebyly vyrobeny v Karlových Varech ani s tamní vodou. Inspekce usoudila, že obal klame spotřebitele.

Městský soud v Praze se v roce 2016 přiklonil k firmě, protože slova Královské a Karlovarské se dostatečně liší. Krajský soud v Plzni v roce 2020 naopak požadoval posuzovat celý výrobek včetně obrázků. Nejvyšší správní soud nakonec potvrdil, že rozhoduje celkový dojem z obalu, a firma musela obal změnit.

Název tedy chrání i před tím, aby se výrobek z jiného místa tvářil jako karlovarský obrazem. O omylech s původem pečiva píšeme i v textu trdelník a jeho údajný český původ, o vzniku národního jídla v textu vepřo knedlo zelo a jeho původ.

Šest tvrzení o karlovarských oplatkách, která neplatí

1. Že vznikly až v 19. století. Nejstarší písemný doklad je z roku 1788 a výroba v Karlových Varech se datuje do poloviny 18. století. V 19. století vznikaly pekárny, ne oplatky.
2. Že název smí použít každý výrobce lázeňských oplatek. Název je chráněné zeměpisné označení vázané na katastr Karlových Varů a na specifikaci.
3. Že Karlsbader Oblaten je od roku 2011 zakázáno. Pětileté přechodné období skončilo a starší ochranné známky se zachovaly. Nic se nezrušilo zpětně.
4. Že Komise přiznala jen českou stranu. V odůvodnění uznala, že německý název vznikl ve městě tehdy zvaném Karlsbad a že oba názvy jsou překladem.
5. Že mariánskolázeňské a karlovarské oplatky jsou totéž. Mají samostatné zápisy, jiné oblasti a jiné roky registrace, 2009 a 2011.
6. Že stačí jiný název a obrázek kolonády. Podle Nejvyššího správního soudu rozhoduje celkový dojem z obalu, nejen slova.

Časté otázky

Odkud jsou karlovarské oplatky?

Z Karlových Varů. Nejstarší písemný doklad je z roku 1788, z lázeňského průvodce pro hosty, a podle specifikace chráněného označení se tu pekly už od poloviny 18. století.

Kdy EU chránila název Karlovarské oplatky?

Česko podalo žádost 20. října 2004. Stálý výbor členských států potvrdil stanovisko Komise 26. května 2011 a nařízení Komise č. 744/2011 z 28. července 2011 zapsalo název do rejstříku jako chráněné zeměpisné označení.

Jaký průměr a tloušťku mají karlovarské oplatky?

Podle specifikace jde o kulaté oplatky o průměru asi 19 cm, složené ze dvou tenkých plátů s reliéfem. Tloušťka plátu při pečení dosahuje do 2 mm. Prosyp mezi pláty se nanáší ve vrstvě nejvýše 1 mm.

Proč proti zápisu protestovalo Německo a Rakousko?

Oba státy vycházely z toho, že německý název Karlsbader Oblaten je překladem českého názvu a že se pod ním oplatky vyráběly po generace. Komise zápis schválila, ale německému názvu dala přechodné období.

Smí se dnes v Německu prodávat Karlsbader Oblaten?

Nařízení dovolilo používat tento výraz pro oplatky, které neodpovídají specifikaci, pět let od vstupu nařízení v platnost, tedy do roku 2016. Ochranné známky obsahující výraz Karlsbader Oblaten, které byly zapsány nebo získány používáním před 20. říjnem 2004, ale zrušit ani zakázat nelze.

Jaký je rozdíl mezi karlovarskými a mariánskolázeňskými oplatkami?

Obojí je samostatně chráněné zeměpisné označení. Karlovarské oplatky se vážou na katastr Karlových Varů a byly zapsány v roce 2011. Mariánskolázeňské oplatky mají oblast v obcích Mariánské Lázně a Velká Hleďsebe a Evropská komise je zapsala 22. května 2009, kdy Německo své námitky stáhlo.

Musí se na karlovarské oplatky používat vřídelní voda?

Ano, podle specifikace. Těsto se připravuje s čerstvou karlovarskou vřídelní vodou a stejnou vodou se po upečení vlhčí pláty ve zvlhárně, kde zůstávají nejméně 48 hodin. Míchání, pečení, odležení a spékání musí probíhat v Karlových Varech.

Kdo kontroluje dodržování specifikace?

Podle specifikace to dělá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, konkrétně její inspektorát v Plzni. Inspekce se zabývala i obaly oplatek z Luhačovic a Nejvyšší správní soud její zákaz potvrdil.