Jak namíchat modrou barvu: proč to v temperách nejde a v tisku ano
Odpověď záleží na tom, s čím mícháte. V temperách, akrylu a vodovkách modrou namíchat nelze, protože je to základní barva a nemáte ji z čeho složit. V tiskovém modelu, který používá vaše tiskárna, modrá naopak vzniká úplně běžně: smícháním azurové a purpurové. Obě tvrzení jsou správná, jen platí každé v jiném systému.
Ve zkratce
- V modelu RYB, tedy červená, žlutá, modrá, je modrá základní a namíchat ji nejde.
- V modelu CMY, tedy azurová, purpurová, žlutá, modrá vzniká z azurové a purpurové.
- Azurová není světle modrá, je to samostatná oblast spektra mezi modrou a zelenou.
- Tyrkysová nevzniká z modré a žluté, ale z modré a zelené s bílou.
- Modrou ztmavujte doplňkovou oranžovou, ne černou, protože černá dělá zablácené tóny.
- Barva po zaschnutí ztmavne, u tmavých odstínů výrazněji než u světlých.
Krátká odpověď
Pokud stojíte u palety s temperami a chcete modrou vyrobit ze žluté a červené, nepovede se to a žádný poměr to nezachrání. Modrou si musíte koupit.
Pokud vás ale zajímá, z čeho modrá vzniká obecně, odpověď zní: z azurové a purpurové. Přesně tak ji míchá každá inkoustová tiskárna. Rozdíl mezi oběma odpověďmi není v tom, že by jedna byla špatně, ale v tom, že každá mluví o jiné sadě základních barev.
Tři barevné modely a proč se pletou
RYB je model, který se učí ve škole. Základní barvy jsou červená, žlutá a modrá a všechno ostatní se z nich má namíchat. Na tisk ho v roce 1725 aplikoval Jacob Christoph Le Blon, myšlenka tří základních barev pro malíře je ještě starší.
Háček je v tom, že RYB fyzikálně nesedí. Upozornil na to už Albert Munsell v roce 1905 ve své práci A Color Notation. Model se drží dodnes hlavně proto, že je jednoduchý a pro výuku míchání temper stačí.
CMY, respektive CMYK s přidanou černou, je model, na kterém stojí tisk. Základní barvy jsou azurová, purpurová a žlutá. Je to takzvaně subtraktivní model: každý pigment ze světla něco ubírá a to, co zbude, vidíte.
RGB je model světla, tedy displejů. Základní barvy jsou červená, zelená a modrá a je aditivní, protože se světla sčítají. Tady je modrá naopak základní a nedá se složit, ale z úplně jiného důvodu než v temperách.
Jak modrá vzniká v tiskovém modelu
Mechanismus je jednoduchý, když se na něj podíváte přes to, co která barva pohlcuje. Purpurová propouští modrou a červenou složku světla. Azurová pohlcuje červenou. Když je položíte přes sebe, červená zmizí a zůstane modrá.
Tohle je zároveň důvod, proč se odpověď „modrou namíchat nelze“ tak často opakuje a přitom kulhá. Neplatí obecně, platí jen pro sadu barev, kterou máte ve školním kufříku.
Azurová není modrá
Tady se plete skoro každý. Azurová leží ve spektru mezi modrou a zelenou, odpovídá vlnovým délkám zhruba 490 až 520 nanometrů. Modrá leží mezi fialovou a azurovou, přibližně 450 až 495 nanometrů. Jsou to dvě různé oblasti, ne dva odstíny téhož.
Protože azurová většině lidí připadá jako modrozelená, popisuje se jako světle modrá nebo tyrkysová. Má to ale zásadní důsledek pro míchání: to, čemu se v RYB říká modrá základní barva, se ve skutečnosti chová jako azurová. Jen azurová totiž pohlcuje pouhou třetinu spektra a funguje tak jako použitelná základní barva.
Ještě jedna zvláštnost patří k purpurové: je to takzvaně extraspektrální barva. Žádná vlnová délka viditelného světla nemá purpurový odstín. Vzniká až v lidském vnímání, když se potkají červené a modré světlo.
Jak modrou ztmavit a zesvětlit
Ztmavování černou je nejčastější chyba. Černá sytost srazí naráz, výsledek působí zašedle a mrtvě, a mezi malíři se pro to vžilo označení zablácená barva.
Lepší cesta vede přes doplňkovou barvu. Doplňkem modré je v modelu RYB oranžová. Doplňkové barvy se ve směsi navzájem ruší, takže sytost ubývá postupně a barvě zůstane světlo. Ultramarín s trochou oranžové dá tlumenou, ale živou tmavou modř. Podobně funguje pálená umbra, se kterou se dá dojít až k téměř černé.
Zesvětlení bílou má vlastní úskalí. Bílá zvýší světlost, ale zároveň sníží sytost, takže se z barvy vytrácí síla. Krycí bělob navíc modrou rychle zkřídovatí, takže je lepší přidávat po malých dávkách. A ještě jedna věc, kterou nikdo nečeká: bílá způsobuje znatelný posun odstínu, kterému se říká Abneyho jev, takže světlá modrá nemusí být jen zesvětlená verze té původní.
Konkrétní odstíny a z čeho se míchají
| Odstín | Z čeho se míchá |
|---|---|
| Modrá v tisku | azurová a purpurová |
| Tyrkysová | modrá a zelená, obvykle s bílou. Historická receptura uvádí 2 díly kobaltové modři, 1 díl smaragdové zeleně a 12 dílů běloby |
| Námořnická modř | ultramarín nebo kobalt s malým množstvím pálené umbry, která dá bohatší výsledek než černá |
| Královská modrá | ultramarín s malým množstvím purpurové nebo červenofialové, černé se vyhnout |
| Světle modrá | začít od bílé a přidávat modrou po kapkách, ne naopak |
| Azurová | jako pigment se nemíchá, je to základní barva tiskového modelu |
| Ultramarín | nemíchá se, je to samostatný pigment |
Pozor na radu, která koluje po internetu a je špatně: tyrkysová nevzniká z modré a žluté. Modrá a žlutá dají zelenou. Tyrkysová leží mezi modrou a zelenou, takže se míchá z modré a zelené.
Proč z modré a žluté vzniká zelená
Při míchání pigmentů se sčítají jejich absorpční vlastnosti, proto se tomu říká odečítání barev. Azurový pigment pohlcuje červenou, žlutý pohlcuje modrou, a odráží se jen zelená.
Zajímavější je ale nuance, kterou skoro nikdo neuvádí. S dokonale čistými pigmenty by modrá a žlutá daly černou, ne zelenou. Ideální modrá pohltí zhruba dvě třetiny spektra, ideální žlutá jednu třetinu, a dohromady by pohltily všechno. Zelená vzniká jen díky tomu, že reálné pigmenty nejsou dokonalé a propouštějí i tam, kde by neměly. Proto bývá takto namíchaná zelená kalná a nesytá. Čistá zelená se míchá z azurové a žluté.
A na displeji to neplatí vůbec. V modelu RGB je žlutá doplňkem modré, takže modré a žluté světlo dohromady dají bílou.
Rychlá tabulka: co vznikne z čeho
Dva sloupce, protože výsledek závisí na tom, ve kterém modelu se pohybujete. Levý je školní RYB, pravý tiskový CMY.
| Chci | V temperách (RYB) | V tisku (CMY) |
|---|---|---|
| Modrou | nelze, je základní | azurová a purpurová |
| Zelenou | modrá a žlutá, výsledek bývá kalný | azurová a žlutá, čistší |
| Fialovou | modrá a červená | azurová a purpurová v jiném poměru než u modré |
| Oranžovou | červená a žlutá | purpurová a žlutá s převahou žluté |
| Červenou | nelze, je základní | purpurová a žlutá |
| Doplněk k modré | oranžová | žlutá |
Na displeji platí třetí sada pravidel. V modelu RGB se světla sčítají, takže modré a žluté světlo dohromady dají bílou, ne zelenou.
Odstíny modré a jejich hodnoty
Většina jmen odstínů není normovaná a pod stejným názvem se prodávají různé barvy. Následující hodnoty patří k těm, které mají ustálený kód, takže se dají použít i při zadávání do počítače.
| Odstín | Hex | Čím se vyznačuje |
|---|---|---|
| Modrá | #0000FF | základní barva světla, nejsytější možná modrá na displeji |
| Azurová | #00FFFF | samostatná oblast spektra mezi modrou a zelenou, ne odstín modré |
| Tyrkysová | #40E0D0 | modrozelená se zesvětlením, mezi modrou a zelenou |
| Královská modrá | #002366 | sytá tmavá modř s nádechem do fialova |
| Námořnická modř | #000080 | velmi tmavá, na velkých plochách působí skoro černě |
| Purpurová | #FF00FF | extraspektrální, žádná vlnová délka ji nemá |
U jmen jako pomněnková, ledová nebo inkoustová modř žádný ustálený kód neexistuje a pod stejným označením najdete u různých výrobců znatelně jiné barvy. Pokud potřebujete odstín trefit přesně, jděte podle vzorníku nebo podle hex kódu, ne podle názvu.
Odkud se modrá bere jako pigment
V praxi se modrá nemíchá, vyrábí se. Egyptská modř byla vůbec prvním umělým pigmentem a vyráběla se už ve třetím tisíciletí před naším letopočtem zahříváním písku, mědi a natronu.
Ultramarín se původně získával z lazuritu obsaženého v lapisu lazuli, který se ve čtrnáctém a patnáctém století dovážel z afghánských dolů. Byl ceněný jako zlato, takže ho renesanční malíři šetřili na sakrální motivy. Syntetickou cestu našel Guimet v roce 1826 a o dva roky později publikoval metodu Gmelin.
| Pigment | Zavedení | Chování při míchání |
|---|---|---|
| Pruská modř | Berlín, kolem 1706 | velmi tmavá, do černa, mimořádně silně barvicí |
| Kobaltová modř | Thénard 1802, výroba 1807 | čistší a světlejší, krycí, mírná barvicí síla, dobrá na rovnoměrné plochy |
| Ultramarín, syntetický | 1826 až 1828 | hluboká, teplejší modř do fialova, střední krycí schopnost |
| Ftalocyaninová modř | syntéza 1927, výroba 1935 | studená, do zelena, transparentní, ve směsi snadno přebije vše ostatní |
Právě barvicí síla je důvod, proč stejný poměr dá u různých pigmentů jiný výsledek. Kapka ftalo modři udělá se směsí víc než kapka kobaltu, takže volba pigmentu ovlivní výsledek víc než přesně odměřený poměr.
Pět zásad, které míchání zachrání
- Tmavou přidávejte do světlé, nikdy naopak. Vztah není symetrický a tmavé pigmenty mají vysokou barvicí sílu, takže pár kapek navíc odstín přestřelí.
- Míchejte po malých dávkách. Osvědčeným výchozím poměrem při tónování je jeden díl tónovací barvy na deset dílů základu.
- Světlý odstín začínejte od bílé. Malá hromádka bílé a do ní po kapkách modrá dá větší kontrolu než opačný postup.
- Vyzkoušejte na vzorku a nechte zaschnout. Vlhká barva vypadá světleji, protože se od ní víc odráží světlo. Po zaschnutí ztmavne.
- Počítejte s tím, že posun je u tmavých větší. Proto se tmavé odstíny míchají o něco světlejší, než jaký má být výsledek.
Údaje, které se hodí znát
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Vlnová délka modré | 450 až 495 nm |
| Vlnová délka azurové | 490 až 520 nm |
| Modrá, hex a RGB | #0000FF, rgb(0, 0, 255) |
| Azurová, hex a RGB | #00FFFF, rgb(0, 255, 255) |
| Purpurová, hex a RGB | #FF00FF, rgb(255, 0, 255) |
| Námořnická modř | #000080 |
| Královská modrá | #002366 |
| Tyrkysová | #40E0D0 |
| Doplněk modré v RYB | oranžová |
| Doplněk modré v RGB a CMY | žlutá |
| RYB aplikován na tisk | Le Blon, 1725 |
| RYB označen za nepřesný | Munsell, 1905 |
| Pruská modř | Berlín, kolem 1706 |
| Kobaltová modř | Thénard, 1802 |
| Syntetický ultramarín | 1826 až 1828 |
| Výchozí poměr při tónování | 1 díl tónovací barvy na 10 dílů základu |
Šest omylů o míchání modré
- Že modrou namíchat nelze. Platí jen v modelu RYB. V tiskovém modelu vzniká z azurové a purpurové.
- Že tyrkysová vznikne z modré a žluté. Nevznikne, z modré a žluté je zelená. Tyrkysová se míchá z modré a zelené.
- Že azurová je světle modrá. Je to samostatná oblast spektra mezi modrou a zelenou, ne odstín modré.
- Že se ztmavuje černou. Černá barvu zabije. Doplňková oranžová nebo pálená umbra dají živější tmavou modř.
- Že pravidla z temper platí i na displeji. V modelu RGB je modrá základní barva světla a s žlutou dá bílou, ne zelenou.
- Že azurová, purpurová a žlutá dají čistou černou. V reálném tisku vyjde nahnědlá, proto se přidává samostatná černá.
Volba barvy je jen jedna část toho, jak místnost nakonec působí. Další rozhodnutí kolem interiéru a domu shrnuje průvodce bydlením, například i to, čím se liší laminát, kompakt a kámen u kuchyňské desky.
Časté otázky
Z jakých barev vznikne modrá?
Z azurové a purpurové, tedy v tiskovém modelu CMY. Purpurová propouští modrou a červenou složku světla, azurová pohlcuje červenou, takže zbude modrá. V modelu RYB, který se učí ve škole a používá se u temper, je ale modrá základní barva a namíchat ji nelze.
Proč se říká, že modrou namíchat nejde?
Protože se to říká o modelu RYB, kde jsou základní barvy červená, žlutá a modrá. Z těchto tří se modrá složit nedá. Tvrzení ale neplatí obecně, jen pro tuhle konkrétní sadu. Model RYB je navíc fyzikálně nepřesný, upozornil na to Albert Munsell už v roce 1905.
Jak namíchat tyrkysovou barvu?
Z modré a zelené, obvykle se zesvětlením bílou. Přesný odstín závisí na tom, jakou modř a jakou zeleň použijete. Historická receptura uvádí dva díly kobaltové modři, jeden díl smaragdové zeleně a dvanáct dílů běloby. Rada, že tyrkysová vznikne z modré a žluté, je nesprávná, tak vznikne zelená.
Jak namíchat tmavě modrou?
Přidáním doplňkové oranžové nebo pálené umbry po malých dávkách. Černá se nedoporučuje, protože sytost srazí naráz a výsledek působí zašedle. Doplňkové barvy naopak ubírají sytost postupně, takže barvě zůstane světlo a tmavá modř vypadá živě.
Jaký je rozdíl mezi azurovou a modrou?
Jsou to dvě různé oblasti spektra. Azurová odpovídá vlnovým délkám zhruba 490 až 520 nanometrů a leží mezi modrou a zelenou, modrá 450 až 495 nanometrů a leží mezi fialovou a azurovou. Azurová tedy není světle modrá, i když tak většině lidí připadá.
Proč z modré a žluté vznikne zelená?
Protože se při míchání pigmentů sčítá to, co jednotlivé barvy pohlcují. Modrý pigment pohlcuje červenou část spektra, žlutý pohlcuje modrou, a odráží se zelená. S dokonale čistými pigmenty by ale vyšla černá. Zelená vzniká jen díky nedokonalosti reálných pigmentů a bývá proto kalná.
Jak zesvětlit modrou barvu?
Přidáním bílé, ale po malých dávkách a nejlépe opačným postupem: začít od bílé a do ní přidávat modrou. Bílá zvyšuje světlost, ale zároveň snižuje sytost, takže barva ztrácí sílu. Způsobuje také mírný posun odstínu, takže výsledek nemusí být jen zesvětlená verze původní barvy.
Jaké jsou druhy modré barvy?
Ustálený kód mají například modrá #0000FF, azurová #00FFFF, tyrkysová #40E0D0, královská modrá #002366 a námořnická modř #000080. Řada dalších názvů jako pomněnková, ledová nebo inkoustová modř normovaná není a pod stejným jménem najdete u různých výrobců znatelně jinou barvu. Pro přesné zadání použijte hex kód nebo vzorník.
