Antické kamenné divadlo s půlkruhovým hledištěm pod Akropolí v Athénách
|

Katarze: co to je, Aristotelés a příklady z tragédie

Katarze je vnitřní duševní očista, kterou divák nebo čtenář prožívá při setkání s uměleckým dílem, nejčastěji s tragédií. Pojem pochází od Aristotela, který ho v Poetice spojil se soucitem a strachem, jež tragický děj vyvolává. Co přesně tím myslel, se však vykládá různě už několik století. Pro maturitu stačí znát slovníkový význam, Aristotelovu definici tragédie a umět na konkrétní hře ukázat, kde a proč k vnitřnímu uvolnění dochází.

Ve zkratce

  • Slovník spisovného jazyka českého ji vymezuje jako vnitřní duševní očistu prožitou zejména při vnímání uměleckého díla.
  • Slovo pochází z řeckého katharsis, tedy očištění nebo pročištění.
  • Aristotelés v Poetice píše, že tragédie skrze soucit a strach působí očištění od těchto citů.
  • Soucit podle něj budí nezasloužené neštěstí, strach neštěstí člověka, který se podobá nám.
  • Vykladači se přou, zda jde o pročištění citů, jejich zušlechtění, nebo o vyjasnění, tedy poznání.
  • V psychologii slovo označuje uvolnění potlačených emocí, k čemuž přispěli Josef Breuer a Sigmund Freud.

Co je katarze podle slovníků

Slovník spisovného jazyka českého uvádí slovo ve dvou podobách, katarse a katarze, a starší pravopis katharse. Označuje ho jako knižní a vysvětluje jako vnitřní duševní očistu, kterou člověk prožije hlavně při vnímání děje uměleckého díla. Výslovně dodává, že pojem pochází od Aristotela. Jako příklady užití slovník uvádí očistu od všednosti či nízkosti a spojení projít katarzí. Odvozené přídavné jméno zní katarzní, například katarzní zážitek nebo katarzní scéna.

Původ slova

Řecké katharsis znamená očištění nebo pročištění. Souvisí se slovesem kathairein, tedy očišťovat, a s přídavným jménem katharos, čistý. Tato slova se objevují už u Homéra, kde se pojí s očistnými obřady. Původní význam byl tělesný a obřadní: očistit tělo, dům nebo člověka po poskvrnění. Teprve později se slovo přeneslo do duševní oblasti, a právě tento posun je pro literární pojem rozhodující.

Katarze v Aristotelově Poetice

Aristotelés v šesté kapitole Poetiky definuje tragédii jako napodobení vážného a uceleného děje, podané v ozdobné řeči a předváděné jednajícími osobami, nikoli vyprávěním. Na konci definice stojí věta, kolem níž se točí celý pozdější spor: tragédie skrze soucit a strach působí očištění od těchto citů. Řecké slovo katharsis tu Aristotelés nevysvětluje. Bere ho jako známé a jde dál k jednotlivým částem tragédie, ke ději, povahám a myšlenkám.

Soucit a strach

Co oba city znamenají, vysvětluje Poetika ve třinácté kapitole. Soucit podle Aristotela vzbuzuje neštěstí, které člověk nezasloužil, a strach neštěstí někoho, kdo se podobá nám. Proto ideální tragický hrdina není ani dokonale ctnostný, ani zlý. Do neštěstí nepadá kvůli neřesti, ale kvůli nějaké chybě, řecky hamartia. Kdyby trpěl dokonalý člověk, divák by cítil spíš pohoršení, kdyby trpěl padouch, neměl by s ním soucit.

Děj, který funguje i bez jeviště

Ve čtrnácté kapitole Aristotelés tvrdí, že soucit a strach má vyvolat hlavně stavba děje, ne podívaná. Dobře složený příběh má působit i na toho, kdo ho jen slyší vyprávět: má se zachvět hrůzou a pocítit soucit. Jako vzor uvádí příběh Oidipa. Pro rozbor z toho plyne důležitá věc: očistný účinek není ozdoba na konci hry, ale výsledek toho, jak jsou za sebou poskládané události.

Slib z Politiky

Slovo se objevuje i v Aristotelově Politice, v osmé knize o výchově a hudbě. Hudba tam má trojí užitek: slouží výchově, očistě a zábavě či odpočinku. Aristotelés popisuje lidi, které posvátné písně uvedou do stavu podobného léčbě, takže pocítí úlevu. Dodává, že slovo očista zatím používá bez vysvětlení a přesněji ho rozebere, až bude mluvit o básnictví. V dochované Poetice takový výklad nenajdeme, a proto zůstává prostor pro spor.

Spor o výklad: očištění, pročištění, nebo vyjasnění

Protože Aristotelés pojem nevysvětlil, vznikla během staletí řada výkladů. Encyclopaedia Britannica ho shrnuje jako očištění nebo pročištění emocí, hlavně soucitu a strachu, skrze umění, a dodává, že přesný Aristotelův význam je předmětem sporů. Pro maturanta není nutné znát všechny teorie. Stačí vědět, že existují tři hlavní směry, a umět je od sebe odlišit jednou větou.

Očištění jako zušlechtění citů

Německý dramatik a kritik Gotthold Ephraim Lessing v díle Hamburská dramaturgie z roku 1769 chápal katarzi jako očištění. Tragédie podle něj nemá city odstranit, ale přivést soucit a strach do vyvážené míry, takže z diváka dělá citlivějšího a rozumnějšího člověka. Tento výklad zdůrazňuje mravní stránku a navazuje na Aristotelovu představu ctnosti jako středu mezi krajnostmi.

Pročištění jako léčba

Klasický filolog Jacob Bernays v knihách z let 1857 a 1880 prosadil výklad lékařský. Tragédie podle něj působí podobně jako léčebné pročištění: vyvolá v divákovi nahromaděné city a tím mu od nich uleví. Oporou mu bylo právě místo z Politiky, kde Aristotelés mluví o hudbě jako o léčbě. Britský literární vědec F. L. Lucas později také dával přednost překladu pročištění před očištěním.

Vyjasnění jako poznání

Ve dvacátém století přišla kritika obou předchozích výkladů. Americký filolog Gerald F. Else v knize o Poetice z roku 1957 namítl, že výklady očištění a pročištění nemají oporu v samotném textu Poetiky a jsou převzaté z jiných souvislostí. Leon Golden od roku 1962 hájil výklad tohoto pojmu jako intelektuálního vyjasnění. Divák podle něj díky tragédii pochopí, proč se neštěstí stalo, a radost z tohoto poznání souvisí s Aristotelovou myšlenkou, že nás napodobení těší, protože se z něj učíme.

Očistný účinek tragédie na příkladech

Aristotelés sám jako vzor jmenuje Sofoklova Oidipa. Na dalších hrách lze očistný účinek ukázat jako výklad, ne jako Aristotelovo tvrzení. V rozboru je proto dobré oddělit, co píše Poetika, a co je vaše interpretace. Obecné znaky žánru, od stavby děje po typy postav, shrnuje článek tragédie: znaky, vývoj a příklady.

Král Oidipus

Oidipus pátrá po vrahovi krále Láia a postupně zjišťuje, že vrahem je on sám a že se oženil s vlastní matkou. Aristotelés na této hře v jedenácté kapitole ukazuje poznání, tedy změnu z nevědomosti k vědění, a obrat, kdy se děj zvrátí v opak. Posel přichází Oidipa potěšit, ale odhalením jeho původu způsobí pravý opak. Spojení poznání a obratu označuje za nejlepší. Celý děj podrobně rozebírá Král Oidipus: rozbor díla k maturitě.

Antigona

Antigona pohřbí bratra Polyneika navzdory zákazu krále Kreónta. Kreón ji za trest nechá uvěznit v hrobce, kde si vezme život. Následuje smrt Kreóntova syna Haimóna i jeho ženy. Divák cítí soucit s dívkou, která trpí za věrnost rodině, a strach z toho, kam vede tvrdohlavost moci. Očistný účinek tu přichází s Kreóntovým pozdním prohlédnutím. Postavy a motivy přibližuje rozbor Sofoklovy Antigony.

Hamlet

Shakespearova tragédie končí scénou, v níž umírají královna Gertruda, Laertes, král Claudius i sám Hamlet. Hrdina zaplatí za dlouhé váhání a za omyly, které cestou udělal, a přesto má divák pocit, že se porušený řád konečně narovnal. Dánský princ navíc žádá Horatia, aby jeho příběh vyprávěl dál, takže smysl tragédie se vyjasní i uvnitř hry. Podrobnosti najdete v článku Hamlet: rozbor díla k maturitě.

Katarze mimo literaturu

V běžné řeči se slovo používá pro jakékoli silné uvolnění napětí: po hádce, po sportovním utkání nebo po pláči. V psychologii má konkrétnější historii. Rakouský lékař Josef Breuer na počátku devadesátých let devatenáctého století používal takzvanou katarzní metodu: pacienti v hypnóze vzpomínali na bolestné zážitky a vyjádřením potlačených citů se jim ulevilo. Spolu se Sigmundem Freudem o ní roku 1895 napsali Studie o hysterii. Freud později hypnózu nahradil metodou volných asociací.

Proč na rozdílu záleží

Psychologický význam stojí blíž lékařskému výkladu pročištění, protože jde o vybití nahromaděných citů. V literárním rozboru je ale lepší držet se Aristotela a mluvit o soucitu a strachu, které vyvolává děj. Když napíšete jen to, že si divák u hry odreagoval emoce, zní to jako popis psychologického zážitku, ne jako rozbor dramatu. Aristotelés ve stejné Poetice zároveň kritizoval rozuzlení, které nevyplývá z děje samého, tedy postup, kterému se říká deus ex machina.

Jak katarzi pojmenovat v rozboru k maturitě

U ústní zkoušky se pojem hodí hlavně u antické tragédie, u Shakespeara a u her, které na tragický model navazují. Komise ocení, když termín nepoužijete jen jako ozdobu, ale spojíte ho s konkrétní scénou a s tím, co v ní divák prožívá. Jak taková zkouška probíhá a co se od vás čeká, popisuje článek o tom, jak probíhá ústní maturita z češtiny.

Formulace, které fungují

Místo obecného tvrzení, že hra působí silně, zkuste přesnější věty. Například: hrdinův pád vyvolává soucit, protože trest je větší než jeho vina. Nebo: divák pociťuje strach, protože hrdina není výjimečný padouch a jeho chyba je lidská. Na konci můžete dodat, kde podle vás vrcholí očistný účinek a proč, třeba v okamžiku poznání pravdy.

Postup, jak katarzi rozebrat krok za krokem

  1. Určete, zda jde o tragédii, nebo o dílo, které z ní vychází.
  2. Popište hrdinu: je ctnostný, zlý, nebo někde mezi a v čem spočívá jeho chyba.
  3. Najděte scénu poznání, kdy hrdina pochopí pravdu, a obrat, kdy se děj zvrátí.
  4. Vysvětlete, čím hra budí soucit a čím strach.
  5. Řekněte, kde podle vás nastává očistný účinek, a doložte to scénou.
  6. Krátce zmiňte, že výklad pojmu je sporný, a uveďte jeden směr, který vám sedí.

Časté otázky

Co je katarze?

Jde o vnitřní duševní očistu, kterou divák nebo čtenář prožívá při setkání s uměleckým dílem, nejčastěji s tragédií. Pojem zavedl Aristotelés v Poetice a spojil ho se soucitem a strachem, které tragický děj vyvolává.

Jak Aristotelés definuje tragédii?

Jako napodobení vážného a uceleného děje v ozdobné řeči, které předvádějí jednající osoby, ne vypravěč. Na konci definice dodává, že tragédie skrze soucit a strach působí očištění od těchto citů.

Proč se vedou spory o výklad Aristotelova pojmu?

Aristotelés slovo v Poetice nevysvětlil, ačkoli v Politice slíbil, že to udělá. Lessing ho proto chápal jako zušlechtění citů, Jacob Bernays jako léčebné pročištění a Leon Golden jako intelektuální vyjasnění. Každý výklad má své opory i slabiny.

Co je hamartia a jak souvisí s katarzí?

Hamartia je chyba nebo omyl, kvůli kterému tragický hrdina padá do neštěstí. Aristotelés zdůrazňuje, že nejde o neřest. Právě proto hrdinu litujeme a bojíme se, že by se něco podobného mohlo stát i nám.

Používá se tento pojem i v psychologii?

Ano. Josef Breuer a Sigmund Freud popsali katarzní metodu, při níž pacient vyjádří potlačené city a uleví se mu. V běžné řeči slovo znamená jakékoli silné uvolnění napětí, například po pláči nebo po velkém zážitku.

Jak katarzi zmínit u ústní maturity?

Spojte ji s konkrétní scénou, nejlépe s okamžikem, kdy hrdina pozná pravdu. Řekněte, čím hra budí soucit a čím strach. Pokud stihnete dodat, že výklad pojmu je sporný, ukážete, že termín nepoužíváte jen jako ozdobu.

Zdroje

Související články