Mauzoleum v Halikarnassu: odkud je slovo

Slovo mauzoleum pochází z jména Mausóla, vládce Karie, jehož hrobka v Halikarnassu (dnešní Bodrum) vznikla zhruba v letech 353 až 351 před naším letopočtem a patřila k sedmi divům světa. Římané podle řeckého autora Pausania začali tímto jménem označovat své nejpozoruhodnější hrobky. Samotná stavba se nedochovala: pravděpodobně ji zničilo zemětřesení a z jejích kamenů pak stavěli johanité.

Ve zkratce

• Mausólos byl karský vládce a perský satrapa, který zemřel roku 353 před naším letopočtem a z Halikarnassu udělal své hlavní město.
• Podle Plinia staršího měla hrobka asi 140 stop, tedy přibližně 42 metrů, 36 sloupů a pyramidu o 24 stupních s mramorovým čtyřspřežím.
• Plinius přiřazuje čtyři strany stavby sochařům Skopovi, Bryaxidovi, Timotheovi a Leocharovi, archeologie to ale nepotvrdila.
• Datum ani příčina zániku nejsou doložené, Britannica uvádí zemětřesení mezi jedenáctým a patnáctým stoletím.
• Johanité použili ruiny jako lom při stavbě hradu sv. Petra, kámen z ruin brali od konce 15. století a bourání vyvrcholilo roku 1522.
• Charles Newton vykopával v letech 1856 až 1857 a nálezy odvezl do Britského muzea.
• Slovo mauzoleum se v latině rozšířilo na každou velkou hrobku, Strabón tak nazval hrobku císaře Augusta.

Kdo byl Mausólos

Mausólos vládl Karii na jihozápadě Malé Asie jako perský satrapa, tedy správce provincie. Hlavní město přesunul z vnitrozemského Mylasu na pobřeží do Halikarnassu, rodiště historika Hérodota. Nechal tam postavit hradby, divadlo, chrámy a další veřejné budovy.

Jeho manželkou byla vlastní sestra Artemisia II. Britannica ji označuje za sestru a vdovu, která hrobku vystavěla. Sňatky sourozenců nebyly v karské dynastii výjimkou a odborná literatura k nim uvádí, že jejich povaha není jistá.

Artemisia stavbu nedokončila

Římské prameny z prvního století tvrdí, že po Mausólově smrti roku 353 před naším letopočtem nechala Artemisia postavit obrovskou hrobku. Britannica klade stavbu do let zhruba 353 až 351. Plinius ale píše, že Artemisia zemřela dřív, než byly práce hotové, a sochaři přesto pokračovali, protože v nich viděli památník vlastní slávy.

Jak Mauzoleum vypadalo

Nejpodrobnější popis zanechal Plinius starší v prvním století. Z něj, z Vitruvia a z výkopů se dá stavba rekonstruovat. Šlo o obdélníkovou stavbu se sloupovím a pyramidovou střechou. Na vrcholu stálo mramorové čtyřspřeží, tedy čtyřkoňový vůz, jehož zlomky jsou v Britském muzeu.

Co je jisté a co ne

Pevně je doložené pořadí částí i počet sloupů a stupňů. Rozměry se u Plinia rozcházejí: obvod uvádí Britannica jako 411 stop, v překladu jeho textu stojí 440 stop a rozměry stran jsou poškozené. Barvy patřily k věci: Britské muzeum uvádí u soch malované detaily, podobně jako u jiných řeckých staveb, jak ukazuje text o tom, proč Parthenon nebyl bílý.

Čtyři sochaři, čtyři strany

Plinius uvádí, že stavbu zdobili čtyři slavní sochaři, kteří byli současníky a soupeři. Přiřazení stran je Pliniovo svědectví, ne archeologický nález, protože z volně stojících soch se dochovalo jen málo zlomků.

Pátý umělec a architekti

Plinius zmiňuje i pátého autora, který vytvořil čtyřspřeží a jehož jméno uvádí jako Pythis. Jména architektů se v pramenech liší: Britannica uvádí Pythia a Satyra, odborná monografie Pytheia.

Odkud je slovo mauzoleum

Starověká stavba se řecky nazývala Mausoleion, tedy hrobka Mausóla. Název jedné stavby se stal názvem celého druhu staveb. Pausaniás napsal, že Římané tak z obdivu nazývají pozoruhodné hrobky. Britannica uvádí, že slovo označuje velkou hrobku, v níž je uložen slavný nebo mocný člověk.

Hrobka císaře Augusta

Příklad z Říma zmiňuje Strabón. Hrobku císaře Augusta na Martově poli nazývá Mausoleum a popisuje ji jako vysoký násyp na bílém mramorovém základu, porostlý stále zelenými stromy, s bronzovým obrazem Augusta na vrcholu. Podobou se tedy Mausólově hrobce nepodobala. Slovo se oddělilo od podoby stavby a zůstal jen význam.

Mauzolea dnes

Britannica uvádí jako známé příklady hrobku císaře Hadriana, dnešní Andělský hrad v Římě, Tádž Mahal v Ágře, mauzoleum Mustafy Kemala Atatürka v Ankaře a Leninovo mauzoleum v Moskvě. Hadrian je spojený i s další římskou stavbou, kterou popisuje text o tom, jak drží kopule Pantheonu.

Zánik a těžba kamene

Kdy se Mauzoleum zhroutilo, nikdo neví. Britannica uvádí zemětřesení mezi jedenáctým a patnáctým stoletím. Starší představa, že stálo ještě ve dvanáctém století, vychází z poznámky byzantského komentátora Eustathia, kterou odborná monografie nepovažuje za spolehlivý důkaz.

Hrad z ruin

Johanité postavili v Bodrumu hrad sv. Petra, který zůstal křesťanskou pevností až do roku 1522. Ruiny sloužily jako lom: bílé sochy a desky se daly rozbít a vypálit na vápno, tvrdé kvádry se hodily do zdí. Podobný příběh stavby, která za staletí změnila roli, vypráví text o tom, čím je Hagia Sofia.

Stopy po vykradení hrobky

Dánský archeolog Kristian Jeppesen při výzkumu našel nepravidelný tunel, který vyložil jako tunel dávných lupičů, takže hrobka mohla být vykradena dávno před johanity.

Newton a sochy v Londýně

Britský archeolog Charles Thomas Newton se roku 1852 stal vicekonzulem na Lesbu a měl pro Britské muzeum sbírat památky. Polohu hrobky hledal podle spisů klasických autorů a pro výkopy získal pozemek v Bodrumu. Vykopávky probíhaly v letech 1856 až 1857 a Newton nalezl zbytky stavby i sochy, které odvezl do Londýna.

Britské muzeum dnes vystavuje části amazonského vlysu, zlomky čtyřspřeží včetně koně vysokého 2,33 metru a dvě velké sochy. Velká mužská socha je vysoká tři metry, hlava je z parského mramoru a tělo z pentelského. Britské muzeum k ní uvádí, že není důvod ji ztotožňovat výslovně s Mausólem, protože zobrazuje heroizovaného člena dynastie Hekatomnovců.

Co zbylo v Bodrumu

Na místě zůstaly základy vytesané ve skále, schodiště a hluboko položená hrobová komora. Zlomky architektury jsou vystavené v malém muzeu a část kamene je zazděná ve zdech hradu. Jiný ze sedmi divů, který dodnes stojí, popisuje text o tom, kdo stavěl pyramidy v Gíze.

Šest tvrzení o Mauzoleu, která neplatí

1. Že slovo mauzoleum existovalo vždy. Vzniklo z jména konkrétní stavby a Římané ho rozšířili na hrobky obecně.
2. Že hrobku stihla postavit a dokončit Artemisia. Plinius píše, že zemřela dřív, než byly práce hotové.
3. Že socha v Londýně je Mausólos. Britské muzeum uvádí, že není důvod ji ztotožňovat výslovně s ním.
4. Že Mauzoleum zničilo jedno zemětřesení v přesně známém roce. Datum ani příčina nejsou jednoznačně doložené.
5. Že johanité hrobku objevili a hned zbourali. Ruiny sloužily jako lom po celé století a bourání vyvrcholilo až v roce 1522.
6. Že v hrobce zůstaly nedotčené poklady. Dánský výzkum ukazuje na tunel lupičů, hrobka mohla být vykradena dávno před johanity.

Časté otázky

Odkud je slovo mauzoleum?

Z jména Mausóla, vládce Karie, jehož hrobku v Halikarnassu dala postavit jeho sestra a manželka Artemisia II. Řecký název Mausoleion převzala latina jako mausoleum. Řecký autor Pausaniás napsal, že Římané tak z obdivu nazývají své pozoruhodné hrobky, a zeměpisec Strabón označil jménem Mausoleum hrobku císaře Augusta v Římě.

Kde stálo Mauzoleum v Halikarnassu?

V centru starověkého Halikarnassu, dnešního tureckého města Bodrum. Základy stavby měly zhruba 32 krát 38 metrů. Místo znovu odkryl dánský archeologický tým pod vedením Kristiana Jeppesena v letech 1966 až 1977, dnes tam stojí malý archeologický areál s muzeem.

Kdo Mauzoleum postavil a pro koho?

Postavit ho nechala Artemisia II. pro svého bratra a manžela Mausóla, který zemřel roku 353 před naším letopočtem. Britannica klade stavbu do let zhruba 353 až 351. Plinius starší dodává, že Artemisia zemřela dřív, než byly práce hotové, a sochaři je dokončili bez ní.

Jak vysoké Mauzoleum bylo?

Podle Plinia staršího asi 140 stop, tedy přibližně 42 metrů. Pliniova čísla se ale v pramenech rozcházejí, například obvod stavby uvádí Britannica jako 411 stop, kdežto překlad jeho textu 440 stop. Jde tedy o rekonstrukci, ne o přesné měření.

Proč se Mauzoleum nedochovalo?

Přesná příčina ani datum nejsou doložené. Britannica uvádí, že stavbu pravděpodobně zničilo zemětřesení mezi jedenáctým a patnáctým stoletím. Johanité, kteří na začátku patnáctého století dorazili do Bodrumu, viděli už jen ruiny a použili je jako lom pro hrad sv. Petra.

Kde jsou dnes sochy z Mauzolea?

Nejlépe dochované sochy a reliéfy z Mauzolea, včetně části amazonského vlysu, zlomků čtyřspřeží a obří mužské sochy, jsou v Britském muzeu v Londýně. Přivezl je Charles Newton po vykopávkách v letech 1856 až 1857.

Zobrazují sochy v Londýně přímo Mausóla a Artemisii?

Není to jisté. Britské muzeum označuje velkou mužskou sochu jako takzvaného Mausóla a výslovně uvádí, že není důvod ji ztotožňovat právě s ním, protože zobrazuje heroizovaného člena dynastie Hekatomnovců.

Je dnes na místě něco vidět?

Ano, ale ne stavba. V Bodrumu zůstaly základy vytesané ve skále, hluboko položená hrobová komora a schodiště k ní. Část kamene z Mauzolea je zazděná ve zdech hradu sv. Petra.